Archive for the ‘Jak jde život’ Category
„Jen pro ten dnešní den, stojí za to žít….“ zpívaly by si pravděpodobně naše děti s Kristiánem, kdyby ho znaly :))
Dnešní den totiž naplnil nápad pana domácího, koupit dětem motivaci k práci :)). Zatím jsou namotivované a nastartované….Konečně se podařilo i vyfotit nějakou fotku, kde se nacházím já a jsem ochotná jí publikovat :-)). Pevně doufám,že všem bude jasné, kdo jsem já a kdo je Charlie……:))))
To byla cesta naproti panu domácímu- to hezké, štíhlé, vysoké uprostřed, tak to nejsem já :-))) to je Eliška a její Špulka
Jaro je super!!! a právě začalo. Ono možná ještě skončí, ale teď si tu iluzi nenecháme vzít. Šla jsem dnes s dětma zkontrolovat schránku a po cestě, na naváté cestě, kde oni šly po povrchu se mně nepěkně tázaly, proč já se tak bořím? A pak ještě přidaly, že do těch děr po mně by se daly sázet stromy !!!! Ještě, že mě ten osobní design tolik neužírá :)))
Kdysi jsme byli často ve styku se známým, který poslouchal jen jednoho muzikanta. Petera Hammilla. Tehdy, mladí a hloupí jsem se bavili jeho jednostrannou hudební zaměřeností. Škoda, že člověk mnohé pochopí až po vlastní zkušenosti, prostě zpětně.
U nás pan domácí seče s Jirkou Schmitzerem, oře s ním, seje , tahá dříví – prostě u všeho je Jirka Schitzer, nebo alespoň jeho zvěčněná forma na mp3 a to už dost dlouho – mohl by už zase něco nahrát, pro nás – Schmitzrozumenty. (Abych byla spravedlivá, občas Schmitzera vystřídá- to není správné slovo – občas doplní na přeskáčku neustále hrané skladby Vivaldi a Vltava .-))).
Je tedy nabíledni, že nás jeho písničky nějak zásadně oslovují, ale tahle jedna, ta nás neoslovuje, to je naše rodinná hymna – do slova a do písmene…. Jiná verze bohužel nelze sehnat, takže videa se tento článek netýká – je to jen doplněk k textu a hudbě.
Nejsvobodnější je pravděpodobně ten, kdo nemá vůbec nic. A k tomu je bohužel nezbytně nutný jeden základní předpoklad – nesmí 
být žena :-). Protože sáhněme si do svědomí, my, kdo jsme se narodily jako žena – aktivita je nám vlastní a dost často i aktivita nejen naše, nýbž i aktivita našeho okolí. Pasivita věšinu žen zabíjí – pouštím se na tenký led, ale je to výsledek našeho pozorování odsud, z kopce. A pan domácí je sice muž, ale muž párovaný a ten to má většinou tedy také spočítaný. A protože svou inteligenci využívá hojně k tomu, aby měl klid, udělá pro svou ženu, co jí na očích vidí . Minimálně verbálně :-))) Aby dosáhl však skutečného klidu, tak musí občas dojít od slov k činům. A protože právě pan domácí má rád svobodu, zaplatil doménu a webhosting, aby posunul hranici toho“vlastnit zdarma“ ovšem méně svobodněji za „vlastnit placeně“, ale s větší svobodou a především, umožnit mi netušený rozvoj v oblasti tvorby webové stránky,kerýžto rozvoj na blog. cz (budiž mu země lehká – poskytl nám báječný prostor v době, kdy jsme stále ještě netušili, jestli to psát či nepsat) dosáhl absolutního vrcholu. A protože pan domácí moc dobře ví, že kdo si hraje, nezlobí, souhlasil ještě ke čtyřem dětem, dvěma kravám, dvěma koňům, psovi, 18ti slepicím, jednomu kohoutovi a nepočítaně koček ještě s vlastní webovou stránku.
Od počátku bylo jasné, že webovou stránku si musíme udělat sami. Protože co si člověk udělá sám, k tomu má vztah. Navíc přišly vánoce, u nás doba maximálního klidu, hezká chřipka a tak byl ideální prostor začít zjišťovat, co je to wordpress, server, databáze SQL, začít insalovat pluginy – totiž zásuvné moduly, aby si pak rozradostněn tím, jak to hezky udělal přečetl,jak stejně jako člověk , co utíká z města, pořídí si vždy jako první kozu, že i primostránkovač si nejprve natahá na server vše co jde, aby pak člověk zjistil, že mu to třeba i nefunguje, či že mu to dokonce může škodit. Nicméně stránka už funguje a to si teprve koupím knihu, protože se mi to ohromně líbí ! :-)) Oba předchozí blogy jsou tedy spojeny do jednoho, dost jednoznačně ale stránkami a rubrikami odděleny a i nadále se st
ránka chová jako blog a pokud mě to stále bude bavit psát a pana domácího fotit, tak se bude jako blog chovat i nadále:-)
Na konec tedy prosím o shovívavost, protože dělat něco, co člověk dělá dnes a denně je jedna věc a dělat něco o čem neví vůbec nic a co ho zákonitě baví nejvíc :-) je věc druhá. Upřímně se přiznám, že po tom, co jsem pod staré články s co nového na kopci nakopírovala i komentáře přímo do komentářů, do receptů už jsem je kopírovala jen natvrdo do článku. Nechtěla jsem o ně přijít, protože často doplňují recept, tak snad to nikomu nebude vadit. A třeba taková krásná ikonka krávy, která měla web doprovázet vedle adresy, ta mi tam potvora prostě neskočí a neskočí, ale až si koupím tu knížku :-)))
Letošního nádherného dubna nás navštívili mladí manželé se Singapúru na svatební cestě. Po dlouhé cestě, kterou začali v polovině ledna přijeli celkem čerství….a dobře naladěni na svou první dobrovolnickou farmu…
můžeme přijít naproti. Tak jsme disciplinovaně zapřáhli koně, vůz a přes místní hospodu, první stavení po cestě, 3km vzdálenou, dojeli na nádraží. Nevystoupila. Doma nás čekal mail, že vlak má zpoždění v Berlíně. Ráno nám volali z nádraží, že nám dorazila „ňáká američanka“, tak jí poslali po silnici doprava, a že snad dojde. Ale byly dvě odpoledne a Roxanne nikde. Hlavou nám šly různé scénáře – co se stalo s Roxanne, vždy jsme však došli k závěru, že asi někde spí.
Roxanne byla výborná. Byli jsme její první farma a vpodstatě sem jela jako na takový jeden jistý záchytný bod na své cestě po Evropě. Netušila asi ani ve snu, do čeho jede,(věděla, že bude spát v tee-pee, ale o suchém záchodě a koupelně, kde teče teplá voda, jen když si zatopí, neměla ani páru a to je štěstí, že nepřijela vloni, protože by se s žádnou koupelnou neshledala) nedala na sobě však nic znát , pracovala úporně a naprosto precizně. Pomáhala nám plít záhony, sbírat jeřabiny, sbírat maliny, houby, plavit koně,telit tele, loupat jablka, …..
Po návštěvě Roxanne budeme opatrnější v národnostním paušalizování.
Do ekologického zemědělství jsme se přihlásili upřímně řečeno kvůli dotacím. Ekologicky jsme
že jsme se opět po kratší odmlce přihlásili do dobrovolnického systému. Rádi vás přivítáme na našem hospodářství.