Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Bylo ode mne velmi neprozřetelné napsat v úterý večer, že doma skončilo období nouzového režimu. Pokud jsem takto nazvala stav před vydáním knížky, dochází mi adjektiva pro správné pojmenování stavu současného. Je pravda, že za poslední čtyři dny jsme si udělali v hodinách psaní náskok na několik let dopředu. Příště, až pojedeme do Prahy, nemusí už děti mít cedulku s adresou babiček, protože už jí budou znát nadosmrti, včetně směrovacího čísla a také už budou znát navždy číslo účtu, včetně kódu banky. Budou umět už navždy podávat dobírku, vypisovat podací listy a především, budou vědět, že v České Republice existují místa jako Hovězí, Telecí, Vrábče, Svatá Trojice nebo Křtiny (pokud bych měla hodnotit nikoli podle poetičnosti jména, nýbrž počtu prodaných knih, získává si mé srdce Brno :).

Po skončení našeho životního období „máme potraviny“,  žili jsme poměrně dlouhou dobu s dost intenzivním problémem. Špatně se nám nakupovalo. Jakmile jsme vstoupili do obchodu, okamžitě se nám vybavilo, co vše  zpříjemňovalo i znepříjemňovalo chvilky za pultem. A od té doby, a už je to 20 let, málokdy si necháme zboží ukázat, na nic se neptáme, obejdnáváme si většinou stroze, rychle, jasně, nevtipně a krátce  a většinou se celou dobu jen nejapně usmíváme a pokyvujeme hlavou na znamení souhlasu se vším.  Velmi trefně píše o strastech prodávajícího Václav Koubek ve své povídce Konzum.

…„Co dál?“ „Vzal bych si od každého sýra po trojúhelníčku.“ Máša se zarazila. Pak vyjmula ze čtyřech krabiček po sýru a pátou aniž otevřela, stáhla zpět na pult. „Vezmu si i ten pátej, se šunkou, “ vnutil jsem se. „Ten ne! Ten já nerada.“ ….

Takové mírné peripetie prodávajících pochopí většinou člověk až v okamžiku, kdy za pultem sám stojí. Je pravda, že z druhé strany to také není často žádná „sranda“. Být například zákazníkem mého táty, který po nás potraviny převzal, vyžadovalo vždy notnou dávku smyslu pro humor. Když si paní objednala dobrou vodu a dostala pivo, a poté, co se divila, že chtěla dobrou vodu, bylo jí odpovězeno: „ a tohle je snad špatná, nebo co? “ a poté, co jeden dlužník dostal po mnoha žádostech o navrácení dluhu ke svému nákupu zdarma prezervativ s prohlášením, že to je bonus navíc pro takové zákazníky jako on, aby se mu tam nemnožili, po takových nákupech může i zákazník trpět určitou formou sociální fóbie.

V každém případě nyní zažíváme takové malé dejavu. Od středy mám zcela jasno, že práce poštovních úřednic není vždy jen to, co je vidět za okénkem. Kdo by tušil, (jistě mnozí, jen mě to tedy zatím minulo), že za posláním jedné dobírky se skrývá vložení knihy do obálky, nadepsání zpětné adresy, tu škrtnout, napsání adresy, obsahu balíčku, že je nutné nadepsat na obálku „dobírka, částka, částka slovy “, pod toto uskupení nalepit oranžový trojúhelníček, vyplnit podací lístek, vyplnit složenku typu A, kde je nutné vymyslet rychle variabilní symbol a přenést ho na podací lístek, který pak je nutné neztratit, aby člověk věděl, kdo se za variabilním symbolem skrývá, složenku vložit do sáčku, který se musí otevřít tak, aby člověka neslepil i se složenkou, než odtrhne celou zadní stranu sáčku a nalepí jej na druhou stranu obálky. A pak následuje asi dalších 7 úkonů, které už nemůžu dělat já, ale poštovní úřednice pomocí různých skenerů, tiskáren a pokladny. A pak to někomu přijde, on si řekne – kurňa, to je ale drahý a pošle to zpátky. No ona každá sranda něco stojí a naučit se systematičnosti za cenu pár navrácených dobírek je ještě levné. To je také jeden z důvodů, proč lidé využívají služeb nakladatelství. U nás je to jako většinou, úplně naopak. Nakladatel nám to naloží a my to odvezeme :).

Zájem o Domácího mlékaře nás velmi mile překvapil, jsme sice unavení, ale zase jsme po mnoha letech docenili termín víkend a před dotiskem budeme mít 14 dní dovolenou :). Někdo tomu říká dotisk, my máme rozdělené fáze tisku na předtisk a tisk. Nyní, přesně 4 dny od vydání, kdy je předtisk rozebraný, dochází konečně k tisku :).

Jo a ještě jsem zapomněla dodat, na všechno existují nějaké soutěže, to je jasný, ale teď jsme díky návštěvnosti zjistili, že existuje soutěž -Blogerka roku – tak tak uvažuju, co když to píše chlap? Nebo blogerka, vydávající se za muže?  Rachade, už se odtajni,  první cena 500 pytlíků jojo bonbónů, to je výzva, to možná porazí i víkendový pobyt ve dvou v hotelu. :)))

 

 

A tak mezi zalepováním a nadepisováním jedno lehké jídlo

Fazole s kuskusem a zeleninou

Velmi jednoduché jídlo, na které je potřeba 1 balní červených fazolí, 2x rajský protlak, dle chuti cukr, sůl, pepř, curry, červená paprika, kuskus, černé olivy, olivový olej. Na zeleninu pak olej, papriky, pórek, 1 dcl červeného vína, černý, bílý a zelený pepř, sůl, provensálské koření.

Nejprve je nutné pamatovat, že fazole musí bobtnat. Proto je večer naložíme do vody a hrnec přikryjeme. Ráno vodu vyměníme za novou a dáme fazole neosolené vařit. Jakmile jsou fazole měkké, osolíme je  a vaříme na mírém ohni tak dlouho, dokud není vyvařená voda. Pozor, musíme je často kontrolovat, aby se nepřipálily.

V okamžiku, kdy mají fazole téměř vyvařenou vodu, přidáme do nich pepř, červenou papriku dle chuti, rajský protlak, trochu cukru, pepř, curry, zamícháme, přidáme provensálské koření a necháme provařit.

Mezi tím si připravíme horkou vodu, černé olivy, kuskus, pepř, sůl a olivový olej. Vše promícháme v míse, přikryjeme a počkáme, až kuskus nabobtná. Můžeme dle chuti přidat i čerstvé bylinky.

Mezi tím, co bobtná kuskus, nakrájíme na proužky papriku, kterou necháme orestovat na oleji, osolíme, přidáme na kolečka krájený pórek, barevný pepř, provensálské koření a deci červeného vína.

Jedna odpověď to “Fazole, kuskus a zelenina”

  • Na comingout je takhle po ránu trochu brzy :-) Na druhou stranu, když jsem neprorazil jak blogger chlap, a potom co mi narostly prsa…Navíc teď s kolegyněma na Wavu řešíme sexismus. Teď mě omluvte, jdu si oholit nohy a potom nějakej ten shopping…:-D

Přidejte komentář