Kdysi jsem byla mladá, poctivá manželka :-))) a snažila se o co nejlepší naplnění této
definice :-)). a do toho patřilo rozhodě nové a neotřepané vánoční cukroví. Dnes už je mi jasné, že není nad to, co je vyzkoušené a o co doma skutečně stojí, ale zase mám doma děti a těm připadá vše, na co nejsou zvyklé, zvláštní a nové a tudíž zajímavé a tak jsem otevřela svůj starý sešit, kam jsem si tehdy kdysi, když jsem byla ta mladá :-)), psala různé recepty a naprosto živě si pamatuji barevný, z dnešního pohledu šlený a nečtitelný časopis, ve kterém na jedné straně byly italské piškoty, anglické zázvorky a dánské perníčky. Italské piškoty jsou oblíbené do teď, ale anglické zázvorky jsem nezkoušela, jen si je přepsala a protože mám zázvoru fůru, řekla jsem si – zkus je !
Udělala jsem tedy těsto, které připomínalo vynikající krém a všichni se na něj slétli. Ještě v chladu to bylo výborný i po vyndání z chodby zase zpět, ale pak to začalo. Jakýkoli pokus o vyválení a vykrojení jakéhokoli tvaru, natož toho, co si pamatuji z obrázků- dvou počokoládovaných krásných srdíček – byl naprosto tristní. S těstem nešlo dělat vůbec nic. A navíc dělaly těsto děti a
nevšimly si, že těsto je psáno jen na 75g mouky a dali tam gramů 750. když jsem to zjistila, musela jsem přidat 10x více všech surovin, což znamená 1 kg másla, 800g cukru, 10 vajec atd. Tak to byla první rána, protože naráz jsem tu měla kolem 3 kg zázvorového těsta – ale naštěstí to byo stále ještě v té fázi, kdy těsto vypadalo skvěle, jako krém a krásně vonělo i chutnalo. Pak ovšem přišla již zmíněná fáze dvě – vykrajování a to byl konec. Tak jsme použili strojek na stříkané těsto, ale jakýkoli tvar se v troubě slil do jedné veliké hmoty přes celý plech. Tudíž nastala fáze, kdy jsem si pořádně prohlédla recept a došlo mi, že neznám moc cukroví, ani dezertů, kde se dává na 75g mouky 100g másla a 1 vejce. Že tam musí být chyba, nebo nemohou vypadat jako na obrázku – přidávám odkaz na obrázek, který byl přesně v časopise – zázvorky
Pokud tento recept někdo zná a zná ho ve správném znění, bud ráda, když ho opraví. Já jsem si tentokrát poradila tak, že jsem těsto dala na vál a podsypávala moukou do té doby, dokud nebylo alespoň trochu nasycené – padlo tam mouky dosti a i když jsem je potom mohla vyválet a vykrájet tvary, stejně se v troubě hezky slily a udělaly pěkný čistý tvar. Jednu várku jsem tedy krájela velká kola, která vypadají jak americké coockies, do některých jsem dala kandovanou dýni, do některých kousky oříšků. Další várku jsem nastříkala na plech a poslední vykrajovala na plech malé hrudky lžičkou. Vzhledem k tomu, že jsem měla 3 kg těsta, ta jsem hotové dala do bedny, jako sušenky na jaro :-)). Jsou poměrně chutné, navíc zázvor tomu dává výbornou jemně pikantní chuť. Doporučuji je jako suché cukroví k vínu či dobrému punči a víceméně pro dospělé – pro děti je jejich chuť dosti výrazná.
Tak tedy tady ten vykutálený recept: 100g másla, 80g cukru, 1 lžíce cukru s vanilkou, špetka
soli, 2 lžičky mletého zázvoru, 1 vejce, 75 g celozrnné mouky pšeničné, 25g solamylu, 1
lžička prášku do pečiva, 2 lžíce kakaa.
Cukr, tuk , vejce a vanilkový cukr spolu s kořením ušleháme do pěny a poté zpracujeme s moukou a solamylem, přidáme kakao a hmot dáme do chladu. Po přinesení z chladu si podsypeme vál moukou a řádně těsto dopromícháme , dokud není nasycené – dokud se ta strašně nelepí. Bez obav, i po přidání hodně mouky se bude mít tendenci v troubě roztékat. Peču na málo, na cca 150 st. C a vyndavám měkčí, aby šly dobře z plechu. Lze polít čokoládovou polevou – tak moc chutnaly dětem. Jinak je nechávají celkem chladnými.
a po vypečených zázvorkách jsem udělala marcipánové kuličky, protože to je kromě čokolády Bellarom a čokláddy z Dm drogerie jediná sladkost, která je bez lecitinu a kupuje si jí pan domácí, ovšem domácí marcipánové kuličky jsou ekonomicky o 100% méně náročné :-)), ale nebyly až tak stejně dobré, do té doby, dokud jsem nezjitila, že jim chybí zásadní věc – hořká mandle !
Kdo nemá hořkou mandli, lze nahradit trestí hořká mandle.
suroviny na kuličky : stejné množství cukru jako mandlí, na 100g mandlí necelý bílek a 1 hořkou mandli, případně 10 kapek tresti.
Mandle spaříme horkou vodou a oloupeme ze slupky. Poté je buď umixujeme, nebo nameleme, nebo nadrtíme na jemnou drť, přmícháme stejné množství cukru moučka a nastrouhanou hořkou mandli či tresť. Zjemníme bílkem a rukou vyhněteme krásné, vláčné těsto. Z tohoto těsta dělám malé kuličky, které buď nechám takto, neb je ještě vyválím v ruce, kterou jsem oprášila kakaem. Tyto jsou vynikající.
Pro další vánoční recepty z celozrnné mouky, ale i bez mouky, lze nahlédnout do rubriky vánoční cukroví
Komentáře
Tak tohle musím někdy vyzkoušet, zbožňuji marcipán…
ale až někdy v novém roce, teď na vánoce už nestíhám…
Páni, já teda smekám :) 3kg těsta, to musí být fuška :) Ale vypadají moc dobře a i měkce. Ještě se chci zeptat, kde se dají sehnat ty hořké mandle? Já se teda po nich už zkoušela pídit, ale zatím neúspěšně :/ Ty kuličky totiž vypadají moc dobře (hlavně pro takovýho závisláka na marcipánu jako jsem já 
).
Určitě vyzkoušej, je to moc jednoduchý a moc dobrý, ale je toho málo 
[2]: Catalino: hořké mandle jen asi v zahraničí. Tuším, že jsou v Čechách vzhledem k toxicitě zakázané, že se dá sehnat jen tresť. Já měla z Kalifornie hořké mandle a přírodní tresť, ale už kupuju jen tresť z hořkých mandlí českou.Složení je potr. líh, přírodní hořkomandlové aroma a cukr. Možná někdo poradí, kde sehnat hořké mandle, taky bych ráda opět sehnala….
Tak se dívám na ty vaše zázvorky a musím vám napsat recept na ty naše. Jsou taky z časopisu a k mému údivu vypadaly opravdu stejně jako na obrázku. Jsou úplně lehoučké a rozpouští se na jazyku! Takže 180g moučkového cukru, 30g hl. mouky, 2 žloutky, na špičku nože sody nebo PrDoPu, lžička sušeného zázvoru. Večer utřít šlehačem do tuha 100g cukru, žloutky, zázvor a sodu – necháme přes noc odpočinout. Ráno přidáme zbytek, vyválíme teňoučkou placku a vykrájíme drobnými tvořítky. Nedoporučuji rozválet víc jak 2x, protože pak těsto začně jakoby tvrdnout a špatně se s ním dělá (já ty odkrojky dávám péct, ať je co na zobání). Pečeme mírně do růžova. A je to mňamka!!! Z tohohle množtví je plný hluboký talíř, takže pro vás bude nejlepší to alespoň zpětinásobit:-)
Z lyžařského výcviku v sedmé třídě jsem si týden před vánocemi přivezla sádru přes celou nohu. Nemohla jsem nikam chodit a tak moje maminka usoudila, že se nejlépe zabavím při pečení cukroví. Zadařilo se a já ho pak pekla každý rok. Bylo to asi 6 druhů-taková ta rodinná jistota. Když jsem se vdala, tak můj manžel byl nadšený z mého „umu“, protože moje tchýně vždy pekla pouze „ústně“. A když už nebylo tolik práce s dětmi, tak jsem zatoužila každý rok vyzkoušet něco nového. Většina mých pokusů skončila jako Vaše zázvorky- z plechu na mně koukalo něco, co se obrázku v kuchařce nepodobalo ani zdaleka. Až poslední vánoce se mi opravdu zadařilo, cukroví bylo ukázkové a moc dobré. Pokud se letos opět zadaří, poskytnu fotky i s návody. Dnes je u nás docela horko, slunce pálí do výlohy a já jsem si teď uvědomila, že jak píšu o vánočním cukroví, tak jsem na to vedro úplně zapomněla :-)