Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Často se stává, že někoho odradí jakýkoli tvůrčí proces pouze proto, že nemá vhodné náčiní, resp. myslí si, že nemá vhodné náčiní a není tedy možné tvořit. Ale opak je většinou pravdou. Řezbář obvykle pracuje s dlátem, ale lze použít i nůž. Jsou tací, co se nepustí do činnosti dříve, než budou mít doma sadu dlát. Pak jsou ti, kteří po shlédnutí obrázku toho, kdo pracuje s nožem okamžitě praví, „Proboha, proč si nepořídí dláto?“. A pak jdou ti, co vezmou nůž, zkusí to a případně si dláto koupí. O šťastlivcích, kteří nejprve dostávají motivační dary, aby se pustili do čehokoli, co je důležité pro dárce, o těch nemluvím, to je kapitola sama pro sebe :).

Se sýry je to úplně stejné. Samozřejmě existují přesné receptury, přesné formy, dýhy, tak a tak tlusté, tak a tak široké, dokonalé ementály a parmazány a harfy a tisíce dalších udělátek. Jenomže pak taky je skupina lidí, kteří si prostě chtějí udělat sýr. Jen tak, netuší, zda je to chytne. A případně i ti, které to chytlo, ale vyhovuje jim možnost multifunkčního náčiní. A pro ty prostá fotka cedníku za 25 Kč. (Návod je ilustrační pro výrobu Filipova polotvrdého sýra Domácí mlékař str. 128)

Pamatujete nedávno na korbáčky? Někdo chce pomalejší variantu, jako třeba Zuzka O. – ohřát, místo soli zasypat kulturou, přikrýt, nakrájet, ohřát  a nalít do cedníku. A pak už to v cedníku může odpočívat 17 hodin (Zuzce to bude fermentovat) a pak z toho je parádní hrudka, která se jen nataví. Jak prosté. Žádná forma, žádná věc navíc.

Předem samozřejmě odezírám i dotaz Milana , zda je snad forma něco náročnýho? :-) Je. Pro někoho je. Pro někoho není náročná, nýbrž zbytečná.

Tím vším nekopu vůbec za černobílé vidění – s formou či bez, nýbrž pouze ukazuji možnosti, že existují, že nejsou na překážku.

Práce s cedníkem je jednoduchá, sýřenina se vloží do dvou stejně velkých plastových cedníků, případně to mohou být i cedníky kovové a vloží se jí tolik, aby vyčnívala z cedníků ven.

Pak se k sobě cedníky opatrně přilepí, gumičkou se sváží jak obě držadla,

tak i rohy na druhé straně

a pak už se jen cedník obrací, aniž by se sýřenina vyndavala. Po 12 hodinách lisování vlastní vahou máme krásný pevný polotvrdý sýr, který můžeme vložit do solné lázně. Sýr drží zaoblený tvar a rohodně se „nerozleze“!

Chce to trochu cviku vybrat si správné množství mléka. Na tento větší cedník je to 16 litru, ale  rozhodně by snesl až 20.

Jen by to trvalo trochu déle, než by se vše hezky srovnalo. Pro hladší povrch sýru je možné i do cedníku vložit na první fázi odkapávání plachetku.

A samozřejmě lze jít s experimentem  ještě dále a místo cedníku použít pouze plachetku, kterou zavážeme a pověsíme. Následně rozvážeme, otočíme sýřeninu a opět zavěsíme. Přijdeme tím o specifický tvar, ale opět, pro někoho tvaru netřeba.

Samozřemě se jedná  o výrobu polotvrdého sýra, který není lisovaný.

 

Pokud byste měli  rádi knihu o zpracování mléka doma, nabízíme vám ke koupi Domácího mlékaře
domácí mlékař

11 komentářů to “A když nemám formu?”

  • Ludwig:

    Ahoj Katko.
    Dovol mi abych se Te na neco zeptal.
    Tema „SYR“ a jeho vyroba zatim jaksi slo mimo me, nebot nemam kravu :D a tak se me to jaksi netykalo.
    Nedavno jsem nasel na CZ internetu recept na indicky syr „Paneer“ (cte se Panýr).
    Je to primitivni: Svari se litr mleka, doda se tam stava z jednoho citronu a da se to odkapat do sitka.
    Muj dotaz: Je v Cesku nejaky syr tohoto typu? Popr zda ten Paneer ma nejaky cesky nazev? Nebo se v CR vzdy pouzivaji syridla a ne citron?
    Udelal jsem to a vyslo mi to. Mam radost. Je to zajimave, chutna to, budu to delat casteji.
    K tematu Paneer jsem zde neco hledal, ale zatim k tomu nikdo nic nenapsal, tak jsem ani dobre nevedel kde mam mu dotaz umistit.
    Jo, a co mam udelat s tou syrovatkou? Chutove to neni az takovy hit :-) ale vim ze je to zdrave.
    Nemas prosim nejaky tip ke konzumaci, nechci to vyhodit.
    Diky za odpoved. Ludwig

    • Zdravím Ludwigu, omlouvám se, že odpovídám místo Katky. Recept paneer se běžně v Čechách nazývá Paneer, nikdy nezdomácněl natolik, aby měl vyloženě své jméno. Na další otázku, u nás se spíše a zásadně vyrábějí sýry se syřidlem, nikoli pomocí kyseliny a má to ten důvod, že syřidlo dokáže vysrážet sladké mléko, které má pak po vysrážení zcela jinou konzistenci. Je krmově hladké, zatímco při výrobě paneeru je to trochu do tvrdého tvarohu. Pokud bys chtěl recept a něco o něm napsané, je v Knížce Domácí mlékař, pak je možné mrknout taky na video z tv, kde o něm mluvím a je tam vidět hotový. Co se týká syrovátky, syrovátku lze použít na výrobu norského sýru Mysost,dá se z ní vysrážet ricotta – tady v článku Halloumi, mrkni na to, dá se s ní zadělat chleba, vychladit, ochutit a pít…..

      Ještě k tomu o krávě, právě Domácího mlékaře jsem se snažila koncipovat tak, aby nebyl jen pro lidi, kteří mají nějaké hospodářské dojné zvíře. Je naprosto v pohodě použitelný pro každého, kdo si může koupit mléko, které není UHT a udělá z koupeného mléka vše, co je v knize, tedy poměrně veliké množství různých tvarohových sýrů, kefíry, jogurty, tvarohy, máslo, smetany a mnoho druhů sýrů. Pokud děláš doma puding, v podstatě zpracováváš mléko úplně stejně. Zahřeješ ho, přidáš něco – cukr a škrob v určitý správný okamžik, domícháš do určité chvíle a je puding. Toto je to samé. Zahřeješ, přidáš, zamícháš, akorát zamícháš to, co není obvyklé mít doma, ale to je jen otázka zvyku – syřidlo stojí 100 Kč a vydrží na 1500 l mléka, takže ani ekonomicky, ani dobou uložení v lednici s ním není problém.

    • katka1:

      Ahoj Ludwigu,
      nechtěl jste se ptát spíš Kláry?
      Já vám moc nepomůžu, Paneer sem nikdy nedělala, ale recept je v Domácím mlékaři.
      Zdravím,
      Katka

      • Ludwig:

        @katka1: Jejda.. omlouvam se vam, devcata. Opravdu jsem byl nejaky zmateny. Ano myslel jsem na Klaru a napsal Katku :D Nic ve zlem.
        Kazdopadne dekuji Klare za skvelou odpoved a Katce za upozorneni..
        Myliti se je prece lidske :-)
        PS: Muj Paneer vysel skvele, az bude cas, poreferuji.

  • katka1:

    Kulička krásná, ale když já jsem ulítlá na to lisování:-). Asi to bude tím, že nemám lis :-). Na lis už není místo, přemýšlím, že uříznu násadu od koštěte, udělám do ní zářezy, jeden konec strčím mezi příčky radiátoru v koupelně a na druhý konec zavěsím závaží. Ovšem, jak budu potom vysvětlovat prasklé topení tatínkovi mého hospodáře, to fakt netuším:-))

    • Katko hele a normální dlažební kostka, tou lisuju zcela běžně? CHápu potřebu něco lisovat víc, ale tou kostkou je to v pohodě.

      • katka1:

        Kláro, to já jen tak přemýšlím, kdybych někdy potřebovala naložit na sýr třeba 20 kilo. Jinak mám kilový kamen s namalovaným koníkem, dvou a pětikilové závaží a osmikilový kousek železa ve tvaru obřího magnetu :-). A taky dva syny o váze 25 a 65 kg :-). Uznávám, lis je pro mne zbytečný :-).

    • hanaka:

      Haha, to jsem se fakt při té představě pobavila :-)

  • Odezíráte špatně ;-) :-D ikdyž by mě nikdy nenapadlo, že devadesát centů je náročných :-O

  • hanaka:

    Díky Kláro, cedníky už mám taky vyzkoušený, ale právě chci něco, co půjde i lisovat. Ale takhle pěkný jsem to teda nikdy neměla. Improvizaci zdar! :-)

Přidejte komentář