Co noveho na kopci

Archive for the ‘Polévky’ Category

Včerejší den byl dnem utrpení. Ráno jsem skoro nebyla schopná chodit – po včerejšku naprosto chápu hipoterapii. Člověk skoro nic nedělá, v mém případě tedy to, že se snaží aby nespadl a ráno ho tak bolí zadek a nohy, že už ho dlouho tak nic nebolelo. A pak výlet za Bakarem. Bakar je jméno, jméno poníka, protože jeden poník, který se osvědčil a  čtyři děti- to jde proti sobě. Navíc oni mají podnikatelský záměr. Už sázejí do skleníku ředkvičky a až jim vyrostou, tak chtějí zapřáhnout Bakara a Charlieho do vozíku(který ještě nemají, ale to pro děti není vůbec problém) a pojedou na parkoviště k Penny marketu a tam ty ředkvičky prodají a mezitím můžou vozit ještě děti na poníkovi. Upřímně řečeno nás už ty ředkvičky docela dost stály, ale aktivitu dětí je nutno podporovat, jen co je pravda. No a včera se k mým malým bolístkám ještě přidalo 12 km chůze z různých autobusů, vlaků a na vlaky a autobusy a cestou domů už jsem skoro musela každou nohu přemlouvat, ať se zvedne. Ve vlaku jel moc příjemný průvodčí, který se dětí ptal, kde byly, protože ráno všem štípal lístky- doslova všem, děti dostaly takové nějaké s obrázky a když řekly, že pro poníka, začal jim vyprávět historku o nějakém párku a klobáse a děti na něj zbožně koukaly a pak se jich pan domácí zeptal, zda vůbec vědí, co je to klobása a děti bezelstně řekly, že ne a stále se zbožně dívaly na pana průvodčího a pan průvodčí jim pak vysvětlil, že je to totéž co párek, ale jsou tam ty kousky masa trochu větší :-) No a po cestě byla jedna báječná zelenina v unibuňce, kde měli všechno a tedy i hlívu ústřičnou a tak jsme jí koupili a dneska byla k obědu dršťková polévka bez drštěk, zato s hlívou. Read the rest of this entry »

Taky si občas říkáte, jak někde zvolníte, jak nebudete přibírat nové věci, dělat nové věci, jak prostě hezky pomalu klidně pijánko lehnout na gauč a dívat se na nějakou hezkou stránku? :)) My často, přesto, že rytmus našeho života je už tak pomalý. A právě, když jsme se rozhodli, zase to přišlo – tentokrát se startérem stal pan domácí a věc uskutečnil. Což je upřímně řečeno zárukou toho, že by to mohlo vyjít :)). Takže kvízová otázka je, co přibude do naší rodiny v nejblližší době?

Dnešní polévka je dost oblíbená, je dost jednoduchá a dost dobrá. Jde o zasmaženou cibulačku.  Na tuhle polévku je třeba : 400g cibule,3 stroužky česneku,  1 polévková lžíce lněného semínka, sůl, pepř, 27g přepuštěného másla pod cibuli (lze zaměnit olivovým olejem), 2 vrchovaté lžíce jíšky, 1,5 l vody. Domácí sušený tvaroh- homolku, který lze  přinejhorším nahradit  parmezánem :-), veka – alespoň trochu francouzská a trochu oleje na její osmahnutí.

Nejprve je nutné vzít menší hrnec do kterého vložíme přepuštěné máslo. Na máslo pak nasypeme na proužky nakrájenou oloupanou cibuli a na kolečka nakrájený česnek. Vše mícháme a jemně osmahneme – asi 10 minut. Na  mírnějším ohni!

Poté  vložíme do cibule jíšku– pokud jí máme udělanou dopředu. Pokud ne, rozpustíme stejné množství másla jako mouky, jemně upražíme, rozmícháme v trošce studené vody a vmícháme do cibule.  Cibuli s jíškou zalijeme půl litrem vody a rozmícháme. Když vidíme, že je jíška krásně rozpuštěná, přilijeme ještě jeden litr vody. Osolíme, opepříme, nasypeme lněné semínko, přikryjeme a necháme vařit.

Cibule krásně změnkne, polévka dostane charakteristickou chuť a vůni a jemně zhoustne. To je čas na rozehřátí oleje, aby se na něm jemně osmahly plátky veky.

Když je veka osmahlá, nalijeme polévku na talíř, vložíme dva plátky veky, posypeme lžící sušeného tvarohu, nebo parmezánu a ještě ozdobíme cibulí z polévky.

Najít si systém pro učení doma, takový, aby si člověk nehrál na „školu“, děti se něco naučily a přitom v podstatě ani neměly tušení, že se učí, aby je to přitom bavilo a nebylo to příliš náročný na přípravu, tak tohle všechno skloubit dohromady trvá hodně dlouho. Člověk hodně často tápe, často je rád, že za něj můžou zaskočit koupené pracovní sešity, často si není jistý. Ale jsou i dny, kdy vše klape jak na drátkách. Tento k nim patřil. Děti v jednom okamžiku četly, psaly, učily se anglicky a navíc byl uvařený oběd :-))).  Rozhodly se uvařit podle receptu, který si sami najdou, přepíšou na papír a pak to tedy sami uvaří. Ze tří připravovaných jídel vyšlo nakonec jen jedno, protože na smetanový puding nebylo v tu chvíli 700 ml smetany :-)), ale recept se alespoň přečetl a napsal. Krupicová kaše podle Sandtnerky se i uvařila, ale nebyla až zase tak dobrá, protože na dotaz, co znamená 11 lomeno dva l jsem odpověděla, že to je půl litru. Teprve až po uvaření a shlédnutí kamnené hroudy, která měla být pětiporcí a stačila sotva pro jednoho jsem si knížku přečetla a zjistila, že to byl litr a půl. A třetí věc, totiž mrkvová polévka z anglické kuchařky „soup„, vyšla na 100%.

Na polévku je třeba: 500 g mrkve, dvě lžíce slunečnicového oleje,1 jablko,  1 větší cibule, lžíce tumeriku neboli curcuma, sůl, pepř, 1,2 l vody, tři vrchovaté lžíce smetany a smetana na ozdobení na talíři. Starý chleba a olej na osmažení.

Nejprve je nutné dát rozpálit do hrnce dvě lžíce oleje, na které se nasype lžíce turmeriku. Nechá se po dobu jedné minuty míchat a pak se přidá cibulka nakrájená na kostičky, oloupaná mrkev nakrájená na kolečka a  jablko nakrájené na kousky. Vše se zamíchá na prudko a pak se hrnec odloží malinko bokem a nechá se za občasného míchání 15 minut jemně restovat. Po 15 minutách se nalije 1200 ml vody, trochu soli a pepře a vše se rozmixuje. Hrnec se vrátí na kamna a přidají se do něj tři vrchovaté lžíce smetany. Smetana se nechá rozpustit a polévku můžeme podávat. Podáváme jí s opraženým chlebem na oleji – chleba nakrájíme na kostičky a opražíme na pánvi s olejem. Polévku v talíři pak ještě zdobíme jednou lžící smetany.

Na záhoně je kopr, petržel, na polici houby sušené, pipky snášejí, až se z nich kouří , takže

se úplně sama nabízí kulajda. Přijeli rodiče a já se těšila, jaká budu hodná snacha – jeden nejí kopr, druhý houby ! Takže místo hodné snachy jsem za vypočítavou potvoru :-)) nejen, že udělám jídlo, které nejedí, ale navíc zvládnu v jednom jídle odrovnat oba :-)))) Ale pochopili to, houby jsem vybrala a kopr se nějak přešel :-)) Tentokrát jsme od rodičů dostali domácí jahody – naše ještě zdaleka nejsou- jsou ve vývojové fázi – jdeme do květu! a tak je jasný, že nemohla chybět jahodovo-smetanová zmrzlina ! Prostě takový lehký středeční oběd s trochu těžším moučníkem :-)), ale s výhledem na Krkonoše ! :-) A vzhledem k použitým surovinám byla Kulajda brána už jako hlavní jídlo – nenajedenci dostali knedlíky z vajíčkem, z včerejších knedlíků :-))

suroviny: brambory, podle chuti – tak 15 spíš menších brambor, 60g másla, 4 lžíce mouky celozrnné pšeničné přesáté,2 cibule, 4 lžíce octa,  svazeček kopru a petrželky, 1 bobkový list, 6 kuliček nového koření,čerstvě namletý pepř, sůl, 2l vody, 7 vajec  :-), větší hrst sušených hub, 400ml smetany

Nejprve nezbytné oloupání, omytí a nakrájení brambor na šestnáctinky. Poté do hrnce rozpustit máslo, na máslo vložit opražit nakrájenou cibulku na kostičky, na to přisypat mouku a vařečkou míchat, až mouka jemně zhnědne (ona už je hnědá, když se tam sype:-) a poté zalít vodou, přidat všechno koření a brambory – pozor – ne ocet – brambory by se neuvařily !Přisypu houby.  Když změknou brambory, přidám ocet, petrželku a kopr nasekané na jemno a povařím. Polévka je středně hustá. Nakonec přidám na tvrdo uvařená vejce, která jsem rozkrájela na čtvrtky, které se v polévce, protože to jsou čerstvá vejce, ještě různě porozdělily a zaliji smetanou.  Ještě chvíli nechám a pak už můžu nalévat. Zdobím snítkou kopru.

Jahodová zmrzlina

suroviny: 400ml smetany, 700g jahod, 6 lžic cukru.

Vše rozmixuji ručním mixérem a vložím do zmrzlinovače. Zhruba za 30 minut je zmrzlina hotová – porce dvou kopečků pro 8 lidí.  Byla vynikající – prý se mohla déle mrazit -nezbytná poznámka pana domácího, ale celkově spokojenost :-)))

Komentáře

1 Veska | 17. června 2010 v 8:00 | Reagovat

Teda tohle máš jako já,manža nejí kopr a děti houby ,takže si musí houby vyndat a kopr si dám jen já na talíř ,už jsem z houbama polívku dlouho nejedla a rostou ,jen to chce jít do lesa
Jahody už začly zrát jen bojuji kdo sklidí já a nebo slimáci

2 Hanka | 17. června 2010 v 14:53 | Reagovat

Zase zmrzlina…mňam.
Tak jsem si vás představovala jako útlou horskou žínku – kost, šlachy a kůže, ale jak tu stále čtu o těch vejcích, másle, smetaně….

3 Klára | E-mail | Web | 17. června 2010 v 15:25 | Reagovat

Já to nejim !!!!!!!! jenom ochutnávám, jenom ochutnávám )) ale k útlosti daleko .-(

4 Klára | E-mail | Web | 17. června 2010 v 15:27 | Reagovat

[2]: ale ono je to možná taky o tom, že do obchodu i hospody- tedy restaurace ) daleko, v zimě ještě dál ) a mezi těmi másly,vejci a smetanou nic není )), prostě jídlo sice vydatné, ale žádná čokoládička před a po, tedy tím se utěšuju !!

5 zlatkan | 19. června 2010 v 9:50 | Reagovat

Jedno moje dítko nejí houby, druhé kopr Dělám kulajdu bez hub i bez kopru. Pridávám tam trochu tymiánu – místo kopru a dělám do ní ztracená vejce.

6 Klára | E-mail | Web | 19. června 2010 v 20:15 | Reagovat

[5]: taky občas ráda se ztracenými vejci, ale tentokrát se mi nějak chtělo vařit je )), zase příště

Kedluben je zase jako máku – k snídani, ke svačině, jako hlavní jídlo – škoda, že se mi špatně kombinuje s koprem. Jídlo bylo dobré, ale je potřeba ubrat z dávky v suroivnách trochu mléka. Mléko, ve kterém se vaří kedlubny se nevyvařilo tak moc, jak bych si to přála, nějak mi to čas nedovolil – špatné  plánování :-))) suroviny na bešamel byly přesné a další mléko už nezhoustlo, takže omáčka byla řidší, než by měla být.

Suroviny : Kedlubny – zhruba  střední, sůl, 400ml mléka – tohoto by právě mohlo být jen tak asi 300ml. Olej.  Bešamel: 60g másla, 66 g  mouky, 500ml  mléka, sůl,pepř, muškátový oříšek , čerstvé oregano (lze samozřejmě cokoli, ale mě ještě nedorostlo :-). Dále brambory,niva na posypání brambor.

Nejprve umýt, oloupat a dát vařit na plátky nakrájené brambory do osolené vody. Poté oloupat kedlubny a nakrájet je na kostičky. Na troše oleje – horkého, je začít mírně orestovávat,přisypat dobromysl, pak osolit a přilít mléko (lépe méně). Když kedlubny změknout, zalít bešamelovou omáčkou, kterou připravíme následovně. Do malého hrcne či

rendlíku dám máslo, přidám mouku a přidám mouku, udělám velmi světlou jíšku do které za stálého šlehání metlou přilévám mléko – celých 500ml. Pak osolím, opepřím a přidám muškátový oříšek. Vařím na mírném ohni do zhoustnutí. Nejprve je to vše po rozmíchání velmi řídké, ale ono to zhoustne ! :-))

Kedlubnu s bešamelem nechám ještě na mírném ohni povařívat – čakala jsem, že to ještě zhoustne…. a na talíři podávám s bramborem sypaným strouhanou nivou.

CIBULAČKA

Cibulačka bude rozdílná podle množství cibule :-), může být až krémově hustá nebo řidší. Dnes je to řidší varianta.

Suroviny: zhruba 4 -5 cibulí, voda – 1,5l, trochu másla,  sůl, pepř, 2 lžíce lněného semínka, sušený tvaroh na posypání (lze

nahradit parmazánem v případě nouze :-))) a v případě úp

lné nouze lze posypat eidamem – ale to není tak dobré) a jedno vejce.

Cibuli nakrájím na kostičky, na troše másla jí malinko zpěním, zaliji vodou, osolím, opepřím a vařím do úplného změknutí cibule.Zhruba pět minut před koncem nasypu lněné semínko a nakonec rozkvedlám jedno vejce. Při více času a použití dvojnásobného množství cibule je polévka hustší

konzistence i sladší chuti. Sušeným tvarohem či parmazánem se sype na stole na talíř.

Komentáře

1 Veska | 17. června 2010 v 21:44 | Reagovat

Slintám ráno a stejně tak i večer,fakt asi k tobě jen s plným žaludkem,úplně cítím tu vůni jídla a pohody

2 Kristina | 8. července 2010 v 21:58 | Reagovat

Strasne moc sa mi paci Vas blog, receptiky, netradicny zivotny styl, aj nasa spolocna zaluba v peceni chleba doma… K cibulacke som chcela len jednu poznamku – raz v pripade takmer prazdnej chladnicky som ju varila tiez a nasla som kusok hermelinu. Pokrajany na kococky do horucej polievky ju robi uplne neodolatelnou…

3 Klára | E-mail | Web | 9. července 2010 v 10:08 | Reagovat

[2]: Moc tě zdravím a moc děkuji – to je milé !!!
Rozhodně mě moc baví péct chleba )

a s tou polévkou, souhlasím, hermelín mě nenapadl, to rozhodně zkusím. Myslím, že cibulačka má velmi vřelý vztah k sýrům, nejlépe k těm, co se trochu táhnou.