Vůbec, ale vůbec nic se mi nechce. Seděla jsem na záhoně a plakala nad 7 sazeničkami zelí,
které tam nebyly ! Nebyly kolem nich ani kopyta koní, kteří včera utekli z ohrady a já běžela místo za koňma za panem domácím, lomila rukama a brečela nad rozlitým mlékem ještě dříve, než jsem zjistila, zda se opravdu rozlilo :-), ani krávy, nic. Čistá půda a 7 zelí pryč !! Což značí nejhorší – že totiž se do našich 650 m.n.m. dostali po x letech, kdy si stěžuje každý koho známe slimáci. Zatím končí na cestě 200m pod chalupou, dál nikdy nevylezli ! V lepším případě to byla myš nebo zajíc :-). Uklidňuji se, že dalších 447 sazeniček košťálovin jsou tam, kde mají být a můžu jít v klidu vařit – ale jak píšu na začátku, vůbec se mi nechce :))) Dnešní den bude taková zvláštní varianta „all you can eat“ – to je bufet, kde si člověk zaplatí a pak může sníst, co sní. U nás to dnes bude mnohem výhodnější. Nebude se platit, a pak si každý bude moci sníst, co najde :-)))