Co noveho na kopci

Archive for the ‘Slané moučníky’ Category

Milá návštěva odjela, ale ještě než odjela, uondaní úmorným vedrem, uvařili jsme si večeři venku na venkoním grilo-topení – no venku je to vždy spíš pokus o uvaření :)  a po večeři dali vynikající červené víno, co jsme obdrželi darem zpod kopce a sýrové sušenky.

A tu správnou atmosféru doplňoval modrý pytlík – dárek od návštěvy. Nechám tipnout, co v něm je…… rozhodně je to dobrý atribut k červenému vínu a sýrovým sušenkám – hodí se k nim a tak nějak patří do skupiny :))

Protože jak je horko, musím zpracovat nějak sýr, a tudíž jsou sýrové sušenky tou nejlepší variantou. Upečené jsou křehké, rozplývavé. Nepopírám, že pro obyčejného smrtelníka bez krávy, jsou trochu ekonomicky náročné. :)

Suroviny na sušenky: 500 g sýra, 500g másla, 600 g mouky celozrnné pšeničné přesáté, 1 prášek do pečiva, dvě vejce a sůl

Všechny suroviny uhnětu do těsta – máslo rozměklé, sýr nastrouhaný, soli přiměřeně, prášek smíchaný s moukou a vejce celá – které nechám chvilku přikryté odpočinout. Pak rozválím na pomoučněném vále a rozkrájím na obdélníčky, které posléze přejedu zdobícím válečkem.  Pokládám na vymazaný plech máslem a již ničím sušenky nepotírám. Peču na 180°C a je třeba hlídat a otáčet plech dle potřeby. Skladuji v třílitrové skleněné uzavřené sklenici.

Samozřejmě lze jako variantu přidat různé koření – tymián, provensálské, rozmarýn – ale i takto obyčejný, základní recept je moc dobrý.

Někdy je tu poklidný život, někdy to vezme rychlý spád. Druhá kvočna, kterou přinesla Maruška, se nenechala zahanbit a vyseděla z jedenácti založených vajec jedenáct krásných kuřat. Odjela Máša po roce internátní školy zpět domů za býkem, protože inseminátor jí dostatečně neuspokojil. Navštívil nás Michal Rachad Hromas, aby tu udělal generálku

na divadelní festival a nešlo nevyužít příležitosti a ještě pozdě v noci neuhníst těsto, aby odleželo a druhý den jsme se naučili pořádný tažený závin. A protože všichni odjeli, Máša, Michal, Honza, Eliška a pan domácí sice jen třista metrů sekat, ale taky odjel, musila jsem nově nabyté vědomosti uvést v praxi, abych se přesvědčila, že to klapne i bez zkušené vousaté babičky u stolu.V každém případě, vy, kdo nemáte doma babičku, která vám ukáže bravurně zvládnutý tažený závin léty praxe, doporučuji sledovat Rozinky a mandle, až budou mít zase štrúdlování. Stojí to za to. Tahle vousatá babička totiž má jednu velikou ctnost. Na to, jaká je to frajerka, vůbec nemachruje. Read the rest of this entry »

Zima se u nás konečně rozvinula v plné kráse. Eliška se učila sobotu a neděli dojit – dostala rychlokurz, abychom mohli celá rodina v klidu odjet do Prahy na přezkoušení. Máří s Mášou Elišku natolik milují, že dnes ráno, když ve 4.15 odcházela na domluveného stopa k silnici, milé krávy si to našínovaly za ní. Do Prahy naštěstí nedošly. A děti samozřejmě neodolaly, a že tedy použijeme opět náš nový vaflovač. Tentokrát na košíšky, do kterých dáme salát, ale chyba lávky.  Jak už psala farfalla, pokud chcete trubičku, na rozdíl od oplatky je třeba jí přidat na cukru. A to se jaksi se sýrovým košíčem neslučuje.  A tak vaflové košíčky čekají až zase na zmrzlinu nebo nějaké ovoce a tentokrát jsme zůstali pouze u sýrových oplatek  a salátu v misce – mističce :-)

Na sýrové oplatky je třeba: 3 vejce, 125 másla, 250 g pšeničné celozrnné mouky, 80 g sušeného tvarohu – homolek,  150-200 ml vlažné vody. Sůl.

Měkké – nikoli rozehřáté – máslo ušlehám s vejci, přesátou celozrnnou moukou, homolkami – pokud nejsou, lze nahradit nějakým velmi tvrdým a velmi aromatickým sýrem typu parmezán. Ale protože jsou to sýry velmi drahé, je lepší i z kupovaného nízkotučného tvarohu udělat pár  homolek a nechat je usušit. Nakonec přidávám sůl a vodu. S vodou jsem zkusila experimentovat a těsto udělá velmi dobré oplatky s množstvím vody 150 ml, ale lze vodu přidat a stále jsou to oplatky křupavé.

Na rozdíl od sladkých vaflí je třeba dávat do vaflovače lžíci a půl těsta nebo i menší dvě a péci na stupeň 5. Možnou alternativou jsou oplatky dochucené samozřejmě různým kořením a bylinkami. Oplatky jsou výborné jak samotné, tak i k salátu – co dal sklep ! Read the rest of this entry »

Rýma, horko, sucho, zakousnutá slepice, hodně vajec a hodně másla, přemýšlení o tom, jak máslo a vejce zpracovat na potom, učení venku u stolu, metry a metry dlouhé upletené provazy z pampelišek, jízda na kole přes čím dál vyšší skokánek a já urputně bojkotující touhu z okna se podívat, abych jim to nemusela zakázat a abych to raděj neviděla, Hugo skandující na žebříku, pan domácí skandující opravující mailer – nemá to nic společného s pc :-),  čerstvý hlávkový salát, roketa, vysoká řeřicha a plečkování, pletí, zalévání, záhy vstávat, pozdní usínání – to je přesně to, co se děje teď u nás doma. A aby bylo teplé jídlo, je nutné mu nějak předat energii a to mají za úkol kamna, ovšem když je venku tak hezky, nechce se topit a tak přichází na řadu také důležité plánování, jak to udělat, aby se stihlo vše a netopilo se moc dlouho. Věšinou se to hezky naplánuje- realita je také většinou úplně jiná :-) Read the rest of this entry »

Pissaladiére- to je slovo panečku… jak vzniklo, to nenapíšu, protože tu sedíme na kopci a nezbývá ambice, chuť, morál a ani ideje na cestování a tudíž ani poznávání na vlastní kůži a vyčíst a vygooglovat to a opsat – to je moc laciný. Podle definice typický provensálský cibulový koláč s olivami- častěji z černými, ty ovšem na kopci chybí, musíme dokoupit zásoby, tudíž jen se zelenými – neméně dobrý. Na Provence a její kuchyni nemůžeme bohužel vzpomínat. Bylo nám dvacet a vařili jsme si tam špagety z mořské vody, pak jeli den před závody do Monaka, tam nás nepustili do kasína, mě bylo navíc  jen šestnáct a vůbec, ale vůbec nás nenapadlo utratit peníze za něco tak „normálního“, jako je jídlo. Dnes už je situace jiná, klidně pustíme i chlupy dva za kvalitní suroviny, ale zase už nikam nejezdíme. Takže ideální je, přivézt si prostě Provence na kopec !

Cibulový koláč z kopce je záležitost dvoudenní, protože z vlastního celozrnného listového těsta. Lze samozřejmě těsto zakoupit hotové, mražené – pokud možno nějaké fakt dobré, ty levnější, lecitinové sedí na jazyku a koláč  a  máslová cibule se bude s chutí těsta rozhodně bít. Na listové těsto je tedy třeba na tukánek : 250g másla, 125 g celozrnné mouky pšeničné přesáté ; na vodánek pak 250g mouky celozrnné pšeničné, 2 žloutky, 4 lžíce vody a 4 lžíce octa

Listové těsto uděláme podle tohoto návodu. Doporučuji začít večer, udělat si do ulehnutí alespoň jedno nebo dvě převálení a nechat do rána. Dopoledne pak pokračovat s alespoň 15ti minutovými pauzami v chladu a převálet alespoň 6x. Nečekejte zázrak – listové těsto z celozrnné mouky nebude nikdy tak lístkovat jako z bílé, která má hodně lepku, ale zase samo o sobě prostě chutná. Read the rest of this entry »

Když jsme byli nakoupit, koupila jsem si hladkou mouku, že po dlouhé době zkusím

něco bílého, kyprého, nadýchaného.  Vyrostl nový česnek a tak, že zkusíme bagety a langoše. Těsto je více než jednoduché, ale vybrala jsem jedno, kde se dá upotřebit víno – no vybrala, mám hladkou mouku, droždí sůl a víno, tak to spíš tak vyšlo – řekla jsem si, že to musí vyjít tato kombinace. :-))) Půlka vína padla do vinného krému na buchtičky a druhá půle sem. Naše návštěva, která tu přebývá už téměř 3 neděle je spokojená –  prý upravený metabolismus :-)) a my jsme taky spokojení. Kupodivu si nijak s naším adoptovaným čeledínem nelezeme na nervy, on je samostatný, vyzrálý a obětavý :-))) a nechutně pracovitý a stále nás honí do práce. My se však otrávit nenecháme, velmi dobře víme, že práce nám rozhodně neuteče :-)), takže tady tak zatím komunitně přežíváme. Právě jsme také diskutovali o tom, že už se několikrát v popsaných dílech stalo, jak přijel host a nikdo si nedovolil ho jakkoli urazit, stále byl vyzýván, ať je jako doma a že pak pobyl několik let :-))) Včera jsme několi minut nemohli najít Huga, po chvíli se však ozvalo „tady jsem“ na naše naléhavé volání a milý Hugo byl v čeledínově volkswagenu a byl ohromně spokojený. Světlo už dosvěcovalo jen jedno. :-))

Suroviny. 2kg hladké mouky, 2 kostičky droždí, sůl, 1/4 l bílého vína,2 lžíce olivového oleje, 300 ml vody.

Nejprve si udělám kvásek,pak přiliju víno, vodu a sůl a vyhnětu velmi dobře těsto, až má bublinky. Nechám na teplém místě kynout.

Po zhruba třech hodinách kynutí si beru malé kousky, které rukou a válečkem rozválím na placku, tu nechám ještě 5 minut položenou a vkládám do rozpáleného oleje na pánev. Otočím, vyndám a pomažu česnekem nalisovaným to trochy oleje.

Zbytek těsta prohnětu a nechám kynout do rána. Rána vytvaruji něco jako bagety nebo veky, udělám zářezy, nepotírám a vkládám do vyhřáté trouby. Jsou velmi křupavé.

Z tohoto množství je 6 velých langošů a 4 velké bagety.

Komentáře

1 Aluna | E-mail | 26. července 2010 v 12:20 | Reagovat

Zdravím a konečně jsem se odhodlala poděkovat za Vaše stránky. Pro mě to je pohoda (taky proto, že se mě netýká ta spousta práce, kterou denně odvádíte), do které už pár neděl občas nahlížím. Taky spousta inspirace a obrovský obdiv, že jste měli a stále máte tu správnou dávku odvahy pro tento způsob života, o kterém já jen „sním“. Díky a ať se daří!
P.S. Vaše pěkné fotky přímo nutí podle Vás i semtam něco uvařit a ono to funguje.

2 ufa | E-mail | 27. července 2010 v 12:13 | Reagovat

Už mi kyne těsto… plánuji udělat dvě bagety dnes, a další zítra s tím, že nechám těsto kynout přes noc, jen se chci zeptat, necháváte ho kynout normálně venku? Vlastně teď jsem si uvědomila, že jste říkala, že lednici nemáte, takže je logické, že venku… No, jsem zvědavá jestli se mi podaří, protože nemám troubu, peču vše v remosce, ale nějak to snad vyjde dokřupava taky…

3 ufa | 27. července 2010 v 17:52 | Reagovat

Tak jsem je upekla, a jsou moc dobré…ani na odpočívání těsta do zítřka nedošlo, upekla jsem tři bagety tak akorát, a ještě tyčinky se slunečnicovým semínkem, ty si rádi kupujeme v kauflandu v pekařství, tak jsem je dnes zkusila doma, a je to mňamka, ale příště musím více osolit těsto… jo, dělala jsem dávku jen ze třičtvrtě kila mouky…

4 Veska | 28. července 2010 v 10:28 | Reagovat

klidně posypat hrubou solí nahoru a nebo nějakým ostrým kořením ,bylinkami
nebo před dopečením strouhaným sýrem ,prostě čímkoli ,tyčinky jsou z toho úplně ideální

5 Veska | 28. července 2010 v 10:31 | Reagovat

super psaní,sem se pěkně smála
takže přísloví „host do domu,hůl do ruky “ neplatí že  

6 Klára | E-mail | Web | 28. července 2010 v 11:53 | Reagovat

[1]: díy, také moc zdravím a krásný den!!! Jsem ráda, že to funguje i někomu jinému )))

7 Klára | E-mail | Web | 28. července 2010 v 11:54 | Reagovat

[2]: tak to je paráda, že to vyjde i v remosce !!!

8 Klára | E-mail | Web | 28. července 2010 v 11:54 | Reagovat

[4]: já už se snažím jak dlouho sehnat hrubozrnnou sůl a nejsem schopná jí sehnat – grrrrrrrrrr!!!

9 Klára | E-mail | Web | 28. července 2010 v 11:55 | Reagovat

[5]: No – většinou platí ale jsou i výjímky ! ))

Je tolik ředkviček, že se musí prostě spotřebovat stůj co stůj.

Tak mě napadl starý babičky štrůdl – tedy lépe řečeno – těsto na něj!

Na to jsou suroviny vždy a dovnitř prostě přijde to, co zrovna je – tudíž ředkvičky – ale i spousta jiného !

suroviny: na těsto: 250g přepuštěného másla (pokud není, lze použít prostě 250g másla), 420g mouky celozrnné pšeničné přesáté a 12 lžic vody. Na vnitřek: tvaroh – asi 500g, sůl vejce do tvarohu, rajčata – zhruba 3 ks, 4 stroužky česneku, ředkvičky – svazek – ky , česnek medvědí – listy -asi 10 listů, svazeček dobromysl, sušené oregano, sůl, olivový olej, 3 vejce na polití. Jedno vejce na potření.

Nejprve se uhněte z mouky, tuku a vody těsto. Je velmi vláčné a příjemně se s ním pracuje. Pak se vymaže plech a polovina těsta se do něj vloží – tedy vyloží se těstem plech, včetně stran.

Těsto potírám olivovým olejem.  Na těsto se natře tvaroh, který je umixován se solí a listy medvědího česneku a také s vejcem.

Na tvaroh přijde vrstva plátků ředkviček a plátečky česneku, na česnek pak plátky rajčat, nasekaná dobromysl, posypané sušeným oreganem a zaliji třemi rozkvedlanými vejci.

Vše přikryji rozválenou druhou polovinou těsta – ekvilibristický kousek :-)

Nakonec se mašlovačkou a jedním celým vejcem koláč potře. Kdo se radoval, že je těsto bez vajec, po dojití až sem jich napočítal celkem pět :-), prostě když jsou, těžko se mi s nimi šetří :-)))) Koláč se dá péci a nechá vychladnout.

Komentáře

1 Jarka O. | 15. června 2010 v 15:27 | Reagovat

Báječný nápad, medvědí česnek miluju

horkou vodou zalijeme instantní kávu a meltu, obě přelijeme přes sítko do veliké nádoby. Zkaramelizujeme mírně cukr krystal – mícháme do horka, přidáme pár kapek vody, kterou necháme opět vypařit a mícháme,a by se cukr nepřichytával. Následně vložíme do nádoby. Oloupeme nechemicky ošetřený citron, nakrájíme na kousky, ty nejprve vymačkáme do nádoby a pak tam vložíme i pevné kousky. Přidáme špetku skořice a asi lžičku kys. citronové. Zalijeme vodou. Po chvíli vyndáme pevné části citronu.  Ideální by bylo dát do sifonovače, který ovšem nemáme, takže nám musí stačit alespoň sklep.