Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Archive for the ‘Saláty’ Category

Zima se u nás konečně rozvinula v plné kráse. Eliška se učila sobotu a neděli dojit – dostala rychlokurz, abychom mohli celá rodina v klidu odjet do Prahy na přezkoušení. Máří s Mášou Elišku natolik milují, že dnes ráno, když ve 4.15 odcházela na domluveného stopa k silnici, milé krávy si to našínovaly za ní. Do Prahy naštěstí nedošly. A děti samozřejmě neodolaly, a že tedy použijeme opět náš nový vaflovač. Tentokrát na košíšky, do kterých dáme salát, ale chyba lávky.  Jak už psala farfalla, pokud chcete trubičku, na rozdíl od oplatky je třeba jí přidat na cukru. A to se jaksi se sýrovým košíčem neslučuje.  A tak vaflové košíčky čekají až zase na zmrzlinu nebo nějaké ovoce a tentokrát jsme zůstali pouze u sýrových oplatek  a salátu v misce – mističce :-)

Na sýrové oplatky je třeba: 3 vejce, 125 másla, 250 g pšeničné celozrnné mouky, 80 g sušeného tvarohu – homolek,  150-200 ml vlažné vody. Sůl.

Měkké – nikoli rozehřáté – máslo ušlehám s vejci, přesátou celozrnnou moukou, homolkami – pokud nejsou, lze nahradit nějakým velmi tvrdým a velmi aromatickým sýrem typu parmezán. Ale protože jsou to sýry velmi drahé, je lepší i z kupovaného nízkotučného tvarohu udělat pár  homolek a nechat je usušit. Nakonec přidávám sůl a vodu. S vodou jsem zkusila experimentovat a těsto udělá velmi dobré oplatky s množstvím vody 150 ml, ale lze vodu přidat a stále jsou to oplatky křupavé.

Na rozdíl od sladkých vaflí je třeba dávat do vaflovače lžíci a půl těsta nebo i menší dvě a péci na stupeň 5. Možnou alternativou jsou oplatky dochucené samozřejmě různým kořením a bylinkami. Oplatky jsou výborné jak samotné, tak i k salátu – co dal sklep ! Read the rest of this entry »

Blíží se podzim, bohužel – tady je zima, ranní mlhy, večer se dříve stmívá a to člověka nějak podvědomě nutí připravit se lépe na zimu. K tomu ještě dost rostou houby, našli jsme naštěstí i nějaké maliny a ostružiny, takže se blýská i na trochu marmelád. Včera na houbách jsme si zase užili krás našeho jazyka, když Hugo, vidíc zelenou holubinku, nadšeně na ní ukazujíc volal- „hele -holubička“ a pak, když se nám vzdálila Paše, lekl se, co to běží mezi stromy a když zaostřil, zvolal s úžasem „Kálo, medvěd!“

Eliška dětem vzkázala, že Rumunsko letos zvládne, že Špulka- to je ten malej, hluchej, bílej, modrookej pes- má břicho až na zem, takže je asi březí a že si mají odškrtávat dny,protože přijede přesně za deset. Od té doby každý den posloucháme- už za šest !!! a moc se těšíme, jak bude rodit Špulka někde poblíž a my budeme řešit, že tady tedy štěně milé Špulky rozhodně nezůstane, natož čtyři !

Ale zpět k dnešnímu zásobení se na zimu. Recept na tento salát mám od Marušky a uznávám- je výborný. Dá se jíst jak den uleželý a tedy jako čerstvý, nebo zavařit na zimu. V čerstvé verzi doporučuji ještě nějak trochu dokořenit, pan domácí říká, že je výborný, ale chutná hodně zdravě :-).

Na salát je třeba 2,5kg červené řepy, 1 kg paprik, 1,5 kg čerstvého zelí, 0,5 kg cibule, 300 g cukru, 300 ml octa, 200 ml oleje, trochu soli.

Nejprve je nutné okrájet z řepy listy , omýt jí a uvařit do měkka. Pak teprve řepu loupat. Řepa se potom nakrájí na malé kostičky, lze i ozdobným nožem, nastrouhá se zelí, nakrájí paprika na tenké nudličky, cibule na kolečka a vše se smíchá s cukrem, olejem a octem. Řádně promíchá a nechá uležet do druhého dne. Pokud se salát nesní, tak se druhý den nandá do sklenic a při 80*C se 20 minut zavaří.

Přebývá nám strašně salátů- kdo z okolí potřebuje nutně výborný křehký kalifornský salát- je ho celkem kupa, v AKCI !! dva za jeden kdy jeden vydá za dva :-) 10 kč kus- tedy ty dva –  pan domácí tvrdí, že to mám špatně, že to znamená, že jeden stojí dvacet a dva čtyřicet :-))- a navíc ho snesu k silnici, tak stačí napsat, protože jinak je jasný, že to bude pro koně a krávy :-).

Mezi pletím se letošní horké léto bavíme tím, jak pozorujeme vyhýbající se déšť našemu kopci- už nás nenavštívil 14 dní a před tím to byla jen malá přeprška. Nezaprší a nezaprší a my konvujem a konvujem, protože i kdybysme koupili nějakou závlahu, zase by chyběla voda, ten kopec je dost suchý a tak nemá cenu kupovat nesmysly a prostě konvovat z toho co je a co případně ne-naprší. Mezitím si občas něco vyplejem a začali jsme mulčovat. Navštívila nás prima rodinka zahradníků, Janka s Ondrou a svými kluky a rozvinuli jsme debatu ohledně permakultury- ale to je na samostatný článek, vyčerpávající diskuzi a udělání závěru.Zatím mulčujeme a sbírám další a další materiály.  Do toho přijeli David a Oldřiška a já budu ráda za jakoukoli radu, jak to doma kdo dělá s tajnou zásobou něčeho pro návštěvy. U nás doma se vše sní i tvrdý chleba, i několik třílitrovek sušenek  co je do zásoby, když někdo přijde a pak nic není. Ráda bych byla dobrý hostitel, ale stále mě to nějak míjí :-)).

Včera v pět jsem se však rozhodla, že už musím udělat oběd, že by v něm měla být nějaká zelenina, být to rychlé a mělo by to vydržet i na snídani. Věřte nevěřte- sendvič se dá udělat tak, že přesto, že není doma toastový chleba, může se od okamžiku rozhodnutí podávat přesně za hodinu a čtvrt a ještě je na sníani – ne nekupte to ! :-) Read the rest of this entry »

Znáte Bok choy? Já ho neznala. Dostali jsme od americké tetičky semínka a radu, že je to vynikající. Na semínkovém pytlíku to je evidentně „čínské zelí“, ale na druhý pohled je to trochu jiné čínské zelí. Není kompaktní, listy nemá vyloženě uzavřené, je více otevřené a listy jsou více kapustovité, jsou tmavě zelené. Zato řepíky jsou křehké, tlusté a bílé.

A tak jsem shlédla druhou stranu pytlíku, kde je celá mapa USA a hledala ideální výsev. Čínské zelí se v Čechách vysévá až 15. července, tak jsem zjišťovala, jak to mají za velkou louží. Zcela jinak. Každý stát to měl jinak, ale všechny hezky v dubnu. Trochu mě překvapilo, že stejná mapka, se stejnými čísly byla na všech pytlících, co jsme dostali, ne na všech bok choyích, ale na veškeré zelenině. Možná nějaká americká mičurinovina, ale což…. riskla jsem Oregon, to je tak náš kopec :-)) a vysadila tedy v dubnu.

Bok choy je všude. Ve skleníku vyrostlo jako první, přesazeno ven a do fóliáků, na hnůj, na kompost – prostě všude. A taky k obědu, k večeři, zase k obědu a naštěstí- pravda je 15. červenec a většina začíná kvést ! Bylo to na to, hned jak to udělalo definitivní stav, dát fotku do přebytků a poskytnout dál, což jsem neudělala, protože jsem hamoun a chtěla jsem mít zdravou rodinu hezky při jaru…. No, takže díky tomu, že jsem si chytře schovala semínka, jdu na druhou várku :-)) a mezitím, než to vysadím, tak sem dám včerejší a dnešní oběd. Read the rest of this entry »

Máme teď doma ještě hlučnější prostředí, než je to obvyklé. Byla doba, kdy jsem se rozhodla, že by děti, v naší ultranemuzikantské, víceméně spíše fyzicky zaměřené rodině, měly dostat nějaké hudební vzdělání.  To lze však těžko, pokud jsou rodiče hudební analfabeti. Ale to, že se rodič rozhodne, to nefunguje, takže jedna flétna,kterou dostalo nejstarší dítě už leží několik let ladem. Teď ale se zachtělo najednou všem čtyřem a tak jsme poctivě chytili příležitost za vlasy a  na aukru zakoupili další dvě obyčejné dřevěné flétny. Děti jsou nadšené a právě přiběhlo jedno, které křičelo radostí, držíc špatnou ruku na špatném místě, že už ví, čím bude – bude učit zpívat na flétnu !!! To je zvláštní, jak to má každý nějak nastavené. Právě tohle dítě, když mluví o své budoucnosti, vždy samo sebe postaví na nejvyšší daný post. Bude učit – jen hrát, to je pod úroveň :)))) Pan domácí má božskou trpělivost. Před zhruba sedmi roky snášel můj dvouletý nával hudební múzy a mé dvouleté učení not od píky a pak následné pískání. A teď ho to čeká znovu, ve čtyřnásobné verzi :)). Člověk má takový zvláštní dar, že se nejvíce chce věnovat tomu, na co nemá nadání :-)))

Dnes k večeři jsme měli japonský nudlový salát. Upřímně – má se to s  ním jako s mým zeleninovým sushi– zaujal mě v knížce hezký recept, ale nemám na něj půlku surovin. Tahini, Tahini ocet, jiný ocet a ještě jiný ocet a vůbec. Takže zrovna nedávno jsem si četla u pana Cuketky a zaujala mě dost věta  o jakémsi kuchaři, který radí – „když nemáte houby, tak tam prostě nedáte žádné houby“ :))), tak to bych nerada, aby to byla stejná situace. Proto japonský nudlový salát nebude japonský nudlový, ale japonský nudlový z kopce. Pevně doufám, že v tom každý vidí ten evidentní rozdíl :)))) A jak říká moje babička – uvařit z dobrých surovin dobré jídlo není umění. Parafrázuji – uvařit z japonských přísad japonské jídlo není ale vůbec žádné umění.. :))

Takže jak na to… nejprve je nutné prolézt spíž, špajz, špaletu nebo lednici a nanosit všechno, co se bude zdát ideální na japonský nudlový salát. :)). Pokud ale budete chtít přeci jen jakousi návodnou ztezku, která dopadla dobře a pustit se po ní, pak stačí připravit si těstoviny – nejlépe úzké a dlouhé, u mě to jsou domácí, na které jsou potřeba 2 vejce, trochu soli, lžíce vody a 1+3/4 hrníčku celozrnné pšeničné mouky přesáté.  Dále pak 4 veliká rajčata, 1 střední salátová okurka, 1/2 ledového salátu, 2 střední cibule, svazeček natí od cibule, 1 větší mrkev.  Olivový olej, 2 lžíce octa, 4 lžíce vody, 2 polévkové lžíce sezamového semínka, lžička kuliček barevného pepře,stroužek česneku, lžíce medu, 2 lžíce sojové omáčky shoyu, sůl.

Nejprve ze všeho si přichystáme těsto na těstoviny a dáme vařit dlouhé nudle. Pokud budou kupované, brala bych asi zelené linguine- dlouhé tenké nudle.  Vaříme je v osolené vodě a uvařené je zcedíme a prokapeme olivovým olejem. Dále je třeba na struhadle nakrouhat na kolečka salátovou okurku, na široké nudličky mrkev, nakrájet nožem na plátky cibuli, na plátky ledový salát a na tenké plátky rajčata.

Dále si připravíme omáčku – nejprvce opražíme sezamové semínko na suché pánvi. Do misky si vložíme 4 lžíce olivového oleje,4 lžíce octa, špetku soli, lžičku pepře, utřený stroužek česneku, lžíci medu, 2 lžíce sojové omáčky shoyu a vše řádně promícháme.

Nakonec už stačí kompletovací fáze. Nejprve dáme do misky z půlky co nám zbyla veliké listy ledového salátu. Do veliké mísy smícháme dohromady rajčata, okurku, cibuli, mrkev, nakrájený ledový salát, uvařené nudle a vše prolijeme a alespoň minutu mícháme s omáčkou. Je potřeba, aby se zelenina i nudle dobře vzájemně promíchaly. Vše nakonec zvrchu posypeme kousky nakrájené natě cibulové.  V této kombinaci surovin byl salát výborný.


veg
Dnešní oběd se nese opět v duchu Anuše Kejřové a její prvorepublikové „Zlaté úsporné kuchařky“. Tento recept není nijak časově náročný, není náročný ani finančně – především pro mě, s vlastními slepicemi :-) a k hlavnímu chodu – švýcarské plněné omeletě jsem vybrala salát z červeného zelí.
omeleta
Suroviny jsou na 4větší omelety- pro větší rodinu doporučuji rozhodně dělat dvojnásobné množství, nebo alespoň 1,5 x tolik.
Suroviny: 6 vajec, 30g krupičkové mouky, 1/8l čerstvé smetany, koflík mléka – u mě to bylo 200g, sůl, muškátový květ, lžička pažitky a lžička parmezánu.Na polití pak koflík mléka, 1 vejce, sůl
Na zeleninovou nádivku: 6 menších karotek, 1 větší cibule, asi 10 cm pórku, asi deset růžiček kapusty a dva listy kadeřávku – trochu soli a oleje. Read the rest of this entry »

veg
Když už je nouze, nestihlo se upéci chleba ani housky, stačí nakrájet sýr s rajčaty a udělat
feferonkový salát
salát a k němu omeletu. Zní to dost jednoduše, ale omelety jsem dělala ráda, dokud jsem dělala jednu, jako rychlovku pro pana domácího. Teď už jich dělám šest a při čtvrtém rozmíchávání dvou vajec s moukou, strouhankou atd. začínám dostávat kopřivku :-))) a přísahám si, že omelety zase dlouho nebudou !!

Suroviny na salát: sýr balkánský, nebo mozzarella, rajčata, sůl, olivy, nakládané papriky v olejovém nálevu. Feferonka. Paprika tlustostěnná.Olivový olej. Read the rest of this entry »

veg
Zahradní salát proto, že  většina věcí je ze zahrady – kromě rajčat, olivového oleje a paprik.
salát
Takový salát je báječná věc, když je takové horko, jako dnes a hlavně je prostě potřeba spotřebovat to, co člověk zasel ! Ředkvičky už začínají jít do květu a proto byl dnešní den sběrem ředkviček !Urodily se letos opravdu pěkné, jak bílé, tak červené a fialové. Už je také potřeba protřídit kopr…. máme rádi kopr ! Navíc pipky snášejí jak zběsilý, takže 10 vajec šup do toho !!!!
Suroviny: rajčata asi 6 ks, papriky 3ks, ředkvičky tak 15 bulviček, kopr – svazeček, vejce 10x, sůl,olivový olej
západ
Ředkvičky nakrájím na plátky – velmi tenké, kopr nasekat na kousky – doporučuji vřele použít nůž a ne jakýkoli mixér či sekáček , protože ty kopr nekompromisně  „utaví“. Omotá se jako liána na osičku před sekáček a když se mixér nerozbije, trvá pak dvakrát déle ho vyčistit, než kopr nasekat nožem :-)
Kopr je prevít !
Oboje, jak ředkvičky, tak kopr do mísy, přidat na kostičky nakrájená rajčata, na půlplátky papriku,na kostičky vejce – uvařené natvrdo, osolit, přidat olivový olej. Ideální je nechat salát trochu odležet, rajčata pak pustí trochu šťávy – zhruba půl hodinky.
A dneska si neodpustím fotku západu, jsou kýče, o které je třeba se dělit :-)))

Komentáře

1 HaF HaF | Web | 10. června 2010 v 22:53 | Reagovat

Proč kýč, když příroda je vážně tak nádherná. Já spíš lituji, že jsem nemohla být u toho – vidět, slyšet, cítit, prostě tu atmosféru nasát. :-)

2 Linda Linda | 10. června 2010 v 23:19 | Reagovat

„Vraz do toho deset vajec“ :-)
Nejak mi to pripomina Betty McDonaldovou, Vejce a ja. Znas?

3 ufa ufa | E-mail | 11. června 2010 v 8:22 | Reagovat

Přesně! Taky jsem si na tu knihu vzpomněla, je úžasná…:-) a foto opravdu nelze považovat za kýč!!!

4 VESKA VESKA | 11. června 2010 v 8:25 | Reagovat

Nádhera,ta fotka prostě vypovídá o místě kde žijete,takže žádný kýč je to nádhera po úmorném horkém dni,konečně zapadá sluníčko… avy máte možnost to takto vidět :-)

5 Veska Veska | 11. června 2010 v 8:28 | Reagovat

Náhodou já si vzpomenu vždycky,když nakouknu -hlavně na úkol zatopit v kamnech … :-P

6 dadaz dadaz | 11. června 2010 v 9:15 | Reagovat

to je perfektní letní vecere – k snidani litr jahodového mléka, celý den pojídat vychlazený meloun a večer tento salát – pořádne vychlazený a vinný střik

Fotka – proste tezká romantika

zrovna minulej mesic jsem si taky pripadala jako Betty – dostala jsem plato vajec – to normalne nesnime za celý rok – tak jsem si to uzila: bábovky ze 6 vajec, vajecný salát, dokonce i do kynutých knedlíku jsem dala vejce, kdyz uz jsem byla tak rozjetá:-) a pak jsme si je jeste dali i opecený s vajickem – no, me telo bude jeste dlouho rozdejchávat tuhle vaječnou smrš :-D

7 dadaz dadaz | 11. června 2010 v 9:17 | Reagovat

[6]:jen mi ted doslo, ze ne mozná kazdej si predstavuje jako bajecnou kombinaci mléko a meloun – tak teto casti populace se omlouvam :-)

8 Klára Klára | E-mail | Web | 11. června 2010 v 9:20 | Reagovat

:-) jasně Betty McD. vejce a já – milovala jsem tuhle knížku!!! Ale pak jsem se dostala do její reality a když jsem jí četla naposledy, zjistila jsem, že od něj utekla !! :-)))) tak jsem jí zavřela a je na půd

veg

Smažené žampiony a smažený květák, nejoblíbenější jídla našich dětí.  Žampiony vždy
žampiony
loupu – prý se loupat nemusí, mě to přijde nějak přirozenější, jak jsem zvyklá z ostatních hub. Prostě loupu :-) a také mám raději menší, obalené a smažené s celou nohou.  Brambory existují na mnoho způsobů, ale zrovna dnes byla chuť na ty nejobyčejnější z obyčejných, vařené, osolené. ( já upřednostňuji s máslem, zbytek rodiny s majonézou a protože teď mnohokrát vyhráli oni, příštích pár brambor bude hezky s máslem). A samozřejmě nezbytný hlávkový salát !
suroviny: 500g žampionů, brambory, majonéza,strouhanka, vejce, sůl.  hlávkový salát, na zálivku – ocet, voda, sůl, pepř, cukr,
Nejprve oloupu, nakrájím a vložím do hrnce do osolené vody brambory a necháme uvařit. Žampiony oloupu, obalím v dvojobale – rozkvedlané vejce s trochou mléka a soli a poté ve strouhance. Smažím na rozpáleném oleji. Hlávkový salát na klasický způsob, se zálivkou z vody, octa, cukru, soli a pepře.
veg
Dnes se mi podařilo naplnit ty připravené chleby na fazole, co  bohužel nebyly :-),
česnečka
alespoň pomazánkou, která je výborná, ale ne každému chutná. Je z tvarohu, ale zaočkovaného syrečkem, v podstatě se jedná o mezifázi výroby syrečků. Děti tvrdí, že chutná úplně stejně jako romadůr, který se ovšem vyrábí úplně jinak, což ale vůbec nevadí :-)) Read the rest of this entry »