Co noveho na kopci

Je to podobné jako minulé léto – mnoho závazků, kolik toho napíšu a nějak to nestíhám :-). Se zvířaty to bylo v minulých dnech více než smutné. 14 let nic a pak se to semele najednou. Pojde kráva na intoxikaci, narodí se během naprosto nádherného nekomplikovaného porodu mrtvý býček a začne se třást kobyla- hodně podobně jako kráva. Tentokrát jsme zavolali veterináře hned (krávě by nepomohl pravděpodobně ani jeho dřívější příjezd), možná by se dostala z toho sama, ale injekce vážící toxiny a následně je pak vyloučí s  močí ven byla psychicky příznivější :-). Ráno jsme šla na pastvinu a zdálo se mi, že to, že stojí sama mimo koně je divný, ale šla jsem zase v klidu domů. Pak nám přijela moc milá kupující zeleniny, pan domácí šel ke zvířatům a už na mě volá- teploměr !  Mě tady prostě vůbec nic neposlouchá, jen pes na „můžeš“ to když má něco sežrat a spinkej. Kočka lítá po místnosti půl hodiny – pak přijde pan domácí , zle se podívá a je venku :-). A tato má aura funguje i obráceně. Musím s lítostí konstatovat, že můj cit k živým tvorům je posazen jinak, než by měl. Mám je moc ráda, ale svými aktivitami jim většinou spíše uškodím, řeším problémy malicherné a velké nerozpoznám – ovšem pracuji na tom :-)))

Už jsem začala být mírně paranoidní a šla s Eliškou prohledat pastvinu, zda tam třeba není něco divného, ale pan domácí zůstává v klidu a vidí to stále jako souhru náhod. Kráva byla prý divná už když jí na podzim přivezli , tele se nalokalo při porodu a kobyla sežrala pšenici, na kterou nebyla zvyklá. Přijímám jeho klid a pevně doufám, že tímto to skončilo.

A tak, protože se nekonala jalovička, Máří nám utekla k sousedům za krávou, smutila a smutila, šla dolů s mlíkem, byla psychicky nevyrovnaná, tak jsme jí pořídili krásnou jaldu. Je to jalovice sportovkyně, nohy štíhlé a vysoké jako laňka – pevně doufáme, že nezdrhne, protože pak bysme s její kondicí mohli běžetaž do Kolína ! :-)) A protože jsou všechny naše krávy odjakživa Marie a arsenál pomalu vyprchává, zbývá už jen pár možností, nyní je to Máša. 

Když jí přivezli, jako vždy, všichni byli nesmírně zvědaví. Zvířata stála u vozu, Paše neustále štěkala a ten malej „inteligentní“ bílej hluchej pes jí neustále následoval. Máša vyběhla, Máří jí několikrát olízala, pak na ní několikrát skočila a pak si obešly celou pastvinu kolem dokola.Nakonec  se napily, zaujaly  místo uprostřed pastiny a lehly si. Tak to bysme měli – jsme opět v plném počtu !Romantika při měsíčku na konec :-)

4 Odpovědi to “Máša”