Výjezd v půl páté na kole, nejprve louky lesy, pak místní supermarket, který takto vůbec neznám.
Pak následovalo zpoždění prvního autobusu, tudíž ujetí vlaku a následný operativní plán č.2. Najít nový spoj, aniž má člověk v mobilu internet. Měla jsem celodenní jízdenku pro celý královéhradecký kraj, tudíž jsem byla v klidu. Až do momentu, než jsem na nástupišti viděla nápis – směr Pec pod Sněžkou a Liberec. Až tak daleko jsem ten operativní plán hnát nechtěla. Kupodivu to jde i bez mobilního internetu ve starém tlačítkovém telefonu. Skóre je 4 spoje a jen 8 minut navíc. Eva, ke které jsem jela byla tak hodná, že pro mě přijela na nádraží a já si udělala prima dopoledne na Jičínsku. Trávila jsem ho ve velmi, velmi příjemném prostředí, ve kterém se člověk cítí příjemně, jen bytím tam. Dostala jsem oběd, s naprosto neadekvátní připomínkou, že mi to možná nebude chutnat. Ha ha, poslední oběd jsem takto dostala v porodnici. Mně chutná úplně všechno, co uvaří někdo jiný a toto bylo navíc fakt perfektní. Přivezla jsem si domů skvělou inspiraci na výborný doplněk, který jsem neznala a musím vřele doporučit, jsem z něj nadšená – sítko na čaj.
Ale už na slíbené bezlepkové sušenky
Sušenky chutnají trochu jako esíčka, můžeme je udělat jak ve světlé, tak v tmavé verzi. Na sušenky je třeba 400 g hladké kukuřičné mouky, 135 g cukru, půl lžičky prášku do pečiva, 1 vejce, 200 g másla, 1 vanilkový puding, polévková lžíce skořice
Uhněteme všechny suroviny do těsta, které necháme chvíli odpočinout v chladu.
Následně je naplníme do strojku na cukroví a vytlačíme různé tvary na plech a pečeme v troubě při cca 190 °C.
Pokud si přejeme hnědou verzi, nasypeme si následně kakao na talíř a žluté těsto v kakau prohněteme.
Sušenky uskladníme do sklenice a můžeme konzumovat postupně. Jsou poměrně hodně křehké.
A nedalo by se z tohoto těsta udělat vykrajovátkem přímo ta esíčka? Vykrajovátko na esíčka mám, ale strojek na tlačení sušenek nemmm Děkuji za odpověď
já si bohužel myslím, že těsto na to je příliš řídké, nicméně zkuste to, podsypte trochu bramborovým škrobem nebo hladkou kukuřičnou moukou, možná to půjde. Zkuste.
Řidší těsto můžete také zkusit naplnit do pevnějšího mikrotenového sáčku a ustřihnout růžek (nebo přímo do cukrářského sáčku). Dají se pak docela dobře „stříkat“ esíčka nebo kroužky. Dříve na to byly dobré pytlíky od mléka.
Vůbec mě to nenapadlo. V dnešní době se na to velmi dobře – nebo na polevu mi to kdysi bylo porazeno a je to fakt velmi praktické – sáčky se zipem. Jsou akorát pevné a člověk si může vybrat přesně jakou potřebuje velikost.
Viktorka moc děkuje, fakt chutnají jako esíčka a jsou výborné.