Kompost je velmi důležitý pro udržení prodnosti půdy. Kompostování je také velmi ekonomickou a ekonomickou možností, jak naložit s většinou odpadu jak ze zahrady, tak z kuchyně. Půdu oživujeme dobře prozrálým kompostem, nikoli čerstvým a zároveň je prozrálý kompost i mnohem lepší pro půdu, než čerstvý hnůj.
Při zarytí čerstvého hnoje dochází jak k vyplavení živin, tak nedochází k vytvoření trvalého humusu a navíc jsou rostliny méně odolné proti škůdcům a chorobám.
Kompostování
Organická hmota, ze které se kompost skoládá se za příznivých podmínek začne velmi rychle rozkládat. Neděje se tak z ničeho nic, ale na rozkladu se především podílejí živé organismy, které se v kompostu velmi rychle množí. Bakterie, červi, roztoči, kvasinky, řasy,atd. Organický odpad se pomalu přeměňuje na složité látky trvalého humusu, struktura hmoty se začíná měnit na drobkovitou, strukturní a kyprou. V určité fázi se začínají objevovat žížaly.
Kompost nesmí být příliš suchý, aby neupadali mikroorganismy do klidového stádia, naopak, nesmí být také příliš vlhký. Bakterie potřebují také velké množství vduchu, proto je potřeba občas kompost překopat.
Kompostovat se dá prakticky každá organická hmota, ale je důležitý poměr mezi uhlíkem a dusíke této hmoty. Poměr by měl být asi 20-30 : 1
Při nadbytku uhlíku se pochody zpomalují, uniká co2 a dochází k rašelinatění. Při nadbytku dusíku dochází ke hnití a uniká čpavek.
Přidáváme asi 10% zeminy kvůli naočkování mikroorganismů a navíc je dobré, když se do kompostu dostanou částečky jílu.
TABULKA POMĚRU UHLÍKU A DUSÍKU
PILINY 500:1
PAPÍR 350:1
KŮRA 120:1
SLÁMA 100:1
LISTÍ 50:1
HNŮJ HOVĚZÍ 25.1
TRÁVA 20:1
SLEPIČINCE 10:1
KEJDA 10:1
MOČŮVKA 2:1
|
Aerobní přehled rozkladu
|
|
Pod 0°C (32° F) je biologická nula – malý až žádný aktivní bakteriální proces v místě uložení
|
|
Od 0° do 20°C (32° – 67° F), dostanete bakterie psychrophilic (tlení – proces aktinomycetese a tvorba hub).
|
|
Od 21°do 45°C (68° – 112°F), mesophilic bakterie jsou dominantní. Toto jsou typické bakterie kompostovacích toalet.
|
|
Od 46°C do 72°C (113° – 160°F), thermophilic bakterie mají navrch , a posunou proces ke konci.
|
Druhy kompostů
Kompost z listí
Listí z různých druhů stromů se rozdrtí drtičem nebo travní sekačkou, smíchá s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2:1. Je vhodné přidat ke směsi kuchyňský odpad, posekanou trávu, případně vyrovnávací dávku dusíkatého hnojiva (slepičí trus).Kompost z trávy
Čerstvá tráva obsahuje hodně dusíku a vlhkosti. Proto je dobré ji nechat zvadnout a smíchat ji se slámou, listím, pilinami, hoblinami či rozdrcenými větvemi v poměru 2-3:1. Tráva má tendenci „slehnout“, proto tento druh kompostu je nutné častěji míchat a předcházet tak hnití a nedostatečnému zásobování kyslíkem.Kompost z chlévské mrvy
Mrva s malým podílem slámy se smíchá s listím, slámou nebo starým senem, případně se zvlhčí. Mrvu lze kompostovat samotnou nebo smíchanou s 20% půdy nebo kompostu. Kompost z mrvy se používá pro rostliny náročné na živiny (brambory, rajčata apod.). Tento druh kompostu lze užívat už po čtyřměsíčním zrání.
Kompost z listí
Listí z různých druhů stromů se rozdrtí drtičem nebo travní sekačkou, smíchá s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2:1. Je vhodné přidat ke směsi kuchyňský odpad, posekanou trávu, případně vyrovnávací dávku dusíkatého hnojiva (slepičí trus).Kompost z trávy
Čerstvá tráva obsahuje hodně dusíku a vlhkosti. Proto je dobré ji nechat zvadnout a smíchat ji se slámou, listím, pilinami, hoblinami či rozdrcenými větvemi v poměru 2-3:1. Tráva má tendenci „slehnout“, proto tento druh kompostu je nutné častěji míchat a předcházet tak hnití a nedostatečnému zásobování kyslíkem.Kompost z chlévské mrvy
Mrva s malým podílem slámy se smíchá s listím, slámou nebo starým senem, případně se zvlhčí. Mrvu lze kompostovat samotnou nebo smíchanou s 20% půdy nebo kompostu. Kompost z mrvy se používá pro rostliny náročné na živiny (brambory, rajčata apod.). Tento druh kompostu lze užívat už po čtyřměsíčním zrání.
Kompost z větví, kůry a pilin
Jelikož má každý druh dřevnatého odpadu pro tlení příliš málo dusíku, je třeba ho dodat, stejně jako potřebnou vlhkost. Vlhké a na dusík bohaté materiály jsou kejda, zelené odpady, tráva apod. Nutné je počítat také s delší dobou tlení. Tento druh kompostu je vhodný zejména pro výsadby nových stromů.
Kompost z výlisků ovoce a vinné révy
Výlisky z vinné révy mají většinou optimální poměr C:N (25-30:1) pro tlení. U výlisků jablek a hrušek se doporučuje přídavek slámy a zeminy. Nutné je pravidelně kontrolovat vlhkost. Kompost z výlisků lze použít jako náhradu rašeliny, slouží k ozdravení ozdravení půdy a rostlin.