Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Archive for the ‘Vegerecepty’ Category

Dnes jsme se odhodlali a sešli naposledy z kopce. Tedy naposledy před Vánoci aNovým rokem. Potřebovali jsme zlatý papír na prase – totiž na zlaté prase a už zase došly mandle a měsíční zásoba droždí. Všude sněhu tuny, po silnici už řidiči nebyli tak ohleduplní, upřímně řečeno, nebyli žádní :-)). Autobus jsme stihli po hodinovém sešlapu na minutu přesně a dojeli do našeho velikého města, čítajícího 4000 obyvatel i s přilehlými vesnicemi. My bysme ani dolů nemuseli, ale …. sehnala jsem oplatkovač a tak se ty mandle a zlatá folie a droždí, staly výbornou záminkou pro rodinný výlet. Oplatkovač mám Farfallo doma !!! Jediný jeho malinkatý nedostatek je v tom, že není můj :-)), ale to nevadí, když to zvládneme, pořídíme vlastní! Je neelektrický, do ohniště kamen. Samozřejmě podle hesla „Bože prosím, dej mi alespoň trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě, hned !!! “ jsem se už cestou zpátky rozhodně chystala, že dnes jdu na to!
Ale pan domácí mě rychle vystřízlivěl – rozhodně ráno, aby byl čas do večera vyvětrat !!! Takže se těším moc na ráno, jak malé dítě a dnes jen obyčejné konzumní rohlíky, abysme nemuseli zbytečně utrácet. A protože jsme zbytečně neutráceli, mohli jsme si dovolit koupit dětem něco, co jsme ještě v životě nekoupili. Něco, co je  jistě zbytnou záležitostí, ale děti se od nás odpojily poprvé v životě na náměstí a šly sami napřed na návštěvu, kam jsme za nimi dorazili posléze a řekli nám – „a kupte  nám něco….“ tak jsme tak chodili po obchodě a fakt nevěděli. A protože jsme tady na kopci mimo všechno ostatní dění, udělal si pan domácí radost a koupil si jim :-))) 4 malé rachejtličky. A protože je dnes 21. prosince, totiž slunovrat, rozhodli se všichni sborem, že každý den do štědrého dne vypálí jednu. Tak jsme šli opět sborem před chalupu a první jsme poprvé v životě odpálili. Trvalo to asi pět sekund, ale bylo to vysoký, hodně to prskalo, bylo to červený a děti jásaly a ptaly se, jestli to v tom městě, odkud jsme právě přišli, taky viděli a slyšeli? A celý večer chodily po chalupě a říkaly, jak ta rachejtela byla nádherná ! Tím máme „kupte nám něco“ za sebou a docela úspěšně, myslím :)) a máme pravděpodobně zase další každoroční rituál na světě.
Konzumní rohlíky jsou vlastně naprosto to samé, jako konzumní housky, ale dávám je sem z toho důvodu, že mi trvalo dlouho, než se začaly rohlíky vést, rozuměno, než měly alespoň ucházející tvar. Nejprve to byly takoví chcípáčci hubení, křupaví, ale hubení. No a po nějaké době se zadařilo a už jsou ucházející. Už je nedělám ze čtverců, ale z kruhu. Nejprve vyválím těsto na válu, vyválím ho do kruhu a vyříznu od prostředka ke krajům trojúhelníky. Každý trojúhelník pak smotávám za neustálého vytahování od nejdelší strany- totiž neustále při tom motání tu nejdelší stranu vytahuji do stran. Smotaný rohlík dám na vymazaný plech, potřu ho rozkvedlaným žloutkem a posypu řádně mákem –  Francouzům a Američanům navzdory a chuti pana domácí po vůli:-))

 

Suroviny na rohlíky konzumní jsou : mouka hladká 1 kg, 40g droždí, trochu mléka na zadělání, 3 lžíce oleje, sůl – vrchovatá lžíce. Žloutek, mák na posypání a tuk  na vymazání plechu.
Nejprve ze všeho si udělám kvásek, trochu mouky, do mouky rozdělám droždí a zadělám mlékem. Po vykynutí kvásku přidám mouku, sůl, olej a tolik vody, aby bylo těsto pružné a vláčné. Vodu přilévám postupně a pomalu. Těsto je třeba řádně nechat vykynout a jeho konzistence před vykynutím není úplně tuhá, těsto je malilinko lepivé. Po vykynutí – což vezme zhruba hodinu, si těsto rozválím – viz. výše, nařežu trojúhelníky, smotám, dám na plech, pomažu, posypu a nechám ještě chvíli kynout na plechu. Pak už jen péci na 200 st. C- jsou za chviličku a dobrou chuť !!! A ještě douška – netřeba na ně nic mazat !!!

Komentáře

1 X-Katie X-Katie | Web | 21. prosince 2010 v 21:52 | Reagovat

mnaaaaaaam to vyzera super! a ten mak na tom mnam!

2 PancakesPrincess PancakesPrincess | Web | 21. prosince 2010 v 21:55 | Reagovat

dal by som si.. :D akoze teraz  som hladna :DD

3 Mary Mary | Web | 21. prosince 2010 v 21:59 | Reagovat

mnami

4 farfalla farfalla | 22. prosince 2010 v 1:41 | Reagovat

super:-)já teď pekla celkem slušné množství na vánoční představení a trochu jsme na vás myslela.. tedy na to, že jestli si ho někdy pořídíte, budete mít ty kleště na plotnu a to já bych asi nepřežila, té oplatce to i tak trvá přes minutu a je to šílený… navíc jsme po představení dodělávala na počkání a ještě se na pár nadšenců nedostal balíček, škoda. ten recept na cuketce se hodí spíš na rolované a chybí tam olej, ju? a ta ponožka s voskem je nevysvětlená, tak jestli to viktor nemá na delikatesách – je potřeba ní plošky před prvním pečením a pak podle potřeby vytřít.. a první oplatku vyhazujem, ta je nacucaná voskem a hnusama z plátů. ale to vy jistě víte, a jestli ne, zvíte:-)

5 Veska Veska | 22. prosince 2010 v 7:10 | Reagovat

Rohlíky lepší jak z obchodu jsou nádherně upečené až se mi sbíhaj sliny :D
Rachejtle určitě bylo vidět daleko,někdy opravdu dětem stačí vyloženě maličkost k radosti :-)

6 Veska Veska | 22. prosince 2010 v 7:11 | Reagovat

A na oplatky jsem teda zvědava,nedávno jsem měla cukání koupit kleště z aukra :D jen jsem nevěděla jak je potom použít :-?

7 Klára Klára | E-mail | Web | 22. prosince 2010 v 8:49 | Reagovat

[4]: Já se těším .))), vše vyzkouším, podám report a pak přijdu na rady :)))

8 Klára Klára | E-mail | Web | 22. prosince 2010 v 8:52 | Reagovat

[6]: Přesně tak, děti jsou většinou nejraděj za drobnost :-)) a já taky měla velikou touhu koupit z aukra, ale pan domácí…. ty ne, ty jsou orezlé, ty ne, to je elektrickej šmejd, kterej musí být přidělá na fabrický vývody, prostě pragmatik…:-))), nakonec s našimi možnostmi nám přišly mnohem lepší kleště, ale ty tam ještě neměly takový, jaký by se líbily a nakonec cena- jsou tam všechny za cenu, která je stejná jak ty, které máme doma, nově udělané od místního kováře. TAkže pokud se osvědčí, stačí skočit do kovárny….
.)))

9 Alena Alena | Web | 22. prosince 2010 v 20:06 | Reagovat

Klárko, přišla jsem ti popřát krásné a spokojené Vánoce, hodně dárků pod stromečkem a taky šťastné, veselé a spokojené tvé děti!!! :-)

10 farfalla farfalla | Čtvrtek v 1:54 | Reagovat

já jsem stejně ráda, že mám elektrický.. peci jen, nemám kamna a tak by to bylo ještě o to rozpalování nepohodlnější, nehledě na možnost přenosu.. a děda má ten svůj už taky asi pár desítek let:-)těším se na výsledky… a jak dlouho jedna trvá? já u toho bramboru oloupat nestíhám, hlavně to nezkoordinuju:-)

11 Klára Klára | E-mail | Web | Čtvrtek v 20:55 | Reagovat

[3]: ahoj Mary, díky ti moc za komentář k rohlíkům – asi ses dostala shodou okolností na náš blog díky tomu, že se článek ocitl náhodou mezi prvními deseti na hlavní stránce blogu, ale píšu ti, protože kůň ve tvém profilu mě přivedl na tvou stránku a máš na stránkách fotku naší klisny :-))). Posílám ti odkaz na jeden náš článek, kde jí uvidíš – zvláštní shoda okolností :-) http://conovehonakopci.blog.cz/1007/sena

12 Klára Klára | E-mail | Web | Čtvrtek v 20:59 | Reagovat

[4]: Milá Farfallo – jsem grogy !!! :-D , vůbec ne kvůli Vánocům, ale kvůli oplatkovači !!! Napíšu do článku vše podrobně, ale te´d to vůbec nezvládám, těším se na to – fotky z prvního oplatkování jsou nepoužitelná – nevydrhnutá kamna :-D :-D , ale oplatky parádnický, díky tobě !!! nicméně – nejdu do koupi, maximálně do elektrického a to zase nechceme protože nemusíme mít vše, prostě si ho jednou za čas asi půjčím nebo seženu nějaké kleště, ale levné – budu hledat. Stála jsem u plotny a neustále slyšela…. „ještě já“, „ještě já“ a zdálo se mi o tom i v noci !!! :-D

13 Klára Klára | E-mail | Web | Čtvrtek v 20:59 | Reagovat

[6]: Vesko díky, rohlíky jsou parádní jídlo a navíc jsem teď sehnala hrubozrnnou sůl a to mám moc ráda já… to bude!!! :-D

14 Klára Klára | E-mail | Web | Čtvrtek v 21:00 | Reagovat

[9]: Milá Alenko, moc moc děkuju, také krásné Vánoce a hodně štěstí a hodně dalších hezkých nápadů !!! Děkuji a krásný večer…

ikonka vgr
Kdysi jsem byla mladá, poctivá manželka :-))) a snažila se o co nejlepší naplnění této
zázvorky
definice :-)). a do toho patřilo rozhodě nové a neotřepané vánoční cukroví. Dnes už je mi jasné, že není nad to, co je vyzkoušené a o co doma skutečně stojí, ale zase mám doma děti a těm připadá vše, na co nejsou zvyklé,  zvláštní a nové a tudíž zajímavé a tak jsem otevřela svůj starý sešit, kam jsem si tehdy kdysi, když jsem byla ta mladá :-)), psala různé recepty a naprosto živě si pamatuji barevný, z dnešního pohledu šlený a nečtitelný časopis, ve kterém na jedné straně byly italské piškoty, anglické zázvorky a dánské perníčky. Italské piškoty jsou oblíbené do teď, ale anglické zázvorky jsem nezkoušela, jen si je přepsala a protože mám zázvoru fůru, řekla jsem si – zkus je !
Udělala jsem tedy těsto, které připomínalo vynikající krém a všichni se na něj slétli. Ještě v chladu to bylo výborný i po vyndání z chodby zase zpět, ale pak to začalo. Jakýkoli pokus o vyválení a vykrojení jakéhokoli tvaru, natož toho, co si pamatuji z obrázků- dvou počokoládovaných krásných srdíček – byl naprosto tristní. S těstem nešlo dělat vůbec nic. A navíc dělaly těsto děti a Read the rest of this entry »
Hodně dlouho se snažím udělat perníkovou buchtu, kyprou, netuhou, vysokou, hnědou a
kyprý perník
dobrou a hodně dlouho se  mi to nedaří. Až dnes jsem se zamyslela :-)), prošla různékuchařské knihy ohledně druhů těst a zkusila si udělat takvou kombinaci surovin na těsto, aby vyšla výše zmíněná buchta a povedlo se ! Konečně !

Suroviny na kyprý snídaňový perník : 6 vajec, 280 g cukru písek, 1 lžíce cukru moučka, ve kterém je naložená vanilka, 1 prášek do perníku, 130 g  mléka, 110g  oleje, 300g mouky celozrnné pšeničné přesáté. 2 vrchovaté lžíce kakaa, dvě lžičky skořice, 2 lžíce rumu, 60g nastrouhaných vlašských ořechů a hrst kandované dýně( nebo jiné kandované ovoce).
Na polevu dva bílky, citronová kůra a cukru moučky, aby poleva zhoustla. Tuk a mouku na vymazání a vysypání pekáče.
kyprý perník
Nejprve si oddělíme žloutky od bílků a ušleháme si hodně tuhý sníh. Pak ušleháme žloutky do pěny spolu s cukrem a vanilkovým cukrem. Do napěněných žloutků přidám olej, kakao, ořechy a pomalinku přilévám  mléko. Do této hmoty pak přidám po lžících vždy jednu mouky, ve které je rozmíchán prášek do perníku a jednu lžíci sněhu. Když je v těstě všechen sníh i mouka, přidám rum, skořici a nakonec kandovanou kůru. Velmi tmavé těsto naliji do vymazaného a moukou vysypaného plechu s vysokým okrajem !!!  a dám péci na 180 st. C – 200 st.C. Hlídám a případně shora přikryji alobalem.

Na upečený a jemně vychladlý perník natřu polevu, kterou dělám tak, že si ušlehám sníh, do kterého přidám šťávu z půl citronu a postupně přidávám cukr, až je poleva jemně hustá. Namažu na perník a nechám ztuhnout. Pak teprve krájím.

1 farfalla farfalla | 20. prosince 2010 v 1:38 | Reagovat

pernikova buchta je i me prokleti.. ale naposledy se mi povedla vyborna pri rannim experimentovani s jednou mrkvi, podmasli/mlekem a korenim do perniku.. byla uplne skvela, mrkvovy kolac to nebyl, ale asi te kyprosti a vlhkosti dost pomohla.. a bez slehani bilku! z tech slozitejsich super uslehanych veci mi vzdycky vysel suchy piskot. proste tentokrat vysoka nadychana korenena dobrota.. skoda ze to delam vetsinou co mi prijde pod ruku…

2 Madla Madla | Web | 20. prosince 2010 v 13:19 | Reagovat

Vypadá moc hezky a nebýt přeslazená z ustavičného ujídání cukroví, hned bych si takovou voňavou sladkou snídani dopřála :-)
Nám doma (a nejen doma, tchýni jsem ji pekla na přání i místo narozeninového dortu) moc chutná tahle varianta – http://madlinakuchyne.blog.cz/1005/celozrnny-meda-s-pernikovou-vuni
Výborná je varianta se sušenými švestkami nebo brusinkami.

Tištěnou formu receptu naleznete v knize Domácí pekař.

3 Catalina Catalina | Web | 20. prosince 2010 v 19:32 | Reagovat

Babička do perníku přidává povidlí rozpuštěné v mléce a musím říct, je to jedna z nejlepších perníkových buchet, co jsem zatím ochutnala, ale ta tvoje vypadá hodně podobně a láká mě ta kandovaná dýně :)

4 Klára Klára | E-mail | Web | 20. prosince 2010 v 20:17 | Reagovat

[1]: Já vařím právě hodně od oka a tento blog mě donutil :-))) vážit, což je na jednu stranu dobře, protože teď už je jasné, jak tu buchtu příště dělat a nezapomenu :-))

5 Klára Klára | E-mail | Web | 20. prosince 2010 v 20:36 | Reagovat

[2]: Já také nejsem zrovna sladkomil, ale ostatní doma jo a je to taková jednoduchá snídaně. Se sušenými švestkami – to musí být moc dobrý !!

6 Klára Klára | E-mail | Web | 20. prosince 2010 v 20:38 | Reagovat

[3]: Tak povidla mám, rozhodně zkusím, děkuji za tip! a kandovaná dýně je fakt výborná … :-)


veg
Druhá polovina prosince bývá ve znamení cukroví. Doma cukroví, na návštěvě cukroví,
nakládané papriky plněné balkánem
veřejně cukroví, tajně cukroví, ale co chudáci  my, kteří už jen při čtení receptu rekapitulujeme svůj skromný šatník. Nejde mi už ani tak o estetiku, jako spíše o praktickou stránku věci – vejdu se či nevejdu se? :-))) Libá vůně vanilky, skořice a perníkového koření namíchaná s vůní jehličí a punče však často předčí jakékoli pragmatické úvahy o tom, čím hlavně by živ měl být člověk. Ale vše se jednou přejí, pokud nezvítězí tvrdá střídmost a ta – většinou nevítězí a pak, jako když člověk najde syrečky, domácí chleba nebo například naložené papriky plněné balkánským sýrem a čerstvým zelím, které jsou jemně doplněné feferonkou, spolunaloženými vlašáky a naplněnými olivami. Ode dneška míjím krabice s cukrovím s ležérní ledabylostí a tvrdě bojuji s otevřením sklenice naplněné touto chuťovkou !!! Jsou dny, kdy souhlasím s provokativním životním krédem pana domácího …“ s ženou, aby se vydrželo na stáro, musí se utahat !!!“ a lehce unavená :-)) se nemůžu dočkat výsledků své práce :-)).
Plněné papriky – recept jsem zaslechla tak na půl ucha – plněné papriky balkánem a naložené v oleji, to je teprve chuťovka a už se mi v hlavě začaly spřádat plány, jak na to ! Balkán mám, papriky už ne, ale nevadí, zakoupila jsem a přidala si k tomu ještě to, co mi přišlo vhodné, jen škoda, že jsem letos nestihla sušená rajčata – ta by v tom byla taková třešnička na dortu !! Read the rest of this entry »

Dnes konečně povolil trochu  mráz, spadlo to už na -13, takže ideální čas se konečně dostat do
pečená jablka
schránky, kde jsem čekala knížku a taky dorazila !!! Moje první Anuše Kejřová z Motto nakladatelství.
Vyběhla jsem si s malým běhacím batůžkem, s takovým tím jen na pití a peníze a u schránky bylo první překvapení, když se kniha svým formátem do batůžku nevešla.  Doma jsem ho zkoušela na A5 a bylo to v pohodě. A podle fotek na motto nakladatelství jsem byla přesvědčená, že je to právě úzká A5. Poznámku o tom, že má kniha přes 650 stránek jsem přehlédla. Tak balíček musel za bundu ! Zatím jsem měla jen ofocenou knihu a rozhodně ne celou verzi, proto naše nadšení doma neznalo mezí, když jsme otevřeli veliký balíček, čítající přes 1500 receptů. Rozhodně je to knížka, která se nemusí stydět býti jakýmkoli dárkem, nejen tím vánočním.  Je to kniha, kde nechybí recept ze žádné oblasti, včetně receptů na zmrzliny, které vítám a hlavně – má záložku, lépeřečeno záložky dvě – často v nových knihách chybějící a pro mě – nezbytný atribut knihy. V knize lze najít návod  na přípravu jídelních lístků na všední den i svátek a to svátek konkrétní, lze zde najít zásady přípravy různých druhů potravin, způsoby krájení , uchování potravin, způsoby výživy při různých dietách a také velmi milý návod na mytí nádobí, což je návod, který já, používajíc starou kuchyni a Read the rest of this entry »
veg
Květák u nás doma jasně vede obalovaný, ale variace  na květák jsou nutné a proto
květákový puding
musí jít obalování a smažení někdy stranou a je třeba vyplnit jídelníček něčím lehčím a trochu stravitelnějším. Slovo puding, když je v koprodukci se zeleninou, zní pro mnoho lidí odstrašujícně, ale není to tak hrozné. Puding z květáku je nejen poměrně jednoduchý na přípravu, ale také celkem chutný, zvláště, když se ta stravitelnost malinko naruší domácí majonézou :-)). Květákovému nákypu to rozhodně sluší například se zelenou petrželkou nebo pažitkou nebo se šalotkou, ovšem to vše je nyní pod hlubokým nánosem sněhu a ještě pár měsíců bude, tak tedy pouze obyčejný květákový puding, dnes nezelený.
Na jeho přípravu je třeba: brambory k uvaření jako příloha, cca 1kg květáku, 4 vejce. sůl, pepř, muškátový oříšek, 180g celozrnné pšeničné mouky. Trochu oleje pod brambory.  Majonéza – recept. Na majonézu je třeba jedno vejce, 250ml oleje, sůl, pepř, lžíci kremžské hořtice a dnes tři lžíce našlehané smetany,  ale lze přidat i stroužek česneku. Read the rest of this entry »

Tady je taková zima, že nejde dělat nic jiného, než odhrabávat sníh, dojit a dělat cukroví !!!
ořechové košíčky
Letos mám poprvé formičky na košíčky, to jsou takové drobné radosti života – malá, papírová krabička za 50 kč, s třiceti malými košíčky. Souhlasím, stačí mi málo k životu :-)) Mám sice ještě jedno o něco větší přání, ale to se těžko balí do krabičky, o tom psát nebudu :-)).  Tak jsem si řekla, že tedy košíčky a byl mi doporučen recept z Apetitonline, který jsem si vzala jako inspiraci. Zaměnila jsem mouku za svou celozrnnou pšeničnou a bohužel, třtinový cukr jsem oželela. -14, silný vítr a 7 km si nechám ráda ujít !!! Navíc nemám ani potřebu ujet na chvíli ven, protože děti dostaly dvě nové houpačky – staré už dodělaly a houpačky jsou pověšeny křížem, což má dvojí efekt, jsou zcela zabavené a po každém nesystematickém létání jsem zabavená i já, takže si nechávám cestu a běžky až na vyprchání první houpačkové euforie. Tudíž obyčejný cukr moučka. Ale i tak byl krém výborný. A protože má pan domácí k sojovýmu lecitinu takový vztah, jaký má, tak ani čokoláda na vaření, ale poleva z kakaa a cukru.
Suroviny na košíčky: 70g moučkového cukru, 50g mletých vlašských ořechů, 120 g másla, 250g celozrnné mouky, 1 vejce, kůra z citronu bez chemie.
Na krém: 185 ml smetany, 75g mletých vlašských ořechů, 75 g cukr moučka, 75g piškotů, 3 lžíce rumu
Na polevu: 75g ztužený tuk, 40g máslo, 50ml mléka,3 lžíce kakaa a moučkový cukr, asi 4  lžíce. Případně mléko na rozředění. Tři kapky oleje.
Na posypání mleté mandle a mleté vlašské ořechy. Read the rest of this entry »

Domácí piškoty jsou prima, když snáší hodně slepice a je hodně vajec. Teď moc slepice nesnáší, obávám se, že jsou rády, že jsou rády, ale přeci jen, zásoba vajec je a je to lepší, než se trmácet
s batohem pro pytlíky piškotů.
pes
A když už se jede dolů, zaberou zase piškoty tolik místa, že je lepší si je odpustit. Kolem je zase pravá, nefalšovaná zima – taková ta, která je tu téměř každý rok. Postupně mizí ohrady, záchod, okna, chalupa :-)) Všude je klid, ticho, sníh udělal krásně uklizeno, návštěvy sporadické, pračka nepere, protože je zamrzlá, voda se nosí v konvích, protože trativod z nádrže funguje do mrazů. Opět přicházejí vidiny nějakého krásného, malého domečku někde na pobřeží Portugalska a uvědomělé odříkání si všeho potřebného, aby člověk nemusel dolů, třeba třtinového cukru do košíčků. Zima je tu nádherná, ale už by mohlo přijít jaro ! :-))
bábel
Nejdůležitější důvod domácích piškotů jsou ale „celohandmade“ včelí úly. A protože piškoty jsou v úlech stěžejní surovina, nezbývá, než si z úlů udělat zase jednu ze svých oblíbených činností  a pustit se do nich od A do Z. První krok jsou tedy piškoty. Není to nic složitého, ani časově náročného. Prostě se vše naváží, vyšlehá, našlehá, nastříká a dá péci.  Je to natotata. Výhodou je, že si člověk může udělat tvary přesně takové, jaké potřebuje- nebo alespoň přibližné, protože a to je nevýhoda, piškoty nedrží v troubě tak hezky tvar a mají tendenci se trochu rozlézat. Zatím jsem nepřišla na to, jak to udělat, aby byly tvarově „jako kupované“ :-)), protože škrob tam přidávat nechci, snad nějaká zvláštní vaječná melanž, ale to je jen estetická záležitost. Co se kvality týká, jsou výtečné, rozplývají se v puse- jsou velmi křehké a jemné.
Suroviny potřebné na domácí piškoty – základní dávka jsou 3 vejce, 90g cukr moučka, 1 polévková lžíce cukru s naloženou vanilkou a 100g celozrnné mouky pšeničné přesáté. Read the rest of this entry »
S včelími úly je to jako s lasagnemi… veliká stupnice, na jejímž jednom konci stojí koupený celý produkt a na druhém pak kompletně vyrobený vlastní.
včelí úly
Záleží jen na náladě, chuti, jaký stupínek pomyslného žebříčku si člověk vybere. V současné chvíli to u nás vypadá tak, že co se týká obtížnosti výroby, je asi tak stejně obtížné dojet si včelí úly koupit, jako si je celé udělat, ovšem je to zlatý hřeb pečení před vánoci, na který se děti těší už od listopadu. Každý rok rozbijeme několik formiček na úly, takže ekonomická náročnost těch domácích je taky na pováženou :-)), ale nakonec  vyhrává to, že se nám prostě a jednoduše chce, že nás úly baví !
Tento recept je na pomyslné stupnici náročnosti téměř na konci. Chybí mu čokoládová poleva a máčení úlů do ní, ovšem, to je jednoduše proto, že je máme raději nemáčené, jen sypané cukrem s vanilkou.  Celé pečení je rozděleno do několika fází.
První fáze je pečení domácích piškotů. Na piškoty je třeba 3 vejce, 90g moučkového cukru, lžíce cukru s vanilkou a 100g mouky celozrnné pšeničné přesáté a uděláme je podle tohoto receptu na domácí piškoty.
Toto množství surovin stačí na jedno množství surovin na samotné včelí úly včetně toho, že si někdo chce místo lineckých koleček Read the rest of this entry »

 Linecké cukroví, včelí úly, cikánské řezy, ořechy- všechno je to moc fajn, ale čeho je moc, toho je příliš – jednoduše odsuď – podsuď !

Vůbec není od věci v této přeslazené době udělat něco pro slaně naladěný jazyk.  Navíc je to pro syrečky doba zcela ideální, protože nejsou mouchy a ty jsou při výrobě zrajících tvarůžků nepřítel číslo jedna i v bytě, (pokud v bytě nejsou, jakmile se začnou dělat syrečky – budou tam !:-), natož v chalupě, kde žijí krávy a koně hned vedle . Ale v zimě – tvarůžkový ráj…..

Napsali jsme tu článek o „homolkách„, což jsou tvarůžky dovedené do tvrdého stavu – jednoduše usušený tvaroh. A tehdy jsme také slíbili, že alespoň jednou dokážeme uschovat syrečky do takového stavu, aby se dala popsat jejich kompletní výroba. Homolky – to je  jednodušší verze, neboť tady odpadá zcela fáze zrání. Homolky se vytvarované nechají jednoduše uschnout do tvrda. Tvarůžky jsou ovšem o tu nejnáročnější fázi dále. První problém je, že musíme zjistit naprosto ideální konzistenci nazrálých tvarůžků – tedy ten ideální okamžik, kdy tvarůžky přestáváme sušit a začínáme je nechávat „zrát“. Česká strava lidová, kniha od Marie Tilschové – Úlehlové nám výborně radí : nepropásněte správný okamžik. Tvarůžky nesmí být ani příliš tvrdé, ani příliš měkké ! Tvrdé by zrály příliš dlouho a byly by tvarohovaté a měkké by byly příliš řízné a nezrály by správně. Dobrá rada nad zlato !!!
Takže nastoupila cesta jako u většiny počinů- cesta pokus – omyl. Cesta, na kterou stejně vždy dojde a téměř vždy nakonec dojde k úspěchu. Velmi relativní je jen ta doba, za jakou se ten úspěch dostaví :-))
Nyní tedy přesný návod na domácí syrečky. Vřele doporučuji, protože takový domácí syreček s domácím chlebem a vychlazeným kvasnicovým pivem je naprosto nepřekonatelná večeře !