Archive for the ‘Jak jde život’ Category
Je to podobné jako minulé léto – mnoho závazků, kolik toho napíšu a nějak to nestíhám :-). Se zvířaty to bylo v minulých dnech více než smutné. 14 let nic a pak se to semele najednou. Pojde kráva na intoxikaci, narodí se během naprosto nádherného nekomplikovaného porodu mrtvý býček a začne se třást kobyla- hodně podobně jako kráva.
Tentokrát jsme zavolali veterináře hned (krávě by nepomohl pravděpodobně ani jeho dřívější příjezd), možná by se dostala z toho sama, ale injekce vážící toxiny a následně je pak vyloučí s močí ven byla psychicky příznivější :-). Ráno jsme šla na pastvinu a zdálo se mi, že to, že stojí sama mimo koně je divný, ale šla jsem zase v klidu domů. Pak nám přijela moc milá kupující zeleniny, pan domácí šel ke zvířatům a už na mě volá- teploměr ! Mě tady prostě vůbec nic neposlouchá, jen pes na „můžeš“ to když má něco sežrat a spinkej. Read the rest of this entry »
K podobnému tématu se vracím podruhé a je velmi vhodné, postavit si oba články vedle sebe. Tedy dnešní a také ten první.
Po delší době jsem si tedy zase otevřela Masanobu Fukuoku, protože po návštěvě Janky a Ondry se u nás doma rozvinula dost zásadní debata ohledně mulčování a permakultury. To je ale natolik rozsáhlé téma, že potřebuje mnohem větší přípravu a publikované myšlenky pana Fukuoky, které se věnují jídlu jsou natolik zásadní, že předbíhám téma permakultura a přírodní hospodaření a pokračuji v načaté debatě ohledně potravin. Read the rest of this entry »
Máte rádi příběhy, které se odvíjí paralelně a zdánlivě spolu příliš nesouvisí? Něco jako Pulp fiction nebo Bábel ? Jeden přesně takový se nám přihodil. A protože blog by asi neměl být jen o příjemných a učesaných věcech, ale měl by ukázat i tu neučesanou syrovost normálního života a protože je to pro mě příběh – lépeřečeno příběhy nadmíru důležité, přenáším ho i na blog.
Verunka žije se svou rodinou 30 km od Prahy v malé vesnici, která se nazývá vesnicí už jen ze setrvačnosti. Kráva ani jedna, občas nějaký kůň a slepice. Anglické trávníky , minimum traktorů a balíků na polích- protože těžko balíky tam, kde není polí. A tak se milá Verunka rozhodla, že si pořídí krávu. Však jsme sestry ne? Nejprve se rozhodla jen tak interně, postupně do toho začala zatahovat čím dál širší okruh lidí a nakonec už jsme posledních 14 dní neslyšeli i na tu 160 km vzdálenost jiné slovo, než kráva. Když se člověk pro něco nadchne, je to asi tak správně, otázka je, jestli i když je právě dva dny po plánovaném termínu porodu třetího dítěte
My včera jeli dolů z kopce k zubaři a byl to zvlášť vydařený den, přesto, že jsme zmokli. Read the rest of this entry »
Je důležité, aby tohle vidělo co nejvíc lidí? Já jsem pesimistický realista a tvrdím, že není, že stejně většina je pohodlná a místo změny vnímání svého okolí a života, udělá se jakási kosmetická úprava. To, co říká film, raděj se zeptáme jak, než proč. Zatímco Klára , jako optimistický idealista si myslí, že to důležité je, jinak je bez argumentu.
Otázka do diskuze však je, zda je tou správnou cestou cesta větších a pečlivějších kontrol – nebo zda stačí osobní přístup – “ V tom nejedu „. A lze v tom současném způsobu našich běžných životů nejet ve větší míře? Lze to bez nějakého sebeomezení a jsme toho schopní? Umíme opustit své pohodlí, proto, abychom žili životy? nebo jediná možná diskuze je o tom, jak pohodlí neopustit a přesto nebýt těmi z toho filmu- myšleno tím krmeným dobytkem.
Video je sice z USA, ale i na malém pískovišti se může objevit pěkně velký , zapáchající trus.
červenec 2004
BERLUSCONI ČESKÉHO ZEMĚDĚLST VÍ – ANDREJ BABIŠ Produkce hnojiv a agrochemie, obchod sobilím, výroba krmných směsí a masný průmysl. Vlastnictví desítek potravinářských závodů. To je Agrofert, podnik nejmocnějšího muže českého zemědělství, Andreje Babiše. Nedávno k němu připojil další větev: pekárenské seskupení Penam….celý článek a zdroj zde
17. červenec 2007
Babišův Agrofert ovládne velké výrobce osiv
Andrej Babiš pokračuje v cestě, která má vyústit v plné ovládnutí českého a výhledově rovněž slovenského zemědělství. Nyní kupuje bzeneckou Osevu a vnorovský OS-IN, které vyrábějí a prodávají osiva zemědělcům.celý článek zde
25.únor 2008
Agrofert Holding si upevnil pozici největšího domácího producenta prasat, když koupil předního specializovaného výrobce vepřového masa zdroj a celý článek zde
2.dubna 2009
Obří fúze v zemědělství: Babišův Agrofert koupil firmu Agropol .. zbytek článku a zdroj zde
11. květen 2010
Poličan, lovecký salám a pršut Krahulík už nebudou vyrábět finančníci z J&T a PPF, ale miliardář Andrej Babiš. Energetický a průmyslový holding totiž prodává svou masnou divizi, kam patří Krahulík – Masozávod Krahulčí a Kmotr – Masna Kroměříž, Babišovu holdingu Agrofert. Zdroj a zbytek článku zde
10.listopad 2010
Agrofert koupil předního obchodníka s masem a zvířaty Animalco… zdroj a zbytek článku zde
18. červen 2010
Nedávno jste ohlásil další velkou akvizici – koupi tří masokombinátů. Jaká je vaše filozofie při akvizicích? Někde jsem si přečetla, že kdo vás štve, toho koupíte…
To je nesmysl. Naše filozofie je jasná: kupujeme známé české potravinářské značky. Máme už Vodňanské kuře, Vodňanskou kachnu, Florián, Olmu, Kostelecké uzeniny, Maso Planá, Uzeniny-Vysočina, Krahulčí, Kmotr. Většinu z těch masokombinátů zakládal pan Satrapa už v roce 1915.
A k těm potravinářským podnikům chcete mít vždy i příslušnou zemědělskou prvovýrobu, tedy celý na sebe navazující řetězec?
Ano, chceme mít i příslušnou prvovýrobu, ale pokud možno bez zvířat, preferujeme rostlinnou výrobu. Ale pokud v tom podniku, který akvírujeme, jsou kromě polí i krávy a drůbež, jsme schopni to převzít i s těmi zvířaty. celý článek a zdroj zde
11. únor 2011
Agrární kolos Agrofert podnikatele Andreje Babiše převezme skupinu Citonice Agro. Operaci provede Agrofert prostřednictvím dceřiné společnosti Navos. Pod tu by měly být firmy patřící podniku Citonice Agro začleněny. Do stáje Agrofertu tak přejde i obří zemědělský podnik Agro Jevišovice. Zdroj a celý článek zde
11.květen 2011
Společnost Agrofert Holding podnikatele Andreje Babiše koupila firmu Ethanol Energy, která ve Vrdech u Čáslavi vyrábí biolíh a další produkty. celý článek a zdroj zde.
19. květen 2011
Skupina Agrofert Andreje Babiše je údajně těsně před koupí tuzemské jedničky na pekárenském trhu United Bakeries. zdroj a celý článek zde
7. červen 2011
Proč chce Agrofert do lesnictví? Ptejte se jeho majitele Andreje Babiše… zbytek článku a zdroj zde
Je mnoho činností, na který Jidáš nemusí myslet a když nemusí myslet, začne občas přemýšlet a z toho jsou jenom deprese a proto…proto se rád kochá myšlenkami druhých :-))
o tohle vás nemůžu připravit- je to z Moskva Petuški a stojí to za to :-) – zařadíte se někam ?
Konečně se někomu podařilo nechtěně a nevědomě podlomit naší domácí Kcenzuru. Mou Kcenzuru, lépeřečeno, Kcenzuru mé osoby. Jsem hlídaný jako „oko v hlavě“ :-).
A když jsem chtěl dneska dát na blog fotky naše a Rachada, který přijel včera s Jánošíkem k nám na kopec s plným autem chleba a Elišky a Vítka a Piriho a prostě všech návštěv, co se tu během včerejška mihly- nebyl víkend ne? :-), Read the rest of this entry »
Dneska mě tak napadlo, kolik asi váží těžká hlava ? :-) Někdy na člověka přijde zádumčivost a všechno mu přijde tak trochu nesmyslný. Ještě, že jsou přítomné děti a Eliška, sama nazývajíc se „blondýnou“ :-)). Eliška si dneska měřila s naší šestiletou Jentl svaly a Eliška pravila, že má Jentl největší biceps na světě :-)), načež ta jí odpověděla, že nikoli, že největší biceps má přece Baryk. „Baryk? “ podivila se Eliška. „Já neznám žádnýho Baryka, vy znáte nějakýho Baryka? „Nó, přece Baryk Masaryk. “ :-) Souvislost s Masarykem a Barykem dokážu ještě najít, ale souvislost mezi Barykem Masarykem a největším bicepsem na světě, ta už mi zcela uniká:-))). Ještě podotýkám, že je Jentl 6, aby to neházelo úplně špatné světlo na domácí školu :-)))
No a pak se Eliška zmínila o tom, že mají na chalupě v Krkonoších příliš malá okýnka a proč je nemají také velká? A pan domácí přišel s tím, že je to jednoduché, že byla malá okna, protože nebylo sklo.A my dvě blondýny tedy seděly u stolu a souzněně – „fakt??“. A pan domácí nám během záchvatu smíchu nesdělil, cože tam měli místo oken a nechal nás hádat. No, trvalo to,padlo pár rad, ale daly jsme to nakonec !!! Tak co, že tam měli v těch malých starých chalupách, v těch jakooknech před tím,než tam měli sklo? :-))
No a ať to není jen hádanka, Read the rest of this entry »
Máte rádi nostalgii? Padá na vás při pohledu na staré fotky a obrázky nebo cítíte spíše uspokojení, že nemusíte v této době žít? Byla to dřina, ale bylo to takové nějaké „čistší“. Následující fotky jsou z oblíbené knížky Album ze starých Krkonoš, která svádí k občasnému sednutí si ke kamnům a „jentakovému “ prohlížení. Tuto knihu sestavil, utřídil fotky a slovem doprovodil Miroslav Kubát – vyšla v roce 1982 a my jí koupili kdysi v antikvariátu. Dnes malé nakouknutí právě na trhy té doby v Krkonoších. 
Foto Josefa Hladíka – fotka, která mapuje rok 1897 v Jilemnici a místní Jarmark. Read the rest of this entry »
U nás je to podobné jako o Vánocích. Jako nekřesťané Velikonoce neslavíme- tedy tak jak je jejich slavení obvyklé. Přirozeně se do této doby ovšem odráží odcházející zima, snášející slepice ostošest, vyrůstající první byliny a tak vlastně tak nějak přirozeně Velikonoce slavíme :-)) Víceméně je to takové přivítání jara, ale protože děti rozum pobraly a mají rádi mazanec a beránka, tak u nás tyto nezbytné atributy nechybí. Navíc k nám každý rok chodí zajíc, který po lese poschovává spoustu nezdravých věcí. Děti si pověsí na strom večer svůj plátěný pytel a druhý den na stromě buď visí, nebo ne. Už zhruba tři neděle počítají, jak dlouho ještě ? :-) Máme i malovaná vajíčka, protože na umělé hodiny výtvarné výchovy a pracovního vyučování nezbývá příliš času ani chuti, tudíž tyto předměty se doma odehrávají za pochodu díky přirozeným ročním svátkům. Moc rádi bychom v dětech pěstovali jakýsi alespoň minimální vkus a zapomněli tak na průmyslové barvy – bohatě by nám stačila cibule a cibule a cibule, ale děti to vidí jinak. :-)) A tak je zelený stůl, červená kuchyně a podlaha modro-žlutá.
Podle české stravy lidové byly Velikonoce za pohanských dob oslavou jarní rovnodennosti, tedy vzkříšení celé přírody ze zimního spánku. Jako jiné výroční svátky s sebou přinášejí mnoho starých zvyků, z nichž některé, např. vynášení Mořeny- Morany, spadají právě do pohanského období. K pozdějším zvykům pak patří stavění máje, pouštění věnečků a velikonoční pomlázka.
Ale zpátky k jídlu :-) Právě o Velikonocích se spolu setkávají dvě krajnosti – Křesťané začínají nejdelším a nejpřísnějším půstem, který vrcholí právě na Velký pátek a dále se pokračuje hojností a štědrostí v jídle . Půst na Velký pátek byl nejpřísnější v celém roce. Jak píše Miro Zlatúš z Letovicka “ Na ten deň každé, e ten névečí spoščenec, keré celé rok nende do kostela, de do kostela líbat křížek“.
Důležitou součástí tohoto velkého pokání za celý rok byl ovšem i přísný půst, tak přísný, že sám hospodář obyčejně nejedl celý den nic, jen vajíčko po slunce západu, a také nekouřil ani nešňupal – myšlen tabák pravděpodobně :-)) Read the rest of this entry »
A je to zase tu. Už snad nevratně. Už snad nenasněží!! A jako každé jaro, vzbouzí se ve mně netušené síly, o kterých si na podzim vždy myslím,že už se nikdy neobjeví :-) . To je ta nádhera přirozeného roku v hospodářství- i když upřímně, my se zase moc nepředřeme :-)) A spolu s jarem vstávají panu domácímu vlasy hrůzou na hlavě, protože každý podzim proklamuju, jak příští rok bude klidný, nic nechci, vůbec nic. Nic nebudeme dělat a budeme se jen kochat a jen tak si občas něco zasadíme :-)). Pak však přijde leden, kdy se už nosí domů ze skleníku hlína a začíná se vysévat celer, následují papriky a z trošky už jsou dvě bedničky celeru a pár truhlíčků paprik, takové a makové a ještě nějaké. Pan domácí obrací oči v sloup, ale druhým dechem objednává v zahradnictví muchovníky, kustovnici a jednoho chlapa a několik ženských rakytníku. Projíždí inzeráty a nakupuje sazeč brambor- sama se divím- vždyť letos máme sázet jen trošku :-)).
A pak přijde únor, papriky i celer začínají vylézat, ale není zatím kam sázet, ruce svrbí, inzerátů na různé stroje za koně přibývá, ale naštěstí není auto, které by je dovezlo :-) a pak , pak je tu konečně březen. Jenomže i když to vypadá, půda je pořád zmrzlá, nejde nikam kopnout, i kdyby člověk chtěl a tak je taková zvláštní vyčkávací nálada. Read the rest of this entry »