Co noveho na kopci

Pro velký úspěch zmínky o našlapané trávě  u celých tří zájemců:-)) -samostatný článek- protože senáž si ho zaslouží a venku je dusno a stejně se nedá nic dělat :-)).

Takže nejprve, co je to vůbec senáž?

Senáž je konzervovaná píce a tato konzervace, tedy senážování je založeno na produkci kyseliny mléčné.  Aby mohly vzniknout podmínky pro rozvoj kyseliny méčné, musí se dosáhnout prostředí bez obsahu kyslíku. A prože nehcceme množení jiných bakterií a plísní, navíc je třeba ještě snížit pH, což právě v kombinaci s bezkyslíkovým prostředím zabraňuje množení nežádoucích prevítů.

Dříve se všemu, co se takto jako krmivo konzervovalo, říkalo siláž. Jaký je tedy rozdíl mezi senáží a siláží?  Obvykle se vychází z toho, že kdýž obsah sušiny přesáhne 50%, říkáme tomu senáž, když ne, tak siláž :-)). My to máme tak, že senáž říkáme prostě trávě, siláž třeba kukuřici.  Jak moc je důležité pH? moc. Voda, pokud není nějak znečištěná, tak by měla mít pH kolem 7 a čím víc jde tato hodnota dolů, tím je věc kyselejší. Čím kyselejší, tím větší odolnost proti kazivosti.

Každé krmivo má rozdílnou silážovatelnost, tedy schopnnost fermentovat tak, aby se co nejméně ztratila hmotnost, kvalita a výživnost. Plodiny dělíme na tři druhy

• lehce silážovatelné –brambory, řepné skrojky, kukuřice, slunečnice, ječmen a pšenice
• středně silážovatelné – trávy, krmná kapusta, peluška, jetel, hrách
• těžce silážovatelné –vojtěška a mokřadní rostliny

Je i několik způsobů senážování a také senážování čisté a s přídatnými látkami. Tyto látky, startovače se přidávají pro větší jistotu, že se proces tvoření kyseliny mléčné nastartuje správně a správně také pokračuje a většinou jsou vesměs chemické. Některé mají i fungicidní účinky- potlačují vznik plísní.

My sami jsme jeden rok nebyli schopní usušit seno, protože pršelo a pršelo a pršelo a tak jsme si nechali zabalit čerstvé balíky trávy- senáže. Zabalení jednoho balíku své trávy přijde na bratru 400 kč, což je dost drahá sranda na to, že z toho je ohromné množství igelitu. Je toho na jaře opravdu pekelná kupa. Takže přesto, že do trávy nebyla přidaná žádná chemie, bylo to nejen neekologické ale ani neekonomické. A tak jsme stáe uvažovali, jak dál. Pořídili jsme si velké tmavé silnostěnné pytle, ale zjistili, že  se to nejen špatně šlape- ale i tak to docela šlo, že je pytel z pvc, takže je dost jasný, že polyvinylchlorid v krmivu pro krávu nebude úplně ideální, tak navíc se do pytle přes zimu snadno dostanou myši a stačí malá prokouslá dírka, aby byl celý pytel na prd.

Uvažovali jsme i o balení našich malých balíků, které můžeme balit s koňma naším lisem jako čerstvou trávu, ale nemáme baličku na fólii.  Zkusili jsme tedy jeden rok balíky zabalit a obalit obyčejným pet pytlem za 5 kč a vysát půjčeným vysavačem :-)). Vysavač vysaje dobře, pytel se na balík neprodyšně přilepí a zkrabatí, ale…. většinou někde pustí nakonec vzduch.Takže opět fólie nezbytná, opět je drahá a navíc nesmyslné pořízení baličky, jako dalšího jednoúčelového stroje. Tak jsme to tedy taky zavrhli.

Nakonec vyhrály po všech pokusech sudy. Sudy se dají většinou sehnat celkem slušně cenově, jsou neustále točitelné, jejich rozbití je velmi složité. Výhoda je ta, že  i ve vekých , originál zabalených balících, i v pytlích, vždy byly dost velké ztráty. Vždy byl obal nějakým způsobem porušen a vždy se na senáži vyskytla plíseň, což se nám vůbec nelíbilo. Sudy jsou zatím 100%. Pokud si je šlapeme sami. Záleží tam hodně na velmi kvalitním našlapání.

Jednou jsme udělali takové malé intermezzo a našlapali jsme náš dřevěný bazén, co udělal pan domácí, a který sloužil na jaře jako pařník, v létě jako bazén a na zimu pak mělo být jeho smyslem udržovat zesenážované krmivo na zimu. Dělali jsme to jen jednou a dost bylo bazénu :-)).Trvalo to tři dny, šlapali známí, šlapala rodina, šlapaly děti, šlapal pan domácí, jen já měla břicho dva týdny před porode a i když by to bylo asi vzhledem k mé váze nejproduktivnější, nešlapala jsem :-)) Nakonec jsme to už neopakovali, protože naplnit to nožně bylo nad naše síly a navíc jsme to nedokázali dokonale uzavřít, takže dost velká vrstva odshora odešla a nebyla k použití. Úplně nejdříve založit senáž a šlapat a šlapat

pak změna šlapací skvadry a svážení další trávya pak už jen zase  šlapání a šlapání

Jak je to tedy se sudy

Sud je o objemu 120 l , na konci května do něj našlapeme trávu o rozloze zhruba 400 m2 – záleží samozřejmě na hustotě porostu. Jeden sud se šlape cca 1,5 -2 hodiny intenzivně. Tráva se do sudu dává jen pokosená nebo posekaná, lehce zavadlá – od jedné až po několik hodin, podle intenzity horka toho dne. Nesmí být příliš suchá a nesmí být ani úplně mokrá.

Technika je taková, že se vždy sešlapává veliká náruč, která se sešlape zcela a pak se teprve dodává další část. V zimě pak je sud složen z těchto pater- náručí a velmi jednoduše se patra odlupují jedno od druhého. Hned po našlapání až na úplný vršek a co to skutečně jde, se sud zavře na obruč a my ho ukládáme ihned na místo, kde ho budeme v zimě používat. A pak je třeba také dávat pozor, aby se nejoblíbeněší dětskou zábavou nestalo otevírání obručí a potažmo sudů.

Používáme k tomu malého rudlíka. Dokud nebyl rudlík, sudy jsme převáželi na dvoukolové kárce.   Sudy se druhý den velmi nafouknou- prohne se jim víko. Pan domácí, když je tomu přítomen a vidí to, tak občas povolí obruč a trochu vzduchu jemně vypustí. Ale jen občas, když jde kolem a když se mu chce – jinak nevypouští :-). Senáž pak necháme svému osudu až do zimy, kdy se používá jako příkrm. Nezmrzne ! (maximálně jemně namrzne)

Jeden sud vyjde v zimě pro jednu krávu na jeden týden- ne jako kompletní krmivo- skutečně jako příkrm. Máme totiž 25 sudů, ale to se nám nikdy našlapat nepodařilo. Ideální na zlikvidování trávy na zahradě pro králíky i jako zimní přísun zeleného pro slepice. Lze šlapat i kopřivy – což my praktikujeme tak, že je přidáváme k trávě. Nikoli nasekané, ale prostě jen posekané.

Silážní díry – většinou z nějakých zkruží bývaly na většině satků. V současné době to velká družstva a velké podniky řeší senážováním do dlouhých rukávů s nezbytnou chemií jako startérem. Nebo se balí do již zmíněných velikých balíků obalených bílou fólií. Dále se praktikuje i senážování jen do veliké jímky, uježděné něčím těžkým, přikryté igelitem a zatížené pneumatikami. To je však pro veliké množství. Sudy jsou samozřejmě těmto podnikům k smíchu. Pro nás naprostý ideál, dokud jsme schopní šlapat :-)) a stačí nám množství několika sudů- ideál by bylo tak 30. V zimě dodáme fotky krmené senáže.

Dobrá rada- nevyužívat ke šlapání návštěv :-)), protože většina sudů, které si člověk nešlape sám, jsou našlapané málo. Nebo návštěvy permanentně instruovat a kontrolovat, což je brzy navštve, takže návštěvy využívat k nošení trávy do sudu.

42 Odpovědi to “Šlapaná senáž”