Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

 

Pan domácí ještě doposekával a tak dnes jely děti do knihovny na francoužštinu sami s Eliškou. Ohromně se těšily. Byl to prý báječný den, všichni na ně byli milí. Na poště si měla Ester vyzvednout balíček, ale neměla s sebou občanku, protože jí nevlastní a Eliška taky neměla občanku, protože jí nenosí. Tak prý stačí řidičák. „Ten mám“ – vyhrkla Eliška šťastně, ale než paní přinesla kýžený balíček, zjistila, že nemá. K čemu taky? Tak ukázaly obě paní za přepážkou kartičku do vzp a balíček máme doma :). Usměvavý řidič autobusu se přepočítal o lístek, Hugo si přinesl domů knížku „Učíme se číst“, kde některá slova nahrazují obrázky. Hned na louce jsme si otevřeli první stránku a ve větě “ a pak si dupla ….. a obrázek nohy v pruhované ponožce“ Hugo četl –  a pak si dupla na ponožku!. A pak mi taky vyprávěl, že si chtěl hrozně moc koupit megafon!!! Uf – nekoupil.  A taky každý, kdo ještě než otevře dveře auta, poté, co k nám dorazí, ještě než chce pozdravit, má nahrnutou krev do hlavy a má tendenci nejprve ze všeho trochu si zanadávat, tak pro ty všechny dobrá zpráva. Dnes k nám dorazil velmi hezký gabriolet a jeep to rozhodně nebyl. Nebude to cestou, bude to rukama! :-)

Dnes navíc zvláštní dík za velmi milý mail. Podléhám totiž občas různým sebezpytným náladám a dnes mi v reakci na poděkování za příspěvek na elektronické recepty jedna paní velmi stručně napsala svůj životní příběh, ve kterém mají, považte, své místo i mé sýry a chléb a zeleniny a napsala mi doslova: „ale po vyzkoušení některých zeleninových jídel i moje rodina zjistila ,že není třeba předstírat smrtelnou otravu kdykoli vloží do úst 0,5 centimetru zeleniny, ba naopak, že zeleninové jídlo může být velice chutné.“ Díky velmi za to!

Posilněna takovým milým mailem, vrhla jsem se, než se děti vrátí, na

  makovníčky

inspirované Marií Janků Sandtnerovou. Jsou to velmi, ale velmi libé koláčky, které nejsou rozhodně nijak náročné. Jsou z malinko tužšího těsta. Z kila mouky jich je – jich bylo 38 a myslím, že příště to bude muset být z kila a půl.

Na makovníčky je třeba 1 kg celozrnné pšeničné mouky přesáté, 200 g másla, sůl, citronová kůra, 200 g cukru, 40 g droždí, 1/4 litru mléka, 4 žloutky a polévková lžíce moučkového cukru s rozmixovnou vanilkou. Máslo na vymazání plechu a na potření vykynutých koláčků. Na nádivku pak : 200 g mletého máku, 230 g cukru, 100 ml mléka, trochu vnilky, trochu skořice.

Nejprve je nutné zadělat v troše mouky droždí a smícht s trochou mléka. Vše nechat vykynout – cca 10 minut, než kvásek vzejde. Pak přidávám 4 žloutky, zbytek mléka, zbylou mouku, měkké máslo, špetku soli, citronovou kůru, vanilkový cukr a cukr. Vše řádně uhnětu a pozor, není třeba zbytečně brzy dosypávat mouku navíc. Těsto je poměrně řídké, ale řádným hnětením zpevní a získá ideální konzistenci.

Těsto následně nechávám kynout, asi hodinu a půl, možná i dvě hodiny. Z vykynutého těsta si udělám 37 malých hromádek, které nechám ještě chvilku dokynout, minimálně ten čas, který trvá, než jich všech 38 rozválím v ruce a naplním makovou nádivkou a zabalím do koule.

Nádivku, kterou balím do těsta dělám tak, že se namele mák, vloží do hrnce, přidá se trochu mléka, cukr, vanilka a skořice a chvíli se zahřeje na kamnech.

Každý koláček – kouli naplněnou nádivkou, splácnu trochu rukou, vezmu nůžky a ze všech čtyř stran koláček nastříhnu.

Prostředek jemně přimáčknu  a pomažu rozpuštěným máslem.

Následuje už jen pečení na 180°C, které netrvá příliš dlouho. Koláčky jsou natotata upečené. Po upečení koláčky ještě jednou potřu rozpuštěným máslem a nakonec pocukruji moučkovým cukrem, smíchaným s cukrem s vanilkou.

Pokud se vám líbí sladké recepty na této stránce, lze si stáhnout e-knížku se sladkými recepty – čisté vařivo bez fotek.

19 komentářů to “Makovníčky”

  • avatar Sona:

    Tak jsem včera vyzkoušela makovníčky – Kláro – super mňamka. Jen jsem tedy v tom frmolu, co mám doma nějak špatně četla a šoupla jsem tam másla 250g. Je to tedy dost „mastný“ :-), ale opravdu vynikající. Děti mlaskaly a myslím, že příště bude kilo mouky taky málo. Moc díky.

  • avatar ola:

    Tak si můžu nechat o takových jak jsou na obrázku jenom zdát .Moje zůstali tuhé, tvrdé jako chleba, a ani nezhnědly v troubě, jenom malinký nádech do hněda získali..

  • avatar ola:

    Nemůžu zabrat, tak jsem je začla dělat, dělám z polovic dávky, ale těsto tuhé jako linecké! dala jsem vše kromě cukru, pochybila jsem tím?
    Tak jsem ho prohnětla rukou a uvidím jak vykyne….
    Ale foto mě tak nadchlo, že jsem je musela hned zamísit :-)

  • avatar EliškaR:

    Proč vlastně musí být mák do buchet mletý?

    • Nemusí, je to ovšem zrno – takže podobné jako pšenice, také můžete sníst talíř celého zrna pšenice, nemleté, ale chutná to jinak, než když si do kaše pšenici namelete na mouku, můžete udělat humus z celého sezamu, ale chutná jinak, než s tahini – mletým sezamem, můžete posypat věc ořechy, ale je to jiné, než když dáte ořechovou nádivku z mletých ořechů. Tož tak :)

  • avatar Lesss:

    Tak, a je to tady. :) Právě mi kyne těsto na makovníčky. :) Jen jsem neměla pšeničnou lelozrnnou mouku, tak jsem dala třetinu špaldové a zbytek hladké. A do nádivky rum. :) A do těsta jsem dala místo čtyř žloutků tři celá vajíčka – nemám ráda, když mi zbývají bílky.

    Pokud jich opravdu bude čtyřice, tak snad zbydou i na snídani – tedy pokud se mi povedou.

    • :-) Jak to dopadlo?

      • avatar Lesss:

        Skvěle, jsou opravdu báječné. Jen neumím počítat – až po uválení mi došlo, že 4×8 není 40 – takže jich máme jen 32 – tedy měli jsme. Více než polovina už padla za vlast, několik jsem jich schovala děten do mrazáku na pondělní svačinu (ano, já vím, že by do pondělí neztrvdly – problém je, že by zmizely… tak nějak samy…) a zbytek bude odpoledne ke kávě, snad je do té doby uchráním.

        V troubě mám na dokynutí plněkváskový chléb (včera večer jsem zadělala kvas, dnes dodala hladkou mouku, sůl, kmín a lněné semínko – a zkouším malinko měkčí konzistenci než jindy) a hledám recept na slané houstičky. No a na lince už čeká na zpracování patizón a dýně Hokaidó. Tak jsem opravdu zvědavá…

        Mimochodem, nemáme zkušenost nebo reference o mlýnku na obilí ke KA?

  • avatar hanaka:

    Krása! Fotečka s vyloupaným mákem mě vrátila do děství k tetě Lídě, měla podobný dřevěný stůl, v místnosti rozvěšené palice máku a kukuřice… Mák vyloupaný na stole jsem milovala, naslinit prst, namočit do máku a šup s ním do pusy :-) Díky za krásné ráno :-)

  • :D tak to je přesně to, co mně od dětství děsí – polévka s rozhňahňaným vajíčkem. Dětem sice nevadí, ale nerada vařím něco, co nejím. Ale nápad dobrý, se prostě občas přemůžu :)

  • „…se namele mák“ :) S tím pokaždé bojuji, snažím se zapojit kohokoliv, kdo se pohybuje poblíž, ale moc nadšení z nikoho nevydoluji.
    Co pak s těmi bílky? Do mrazáku už je nedávám, Pavlovu, bílkových chlebíčků, sucharů a pusinek už mám taky plné zuby.
    A líbí se mi moc fotky, snad ani nejde nepustit se do nich taky :)

    • ano, ten se ne a ne přijít :). Když mi zbývají bílky, dávám je ráda jako kapání do polévky, rozkvedlám a dávám do vroucí polévky.

    • díky moc za kompliment, potěší :)

    • avatar Klara:

      Když přebývají bílky, většinou je použiju naslano, na omeletu se zeleninou. Američani pro to dokonce mají jméno – „heart-healthy“ omeleta. Ty bílkové sladkosti jsou pro mě spíš za trest. Snesitelnější mi připadají francouzské „il flotantes“, ale tam jsou potřeba i žloutky na omáčku, takže zase nic:-).

      • avatar Aňa:

        Ve stařičké kuchařce po slovenské babičce jsem kdysi objevila „vtáčie mlieko“ – což byly, jak jsem daleko později objevila, „iles flottantes“….. ovšem můj první pokus dopadl jako „teplé mléko s rozkvedlaným vajíčkem“, napodruhé se mi povedly „bílky uvařené ve sladkém mléce“… Takže zbylé bílky už radši pouze patlám na vršek žemlovky nebo rýžového nákypu

Přidejte komentář