Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Hned ten den, co jsem napsala o tom, že pipky jsou tvrdohlavé a nedisciplinované, otevřela jsem jim večer zadní dveře a nasypala před ně cestičku. A pak přišel pan domácí s tím, že jsou všechny uvnitř na hřadu. Zajásali jsme. Sice se naučilá kuřata chodit dveřmi pro nás a nikoli výlezem pro ně, ale díky za to! Od té doby už tam lezou pravidelně. Když jsme jeden den nechali zadní dveře zavřené, místo toho, aby vlezla svým otvorem, usídlila se všechna na střeše. Ale po otevření si to holky rozmyslely a vlezly dovnitř.

Přijela návštěva s pětiměsíčním miminem, což je voda na můj i pana domácího mlýn. Pan domácí poukazuje na veškeré nedostatky toho nic netušícího tvora, já naopak vybízím k tomu, aby si každý všiml, jak tu taková maličkost chybí. :).  Návštěva byla zcela disciplinovaná, Ondra makal – rozbíjel klády palicí a pan domácí ho za to velmi chválil :-)). No a k snídani, obědu  a večeři byla dýně a taky rychlé tousty.

Tyto tousty jsou ideální právě pro ultrarychlou večeři, když je třeba něco, co bude chutnat, ale není toho doma mnoho a není mnoho času. Je mi jasné, že takový recept může býti vodou na mlýn kritikům, kteří zabrousivše na stránky matek na mateřské, které si předávají rychlé nezdravé recepty, nadzvedává je to ze ždle, ale nedá se nic dělat, na cca 600 receptů, které se zde objevily, z domácích surovin, převážně základních surovin a velkého množství zeleniny je pár nezdravých, smažených a neracionálních receptů zcela pravomocných. Potřeba je staré pečivo, cibule, kadeřávek, sůl, uzená paprika, hraška, celozrnná mouka pšeničná  a olej na smažení.

Nejprve je nutné rozpálit olej a na oleji osmahnout na kostičky nakrájenou cibulku. Pak se na cibulku vloží kadeřávek, oddělený od řapíků – pouze samotný list. Nechá se chvíli restovat, osolí se a posype uzenou paprikou, zamíchá a opět nechá chvilku restovat. Pak se podlije trochou horké vody, stáhne se pod pánví olej a přiklopí se svrchu.

Když je kadeřávek měkký, sundáme z plotny. Do mísy si nalijeme vodu, přidáme sůl, hrašku a mouku. Dávám poměr asi 1:2 hraška s moukou. Celkem tolik, aby vzniklo pěkné těstíčko. Housky nakrájíme na plátky, asi 1/2 cm tlusté, obalíme v těstíčku, přiklopíme na těstíčku z jedné strany kousek kadeřávku a dáme smažit do rozpáleného oleje.

 

 

Pokud se vám líbí tento zeleninový recept, podívejte se na ostatní recepty ze zeleniny  jako e-knížka Zelenina z Kopce – čisté vařivo bez fotek, s proklikem na webovou stránku.

27 komentářů to “Rychlé tousty”

  • avatar Veska:

    Tak to já jsem člověk co čte články „z kopce“ snad denně ,někdy pro recet,někdy pro pobavení ,ale i pro poučení a pochycení něčeho nového … jaksi mi to nevadí spíš naopak ,jen tak obyčejně popsaný recept by mě asi nezaujal byť by to byl recept na zaručeně pravý „sachr dort“ … takže i když toust tak s kadeřávkem by mě nenapadl … ale ty příběhy co se váží nejen k jídlu by mě totálně chyběli … každý má volbu,přečíst nebo né,
    uvařit a nebo ne,a odejít odsud kdykoliv a třeba se vrátit po čase a nebo nikdy …

    • avatar hanaka:

      Přesně, samotných receptů je na netu spoustu, a protože nejsem kuchařkový typ, nezaujalo by mě to. Ale právě ty skvěle popsané příběy a malý náhled do života někoho, kdo mě již několikrát inspiroval k další činnosti mě každé ráno po příchodu do práce „nutí“ zapnout počítač a dychtivě čekat na další krásný příběh :-) Navíc – Klára se dobrovolně a zadarmo dělí o své nabyté zkušenosti a pomáhá podobně smýšlejícím lidem překonávat prvotní překážky při výrobě nejrůznějších produktů. A za to si ji velice vážím. Mnoho ostatních by jen řeklo, ať si na to každý přijde sám nebo si zajde na placený kurz. A ještě poslední – na tyhle stránky chodím velice ráda i proto, že se tady objevují příšpěvky i jiných fajn lidí, kteří přidávají své reakce ať už k receptům či životním situacím a neustále se mohu přiučit něčemu novému. Nezřídka se u čtení příspěvků hlasitě zasměju, někdy skoro popláču a o tom to prostě je :-)

  • avatar petra štípek:

    Dobrý den,Anonyme, když už vás to nějakou dobu trápí, tak to asi budete častější návštěvnicí, že? Proč, když vás to tady tak trochu irituje? Pokud dobře odezírám, „soulad s přírodou“ prostě na kopci je, nikdo za nim neodcházel a nikoho by to tam nenapadlo tomu tak říkat. A možná Kláru prostě baví si pokecat s víc lidmi než jenom se sousedami. A evidentně to spoustě čtenářů přináší mnoho někdy hezkýho a někdy užitečnýho do života a jsou jí za to vděční. A tahle zpětná vazba tady z toho všude skoro fyzicky kape :-). To se mi zdá víc než dostatečný důvod. Hezký den, Petra

  • avatar kamarytka:

    Tak na pána či paní anonymní, prostě musím reagovat. Na stránky na kopec chodím často ale nepřispívám, nekomentuji. Jsem tichý a milující pozorovatel. U stránek se bavím a musím přiznat, že někdy (dost často pláču)Často mi zvednou náladu a někdy jen přečtu a jdu dál. Vařila jsem podle nich JEDNOU!!! A to ještě pro mě dávno známý recept, takže né kvůli radě a receptu z kopce, ale kvůli nostalgii z dětsví. Takže já jsem právě ta, kterou úplně ze všeho nejvíc potěší tyto články NAZMAR… Jen tak dál na kopci, prosím….

    • avatar jani:

      Přidávám se ke kamarytce, je spousta blogů o vaření, spousta stránek, kde by se daly najít informace o pečení nebo sýrech. Ale jen tenhle blog otevírám denně a pevně doufám, že bude v téhle podobě ještě hodně dlouho existovat. Inspiroval mě už k mnohým činnostem a bez nadsázky zvedl kvalitu života, ale nejde tu jen o recepty, ale o příjemné prohřátí a rozjasnění dne výborně napsanými články velmi milými lidmi.

  • avatar Anonym:

    Vrtá mi to hlavou už nějaký čas a tak se ptám.
    Lidi co se odstěhují do přírody,většinou od civilizace,mají svoje hospodařství atd,
    rozhodnou se odstěhovat na samotu nebo polosamotu…pro klid…a vnímání přírody….a pak si udělají webové stránky,založí facebook?
    proč?
    chápu,kdyby vaše stránky byly rady a recepty,co jste se naučili od přírody,ale občas mi přijde,že recepty se objevují pod záminkou publikovat noviny z domova.
    takový recept na chleba či sýr je fajn a zajimavý.
    ale třeba tento příspěvek mi přijde tak trochu nazmar.
    Myslím si,že každý si umí osmažit toast podle své chutě.
    nezlob te se,nemyslím to zle.
    znám jen rodiny s hodně dětmi co žijí jak vy a nikde nic nepublikují,mají se dobře a myslím si,že se odstěhovali z města pro soulad s přírodou.
    nepotřebují chválu a kontak s civilizací přes internet o tom co doma dělají.
    Popovídají si se sousedami či farmáři v okolí.
    k čemu vlastně nejdříve vaše stránky vznikly?
    neberte muj komentař zle.

    • Dobrý den, máte naprosto pravdu. :-)

    • Ještě nakonec odpovím, protože mi přišla zpráva, proč vám dávám za pravdu. Což nebyl záměr, takže to trochu dorozvedu. Neberu váš dotaz nijak zle. Cítím v něm ale, že máte hodně jasno, proč žijeme na samotě, proč jsme na ni šli, jak to máme ve vztahu s přírodou, zda jsme sociálně v místě či nikoli, zda píšu proto, že je pro mě apriori důležitá pochvala a dělám to tudíž kvůli ní. To vše mně osobně přijde z vašeho komentáře jako fakt, který považujete za jasný. My sami to tak jasné vůbec nemáme. Lidi patří do různých skupin. To, že žijí na samotě ještě automaticky neznamená, že budou žít tak, tak a tak. Že budou splňovat představu, kterou si o nich druzí udělají a pak se budou muset omlouvat za to, že tak žijí, a že nenaplňují představu druhého člověk, kterou si o nich udělal. Cokoli bych napsala konkrétně, vyzní jako omluva, protože bych reagovala na podsunuté odpovědi a to bych nerada. Každý jsme individualita a díky Bohu za to. POkud si člověk jen na chvíli připustí, že něco má být nějak, je to cestou do pekel, protože ztratí možnost vidět tu obrovskou pluralitu, která kolem nás je. Zkuste to prosím otočit, zamyslet se a zkusit si odpovědět bez emocí na to, kde jste přišla na to, že jsme e rozhodli odstěhovat na samotu nebo polosamotu…pro klid…a vnímání přírody, že se nemáme dobře přesto, že tu publikujeme na blogu náš život, že nemáme krom stránky i kontakt s místními lidmi, že píšeme stránku apriori kvůli pochvale, Zkuste se zamyslet nad tím, proč píšu recept na tvaroh, když je pro mě tak zásadně jednoduchý a nechápu, proč si ho někdo neudělá doma? a proč by to někdo jiný neměl mít s toustem? Zkuste si na to vše upřímně odpovědět s tím, zda to vše, co vás zaráží nepramení z toho, že máte jakousi představu, kterou jste si ovšem udělala sama, a že s touto představou se zase budete muset vyrovnat vy. Za podpis budu ráda. Díky a hezký den

      • Jejda…já se denně těším právě na tu „omáčku“ kolem receptu…ty vtipné a přitom tolik moudré glosy před receptem jsou skvělé…
        To, že se někdo odstěhuje na samotu, má suchý záchod a žije v souladu s přírodou neznamená, že by nemohl mít fejsbůk, skájp nebo ájsíkjů…podle mne to spolu nesouvisí…

        Velmi oceňuji celé stránky, recepty, fotky, ale ty úvodní články mě prostě dostávají nejvíc…díky za ně na kopec…hezký večer…Magda

    • avatar Golda:

      Já bych také ráda poděkovala Kláře a spol. za tyto stránky. Vařit umím, chleba peču už léta, vyrábím sýry i tvaroh a přesto si moc ráda přečtu jak recepty a návody, tak příběhy z kopce. Nebo obráceně, nejdřív ty příběhy a zážitky z toho každodenního maratonu a krásného soužití s přírodou, zvířaty i lidmi.

  • avatar caso:

    Nechapu, jak lide, kteri dokazi preucit slepice na novy domov behem par tydnu, muzou nechtit dalsi detatko. Vzdycky mi pripadalo, ze cim vice deti, tim jsou samoobsluznejsi, ale je pravda, ze my mame zatim jen tri.

    • Zdravim caso,nejdřív budu reagovat na ty slépky. Vemu to, jak je mým zvykem, pěkně zeširoka. Pokud chci změnit jakéhokoli živého tvora(učit ho),potřebuju jenom cit a rozum(paradox, že ti dva jsou věční soupeři). Má to jen jeden háček; musíte se dokázat posunout na úroveň dotčeného.
      A k tomu množení, popisovat to tu radši nebudu, mohla by se nepříjemně zvednout návštěvnost.;-)Ale pravdou je, že jeden z mnoha pohledů, které na svět mám, je ten, že my jsme jenom obyčejné vězení na duše no a rozum je bachař. Množili by jste to?

      • avatar petra štípek:

        Hele, ale uznej, že zrovna u vás maj ty duše docela volnej režim, bachaři maj dobrou výchovu a tudíš jsou mírní… Já bych to docela brala :oD (Doufám, že Paše nezná povel „trhej“ ;o) )

      • avatar caso:

        Zdravim, a dovolim si pridat jeste dalsi zpusob (krome rozumu a citu) jeste existuje neco jako celni stretnuti, proste se oba rozbehneme a
        – bud se srazime
        – jeden uhne
        – uhnou oba
        – cestou potkaji oba nebo jeden z ucastniku klani neco jineho, co je v tu chvili zajimavejsi.
        Vim, ze je mnohem efektivnejsi zacit s kazdym (zviraty i lidmi) komunikovat po jejich, ale nekdy to prilis zavani manipulaci (dle meho soudu) nebo to proste neni ta prava zabava. Boj a celni strety jsou mnohem vice vycerpavajici, ale svym zpusobem zabavnejsi (nekdy). A taky mohou vest k nejake urovni vzajemneho porozumeni. Nemluvim ted zamozrejme o fyzickem nasili, ale spise o stretu vuli.

        Ad bachar a vezeni, to je na mne prilis abstraktni (jsem prizemni povaha), ja to proste beru tak, ze cim vic deti, tim veseleji (obecne cim vic lidi doma) a tim je vetsi sance, ze clovek muze byt sam, kdyz se mu chce, protoze ostatni maji moznost se zrovna druzit s nekym jinym. Ale kdyz nad tim tak premyslim, tak mi spise pripada, ze poceti je vysvobozeni duse z bezsveti, do toho praveho barevneho a stavnateho zivota …

        • Zajisté máte pravdu (jako konec konců všichni;)), ale to už je samotná hra při které nejde o dané téma, někoho něco naučit. A to si Pište! že, někoho vědomě učit je manipulace.

          Ale kdyz nad tim tak premyslim, tak mi spise pripada, ze poceti je vysvobozeni duse z bezsveti, do toho praveho barevneho a stavnateho zivota … Kde pro vše platí jen jeden jediný zákon „Žer nebo budeš sežrán“;)

  • avatar Eva:

    Zajímalo by mě, proč používáte hrašku, když máte slepice i se slepičím hotelem? A jak to děláte, že se při tom všem cítíte na páté mimčo? (Jestli je to hraškou, tak zítra rozdám naše slepice, najím se hrašky, pro jistotu zapiju burčákem a jdu do toho taky.)

    • :-))))mám napsat, že je to panem domácím, že se cítím na páté mimino a taky prý proto, že jsem nezodpovědná. No možná hraškou…….to nás zatím nenapadlo.

  • avatar Pipi:

    Taky mám pocit, že se chvílemi i nudíš, takže proč si nepořídit malý řvoucí uzlíček, ten člověka spolehlivě zabaví. Lépe, než mýval… :-D

Přidejte komentář