Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Přijel z města pernikář, přijel holky k nám

Přijďte pojďte nakupovat, hochům marcipán …

Nechci se mýlit, ale doba, kdy holky chodily za perníkářem a kupovaly perník a marcipán pro hochy asi nenávratně minula. Záleží samozřejmě, co si kdo pod danými pojmy představí:-). V tomto článku ale zůstaňme na půdě čistě gastronomické, trochu historické a jemně etnografické.

 

 

Ráda bych se podělila o výborné řádky z knížky, kterou jsem konečně sehnala a totiž z knihy  „Staročeský perník“ – 170 návodů z rukopisův a knih kuchařských staročeských od Dr. Čeňka Zíbrta, která byla vydaná v nakladatelství Emila Šolce v roce 1916.

A protože už uplynulo více jak 70 let od smrti autora, vypršela autorská práva  a tak jsem si udělala zcela novou e-knihu ve formátu pdf. A protože nejsem žádný hamoun, rozhodla jsem se, že jí pošlu každému, kdo se podělí receptem na svůj oblíbený perník, spolu  s fotkou, protože ta je velmi často příjemná, nebo i jen fotkou vlastních perníků, pokud jsou pečeny z receptů na tomto webu.   Recepty i s fotkou lze  poslat na mail – my@conovehonakopci.cz , lze samozřejmě dát i jen odkaz na obrázek. Kdo perníky ještě nemá, není třeba ztrácet hlavu, protože času je dost a nabídka není časově nijak uzavřená…. pokračuje do neuzavřena :-).

O staročeském perníku a marcipánu

První zmínka o perníku je celkem vzdálená, datuje se totiž do roku 1335 a váže se k městu Turnovu, kde prodávají perníkáři perník o svátcích a o posvícení. Do Prahy přišli prý perníkáři, caletníci z Norimberka už před rokem 1324. Každý Pražák zná jistě ulici Celetnou, tu, která vede od Prašné brány na Staroměstské náměstí a právě ta  byla pojmenována po „caletách“, které vyráběli caletníci, totiž perníkáři.

V husitských dobách prý nepřáli příliš perníkářům Táboři, protože lid hrával o perníky v kostky. V těch dobách prý klesl počet perníkářů v Praze až na dva, zatímco podle záznamů ze starých staroměstských měšťanských zápisů se o perníkářích píše již od roku 1324ž a v roce  1419 se v uvedených zápisech napočetlo perníkářů 18.  Ovšem po husitských válkách  a na začátku 16. století opět perníkářů přibývá a ti se řadí buď k cechům  pekařů či koláčníků nebo si posléze tvoří cech samostatný – perníkářský.

V letech 1526-1620 vstoupilo do staroměstského měšťanství dvacet pernikářů. V Novém Městě pražském se dlouho nikdo z pernikářů neusazoval. V ostatních městech se perníkáři objevují spíše jednotlivě.  A co se týká samostatného perníkářského cechu, ten známe mimo Prahu pouze z Kutné Hory a to až v roce 1608.

Situace v 17. století byla pro perníkáře velmi špatná a za jeden z důvodů, proč tomu tak bylo se považuje volný nákup i prodej medu. Během 18. století byla vrchnost silně zaměřená proti cechovnímu systému, avšak perníkáři velmi na cechu lpěli. Dochovaly se značné protesty a petice mistrů proti nekontrolovanému prodeji pernikářského zboží po vesnicích, poukazující na jeho špatnou kvalitu .-) jakobychom se točili v nějakém kruhu! .-)

Nakonec zůstalo perníkářské řemeslo jedním z posledních cechovních řemesel a po celé 19.století byla výroba perníku téměř výhradně živnostenskou záležitostí v rámci pernikářského řemesla a koncem 19. a začátkem 20. století začalo perníkářství pomalu splývat s cukráři – první továrna na perník byla u nás založena v Pardubicích v roce 1913.

Jako perník nazývá ve svém slovníku Lactifer Jan Bosák Vodňanský v r. 1511 „artopiper“, protože se vedle jiného koření přidával do medového těsta také pepř.  Proto tedy i jinde můžeme nalézt názvy perníkářů jako „artopiperista“ nebo  „Pfefferkuchler“.

Ale to stále mluvíme o perníku, ovšem velmi zásadní je pojmenování „marcipán“ a věřte, že to není ten marcipán, který známe nyní, jako směs mandlí s cukrem. Marcipán je totiž perníkem, zadělávaným pšeničnou moukou. Klasický perník je potom  směsí medu a žitné  mouky a jak uvidíte v knize a jejích starých receptech, velmi často se perník pekl tak, že se upekly tvrdé koláčky perníkové, které se posléze strouhají na perníkovou mouku a ta se teprve mísí a peče z ní perník ve formách.

A tak mám  v marcipánu  celkem nepořádek, neboť autoři stejné doby, totiž počátku 20. století, píší o marcipánu zcela odlišně – píší o dvou druzích potraviny. O dvou produktech. Čeněk Zíbrt a Česká strava lidová používá pojem „Marcipán“ pro druh pšeničného cukroví a pšeničných perníků, často s mandlemi. Naopak Domácí vševěd a většina současníků má marcipán pouze jako směs mandlí a cukru. V tom, aby se čert vyznal !

Ale já dnes nahlížím do historie perníkové a tak nechávám spát marcipán v jeho dnešní podobě a tím, co si pod ním představíme dnes my a vracím se zpět, kdy  Čeněk Zíbrt zmiňuje dvě cesty, jak se tomuto pšeničnému perníku dostalo právě názvu „marcipán“.  A vzhledem k tomu, že „Marci-pan“ jako chléb Markův je celkem přijatelná teorie a vzhledem k tomu, že o historii současné mandlovo- cukrové hmoty jako marcipánu je velmi málo informací – nejvíce, že pochází pravděpodobně z Orientu, přikláním se i k původnímu obsahu, ze kterého se postupně vyextrahovaly  pouze mandle a cukr, ale možná je to jinak a možná někdo našel pramen…. já ho nenalezla.

Marcipán

Jednou možností je, že toto jméno pochází už od Senecy z dob Alpicia. Marcus Alpicius prý nic jiného neuměl, nežli dobře jísti a dobře píti a vyhledával kousky skvostné. Ačkoli byl velmi bohatý, vše své bohatství skrze nemírnost ztratil a právě sladký chléb, který Marcus užíval velmi rád, nazývá se tedy Markovým chlebem, Marci panis – marcipán.

Leonard Fuchs  naopak ve svých knihách lékařských soudí, že je to název původu durynského. Prý roku 1438 zahynulo mnoho lidí na nedostatek potravy – chlebů a pekaři v Erfurtu  začali buď sami od sebe nebo na popud pobožnějšího lidu péci  výživný, sladký chléb, který rozdávali a krmili  chudý lid pro ukrocení hněvu Páně. Na památku odvrácení tohoto moru podnes  v Erfurtu pekávají na den sv. Marka takovýto chléb medový a nazývají jej chléb sv. Marka – Marci panis – marcipán. Nebude tedy od věci, že perníkářský cech má ve znaku právě sv. Marka.

S druhou teorií je téměř shodná třetí, kterou uvádí kniha „Zapomenutá řemesla, ovšem s tím rozdílem, že se nejednalo o  Erfurt, nýbrž o Benátky a o rok 1407

 

Medovník

Medovníkem se nazývá perník, který se zadělává na rozdíl od marcipánu moukou žitnou. O jakosti starých českých perníků rozhodoval med. Překupníci a dovozci nesměli med prodávat volně, dokud nejprve med nenabídli perníkářům. Za obyčej platilo vařit na perník polovic medu a polovic sirobu. Někteří perníkáři dávali třetinu českého medu, třetinu cizozemského medu a třetinu sirobu. jiní zase připravovali marcipán a perník jen z čistého, jasného a hustého sirobu. Na perník se nesmělo zadělávat příliš mnoho mouky, poněvadž by těsto v peci nevzešlo.

Po vyhnětení se těsto nechávalo několik dnů a někdy i měsíců ležet v chladné místnosti, což mělo dodávat perníku na jakosti i dobré chuti.  Poté se těsto tlačilo do kadlubů – kadluby – jsou zvláštní, umělecky vyřezávané formy na perník, které používaly staré hospodyně  na slavný český perník ať už ze žitné či pšeničné  mouky – jak píše  Česká strava lidová.  Tyto kadluby, do nichž se vtlačovalo těsto byly původně z tvrdého dřeva a vysypávaly se hrachovou moukou, aby se tvary dobře vyklopily, pozděj však byly již oblejší, neboť se začaly dělat i z dřeva lipového.

Po vysypání moučkou a natlačení těsta se perník sázel do pece, která nesměla být příliš vytopená. A aby povrch perníků dostal pěkný lesk, potíral se během pečení několikrát vajíčkem nebo galzurou.  Když měl mít povrch nahnědlý lesk, použilo se rozemletého sladu a později i bramborové moučky.

Po vypečení se hladké perníkové výrobky přizdobovaly špricováním cukrovými barevnými polevami. Zdobení perníků zvýrazňoval jejich tvar a dotvářel jejich povrch různými kresebnými nebo ornamentálními prvky.

Některá z říkadel, která se objevovala na srdcích, bývala většinou milostná  či měla vlastenecký charakter

Panno pozor na mílka on má šíp a křidýlka

Kráse českých paní celý svět se klaní

Kde je Čech tam lev kde Češka tam zpěv

Kdo se lásky štítí neví co je žití

Perníkové koření

Perníkové koření je jednoznačně velmi zásadní. Nedělá sice perník kvalitnější, na to je hlavně kvalita medu, ale dělá zásadní chuť perníku. Většina perníkářů si své  koření bude jistě hlídat, bude to o „rodinné zlato“. Já sama mám namíchané koření vlastní, takové, které mi nejvíce vyhovuje. Patří do něj skořice, hřebíček, nové koření, badyán, anýz, fenykl, citronová kůra a pepř. Koření si mačkám na vločkovači – mačkači ovesných vloček a pak ho ještě přesekávám v sekáčku od ručního mixéru. Lepší by byl dozajita klasický hmoždíř, ale ten nemám.  Před vánoci si většinou dělám celou půllitrovou sklenici a pokud ho nevypotřebuji, není problém ho spotřebovat posléze, během roku a také do rajské omáčky.

 

A nyní  malá ochutnávka receptů z báječné knihy Čeňka Zíbrta

Marcipán domácí, norimberský bílý

Šest žloutků se tře hodinu s librou jemně tlučeného cukru a sněhem z těch šesti bílků. Přidá se jemně nakrájená citronová kůra z jednoho citronu a šťáva z půl citronu. Libra mouky jemné se po lžících přidává a vždyse míchá na hlako, pak se přikryje talířem a nechá se tři hodiny odpočinouti. Pak se vyválí na pláť a tvořítky dřevěným se vytlačí různé čtyrrohé tvary, a nechají se přes noc odpočinouti. Plech se pomaže voskem nebo máslem a těsto se peče zvolna v mírně vyhřáté troubě, by zůstalo bílé.

 

a dále ještě na

perník domácí, laciný

VEzmi půldruhého kg žitné mouky, čtvrt kg medu rozehřátého, dvacet dkg jemně tlučeného cukru, jedno celé vejce a mléka tolik, co jet k zadělání těsta  potřebí. Pak se prohněte a vypracuje těsto, přidá se jemně tlučená kořice a hřebíček utlučený a prosátý. Nyní se zvolna hněte těsto a přidává e patnáct dkg jemně nakrájené pomerančové cukrované krůy a deset dkg fíků. Též lžička sody a vše se řádně prohněte. Forma se vymaže máslem, vysype moukou a těsto se v ní peče pomalu hodinu. Druhý den se krájí na tenké řízky, vydrží dlouho při chuti.

A protože kniha, kterou vám nabízím je plná původních měr a vah, dala jsem si malou práci je trochu přiblížit dnešku

České míry

  •     kámen = 20 liber = 10,28 kg.
  •     centýř (cent) = 6 kamenů = 61,68 kg.
  •     libra = 514,37 gramu.
  •     lot = 16,05 gramu.

Vídeňské váhy

  •     libra (Pfunt) = 32 lotů = 0,56 kg (560,0119 g).
  •     lot = 4 kventlíky = 17,5 g.
  •     vídeňská hřivna = 280,644 g.

 

A tak se po svých zatím dvou pernících – jednom z celozrnné mouky, světlejším a méně sladkém, pouze se sodou a druhým z celozrnné mouky, sladším , náročnějším na suroviny a v kombinaci sody a prášku do perníku  těším na vaše recepty jak na perník, tak na zdobení…

Zdroje informací : Domácí vševěd, Praha 1929…. Česká strava lidová ….. Zapomenutá řemesla nakl.Svoboda Praha


 

 

53 komentářů to “Perníkový speciál”

  • avatar Ivan Frömmer:

    Snažíme se vypilovat chuťové vlastnosti a zároveň se snažím prokousat starými poznámkami a německou publikací o cukrářské výrobě, které po předcích zbyla. Proto neposílám zatím žádný recept, ale slibuji, že rozhodně pošlu.
    Posílám tedy aspoň jeden z výtvorů z repliky formy, je to maličký perník, asi 30 cm vysoký. Ta velká forma čeká obnovenou premiéru zřejmě pozítří, protože jsme zjistili, že 1,2 kg těsta zaplní sotva polovinu formy. Připravili jsme tedy 2,3 kg, teď ještě leží a zraje, pozítří se pokusíme z toho šíleného množství vyrobit 1 kus. Naprosto netuším, komu takový perník prodávali, je v něm totiž cca 1 kg medu a sečtu-li ostatní ingredience a práci, musel takový kus být neobyčejně drahý. (Bude-li tato verze chutná, pošlu recept.)

    Pro ilustraci posílám foto perníku vyrobeného z repliky a pokud se podaří, pošlu i foto husara, který se zase po více než 150 letech objeví ve skutečné podobě.

  • avatar Iva:

    Dobrý den,
    tak se se zájmem o úžasnou knihu o pernících připojuji se svým „perníkařením“. Minulý pátek jsem zakoupila vyřezávané formy na perník a vyzkoušela recept, který můžu doporučit.
    Jedná se tedy o recept na perníky vytlačované dřevěnými formami a jsou jedlé!
    100g hrubé žitné mouky, 100g pšeničné chlebové mouky, 50g moučkového cukru, 50g medu, 1 vejce, 2 lžičky perníkového koření, 1 lžička kakaa, 1 lžíce rumu a špetka soli.
    Řádně zpracované těsto je třeba nechat odležet v ledničce nejlépe do druhého dne. Peče se při 150°C cca 15 minut.

    https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=948780648507485&id=100001266767724&pnref=story

  • avatar Dagmar Kropáčková:

    Dobrý den, právě jsem objevila zajímavé stránky perníčků. Také ráda peču a zdobím.

  • Od Daniely:
    Recept na NEJ perníčky

    80 dkg hladké mouky
    12 dkg Hera
    28 dkg moučkového cukru
    4 + 1 vejce, to jedno na potření
    2 lžičky jedlé sody
    4 lžíce medu
    2,5 lžičky perníkového koření
    1 lžíce kakaa
    dle potřeby citronová kůra

    Ze všech surovin vypracujeme těsto, necháme asi hodinu v lednici odpočinout. Potom vyválíme a vykrajujeme silnější tvary, které po upečení ještě potřeme vajíčkem.

  • Dala jsem dohrodamy jakousi verzi staročeského marcipánu a je to docela dobré

    Staročeský marcipán – mandlové perníčky

    100 g mandlí či mletých mandlí

    malovaný marcipán z forem
    100 g moučkového cukru
    100 g hladké mouky
    10 g medu
    10 g másla
    bílky ze dvou vajec
    nastrouhaná citronová a pomerančová kůra
    voda
    perníkové koření dle libosti

    Namelte mandle s cukrem na jemno. Rozpustě máslo a rozmíchejte v něm med. Smíchejte mandle s moukou a kořením a za stálého míchání přilévejte med s máslem a posléze přimíchejte bílky. Pokud je hmota příliš drobivá, po lžičkách přidávejte vodu, dokud nevznikne kompaktní hmota, která se dá válet a vykrajovat. Můžete nechat nějakou dobu odpočinout v ledničce a nebo je můžete rovnou vyválet a vykrájet, či vymačkat do forem vymazaných včelím voskem a upéct v troubě na 160 stupňů do světle růžova. Opět to bude okolo 10 minut, podle toho jak moc je máte tlusté. A opět jde o daleko více křupavé, než vláčné

    A tedy poněkud bez dovolení jsem si půjčila obrázek pro článek o perníku, ale cituju a odkazuju :-)

  • avatar Katarína:

    Dobrý deň.

    Posielam krásny (konečne aj slnečný ) pozdrav zo severu Slovenska. Pri snahe o lepšiu stravu, najmä pre deti, som objavila Vaše stránky. Pomohli mi pri mojich začiatkoch s kváskovým chlebom a pečivom a samozrejme ako inšpirácia na všeličo… Takže ďakujem Usmiaty
    Baví ma vymýšľať a skúšať perníčky a veľmi radi sa k tomu pridávajú tiež naše deti. Hlavne keď sa zdobí bielkovou polevou. Sú toho názoru, že jej kvalitu treba počas zdobenia priebežne kontrolovať.
    Perníčkami obdarúvame rodinu, ale kriticky som zhodnotila, že ich zverejnenie potrebuje ešte trochu potrénovať výzdobu.
    Váš návrh na zaslanie knihy Staročeský perník, ktorú už dosť dlho neúspešne zháňam, ma ale presvedčil…

    Posielam recept, ktorý sa mi osvedčil na medovníky na stromček, ale dajú sa z neho robiť aj priestorové veci. Objavila som ho v staršom vydaní časopisu Magazín Marka.

    350g hladkej múky
    50g medu
    160g práškového cukru
    2 celé vajcia
    1 žĺtok
    trochu strúhanej citrónovej a pomarančovej kôry
    trochu škorice, klinčeka, nového korenia, zázvoru ( spolu 1 lyžička )
    1 balíček prášku do perníka ( môze byť lyžička sódy, alebo jelenej soli – menej nafúknu )
    Cesto dobre vypracujeme, necháme 1 hodinu odležať, potom rozvaľkáme a vykrajujeme tvary. Vykrojené medovníčky necháme stáť 12 hodín a potom ich na vymastenom a múkou vysypanom plechu v stredne teplej rúre pečieme. Môžeme ich poliať polevou a ozdobiť cukríkmi.
    My ich zdobíme podľa toho, aká inšpirácia k nám práve doletí a hlavne podľa toho, koľko polevy nám na to ostane…
    Prajem Vám krásny deň a ešte veľa dobrých nápadov.
    Katarína


  • avatar Niva:

    Vše nejlepší do roku 2013, ať je sladký jako perníčky
    přeje Iva
    http://img404.imageshack.us/img404/5928/sdc10291c.jpg

    • Milá Ivo, hned tři gratulace – k Novému Roku, k úspěšnému vložení fotky, za což jsem moc ráda a k tomu, že vám Čert nesežral ty nádherné perníčky. :)) Posílám vám mailem oskenovanou knížku perníčky – už jsem možná udělala vloni, ale nejsem si jistá :-) tak pro jistotu. Děkuji za přání a ať se v Novém Roce daří dobře za kopcem :)

  • Od Evy
    posílám recept na vánoční perníčky. Předpis je z jižní Moravy, z Valtic.

    PERNÍČKY

    1kg hladké mouky
    5 vajec
    6 lžic medu
    18 dkg tuku / 8dkg másla, 7dkg Hery, 3dkg oleje/
    20 dkg cukru
    2,5 kávové lžičky sody
    3 lžíce kakaa
    koření

    tuk, vajíčka, cukr a med vyšleháme, potom přidáme ostatní. Dobře vypracujeme, necháme odležet ( nejlépe přes noc)
    Těsto vyválíme na 3 až 5 mm, vykrajujeme. Pokládáme na dobře vymaštěný plech / já dávám pečící papír/.
    Potřeme rozšlehaným vajíčkem s troškou vody.
    Pečeme ve středně vyhřáté troubě.

  • A další od Ivy P. bohužel zatím bez receptu, ale snad dojde i recept


  • A nová letošní várka – co přišlo mailem od Martina L.

  • A další recept s fotkou od Báry z Irska – už přesně vím, co příští rok kromě černuchy – budu se učit zdobit perníčky -)

    a Bára píše ….

    1 zloutek
    200 g celozrnne psenicne mouky
    200 g spaldove mouky hladke
    100 g masla
    90 g medu
    koreni pernikove podle chuti
    kakao
    trochu mleka, abychom dosahli spravne konzistence

  • Tak tuto fotku posílá Magdana mail podle místního receptu na perníčky. Bože, asi se budu muset naučit zdobit ,-) Nádhera.

    • avatar Majdulenka:

      Díky moc za vložení fotky , sama bych to asi nezvládla :-) . Perníčky jsou výborné , díky za tento i jiné recepty na cukroví a zítra to bude třeba za lízátko , pokud jsou skladem :-)

    • avatar janka:

      Tak ty jsou taky moc hezký, při pohledu na tyhle perníky jsem si hned říkala, že snad taky začnem zdobit, ale hned mi bylo řečeno, že to nebude přece nikdo jíst…:))
      Jinak Kláro dost jsi mě potěšila s tou omluvou, fakt jsem si říkala, že jsem nějaká nechápavá…:))

  • avatar petromilla:

    Můj letitý recept na perníčky: 30 dkg medu, 30 dkg cukru, 20 dkg tuku a 4 vejce se rozpustí ve vodní lázni. Pak se do hotké směsi přidá 1 dkg sody a nechá vzkypět. Poté se do horkého přidá citronová kůra (tu vynechávám), lžička perníkového koření a 90 dkg mouky (dle libosti hladká pšeničná, žitná), výborné jsou z žitné mouky. Těsto je poměrně řídké, ale do druhého dne zhoustne. Po upečení se perníčky potřou rozšlehaným vajíčkem. Zdobím bílkovou polevou z 1 bílku, 12-15 dkg prosátého moučkového cukru, 1 lžičky octa (nebo citronové šťávy) a půl lžičky škrobu. Zdobím igelitovým pytlíkem s ustřiženým růžkem, když dojde inspirace, chuť a čas, polevu na perníčky nacákám lžičkou.

    perníčky
    perníčky

  • avatar janka:

    Kláro já jsem tedy počítačový antitalent…tak tedy zkusím, jestli se mi zadařilo a pošlu , jak my zdobíme perníčky…

  • avatar Frantiska:

    PERNÍČKY
    70 dkg hl. mouky
    50 dkg ml. cukru
    10 dkg medu / i méně/ – rozpustit v mléce
    1 kávová lžička jedlé sody
    1a 1/2 kávové lžičky ml. hřebíčku
    2 – 3 káv. lžičky ml. skořice
    hrst strouhanky
    4 vejce – sníh z bílků ušlehat a dát do těsta nakonec, žloutka rozmíchat v mléce
    5 – 7 polévkových lžic mléka
    koření smícháme s moukou a cukrem , přidáme ostatní, mléko s medem a žloutkama a nakonec bílky,
    vypracujeme těsto a přes noc necháme v ledničce uležet.

    Těsto se hodne ale hodne lepi :) po odlezeni v lednicce se s nim pracuje dobre. Vyvalim na tenko a vykrajuju tvary … pernicky nejsou mekke (zmekly nam jen jednou a to kdyz jsem je pekly v lete). Mam je rada, ze jsou krupave a chutove pro me dokonale

  • avatar Paf:

    Dobrý večer,
    u nás jsou perníčky oblíbené a pečou se několikrát do roka. Vyzkoušela jsem již různé recepty, ale většinou se zase vrátím k osvedčenému receptu, který jsem před lety získala v IKEA …tudíž Švédské vánoční perníčky (popsaná dávka je na 500ks – opravdu hodně)
    1500g hladké mouky (míchám bílou, špaldovou, žitnou ….v různých poměrech)
    3 dl medu
    4 dl cukru (klidně třtinový)
    350g másla
    3 dl šlehačky
    1 1/2 polévkové lžíce zázvoru
    1 1/2 lžíce skočice
    1 lžíce mletého hřebíčku
    1 lžíce prášku do pečiva

    med s cukrem, kořením a máslem dobře promíchat, po částech do třeného těsta přidat šlehačku. prášek do pečiva rozpustit v troše vody, smíchat s 3/4 mouky a třeným těstem. Nechat přes noc odležet. Druhý den přidat zbytek mouky. Z celkem tuhého těsta vyvalovat tenkou placku a vykrajovat.
    Péct ve vyhřáté troubě při teplotě cca 175°C

    …jo a k panu Čeňkovi …dnes jsem na kosmasu objevila, že vydali jeho sebrané recepty ….http://www.kosmas.cz/knihy/166047/staroceske-umeni-kucharske/

    Hezký večer, Pavla

  • avatar stematanka:

    zapomněla jsem se přihlásit

    • avatar stematanka:

      Tak tohle jsem zamýšlela napsat pod anonymní komentář následující fotkou. Omlouvám se za zmatky.

  • avatar zuzana:

    Můj recept se až tak neliší od zde publikovaných, proto jen dodatek o polevě.
    Klasickou bílou (ředěnou citronovou šťávou, aby přebila tu -bílkovitost-) rozdělím na tři díly, jeden nechám tak, do druhého vmíchám špetku kurkumy a do třetího lžičku černojeřabinové šťávy. Barvy jsou krásné, zvlášť ta kurkumová je opravdu zlatožlutá…růžová bývá trochu starorůžová, ale to nám vůbec nevadí :-).

  • avatar stematanka:

    Tak jdu tak se svou troškou do mlýna.

    600 g špaldové mouky
    200g cukru
    150g medu
    125g másla
    2 vejce
    2 čl prášku do pečiva nebo sody
    1/2 vanilkoveho cukru (4g)
    2 lzice pernikoveho koreni (nebo 1 PL skorice, 1/2 PL anyzu a hrebicku, 4 zrnka noveho koreni)
    Někdy přidávám i lžíci kakaa.
    Vše zpracujeme, vykrajime a upeceme.
    perníčky

  • avatar janka:

    tak tedy píšu recept, podle kterého peču já..
    400g hladké mouky (dávám 100g špaldové, zbytek bílá…)
    75 g másla
    2 vejce
    140 g moučkového cukru
    2 lžíce medu
    1 lžička jedlé sody
    7 tlučených hřebíčků
    1 lžička anýzu
    1/2 lžičky skořice
    špetka badyánu
    2-3 lžičky kakaa
    vyválím těsto, vykrájím , ozdobíme mandlemi a nechám přes noc odpočinout, ráno peču…
    Jsem v tomto konzervativní, podle jiného recptu nepeču, vždy nám tyhle chutnají nejvíc, tak neexperimentuji..

  • avatar Kikus:

    Můj oblíbený recept je také od Vesky:

    600-700g mouky, hladké, celozrnné nebo mix (prosít aspoň 2-3x)
    200g cukru
    200g medu (je to čtvrt litru)
    150g hery
    4 vajíčka
    a dle chut kakao na obarvení
    perníkové koření 1-2 lžičky
    1 prášek do pečiva nebo 7g sody

    p

  • avatar Veska:

    Holky moje perníčky jsou jedlé nebojte … já sama mám raději perníčky tvořené dětmi s jejich zápalem a snahou vytvořit něco pěkného,jejich šišaté zvonečky,srdíčka,stromečky … pro ně jsou ale ty nejkrásnější stejně jako pro mě,když je dostanu nezapadnou někam do krabice ale dám je na stromeček protože vím,že jsou dělané s láskou … vloni mi takový visel na stromečku od dětí „Z kopce “
    Takže na ty moje pohlížejte jako na jednu z možností zdobení … ostatně já je zdobím teprv třetím rokem ,
    předtím to byly jen perníčky na vánoce pocákané čokoládou,perníková chaloupka co do ní foukal vítr …

  • tak jáá taky vkládám.. neb se opravdu velmi těším na poskytnutý materiál :-)
    jinak, ne že bych se za své perníčky styděla.. ale ještě to chce pár let jistoty a cviku :-)
    http://uvarim.blogspot.com/2011/12/pernickovani.html

  • Vážení a milí, všem, kdo vložili a vloží fotku svých perníčků nebo recept, posílám slíbenou el.knížku v pdf souboru.Prosím,komu nepřijde, nebo bude se souborem problém, ozvěte se, pošlu či pošlu znovu. Krásný den.

  • avatar kitik:

    Dobrý večer,
    ja myslím, že zdobení je věc relativní :)
    a to jsem musela schovat formičky na bagr, traktor a vysokozdvižný vozík..
    Krásný Advent
    Kitik
    perník

    • Tak ty jsou hodně dobrý !!!!!:-))

    • avatar Janina M:

      Hlasuji, aby se sváteční stůl dostaly i perníčky neobvyklých tvarů a nezvyklého zdobení:-)) Každý začátek je těžký a každý začínající umělec si zaslouží prezentaci svého díla:-)

    • avatar janka:

      No to já bych takové formičky neschovávala, ti naši by byli naprosto nedšení, a myslím, že bychom potom stále „bagrovali “ perníčky…:))tedy to budem i tak..:))
      no až přijede děda a babička, tak se pokusím taky něco vyfotit, jelikož z mého foťáku by to někdy v únoru už nebylo moc aktuální..:))
      A tedy Veska, to souhlasím, že to je provokace…nechápu…je to neuvěřitelné, ale u nás by to asi nikdo nejdl..
      pošlu snad foto, jak my hodně rychle a jinak zdobíme…
      Příjemné pečení všem perníkářkám…:))

      • Souhlas,taky jsem pro vyndání bagru !! .-) a Janko jedl- já měla od VEsky perníčky – neustále jsem je měla schované,aby je někdo nesnědl,bylo mi to hrozně líto, ale pak na ně stejně došlo .-) a jak je jednou člověk „pokoří“,už to není tak hrozný a nakonec je taky sní,ale uznávám, je to jiné,jedí se tak nějak s pokorou :-))

        • avatar janka:

          No já jsem to s tím nejedením myslela tak, že nám nikomu nechutná ten sladký bílek…:)), Ty perníčky od Vesky jsou jak vyšívané..a kdyby mi ten bílek chutnal, tak to s tou pokorou naprosto chápu…to se prostě kousnout nechce..

    • avatar Tereza:

      @kitik: Tak to my děláme hlavně traktor, vláček, krokodýla, atd..:-)

  • avatar Veska:

    letošní perníková kazetaKrásný článek a ještě hezčí atmosfera a náladu u zdobení perníčků …
    pokusím se vložit svůj

  • avatar farfalla:

    Zrovna nedávno jsem přemýšlela nad tím, že Ti někdy hodím perníkoou historii z naší knížky – ani teď nevím, kde je, ale pamatuji si, že těsto si staří mistři nechávali odležet měsíce až roky a výjimečně se dávalo i dcerám jako věno:) Jsi rychlejší.
    Perníkové koření si taky míchám sama, jen jsem loni neměla citronovou, ale pomerančovou kůru a bylo to super, a se spotřebou mimo medovníčky není problém, do litého perníku na plech ho padne taky spoustu.

    • Milá farfallo, jsi hodná, díky! A blíží se vlastní oplatečnice, nevím kdy dorazí, ale milý dárek – možná se zadaří do Vánoc a tak se těšíme na trubičky !!!

  • avatar mcornejova:

    Dobrý večer Kláro, Vaše stránky miluju víc než google;) Fotku vlastního perníčku teda nevkládám, ale ten Zíbrt, on byl Čeněk:) Známý to milovník našich tradic a autor řady krásných nostalgických knížek… Jen mi přišlo líto přejmenovat ho na Zdeňka;) Zdravím a přeji krásný večer z Moravy! Míša

    • Míšo, díky moc za milou zprávu -samozřejmě-a já napsala Zdeněk vždy, když jsem to psala – hned jsem se ale opravila, vždy naskočil Zdeněk a přitom tam neseděl:-), ale jednou tam asi sednul :-) a přitom mám Čeňka Zíbrta moc ráda a ráda z něj čerpám.Vůbec mám ráda jméno „Čeněk“. Díky moc za upozornění a krásný večer.

Přidejte komentář