Posts Tagged ‘šafrán’
Děti dnes dorazily do kuchyně, rozhlédly se a pravily: „Zase sladké!“ Zvolním, už budou zase jen brambory!
Saffransbullar je pečivo, které se peče tradičně ve Švédsku na den sv. Lucie, kterou oslavují 13. prosince. Nalezneme je ovšem také ve Finsku, Norsku a velmi vzácně v Dánsku. Název – bullar napovídá, že se jedná o bulky, tedy jednoduché půlkulaté pečivo. V různých částech Švédska i v různých rodinách se však pečou tradičně i v jiných tvarech – jako zatočené uzly, rozkrojená zarolovaná roláda, bulky tvaru osmičky. Pečivo je spíše těžší, je plné másla a cukru a často se do něj přidávají rozinky, mandle nebo kandované ovoce. Důležitou součástí pečiva je šafrán, který mu dává velmi jasnou, žlutou barvu. Na jasnou barvu je ale třeba šafránu vemi mnoho, průmyslově se nyní ve Švédsku vyrábí šafránové pečivo častěji barvené potravinářskou barvou. Lze také přidat velmi malé množství kurkumy, která dobře žlutě barví, ovšem má také specifickou chuť. Read the rest of this entry »
Sami uznáte, že jsou činnosti, ke kterým si člověk musí hledat motivaci. Začala jsem běhat tak nějak jinak a u toho je potřeba mít pevný střed těla, což nemám. A tak jsem se jala ještě více ho zpevňovat. Brzy ráno, před počítačem, kde mi namakaný černoch se suitou stejně namakaných bělochů a japonky ukazují, co mám dělat. Hugo kolem mě krouží a po chvíli povídá zcela bezelstně “ A víš to jo, že ti to na tom počítači jde zrychleně?“ Úplně zpocená podklesávám v kolenou a popadaje dech odpovídám – “ To ne Hugo, to já cvičim tak pomalu“ a milý Hugo se nenechal vyvést z míry “ Aháááááááááá, ale štve tě to, viď?“. On měl vůbec včera velmi dobrý den. Odpoledne přišel, že má nový homonymum. Už tato věta mě v jeho pěti letech naplňuje pýchou. „Jaký?“ ptám se. „Kotě!“ on na to. „Kotě? a jak jako?“ “ No, kotě jako kočka a kotě jako ženská čece“.:) A celý den zakončil větou, která se stane pravděpodobně zimní stálicí. Přiběhl domů a křičí, že pan domácí je sprostej.“ Jak to, co říkal?“ “ To nežeknu, ale myslim, že toho sněhu jsou čtyži pldele a ne tči!“! :-)
Takže odteď, kdykoli cvičím, nevidím se jako krásná, pevná a se sexy lehkostí, ale jako pomalá, zpocená a s jasným výrazem sveřeposti a nenávisti vůči těm na monitoru. Děti jsou tak nepěkně upřímní! Read the rest of this entry »
Současné dny plynou v naší domácnosti zcela pokojně. Ohromně se těšíme na pečení cukroví, děti jsou nadšené do vaření a pečení a baví je to a mě také, takže často předelegovávám pravomoce :). Napadlo mě, že bude velmi jemná zima. To často vyjde, když mě něco napadne. Nikoli, že o tom přemýšlím a napadne mě to, ale napadne mě to z ničeho nic. Pak to vychází a letos mě tak z ničeho nic napadlo, že zima vlastně nebude. Jsem tudíž docela klidná a zimy se už nebojím :-).
Máme poměrně hezké zásoby ve sklepě, natolik hezké, že ani tady není třeba se bát. Jenom slepice vůbec nenesou. Mají pauzu a navíc mají pauzu i všechny slepice kolem a tak vaříme a pečeme bez vajec. Pevně ale doufám, že jarní kuřata, která mají začít snášet od příštího týdne, skutečně začnou.
A pak – tak jako vloni, u máslové dýně, nastalo dlouhé období homonym, nyní je to oxymoron, co hýbe naším domovem. Máte nějaký svůj velmi oblíbený oxymoron? Neboli protimluv? Děti sepisují a vyhrává u nich „strašně hezký“ a „ohlušující ticho„. Já jsem mnohem více liberální a líbí se mi spekulativní oxymorony, ve kterých vede „až vyrostu, chci se naučit být chlapcem“ a nejvíce ze všeho si stojím za vlastním oxymoronem “ tichá domácnost„. Vzhledem k počtu místností našeho domu – jedna a počtu lidí v nich žijících – šest – je spojení tichá domácnost čistým oxymoronem. :) Read the rest of this entry »