Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
Odběr novinek
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Toto je moje noční můra. Děti milují Marmite a my taky a tak se spotřeba této pochutiny značně prodražuje. A tak už velmi dlouhou dobu přemýšlím, jak to udělat. A samozřejmě nezůstalo u přemýšlení, došlo i na činy. Nejprve však, co to vlastne Marmite je?

Marmite slovy prodejce je:

Vhodný je pro vegany především pro svůj bohatý obsah vitamínů B, a to hlavně B12, který se hůře získává. Dále má vysoký obsah riboflavinu a niacinu. Neobsahuje žádný tuk, ani cukry. Výborný je na pečivo (stačí malá vrstva), do polévek, či při vaření do omáček a jiných jídel. Má velice specifickou a nezaměnitelnou chuť.

Je to pochutina, která je typická pro Anglii a velmi podobný je australský Vegemite. Je to pochutina, která dělí svět na dvě části – na „milovníky“ a „odpůrce“. Má velmi specifickou chuť a upřímně řečeno, nelze mít rád Marmite jen tak trochu. Buď ho člověk miluje, nebo ho nemůže ani cítit. Existuje stránka „marmite odpůrců“ a na té je k vidění veliké množství zcela nepředstavitelných kombinací, jak si odpůrci této lahůdky představují, že se vyrábí. Vařená kočka s galonem motorového oleje je jen jedna z možností, jak si vyrobit marmite doma :).

Marmite si lze nejjednodušeji představit jako něco, mezi maggi a masoxem i v přesně takové mezi konzistenci. Je to tmavé, konzistence medové, velmi aromatické a velmi, velmi specifické. Dává se to na chléb,  na toasty, na pečivo, do polévek a omáček a jeho obrovská výhoda je naprosto fantastický obsah vitamínů skupiny B.

Pro vegany a vegetariány je to navíc velmi dobrá možnost, jak si pochutnat na nějaké pikantní záležitosti. Mít možnost, dát si na chléb něco, jako je sardelová pasta, očka, nebo podobné, velmi typické pochutiny.

No a tak jsem se jala zkusit to tedy doma. Pročetla jsem obrovské množství stránek a receptů v několika jazycích, jak na Marmite, tak na Vegemite, ale stále to bylo takové nějaké doma neudělatelné. Nejvíce zajímavý se zdál postup z této stránky a tak jsem to zkusila.

Marmite z pivovarských kvasnic

Vložila jsem do vody litr pivovarských kvasnic, trochu mořské soli, nechala jsem to rozpusti  a vařila a vařila – tak dlouho, dokud jsem neměla hmotu hnědou jako bota. Pak přilévala neustále vývar z mrkve, vodnice, celeru a cibule a zase vařila  a vařila, nechávala chladnout a vařila, až mi vyšel konzistenčně dokonalý Marmite. Ovšem chutí se to sice Marmite velmi blíží, ale věta autorky na konci svého receptu, totiž že tento Marmite chutná “ jinak, než originál marmite, jako něco německého a zdravého v tubě“ je řekla bych malinko zjednodušená. Chutná to jako černé, medově tekuté a velmi hořké, koncentrované pivo.

Autorka píše na konci článku, že největší problém je právě hořkost, které se však dá vyhnout tím, že pangamin naložíme do vody a mnohokrát vypereme – ale budu upřímná – nedá!!! Udělala jsem tak i tak a nedá a nedá!.

Tento Marmite mám doma už dva měsíce, čekám, že se usadí a začne to být Marmite, ale neusadil se. Je stále stejně hořký. Jinak je to parádní. Bezva konzistence, bezva barva a kdo má rád desítku Krakonoše, možná by si to dal i na chleba. :)

Namíchnutá jsem objednala tři skleničky půlkilového Marmite s tím, že jsem prohrála. Uběhl však další čas a na mě zase přišly roupy. Otevírala jsem ty stejné stránky, četla a přemýšlela. Posílala to Petře a ta mi občas napsala zprávu typu: „Dnes v noci jsi nespala a přemýšlela, jak uděláš doma přístroj na vaření ve vakuu?“ :-))

Marmite je prevít! Ale pak jsem přišla na tuto stránku a tam mě napadlo několik možností. Seženu „nutritional yeast“, jakési superdroždí. Jenomže to už je levnější objednat další originál Marmite. Tak když to nejde tak ani tak, zkusím to z droždí. A nakonec to klaplo. Není to sice Marmite, je to drožďová pomazánka :-)), ale to pozná jen pan domácí. Jenže pan domácí pozná i jídlo, který mu někdo uvaří ze surovin vyndaných z mrazáku a pozná i polívku, kterou mu někdo ohřeje v mikrovlnce.  to není dobrý testér na domácí speciality.  Když dám dětem dva chleby a nevědí kde je co, všechny tvrdí, že je to fakt hodně malej rozdíl, a že to pivo už tam ani moc necítí! Ještě aby jo, když tam žádný není!

Pomazánka z droždí ala Marmite

Její výhodou je, že je velmi, velmi rychlá a jednoduchá. Je světlejší než marmite, je malinko drožďovější, ale jen malinko. Plus je ten, že si jí člověk připraví rychle doma, má poměrně velký obsah béčka a dají se z toho upéct sušenky, protože člověka srdce nebolí, že plýtvá Marmitem.

Potřeba je 100 g čerstvého droždí, 5 g slunečnicového oleje, 75 g sojové omáčky shoyu, lžička domácí vegety, pepř, 17 g maizena a trochu citronové šťávy.

Droždí vložíme do malého hrnku, ve kterém lze vařit. Přidáme část shoyu omáčky, asi jednu třetinu – tedy 25 g. Přidáme slunečnicový olej, lžičku domácí vegety, trochu pepře a dáme na kamna. Mícháme a mícháme a ohříváme. Směs se rozpustí a v tom momentě přidáme maizenu. Rozmícháme a dáme na větší oheň. Přidáme opět část shoyu a citronovou šťávu – nesolíme! Shoyu sama o sobě je hodně slaná.

Mícháme do zhoustnutí a pak necháme prohřívat na okraji plotny. Nakonec přilijeme a rozmícháme posledních 25 gramů Shoyu, zamícháme a máme hotovou pomazánku. Je to zatím nejpodobnější věc Marmite, která se mi povedla. I když není tak tmavá jako originál.

Pokud někdo zkoušel Marmite doma, rozhodně se nestyďte napsat vlastní recept. Sem s ním a já za něj budu vděčná. A jako bonus přidávám jedny výborné veganské sušenky, na které je potřeba právě tato drožďová pomazánka.

Drožďové slané sušenky

Na sušenky je třeba 100 g drožďové pomazánky viz výše, 225 g celozrnné pšeničné mouky, 45 g oleje, 2 kávové lžičky prášku do pečiva, 20 g sezamu a 20 g lněného semínka, 80 ml vody. (podle potřeby o trochu více).

Nejprve vložíme do mísy drožďový základ, přidáme mouku, olej, prášek do pečiva, semínka a nakonec vodu. Nesolím. Drožďový základ je dostatečně slaný.

Z těsta uhnětu rukama jemnou kouli, kterou vyválím a vykrajuji malé čtverečky.  S těstem se velmi hezky pracuje. Netrhá se, je vláčné a dobře se odlepuje z vykrajovátka.

Čtverečky vkládám na plech, který není vymazaný, již ničím nepotírám a peču při 200 °C.  cca 15 minut. Je potřeba hlídat.

Pokud se vám líbí tento veganský recept, podívejte se na ostatní recepty   jako e-knížka Veganské recepty z kopce – čisté vařivo bez fotek, s proklikem na webovou stránku.

A nakonec vkládám video, na které v komentáři upozornila ZuzkaO, jako zásadní k problematice „milovníků“ a „nesnášečů“

 

 

 

 

25 komentářů to “Zatracený Marmite a veganské slané sušenky”

  • avatar Koloss:

    Teda mám sice mezery v angličtině, ale u té písničky jsem se řehtal jako kůň.

  • avatar Karlicka:

    Taky si myslím, že je důležité jaké pivovarské kvasnice jsou použity, protože je určitě mezi nimi velký rozdíl, u nás se používají především kvasnice pro spodní kvašení, v Anglii jsou asi většinou piva svrchně kvašená. Doporučovala bych konzultaci s nějakým šikovným sládkem. Je to tedy jen moje úvaha, navíc Marmite jsem ještě nikdy neochutnala.

  • ty jo.. v Anglii jsem to sice zkoušela.. ale tam mi to teda vůbec nejelo. ale teď když vím, z čeho to je .. tak asi ještě zkusím :-) kvasnice mám přece ráda :-) aletu chuť z anglie už si pravda těžko vybavuji.. mám pocit že to bylo jako sladko slaný ocet v medu.. :-)

  • avatar Slávka:

    Musím říct, že my jsme rodina milovníků Marmite… Děti jej milují a jí ho cca od 18m věku. Ve velmi tenké vrstvě ovšem. Teď už vyžadují víc než jen lehce „zalepit dírky“ toastu. Manžel je angličan, takže u nás Marmite prostě nesmí chybět! Dřív jsme si ho vozívali z Anglie, ale teď jej také kupujeme z Tesca. Manžel sám říkal, že bylo hodně pokusů i od velkých firem vyrobit něco jako Marmite a že to nejde. Prostě Marmite je Marmite. Ale obdivuji Vaši trpělivost to zkoušet znova a znova! Recept na pomazánku určitě udělám. Musm ovšem nejdřív upéct chleba :-) Přeji krásný den a děkuji za Vaše množství receptů! Vždycky, když nevím, co vařit, tady najdu inspiraci…

    • Slávko díky. No, otázka je, zda to, že někdo zkouší něco, co je evidentně nemožné udělat, zda to je obdivuhodné nebo směšné :). Tady přesně se ukazuje to, o čem psal Caso. Nikoli Marmite je droga, nýbrž je to určitá obsesivní forma naplňování svých přání. Proč jsou to ze zásady přání těžko vytvořitelná, těžko říct. Budu se bedlivě pozorovat, jak naznačil Caso, aby to nevedlo k nějakým nechtěným destruktivním směrům :-))

      • avatar Slávka:

        No, rozhodně jsem to nemínila nikterak ve zlém! Pro mě je Marmite chuťově dokonalé a upřímně, vůbec mě nenapadlo zkoušet M vyrobit. A bohužel jsem typ, kterému, když se něco nepovede, zkusím to znova, ale po dalším neúspěchu ztrácím motivaci. A v tomto duchu jsem to myslela. Obdivuji, že to zkoušíte znova a znova a znova.

  • avatar caso:

    Tady se jasne prokazuje, clovek proste potrebuje nejakeho toho demona, kdyz nefetuje, neutapi se v alkoholu, nepojida mrtvoly, tak to vyusti alespon v dobrovolnou konzumaci marmite. Uz jsem to tu zachytil, ale tak trochu jsem doufal, ze to je hlavne touha prijit na kloub jak vznika takova vec. Ale zda se, ze ne, ze konzumace je take cilem. Uz se tesim na nasledky, jako prvni mne treba vytanula predstava Vas Klaro, jak pri maratonu nakopavate vetche soupere, a to s libeznym usmevem a smouhou od Marmite v koutku ust. Napadlo Vas nekdy se podivat na zeme, kde se je tento produkt popularni – Velka Britanie (box bez rukavic, psi zapasy a fotbalovi hooligans), Australie (zabijaci krokodylu a hraci australskeho fotbalu) a Novy Zeland (hakka). S napetim ocekavam pristi prispevky. (A nejspis je to zrejme, ale pro jistotu to jeste reknu, nepatrim do tabora milovniku, a zda se mi, ze je to tu nevyvazene :)

    • avatar dolomiti:

      Jsem to hned říkal ;-) Víno je víno :-D

    • Milý Caso, tímto vás zdravím a moc prosím o odpověď, jak jste přišel na to, že kromě pojídání marmite si něco nešlehnu, neutápím se v alkoholu a nepojídám mrtvoly? :-) No, ale máte pravdu, bohužel, konstatuji s vlastní deziluzí. Jsem drogový spořič. Takový splněný sen manžela po ideální manželce – hodně zbyde! Já totiž po konzumaci pláču. A pak musím konzumovat stále, abych neplakala. Marmite vás nerozplaká!

      • avatar caso:

        Dobry den, ja se samozrejme vyjadruji pouze k virtualni predstave, kterou si o Vas vytvarim na zaklade Vasich stranek, a pro navody na fermentaci tabaku, vedeni kvasu a sberu suroveho opia chodim na jine stranky. Ale je jiste mozne, ze to vse vse je pro Vas natolik bezne, ze uz neztracite cas psanim o, pro Vas, vsednich zalezitostech :)
        S tim, ze Marmite Vas nerozplace bych si dovolil polemizovat, mozna ze smutek neni hlavnim nasledkem konzumace, ale produkci slz naprosto spolehlive zpusobi (u mne). Abych parafrazoval Amandu Palmer, chut pripominaji dobre ulezelou smes vyvaru ruznych ziravin, baterii a prastarych kostelnich zidli nemuze nikoho nechavat chladnym, a jelikoz laska i nenavist jsou rodne sestry, radim se vlastne k Vam „milovnikum“ (trochu krkolomna konstrukce, ale co uz …)
        Ad corrida a kohouti zapasy – je preci evidentni, ze corrida je poradana kvuli bykum, pri zapasech se vyborne bavi a umiraji se slastnym vyrazem (alespon takto mi to kdysi licil jeden Spanel). Filipiny jsou prilis blizko do Australie na to, aby v tom Marmite bylo nevinne.
        Kazdopadne ale s napetim sleduji Vas serial o vyrobe veci, ktera se vlastne vyrobit ani neda, coz mne vede k uvaze, zda Marmite vlastne neni nejaky experiment mimozemskych civilizaci …

    • A ještě mě napadlo, Caso, napadlo vás, že třeba ke Koridě ve Španělsku a kohoutím zápasům na Filipínách může docházet kvůli zásadnímu nedostatku marmite v jejich kultuře? :)

  • avatar dolomiti:

    Ty woe 200,- za nějakou marmeládu? :-O To je láhev vína ;-) :-D

  • Marmite jsem pořád neochutnala, nedokážu zatím tipnout, na jaké straně budu. Jinak pokud jsme u těch německých „verzí“, tak oni fakt něco podobného vyrábí! http://panpekar.blogspot.cz/2012/02/podpultove-zbozi.html
    A kdybys přece jen začala shánět to nutritional yeast, hledej ho jako lahůdkové droždí:) Prý je tím dobré i jen tak posypat chleba. Ale mně stačí obyč drožďová pomazánka, takže to jde nějak mimo mě.

    • Díky moc, jasně, lahůdkové droždí. Zajímalo by mě moc, jak moc se to liší od toho napytlovaného sušeného, co se prodává v ZNN pro zvířata. Zkusím se tím nějak probrat :-)). Jinak souhlas, já taky miluju obyčejnou drožďovku, ale teda Marmite můžu, bohužel patřím do „loverů“ :).

  • Zkoušela jsem ten z té stránky, ovšem bez pivovarských kvasnic, ale z normálních. Nic moc. Ovšem ta hořkost bude způsobená tím, že to bude pangamin z českého piva. Hodně chmeleného – tedy výrazně hořčího, než piva britská a nebo dokonce australská.

    Chce to tedy najít poblíž nějaký menší pivovar, co vaří málo chmelené pivní speciály a brát od nich čerstvé kvasnice – stejně to pro většinu pivovarů je odpadní produkt. Možá z černého piva s dostatkem sladu by to mohlo být taky zajímavé.

    V čechách má marmite třeba Robertson.

    A o vegemite a o ženské duši má zcela zásadní song Amanda Palmer.
    http://www.youtube.com/watch?v=mB361I8KgtA

  • Taky jem milovník Marmite, neustále jsem ho musela objednávat v Uk a nějak složitě zajišťovat dopravu do Čech. Naštěstí se občas nyní objeví v Tescu a za takovou normální cenu. A další mé štěstí je, že ho doma jím já sama, tak mi tak rychle neubývá:-)

    • No právě, když je člověk sám, má jednu půl kilovku na dlouho. Já našla ještě tuto paní a je bezvadná, tak beru od ní. http://conovehonakopci.cz/?page_id=1316&mingleforumaction=viewtopic&t=169 je to za necelých 200,-

      • avatar Golda:

        Milá Kláro,
        také mi nedá Marmite pokoj a zkouším, jak na něj. Přidávám svů recept, samozřejmě není dokonalý, protože originál je jen jeden, ale když Marmite dojde…
        Tak tedy:
        7 dkg jemně nastrouhaného celeru povařit asi 20 minut, až je z něj kaše. Přidat 6 kostek kvasnic, já jsem použila značku Noli. Nechat rozpustit a přisypat rovnou kávovou lžičku Vita Melty a polévkovou lžíci sojové omáčky. A vařit do úplného zhoustnutí. Podle chuti se dá přidat trochu sojové omáčky. Pokud by byla chuť moc ostrá, vybalancuje se malou lžičkou medu.

          • avatar Golda:

            Ještě jednou Marmite. Nedalo mi to a zkusila jsem chuť domácího Marmite ještě trochu vyladit. A tak píši vylepšenou verzi, fotky bych ráda přiložila, nevím jak, pošlu je mailem.
            Rozpis:
            10 kostek kvasnic
            20 dkg celeru
            10 sušených švestek
            1 rovná polévková lžíce kávovinové směsi Vita Melta ( nenapadlo mě nic lepšího, čím nahradit jemně nahořklou chuť)
            2 polévkové lžíce sojové omáčky Shoyu
            1/2 kávové lžičky soli ( se solí opatrně, solit až po ochutnání)
            1 polévková lžíce ( mírně navršená) anglické omáčky HP ( v Tescu za cca 45,- Kč)
            Postup:
            Nejprve jsem namočila na několik hodin švestky, aby změkly. Poté jsem vodu slila a nechala jen trochu na dně hrnce. Přidala jsem na kousky nakrájený celer a uvařila do změknutí. Vychladlé jsem ponorným mixerem rozmixovala. Přidala jsem do hrnce vše ostatní a na malém plameni za neustálého míchání ( pozor, přichytává se ke dnu) jsem směs vařila celou hodinu, až byla tmovohnědá a vařečkou se téměř nedalo hnout ( je to skoro stejná dřina, jako když se vaří rýžový rahat). Výsledné množství jsou dvě malé skleničky o obsahu cca 10 dkg každá a přichycený zbytek na dně hrnce, který zaliju vodou a bude to základ pro polévku.
            Takže všem milovníkům kvasnic a Marmite přeji úspěšné vaření a dobrou chuť ( je to opravdu dobré).

Přidejte komentář