Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Poslední témata
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Praha nás sice trochu zdravotně sejmula, ale brambory jsou brambory a pan domácí  se několik dní zaobírá  sazečem brambor, který jsme koupili kdysi výhodně na inzerát a od té doby se s ním zlobíme. Měl v něm běhat takový umělohmotný pás, ale neběhal. A když ho pan domácí opravil a běhal, zase ničil klíčky. Ovšem na druhou stranu sazeč sází a rovnou za sebou přihrnuje a tak vzal pan domácí rozbrušku, svářečku a udělal z něj babosed. Vypiloval to a máme bezvadný sazeč. Sice letos zase pro změnu chybí brambory, ale v neděli dojde ještě zbylá várka a tak budou dosazeny i poslední dva sedmdesátimetrové řádky.

A při té příležitosti, jak tak člověk sedí na tom stroji a zrovna nesleduje čárky na válečku, které se otáčí a vždy naznačí – kdy hodit bramboru – čárky namalované stříbrnou nesmazatelnou fixou – běhaly mi stříbrné čárky před očima i v noci – tak si všimne, že u nás ještě nekvetou pampelišky. A když ještě nekvetou, znamená to, že mají zavřená poupata. A pokud mají zavřená poupata, znamená to, že se dají sebrat a dají se z nich udělat falešné jakokapari.

Recept na jakokapari je tak prostý, že to až bolí, protože člověk se nemá na co vymluvit. Stačí jen sebrat poupata, dávat postupně do sklenice prokládané solí, a když je to celé napěchované ve sklenici, zalijeme to octem. Neptejte se, kolik soli – prostě prosypat. Ať je to hezky slané, nepřehnat to však. A octa tolik, aby to bylo ponořené.

Pokud bude mít někdo problém s tím, že na poupatech  jsou malinkaté – drobné lístky, je velmi jednoduché to změnit. Sám si prostě vezme nůž a lístky odřízne. Ne tak já. Toto jakokapari nám chutná i s lístky a chutná nám mnohem více, než představa, jak ty mísy poupátek lístků zbavuji, nebo jak hledám poupátka pouze bez lístků. Volím zlatou střední cestu.

Tato nakládaná poupata lze využít následně do salátů, jako ozdobu majonézy …. jak komu fantazie zavelí.

Pampeliška je hodně zdravá rostlina a vždy, když lze nějakým způsobem zpravat, je dobré to využít. Lze se podívat i na právě aktuální pampeliškový med.

22 komentářů to “Pampelišky jako kapari”

  • avatar Jitka:

    Nakládaná poupata pampelišek jako „kapari“ je pro mě recept roku. Prosolila jsem je, jak stálo v receptu, ale místo octa jsem použila lák z okurek, který už je i kořeněný. Výsledek za 14 dní super. Chuť nejdříve jemně kyselá, poté se promění v mírně hořkou, kořeněnou :-)
    Perfektní do zeleninového salátu.

  • avatar Kolemjdouci:

    Paráda, zalili jsme balsamikovým octem a už po dvou dnech výborné. Jdeme sbírat další, dokud jsou !

  • avatar Bohunka:

    Loni jsem nestihla, tak chci letos vyzkoušet. zatím jsem zkusila pár rozkvetlých smažených alá žampiony. Klárko, díky za tolik inspirace a rad. Dnes mi došel Domácí mlékař, propadla jsem sýrům.
    Krásný čas.
    Bohunka

  • Naložila jsem před týdnem první várku, asi mělo být víc soli. Anebo namíchat do majonézy nebo pomazánky. Nebo déle uležet? Mám ještě jednu várku, od včerejška… zkoušela jsem to na pánovi domu, prohlásil, že to bude určitě velice zdravé. Zkusím ještě pepřovou kombinaci. Med z pampelišek mi po dvakrát vykvasil, tak alespoň něco z nich :)

  • Ahoj Klaro, tak tohle bych tedy urcite chtela vyzkouset, jen nevim, zda letos nejaka poupata jeste najdu :-(
    Ale i tak moc dekuji za recept, zdravim, Monika.

  • […] jsem se dnes náhodou, co nového na kopci. A ony pampelišky jako kapari. Říkám si: Mám volno, doma nikdo, kapari mám rád, tak co mi brání. Nic. Snad jen odkvetlé […]

    • Ten odkaz vede ode mne. Ocet jsem použil obyčejný osmiprocenťák a za dva dny nevydržel a pampeliškové kapari ochutnal. Pampelišky chutnaly přesně jako pravé kapari! Naprosto geniální recept, díky za něj.

  • avatar yga:

    A jaký ocet na to dáváte?

    • avatar Gazela:

      Protože zatím nikdo neodpověděl, dovolím si to já. Raději jsem koupila a dala jablečný ocet. Shodou okolností jsem se dočetla na Labužníku pod článkem „Výroba jablečného octu“ u příspěvku od Pampelišky (v diskusi) o škodlivosti vinného a destilovaného octa. Jablečný si chci zkusit podle návodu vyrábět sama, abych ho příští pampeliškovou sezónu mohla použít :)

    • Já dávám zcela prozaicky obyčejný kvasný. Dělám si doma i jablečný, ale na kapari dávám kvasný. Zkuste, uvidíte, co vám bude vyhovat. Jaká chuť si vás více získá.

  • avatar fraji:

    Škoda,že my máme pampelišky již v plné kráse. Tak snad příští rok.Chtěla jsem dělat pampeliškové víno,jak bývalo mým zvykem kdysi,ale i toto pro letošek vzdávám.Děkuji za inspiraci.

    • No pozor pozor, to že kvetou neznamená, že tam nejsou pod nima poupata. Nám tu kvetou dlouho, tudíž to chce projít a prohledat i vespod, sebrat jim druhou várku :-). Ale máte tu připravený kapari na příští víkend, takže se na to klidně vykašlete. :-)

    • U nás pampelišky už odkvétají, přes to jsem měl za pár minut tři deci poupat. Najdou se i teď :-)

  • avatar caso:

    Tak se mi to libi, konecne recept podle meho gusta! Z nejakeho duvodu mne naprosto inhibovalo, vzdy kdyz jsem si precetl instrukce typu „… pridejte 375.3 gramu mouky, nechte 13.5 minuty pri teplote 36.7`C…“ a tudiz jsme bohuzel nikdy nic z Vasi kuchyne neochutnali. Tentokrat je vse jinak a hned se vydam na lov pampeliskovych poupat.

    • Ale nene :-) Naopak, to je jen u sladkýho a sýrů. Jinak já doma, pokud si to nepíšu na recept, vařím a peču téměř vše stylem „jakou by to mělo mít konzistenci“. Ale troufám si říci, že je tady mnohem více přibližně, asi, zhruba, cca než 36,7°C. A počkejte počkejte, málokdy se stane, že mám napsaný tři články najednou. Tentokrát jsem ale po dlouhý době nemocná, nevíc včera jsem to chtěla prubnout, jestli už to nejde, na devíti kilácích a nejde :-), takže dnes regulerně ležim a tak díky tomu budou tři cibule na potom. Prostě co s cibulí, když přebývá. A tam je to taky jen o asi a přibližně :)Teda skoro.

    • avatar diana:

      Musela jsem se smát, já měla úplně stejné hrdlo svírající pocity a komentáře. Odlehlo mi naštěstí už kdysi po odsledování „majonézové šou“, když jsem viděla, jak se v praxi přesně odměřuje olej ;-). Od té doby si u těch gramů vždycky říkám, nic není tak horký, vždyť jsme všichni jen lidi… ;-) a v pohodě!
      Jo a ty kapary jsem dnes taky hned vyzkoušela. Jsem napjatá, jak jsem to „přiměřeně-přiměřeně“ stylem (který je mi vlastní) odhadla.

      • :-)) naopak, díky za každého čtenáře s vlastní hlavou, který se nedrží receptu :). A tedy já byla přesvědčená a stále jsem, že jsem to tehdy na tu majolku nejprve odvážila, že ten keramický hrníček má přesně 100 ml, tak jsem se na to znovu sebevědomě podívala a jakým způsobem bych pak přesně odměřila těch 30 teda netuším :-)). Vzala jste mi zase jednu vlastní sebeiluzi! :)hezký večer.

  • avatar libka:

    Ještě se Vás zeptám,zavařujete to a nebo jak dlouho se to může skladovat a kde.
    Díky,určitě zkusím :-)

    • Nikoli, žádné zavařování. Sůl a ocet jsou samy o sobě silné konzervanty. Navíc v tomto receptu je hodně jak soli, tak octa, tudíž zavaření netřeba. Do chladu a vydrží velmi dlouho. Ale dříve se sní. Je to dřina sebrat takové množství, aby to vydrželo déle :-)

  • avatar Gazela:

    No to je paráda! Co jsem se tohoto předpisu nasháněla. Kdysi dávno jsem četla rozhovor s Naďou Konvalinkovou, týkalo se to vaření, a kromě jiného tam uváděla, že si zavařuje poupata pampelišek jako kapary. Ale předpis uveden nebyl a mě to velice, velice lákalo! Hned zítra určitě otrhám poupátka a zkusím. Moc děkuji!

    • REcept je schválně velmi volný. Je potřeba si vyzkoušet svou verzi. Lze samozřejmě přidat i například různou kombinaci pepřů. Nejprve jsou vždy kyselé, ale už i čerstvé se dají konzumovat. Postupně získávají svou pikantní chuť. Určitě doporučuji.

Přidejte komentář

Scroll Up