Archive for the ‘Zelenina’ Category
Dnes byl zase a opět, už nevím kolikátý v řadě, den poměrně náročný :-). Přivezli beton, do toho 31 stupňů, nejvíc chtiví práce s lopatou děti a hlad :-))) Tedy ne tem pravý, neukojený, ale neustálý všech a neustále :-))) a neustále ukojovaný :-)))
Nemáme mlíko, zhruba po třech letech se vyskytla situace, kdy jsme nedokázali sladit krávy a máme měsíc pauzu. Možná moc dobře, ale už se mi bez těch kg tvarohu a másla a sýrů a mléka těžko pracuje :-)) ale já si zvyknu a pak se kráva otelí :-))) i
Děti byli dnes pracovně strašně náruživý, když jsme potřebovali nejvíce jezdit s kolečkem, stáli všichni s lopatami, případně pádly, kolem hromady betonu a nandavali a nandavali :-))
Jeden dokonce s ideálním postojem pravého pracanta – už odmalička :-))
Máme tady taky návštěvu z Prahy, jenž nám pomáhá, včera se senem, dnes s podlahou. Už včera říkal, že trochu přehodnocuje :-), z romantiky se stává po šestihodinovém balíkování na otevřené louce – sado-maso :-)), ale bojuje a vypadá spokojeně :-)Seno je nádherný, zelený, prostě úžasný a ideální rok na sečení.
Dnešní jídlo patří k ohromně oblíbeným a přesto,že dnes tady byli čtyři chlapi, nechybělo nijak zásadně maso – no, oni by to asi příliš neventilovali, kdyby chybělo, ale všichni jsme si dnes řádně pochutnali. Jako příloha byl vařený nový brambor a trhací salát ve sladkokyselém nálevu – trhací proto, že se u něj trhají jen lista a čeká se na další, které postupně dozrávají. Jinak je sice červený, ale dost podobný hlávkovému salátu. A k tomuto jídlu nezbytná tatarská omáčka. Stejná, jako podle tohoto receptu, ovšem s přidáním dvou vrchovatých lžici kysané smetany a hrsti petrželky.
No a základ dnešního jídla – smažený kadeřávek – veliká dobrota. Jsou třeba kadeřávkové listy – na každou porci pro jednoho člověka 2-3 listy. Listy opereme a vložíme do horké vody, osolené a přivedeme k varu. Chviku vaříme, zcedíme a každý list zvlášť obalíme v trojobalu, ovšem trochu vylepšeném. Mouka, vajíčko je doplněno o 4 lžíce mléka, lžíci sladké papriky, dva stroužky česneku a pepř – a sůl a do strouhanky přidávám velikou hrst nasekanýh buráků, které při smažení pustí olej a jídlo je vynikající. Tedy první mouka, pak vejce s kořením a poté strouhanka smíchaná s buráky. Osmažit. Pak už si jen pochutnat :-))
Jsem trochu zásadně na štíru s rozhodováním, co si vybrat. A protože poslední dobou čtu dost
často, jak člověk musí dělat něco „jen pro sebe“ :-)), že to je důležité, že rodina musí stranou, tak se tím rozhodně snažím řídit :-)) Ovšem problém je, že mám dost nenáročnou rodinu, řekla bych, že jsem tady asi nejnáročnější já a například střecha v původní podobě, chodba s -14stupni v zimě, nezametitelná podlaha v místnosti, to jsou všechno věci, které se dělají v podstatě jen kvůli mě :-)), protože nikomu jinému nevadily, takže bohužel blog, který si dělám taky pro sebe soupeří se střechou, která se dělá taky kvůli mě a se zahradou, kterou dělám taky kvůli sobě, protože pan domácí má životní beznárokovou filosofii, totiž,že by nikdo neměl mít na druhého nároky, jen na sebe a tudíž po mě nic nechce. A to zcela bez ironie. Zahradu děláš, protože tě to baví. Pokud si v tom nedokážeš nic najít, tak to nedělej :-)) Už asi 15 let si něco hledám v mytí nádobí, dokonce jsem doma udělala i dost zásadní workshop dětem, na téma „láska ke špinavému nádobí“ a zatím bohužel je ta moje láska k němu stále nejdominantnější ! No,tak protože tedy většinu věcí tady dělám jen pro sebe a mám z toho tu zásadní vnitřní nadýchanou svobodu, někdy zjistím, že prostě existuje něco jako čas, jenž je neúprosný a který jednoduše nezastavím a něco z toho všeho musí stranou.
A taky mi do toho občas vlezou nějaké povinnosti, které nejsou tak zábavné a dělám je i pro ostatní, ale je mi to hloupý se nezapojit :-)) a tak prostě přes léto trochu šulím tento blog.
Říkám si ale, když to děláš pro sebe, je lépe ze sebe, než z jakési vnitřně nařízené povinnosti. Pak by to asi nemělo smysl.
Včera jsem začala opalovat stará okna, aby byla hezká, nová do té nové chalupy – že si je natřu. Bohužel mi u jednoho prasklo sklo, protože jsem trochu neuřídila teplotu. Pak přišlo dítko jedno, že chce taky, tak nadšená, že spolupracuje, půjčila jsem mu horkovzdušnou pistoli a on opaloval. Vehementně. Až bylo během chvilky dřevo dost tmavé :-)). Dohodli jsme se, že tedy raději ne a pak šel kolem pan domácí. Kouká na to tmavé dřevo a já mám nutkavou potřebu začít vysvětlovat, že to jsem ale nedělala já, že to dělal Kvído. “ No tak to mi je úplně jasný“, on na to, „protože to nemá prasklý sklo ! “ :-)) Tož takovou já mám doma psychickou a citovou podporu :-))))
tak jsem si řekla, když vy na mě takto – už od večera tu leží pánev s výborným špenátem, který je smíchaný s orestovanou kedlubnou a cibulkou. Nikdo se ho ani nedotkl. Já vám dám !!!
Tak jsem tam přimíchala mouku a vejce a trochu soli a pepře, až to mělo konzistenci bramborákového těsta a dala to na rozpálený olej osmažit. Je to výborné !!!
„Ještě jsou ty placky?“ ozývalo se pak z naší improvizované ložnice ( to totiž měl být kurník, ale už je to tak daleko od domu, že tam liška vedle toho kradla slepice, tak jsme je přemístili blíž domu, pan domácí budoucí kurník trochu zvedl a dole, kde měly být slepic – to je půlka objektu, tam je kuchyně, kde měl být pes, tam je stůl a nahoře je ložnice.
Když tady byl kamarád z Prahy na pomoc se střechou, rozhlédl se a říkal “ to tak konečně budete moct jezdit na víkend na chatu ! „)
Takže pokud chcete upotřebit špenát a nikdo ho nejí, tak jednoznačně do placek.
Suroviny: 2 špenátové protlaky, 2 vejce, 1větší cibule, 1větší kedlubna,sůl, pepř, mohou být 3 lžíce kysané smetany.
Nejprve tedy osmažit na kostičky nakrájenou cibulku, pak na ní nechat restovat kedlubnu a vše bez přilévání oleje a s mícháním tak dlouho, až je cibulka i kedlubna tmavá – ne spálená ! :-)
Pak přidat špenát , nemusí být rozmrzlý, osolit a opepřit podle chuti a vše míchat a míchat, lze přidat i tři lžíce kysané smetany. Do vychladlého pak mouku a dvě vejce. Tolik mouky, aby těsto mělo konzistenci bramborákového těsta a poté už jen osmažit na oleji. Lze posypat sýrem nebo podávat jen tak.
Komentáře
Jana | Nádobí jsem začala umývat ráda ve chvíli, kdy mi v nemocnici řekli, že ochrnu. Všechno dnes dělám ráda, protože stále ještě můžu 
[1]: ano, chápu to, já taky dělám většinu věcí ráda, mám obrovské štěstí, že můžeme dělat to, co jsme si vybrali a jak si to přejeme. Jenom někdy si nad těmi svými „mandalami“ trochu postesknu, někdy nejsem na výši a nemám nadhled, ale upřímně musím říci, že zatím vše, co jsem v životě považovala za hodně špatný okamžik, byl zpětně krok, za který jsem vděčná a tak to asi je dobře.
Zima, je strašná zima – brrrr !!! Zvlášť, když chybí střecha !!!! Dnes i děti iniciativně nosily
dříví do koupelny, aby se zatopilo v lázeňském kotli, protože všude jinde je zima a vlhko !, naštěstí jen dnes. Zítra už se to snad zlepší a pak zase sečení :-))) a sušení a snad i nandavání střechy.
Dneska takový oblíbený guláš. Nevypadá to nic moc, nezní to nic moc, ale voní a chutná výborně !!! .-))
Suroviny: 1 velká kedlubna, kadeřávek – 12 celých listů i s řapíkem, olej, 3 větší cibule, 100g másla, 100g mouky, 2 větší stroužky česneku, hodně červené papriky sladké, lžíce papriky červené pálivé, mletý pepř, sůl,2 bobkové listy, 6 kuliček nového koření, trochu chilli. Read the rest of this entry »
Jarní květáky pomalu odrostly, ale začíná brokolice :-))). Poslední dny vůbec nepočítám
na pondělky a úterky, (což tedy většinou nevíme, co je za den :-)), ale na půlku vykopané podlahy, zavolat mix, už jsou svezené balíky, ještě otočit, ještě dosekat. Je fakt, že já tyto činnosti jen monitoruju, valím balíky k jedné kupě, dohrabuju, objednávám mix, odháním děti, když už je to příliš, nosím je ze sekačky, pohrabačky a obracečky spící a utěšuju je, když se po cestě v náručí probudí a okamžitě začnou brečet, že sečou, že nejdou spát… :-)))) a vařím. Do toho jsme už dvakrát volali inseminátora – fascinující práce. Obdivuju ty lidi, že se téhle profesi věnují s láskou celý život – jednou rukou může mít mobil u ucha, druhou ruku má po rameno v krávě :-)) Z auta vytáhnou úžasný katalog býků a dají nám vybrat – to většinou poprvé, (normálně by prostě měla zabřeznout hned) pak je za tři neděle další říje, pokud nezabřezne – u nás nepravidelně, protože kráva má cysty – a to už nechává katalog v autě. Potřetí už náš mobilní býk nadává Mařence do potvor a další a další návštěvy už mám jen bezmocný pocit, že naše krásná, tlustá, výkonná Mařenka není dobrá pro nic jiného než pro píchání hormónů a cesty na jatka.Ani jedno ale nejsme moc ochotní dělat a ono se to vždy nějak povede a devět měsíců březosti je klid a pak ještě 42 dní do první říje a dalšího potenciálního zabřeznutí taky a pak zas na novo. Ale už jí je devět a každý rok to začíná být větší a větší drama.
Mařenka nám prostě zestárla a nechce zabřeznout. Je prý tlustá !!!!Kobyly jsou taky tlustý – jsme si dnes všimli. :-))) A taky bylo vysvědčení. Včera jsem si pro něj jela a musím říct, že já a paní učitelka jsme asi jediní -ještě pan ředitel, kdo ví, co na tom vysvědčení je :-))))) Nikoho jiného to tady evidentně nezajímá. Děti měly starost, jestli pro ně vezu nahazovací a kletovací lžíci, další dítě, jestli vezu mlíko a pan domácí, jestli jsem zaplatila kontejner na ethernit :-))) Ale vysvědčení ?!
dnešní karbanátky jsou na krátkou pauzu mezi jarním a podzimním květákem poslední květákové menu :-)). Brambory byly nové, kupované, protože nové ještě nemáme a podle velikosti keříků na poli, ještě dlouho mít nebudeme a nikomu nechutnali. Byly prý nějaké divné.
suroviny: 1 květák, jedna cibule, pepř, sůl, majoránka, strouhanka asi hrnek a půl , mouka asi 3/4hrnku,3 vejce, máslo.
Květák uvařím do měkka v osolené vodě. Když je měkký, rozmixuji ho i s oloupanou cibulí, osolím,přidám vejce, koření,vejce a tolik mouky a strouhanky, aby se daly tvarovat pěkné tuhé karbanátky.
každý karbanátek opráším ještě ve strouhance a usmažím v rozpáleném oleji.
Brambory jako přílohu promíchám s máslem a sypu sekanou zelenou petrželkou.
Květáků je stále dost, tak dnes konečně došlo na ten nejoblíbenější – na smažený s
bramborem a majonézou. Psát na něj recept mi přijde dost nepatřičné, ale tak trochu zrychleně to vezmu :-))). Vody z květáku je mi vždy dost líto, takže většinou bývá i květákový vývar s něčím no a jako zákusek jogurtová zmrzlina. Problém je, že jsem si dnes přečetla pořádně lísteček složení na bedně kornoutků, kterou nám z dobré vůle koupili rodiče a já jim za to byla hodně vděčná, Read the rest of this entry »
Když jsem psala nedávno recept na květák v koření, napsala jsem tam tuto větu:
„Na květák v trojobalu, na placky, karbanátky, květák s bešamelem, mozeček a květákové vdolečky rozhodně ještě dojde“ a když jsem si to včera četla, zhrozila jsem se,že jsem nemohla být při smyslech , když jsem to psala! Nevím, kdo z vás už jedl někdy květákové vdolky, já tedy nikoli Ale když jsem to napsala, muselo mě to napadnout, a když mě to napadlo, asi jsem měla pocit, že by to mohlo jít. Tak mi zbývaly dvě věci. Buďto to tam zpětně vymazat :-)) nebo je fakt zkusit udělat. Takže jsem dnes natrhala květák a pustila se do toho. Řekla bych, že se jídlo celkově povedlo – jen nám oběma přišlo, že to bylo celé takové trochu moc „mastné“. Prostě olivový olej, máslo ve vdolcích, majonéza….. ale kdo je zvyklý na maso, nepřijde mu to asi příliš , pro nás bych příště dala méně oleje do lilku a vdolky rozhodně pomazávala jen vejcem – nikoli máslem. Ono upřímně – byla vůbec hloupost kupovat lilek, když má člověk plnou zahradu květáků a kedluben, ale když ten obchod navštívíme tak málo, což mě sice moc těší, ale pak tam Read the rest of this entry »
Makovec – další z evergreenů kulinářských dobrot. Makovec, ať už jen na plechu, nebo
ve tvaru bábovky jako dnes, nikdy nezklame. Kdo má rád mák, makovec jako když pohledáš ! Maková bábovka je lehká a na rozdíl například od Francie, v Čechách je mák jako doma.
Když jsme měli na návštěvě tři francouzské wooferky, dalo nám velmi mnoho vysvětlování, že je nechceme nijak omámit, otrávit, že neděláme nic nezákoného. To byl teprve začátek jejich návštěvy ! Nikdy mě nenapadlo, jak může být mák v některých zemích tabu ! Když jsme procházeli po záhonech a oni se mě ptali co to je, ukazujíc na mák, horečně jsem přemýšlela jak kulantně odpovědět. Ale celý týden přežily, byly skutečně a nefalšovaně unavené z práce, kterou si přijely vyzkoušet – my také !!!, protože jsme museli eliminovat vše, co jsme připravili jako „lehká práce“ a museli jsme najít ještě nějakou „lehčí“, což už začínalo být pomalu nad naše síly :-))). Ale holky byly moc milé – bez ironie. Jedna si nakonec vezla domů vzpomínku, neboť předposlední den návštěvy u stolu Read the rest of this entry »
Jsou mraky kedluben !!! Chystám se zavařovat, kvasit, ale není od věci taky ještě
něco z nich uvařit. Dnes úplně obyčejná kedlubnová pomazánka, která je ale dost přívětivá tím, že je z čerstvé – nijak tepelě neupravené kedlubny, je rychlá, dá se udělat v mnoha variacích a já jsem dnes udělala dvě varianty, pro každého z nás jednu. Jednu s olejem a jednu bez něj. Dělám si očko pro případnou konzumaci nějaké domácí zmrzliny :-))).
Suroviny: 2 střední kedlubny, 1 cibule, stroužek česneku, lžíce sojové omáčky, lžíce hořtice, 3 lžíce kečupu, sůl, pepř ,sladká paprika , tabasco, a (2 lžíce oleje)
Kedlubnu je třeba oloupat, nastrouhat na hrubším struhadle. Poté do ní přidat nakrájenou cibuli na plátky, česnek utřít a přisypat všechno koření,pár kapek tabasca, sojovou omáčku, hořtici a kečup. Vše řádně rozmíchat a nakonec případně přidat či nepřidat olej. Obě varianty jsou chutné, přiznávám, ta s olejem je chutnější :-)))
Směs je výborná na celozrnný chleba, na housku i jen tak :-)) a s mátovým čajem ……
A květáků je taky hodně! Jsem letos na ně opravdu pyšná. Mám plné foliovníky květáků a
aniž bych chtěla, jen dva jsou stejně velké – ostatní jsou ještě nedorostlé v různé fázi a dorůstají postupně. Tak jako byl květen salátový speciál, červen bude speciálem kedlubnovo – květákovým :-).
Na květák v trojobalu, na placky, karbanátky, květák s bešamelem, mozeček a květákové vdolečky rozhodně ještě dojde, ale teď, když tu nejsou děti, nemůžu si nechat ujít květák v koření, trochu ostřejší, pikantní, moc dobrý……..
Když jsem šla ráno pro květák, nejprve jsem vybrala ten nejhezčí :-) a pak musela utrhat postranní listy. A jak jsem tak stála nad květákem a trhala boční lupeny, přišlo mi líto té nevyužité masy. Kolik se muselo vytvořit energie pro tolik zeleného materiálu a tak jsem si řekla, že dříve, než to dostanou koně, zkusím okoštovat :-). S chutí jsem se zakousla nejprve do lupenu, ten by nebyl vůbec špatný podusit na zelí a pak – pak přišel na řadu lupenový řapík…. Rozhodně nevyhazovat !!! A tak jsem si domů nesla mnohem více, než pro co
jsem šla. Neodpustím si nedat fotečku mé chlouby – biokvěták z 650 m.n. m. :-))) Hnojený kompostovaným hnojem našich koní a zalévaný nachytanou dešťovkou z venkovní vany :-))
Suroviny: jeden pěkný, čerstvý květák, všechny řapíky listů od jednoho květáku,dvě cibule i s natí,dva st sůl, paprika – zhruba dvě lžíce, sojová omáčka – zhruba dvě až tři lžíce, olivový olej – zhruba 3-4 lžíce, solamyl 3 lžíce,pepř čerstvě mletý, tabasco – pár kapek a 7spice – směs koření, která obsahuje nové koření, pepř, koriandr,cumin,muškátový oříšek a hřebíček. Je jich šest – také mě to udivilo, ale jako poslední složka je napsáno – other spices – a další :-)) takže asi dle vlastního uvážení. Dále pak slunečnicový olej a brambory jako přílohu.
Nejprve se pečlivě omyje květák a nechá se na něm prostřední košťál, aby byl dobře manipulovatelný. Listové řapíky se očistí nožem do hladka, od zbytku listů. Ve větším hrnci se dá vařit voda. Pokud voda vře, sundáme hrnec z kamen, osolíme jí a vložíme do ní květák vzůru nohama, tedy držíme za košťál a ponoříma hlavou dovnitř. Přidáme také řapíky. Přiklopíme a necháme zhruba 15 minut louhovat.
Mezitím oloupu a nakrájím cibuli na plátky, cibulovou nať na kousíčky. V misce si připravím omáčku z koření. Naliju do misky olivový olej, do něj dám sladkou papriku, pepř, tabasco a směs sedmi koření. Dále sojovou omáčku a vše promíchám. Udělá mi to hustou emulzi. Poté rozředím vodou, zhruba 1,5 dcl a rozmíchám solamyl.
Na plotnu si připravím plech, vliju na něj slunečnicový olej, který nechám trochu rozpálit a vložíme do něj cibuli i cibulovou nať a nakrájený česnek. Květák vyjmeme z vody a vložím ho také na cibulku – ne příliš osmahlou, bude se restovat ještě společně, tak aby se příliš nespálila. Vedle květáku vložím i vyjmuté řapíky z vody. Vše poliji omáčkou z koření, na kterou mám takový šikovný instrument – je to umělohmotná hubice, která má na konci balónek. Balónkem se nasaje omáčka a polije se květák :-)). Samozřejmělze použít i lžíce :-)
Květák i řapíky restuji za občasného míchání. Emulze z koření se díky solamylu zhustí a proto, pokud to bude moc, můžeme trochu podlít olejem a rozmíchat.
Hotový, orestovaný květák jsem vložila do hluboké misky a ozdobila květákovými řapíky. Vše ostatní, co zbylo v pekáči – tedy cibulka s česnekem a emulzí z koření jsem použila na posypání brambor na samostatném talíři.
Jako moučník pak velmi rychlá a obyčejná věc. Krásně
mi kysla ta šlehaná smetana, co se mi neušlehala do šlehačky na roládu. Není jí dost na udělání másla, ale je to výborná kysaná smetana a protože si pan domácí zaslouží nějaký moučník, když mu ho hned někdo nesní, tak jsem jen smíchala 250g této kysané smetany spolu s balíčkem – 180g piškotů a 2 vanilkovými cukry.
Směs jsem řádně promíchala, pak rozdělila na půl, do půlky dala ještě 2 lžíce kakaa a rum.
Jinou misku jsem vyskládala nejprve bílými piškoty a pak střídavě tmavými a bílými. Přikryla vhodným talířkem, zatížila a dala do chladu. Nemínila jsem to nechávat moc dlouho, aby to bylo už na oběd, takže jen asi dvě hodinky. Nakonec jsem piškoty vyklopila, pomazala ještě trochu hořkým kakaem a ozdobila mátou – velmi hezky tuto jednoduchou věc provoní.
Komentáře
Máš pěknej květák,krásně bílej 
to je jedna z plodin kterou nevypěstuji protože mi jej napadnou mšice a nebo zežloutne,
zakrývat plody lupenama a sypat popelem
/eko ochrana/se neosvědčila a stříkat jej nechci,stejně pak zapomene vyrůst takže je jen polívkovej 
takže musím do zahrady k soukromníkovi,ten sice nemá úplně bio
ale polobio 
ale tvůj recept vypadá dobře ,tohle teda neznám
[1]: no, já jsem to taky do včera neznala 
, ale pak mě to napadlo 
a z těch květáků mám taky moc radost, přikrývám je spodním lupenem,to jo, na fotku jsem odkryla , ale jinak žádná jícha, ani popel nic. Jen voda.
Tak ti závidím,asi u vás nejsou mšice a nebo je spíš neumím vypěstovat,ale tohle mě netrápí,nemusím umět všechno 
Ve středu kupuji květák
[3]: ne, určitě to nění uměním. Je pravda, že tady mšice nejsou a ani slimáci, jsme dost vysoko – klepu, klepu. Jdou nám tu dobře košťáloviny vůbec, cibule, česnek, ale třeba nevypěstujeme krmnou řepu, tak raději pěstujeme krmnou mrkev, která vychází pěkně. Asi má každá půda něco jiného a my zatím nezjistili, jak jí pomoci k lepší řepě .
A já to mám stejně s lilkem také zatím kupuji !!!
Dnes jdu zkoušet toto jídlo, akorát nemám to koření 7spice, ale tak si rozdrtim to, co mám-hřebíček,muškát.oříšek, pepř, nové koření…a budu mít 4spice.. Jsem na to zvědavá, asi také předem květák rozeberu na růžičky , vcelku se mi zdá, že je to takové nepraktické..ale uvidíme.Dám vědět, jak to dopadlo, a jestli chutnalo…i když mě to bude chutnat 100%ně
[5]: přesně stejně jsem také dlouho uvažovala -rozebrat či nerozebrat ? )) ale nakonec jsem chtěla prostě ten výsledný efekt té červené hlavy, s tím, že růžičky samotné udělám jindy a myslím, že to budou dvě různá jídla, protže růžičky se hezky orestují celé, kdežto květák je uvnitře jen chycená, když se dělá celá hlava. Ale je pravda, že na plotýnce v pánvi je to nepraktické, zvlášť, když je veliký
Takže…květák jsem tedy rozebrala, a vše dobře dopadlo jen té omáčky bylo nějak moc, příště jí udělám o pár lžic méně, nebo spíš méně naředím, ale je to fakt dobré!!! Teď ještě aby to chutnalo i příteli…ale co, já to kdyžtak zdlábnu..D
Tak příteli to chutnalo moc a moc, což jsem vůbec nečekala.. takže zakládám mezi oblíbené recepty…kuju
Včerá byl k večeři květák alá květák z kopce …
Výsledek,všem chutnal a byl výborný,koření jsem teda taky trochu improvizovala ale výsledek mě docela překvapil,jednoduché a výborné a co víc masařům chutnal taky ,pro nás omáčky není nikdy dost,sem ještě přidělávala ,chlapi v něm ctěli květák utopit
Kedluben je zase jako máku – k snídani, ke svačině, jako hlavní jídlo – škoda, že se mi špatně kombinuje s koprem. Jídlo bylo dobré, ale je potřeba ubrat z dávky v suroivnách trochu mléka. Mléko, ve kterém se vaří kedlubny se nevyvařilo tak moc, jak bych si to přála, nějak mi to čas nedovolil – špatné plánování :-))) suroviny na bešamel byly přesné a další mléko už nezhoustlo, takže omáčka byla řidší, než by měla být.
Suroviny : Kedlubny – zhruba střední, sůl, 400ml mléka – tohoto by právě mohlo být jen tak asi 300ml. Olej. Bešamel: 60g másla, 66 g mouky, 500ml mléka, sůl,pepř, muškátový oříšek , čerstvé oregano (lze samozřejmě cokoli, ale mě ještě nedorostlo :-). Dále brambory,niva na posypání brambor.
Nejprve umýt, oloupat a dát vařit na plátky nakrájené brambory do osolené vody. Poté oloupat kedlubny a nakrájet je na kostičky. Na troše oleje – horkého, je začít mírně orestovávat,přisypat dobromysl, pak osolit a přilít mléko (lépe méně). Když kedlubny změknout, zalít bešamelovou omáčkou, kterou připravíme následovně. Do malého hrcne či
rendlíku dám máslo, přidám mouku a přidám mouku, udělám velmi světlou jíšku do které za stálého šlehání metlou přilévám mléko – celých 500ml. Pak osolím, opepřím a přidám muškátový oříšek. Vařím na mírném ohni do zhoustnutí. Nejprve je to vše po rozmíchání velmi řídké, ale ono to zhoustne ! :-))
Kedlubnu s bešamelem nechám ještě na mírném ohni povařívat – čakala jsem, že to ještě zhoustne…. a na talíři podávám s bramborem sypaným strouhanou nivou.
CIBULAČKA
Cibulačka bude rozdílná podle množství cibule :-), může být až krémově hustá nebo řidší. Dnes je to řidší varianta.
Suroviny: zhruba 4 -5 cibulí, voda – 1,5l, trochu másla, sůl, pepř, 2 lžíce lněného semínka, sušený tvaroh na posypání (lze
nahradit parmazánem v případě nouze :-))) a v případě úp
lné nouze lze posypat eidamem – ale to není tak dobré) a jedno vejce.
Cibuli nakrájím na kostičky, na troše másla jí malinko zpěním, zaliji vodou, osolím, opepřím a vařím do úplného změknutí cibule.Zhruba pět minut před koncem nasypu lněné semínko a nakonec rozkvedlám jedno vejce. Při více času a použití dvojnásobného množství cibule je polévka hustší
konzistence i sladší chuti. Sušeným tvarohem či parmazánem se sype na stole na talíř.
Komentáře
Slintám ráno a stejně tak i večer,fakt asi k tobě jen s plným žaludkem,úplně cítím tu vůni jídla a pohody
Strasne moc sa mi paci Vas blog, receptiky, netradicny zivotny styl, aj nasa spolocna zaluba v peceni chleba doma… K cibulacke som chcela len jednu poznamku – raz v pripade takmer prazdnej chladnicky som ju varila tiez a nasla som kusok hermelinu. Pokrajany na kococky do horucej polievky ju robi uplne neodolatelnou…
[2]: Moc tě zdravím a moc děkuji – to je milé !!!
Rozhodně mě moc baví péct chleba )
a s tou polévkou, souhlasím, hermelín mě nenapadl, to rozhodně zkusím. Myslím, že cibulačka má velmi vřelý vztah k sýrům, nejlépe k těm, co se trochu táhnou.