Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Author Archive

Nedávno jsem dostala v komentáři prosbu ohledně lisu na sýr.  Tak dnes se k tomu dostávám.

Lisování sýrové hmoty je důležité proto, aby se spojila sýrová zrna. Sýry, které nemají být tvrdé, těm stačí lisování vlastní vahou. Lisování se děje zhruba v rozmezí 4-24 hodiny a je důležitý i postup lisování. Nejprve by se mělo lisovat na menší tlak a později na větší. V praxi to znamená, že například u tohoto sýra si dávám závaží nejprve na nejbližší zářez, později na nejvzdálenější. Dělám ale i sýry, kdy dám závaží jen na první – nejvzdálenější zářez, protož jdu spát a odmítám k tomu vstát :-)).  Jde o to, aby syrovátka odtékala nejprve pomalu a později více a více. Jako závaží lze použít cokoli. Buď veliké závaží, ve kterém je vyvrtaný závit a zavrtaná da něj jakási šibenice, za kterou se věší závaží, nebo naplěnou pet lahev pískem či vodou, zavázanou provázkem pod víčkem a pověšené – lisuji zhruba na 6 kg, ale veliké sýry se lisují až 25 kg závažím.

Spodní deska je prostě dřevěná deska, lze použít například velké kuchyňské prkénko. To ostatní jsou prostě prkýnka s vyvrtanými dírkami. Vše je spojeno vždy šroubkem a matkou.  Lze si lis nastavit přesně na to, co potřebujeme. Spodní deska je tak přesně akorát veliká na to, aby byl lis stabilní, možná by mohla být o něco širší.

Prkénko, které se položí na sýr je ideální udělat přesně na průměr nádoby jen s malou vůlí. Takže pokud máme více nádob je dobré mít i více přesných, raději tlustších prkének. Menší kroužek je dost důlžitý. Tento je z rozpadlého dřevěného koně, takže mám čtyři :-)), ale je potřeba jen jeden a vždy se položí ještě navrch přikrývacího prkénka. Je to proto, že prkénko má během lisování tendenci se sklápět, když není přesně vystředěné. Toto malé s dírkou zabezpečí to, že vše krásně drží.

Tady tedy obrázek s rozměry lisu. Na jeho výrobu není třeba žádná exotická věc, jen malinko šikovnosti, vrtačka a chuť ho vyrobit.

Je to pracant a rozhodně bych ho nedala pryč. I přes to, že je objemný a své místo zabere, stojí za to – samozřejmě pro toho, kdo pracuje s mlékem častěji. Jinak to bude hlavně hezký doplněk do kuchyně.

Lisy na sýr existují v mnoha variacích. Jsou lisy vertikální, ale i horizontální, ktré si můžeme představit jako hever na ležato. Tady malá galerie lisů, které jsem našla na internetu jako alternativa lisu dřevěnému. V každém případě mi pákový lis zatím vychází jako nejpraktičtější. Ty ostatní jsou ovšem možná jednodušší na výrobu a proto je sem dávám pro ty, kteří chtějí mít rychle lis, který je multifunkční – například lis číslo jedna, jenž  lze s úspěchem kombinovat s domácí posilovnou :-)))

http://justinsomnia.org/2009/02/how-to-build-a-cheese-press/

http://justinsomnia.org/2009/02/how-to-build-a-cheese-press/

Nejsvobodnější je pravděpodobně ten, kdo nemá vůbec nic. A k tomu je bohužel nezbytně nutný jeden základní předpoklad – nesmí být žena :-). Protože sáhněme si do svědomí, my, kdo jsme se narodily jako žena – aktivita je nám vlastní a dost často i aktivita nejen naše, nýbž i aktivita našeho okolí. Pasivita věšinu žen zabíjí – pouštím se na tenký led, ale je to výsledek našeho pozorování odsud, z kopce. A pan domácí je sice muž, ale muž párovaný a ten to má většinou tedy také spočítaný. A protože svou inteligenci využívá hojně k tomu, aby měl klid, udělá pro svou ženu, co jí na očích vidí . Minimálně verbálně :-)))  Aby dosáhl však skutečného klidu, tak musí občas dojít od slov k činům. A protože právě pan domácí má rád svobodu, zaplatil doménu a webhosting, aby posunul hranici toho“vlastnit zdarma“ ovšem méně svobodněji za „vlastnit placeně“, ale s větší svobodou a především, umožnit mi netušený rozvoj v oblasti tvorby webové stránky,kerýžto rozvoj na blog. cz (budiž mu země lehká – poskytl nám báječný prostor v době, kdy jsme stále ještě netušili, jestli to psát či nepsat) dosáhl absolutního vrcholu. A protože pan domácí moc dobře ví, že kdo si hraje, nezlobí, souhlasil ještě ke čtyřem dětem, dvěma kravám, dvěma koňům, psovi, 18ti slepicím, jednomu kohoutovi a nepočítaně koček ještě s vlastní webovou stránku.

Od počátku bylo jasné, že webovou stránku si musíme udělat sami. Protože co si člověk udělá sám, k tomu má vztah. Navíc přišly vánoce, u  nás doba maximálního klidu, hezká chřipka a tak byl ideální prostor začít zjišťovat, co je to wordpress, server, databáze SQL, začít insalovat pluginy – totiž zásuvné moduly, aby si pak rozradostněn tím, jak to hezky udělal přečetl,jak stejně jako člověk , co utíká z města, pořídí si vždy jako první kozu, že i primostránkovač si nejprve natahá na server vše co jde, aby pak člověk zjistil, že mu to třeba i nefunguje, či že mu to dokonce může škodit. Nicméně stránka už funguje a to si teprve koupím knihu, protože se mi to ohromně líbí ! :-)) Oba předchozí blogy  jsou tedy spojeny do jednoho, dost jednoznačně ale stránkami a rubrikami odděleny a i nadále se stránka chová jako blog a pokud mě to stále bude bavit psát a pana domácího fotit, tak se bude  jako blog chovat i nadále:-)

Na konec tedy prosím o shovívavost, protože dělat něco, co člověk dělá dnes a denně je jedna věc a dělat něco o čem neví vůbec nic a co ho zákonitě baví nejvíc :-) je věc druhá. Upřímně se přiznám, že po tom, co jsem pod staré články s co nového na kopci nakopírovala i komentáře přímo do komentářů, do receptů už jsem je kopírovala jen natvrdo do článku. Nechtěla jsem o ně přijít, protože často doplňují recept, tak snad to nikomu nebude vadit.  A třeba taková krásná ikonka krávy, která  měla web doprovázet vedle adresy, ta mi tam potvora prostě neskočí a neskočí, ale až si koupím tu knížku :-)))

Někdo se těší, až bude jídlo jíst, jiný, až ho bude dělat. Hezky to máme na tom světě rozdělený.

vánočka z celozrnné mouky
Vánočka bylo to poslední, co letos vyšlo podle mých představ, ale nakonec realita, i když nechtěná, představy v mnohém předčila. Vánoce už neslavíme desátým rokem – ale jak rostou děti, postupně se začalo dělat cukroví, chodí se do lesa pro padlé špičky, dělají se perníčky a pusinky, strom se pak ozdobí pár perníčky a pár pusinkami a v podstatě zůstává spíše čistě zelený a po novém roce ho sežerou kobyly. Taky je taková slavnostnější večeře, salát a ovesné karbanátky. Na tomto se to v podstatě ustálilo, i když letos přibyla ještě jedna malá Read the rest of this entry »

Domácí čokoládová hmota je výborná náhražka pro toho, kdo z jakéhokoli důvodu nechce použít kupovanou čokoládu. Hmota píšu záměrně, protože  podle mého názoru to má k čokoládě daleko, ale na účelí zdobení, do těst a jako polotovar pro výrobu nutelly to je naprosto dostačující, ba naopak. Těším se těším, až si jednou objednám kakaové máslo a zkusím tu pravou……:-)
Na tuto hmotu toho není potřeba mnoho : 450g cukr moučka, lžíce cukru s vanilkou nebo vanilkový cukr, 150 g kakaa,210g sušeného mléka, 420g 100% tuku a 300 ml smetany.
nutella
nutella
nutella
Z totoho základního množství je toho docela dost. Pro menší rodiny doporučuji dělit :-). Příprava není nijak složitá. Nechá se rozpustit tuk, ale tak, aby nedosáhl varu a do
teplého se pak přidá cukr, cukr s vanilkou, kakao a sušené mléko. Míchá se míchá a za stálého míchání se přilévá opatrně smetana – doporučuji ohřát, aby se hmota nesrazila. Je také dobré si nechat 1/4 smeany bokem a tu zašlehávat až úplně nakonec, až když je jasné, že se neoddělil tu, od zbytku. Tuk má tendeni se oddělit – pokud se tak stane, nic se neděje, stačí hmotu znovu ohřát a míchat a přilévat zbytek smetany tak dlouho, dokud zase nebude krásně hladká a rozmíchaná. Hmotu poté nalijeme do připravené formy – já do jedné s mandlemi, kandovanou dýní a rozinkami – příprava pro vánočku a druhá obyčejná krabička z umělé hmoty. Potom už stačí dát do chladu.
nutella
Tento polotovar je velmi dobrý pro domácí přípravu nutelly. Stačí nám 450g této čokoládové
nutella
hmoty, 100g lískových oříšků a 250g smetany -cukr už nepřidávám.
Rozehřejeme hmotu a přidáme do ní namleté na jemno oříšky a smetanu a rozmícháme. Vznikne nám hmota, která konzistentě nutellu nepřipomíná – je řidší, ale to je dobře, protože pokud by byla hned tuhá, ztuhla by po vychladnutí příliš a už by se nedala namazat. Teď důležitá fáze – tyčový mixér a stejně tak na ní, jako na majolku, prostě jí vyemulgujeme – jednoduše jí rozmixujeme pomalým, až statickým pohybem mixéru uvnitř hmoty. Za chvilku začne pod rukama houstnout. nalijeme do misky a je to hmota konzistenčně velmi příjemná, krásně se maže a vydrží v chladu dlouho.

Dnešní den, totiž oplatnice a dělání oplatek mě zcela vyčerpal a teprve když jsem zjistila, že u každé
zapečená kapusta)
oplaty nemusím stát, že se dělá sama :-), a že místo toho třeba můžu loupat brambory, vznikl nápad udělat večeři. Je to večeře hodně jednoduchá, ale chutná a poměrně zasytí. Navíc není nijak zvlášť překombinovaná, růžičková kapusta, balkánský sýr, vejce a brambory.
Suroviny : brambory, růžičková kapusta – dle strávníku, cca 500g – 1 kg, sůl, trochu másla,250g balkánského sýru, 2 vejce, 2 cibule, trochu oleje, může být strouhanka na osmažení a posypání. Read the rest of this entry »
Dnes jsme se odhodlali a sešli naposledy z kopce. Tedy naposledy před Vánoci aNovým rokem. Potřebovali jsme zlatý papír na prase – totiž na zlaté prase a už zase došly mandle a měsíční zásoba droždí. Všude sněhu tuny, po silnici už řidiči nebyli tak ohleduplní, upřímně řečeno, nebyli žádní :-)). Autobus jsme stihli po hodinovém sešlapu na minutu přesně a dojeli do našeho velikého města, čítajícího 4000 obyvatel i s přilehlými vesnicemi. My bysme ani dolů nemuseli, ale …. sehnala jsem oplatkovač a tak se ty mandle a zlatá folie a droždí, staly výbornou záminkou pro rodinný výlet. Oplatkovač mám Farfallo doma !!! Jediný jeho malinkatý nedostatek je v tom, že není můj :-)), ale to nevadí, když to zvládneme, pořídíme vlastní! Je neelektrický, do ohniště kamen. Samozřejmě podle hesla „Bože prosím, dej mi alespoň trochu trpělivosti, ale Bože prosím tě, hned !!! “ jsem se už cestou zpátky rozhodně chystala, že dnes jdu na to!
Ale pan domácí mě rychle vystřízlivěl – rozhodně ráno, aby byl čas do večera vyvětrat !!! Takže se těším moc na ráno, jak malé dítě a dnes jen obyčejné konzumní rohlíky, abysme nemuseli zbytečně utrácet. A protože jsme zbytečně neutráceli, mohli jsme si dovolit koupit dětem něco, co jsme ještě v životě nekoupili. Něco, co je  jistě zbytnou záležitostí, ale děti se od nás odpojily poprvé v životě na náměstí a šly sami napřed na návštěvu, kam jsme za nimi dorazili posléze a řekli nám – „a kupte  nám něco….“ tak jsme tak chodili po obchodě a fakt nevěděli. A protože jsme tady na kopci mimo všechno ostatní dění, udělal si pan domácí radost a koupil si jim :-))) 4 malé rachejtličky. A protože je dnes 21. prosince, totiž slunovrat, rozhodli se všichni sborem, že každý den do štědrého dne vypálí jednu. Tak jsme šli opět sborem před chalupu a první jsme poprvé v životě odpálili. Trvalo to asi pět sekund, ale bylo to vysoký, hodně to prskalo, bylo to červený a děti jásaly a ptaly se, jestli to v tom městě, odkud jsme právě přišli, taky viděli a slyšeli? A celý večer chodily po chalupě a říkaly, jak ta rachejtela byla nádherná ! Tím máme „kupte nám něco“ za sebou a docela úspěšně, myslím :)) a máme pravděpodobně zase další každoroční rituál na světě.
Konzumní rohlíky jsou vlastně naprosto to samé, jako konzumní housky, ale dávám je sem z toho důvodu, že mi trvalo dlouho, než se začaly rohlíky vést, rozuměno, než měly alespoň ucházející tvar. Nejprve to byly takoví chcípáčci hubení, křupaví, ale hubení. No a po nějaké době se zadařilo a už jsou ucházející. Už je nedělám ze čtverců, ale z kruhu. Nejprve vyválím těsto na válu, vyválím ho do kruhu a vyříznu od prostředka ke krajům trojúhelníky. Každý trojúhelník pak smotávám za neustálého vytahování od nejdelší strany- totiž neustále při tom motání tu nejdelší stranu vytahuji do stran. Smotaný rohlík dám na vymazaný plech, potřu ho rozkvedlaným žloutkem a posypu řádně mákem –  Francouzům a Američanům navzdory a chuti pana domácí po vůli:-))

 

Suroviny na rohlíky konzumní jsou : mouka hladká 1 kg, 40g droždí, trochu mléka na zadělání, 3 lžíce oleje, sůl – vrchovatá lžíce. Žloutek, mák na posypání a tuk  na vymazání plechu.
Nejprve ze všeho si udělám kvásek, trochu mouky, do mouky rozdělám droždí a zadělám mlékem. Po vykynutí kvásku přidám mouku, sůl, olej a tolik vody, aby bylo těsto pružné a vláčné. Vodu přilévám postupně a pomalu. Těsto je třeba řádně nechat vykynout a jeho konzistence před vykynutím není úplně tuhá, těsto je malilinko lepivé. Po vykynutí – což vezme zhruba hodinu, si těsto rozválím – viz. výše, nařežu trojúhelníky, smotám, dám na plech, pomažu, posypu a nechám ještě chvíli kynout na plechu. Pak už jen péci na 200 st. C- jsou za chviličku a dobrou chuť !!! A ještě douška – netřeba na ně nic mazat !!!

Komentáře

1 X-Katie X-Katie | Web | 21. prosince 2010 v 21:52 | Reagovat

mnaaaaaaam to vyzera super! a ten mak na tom mnam!

2 PancakesPrincess PancakesPrincess | Web | 21. prosince 2010 v 21:55 | Reagovat

dal by som si.. :D akoze teraz  som hladna :DD

3 Mary Mary | Web | 21. prosince 2010 v 21:59 | Reagovat

mnami

4 farfalla farfalla | 22. prosince 2010 v 1:41 | Reagovat

super:-)já teď pekla celkem slušné množství na vánoční představení a trochu jsme na vás myslela.. tedy na to, že jestli si ho někdy pořídíte, budete mít ty kleště na plotnu a to já bych asi nepřežila, té oplatce to i tak trvá přes minutu a je to šílený… navíc jsme po představení dodělávala na počkání a ještě se na pár nadšenců nedostal balíček, škoda. ten recept na cuketce se hodí spíš na rolované a chybí tam olej, ju? a ta ponožka s voskem je nevysvětlená, tak jestli to viktor nemá na delikatesách – je potřeba ní plošky před prvním pečením a pak podle potřeby vytřít.. a první oplatku vyhazujem, ta je nacucaná voskem a hnusama z plátů. ale to vy jistě víte, a jestli ne, zvíte:-)

5 Veska Veska | 22. prosince 2010 v 7:10 | Reagovat

Rohlíky lepší jak z obchodu jsou nádherně upečené až se mi sbíhaj sliny :D
Rachejtle určitě bylo vidět daleko,někdy opravdu dětem stačí vyloženě maličkost k radosti :-)

6 Veska Veska | 22. prosince 2010 v 7:11 | Reagovat

A na oplatky jsem teda zvědava,nedávno jsem měla cukání koupit kleště z aukra :D jen jsem nevěděla jak je potom použít :-?

7 Klára Klára | E-mail | Web | 22. prosince 2010 v 8:49 | Reagovat

[4]: Já se těším .))), vše vyzkouším, podám report a pak přijdu na rady :)))

8 Klára Klára | E-mail | Web | 22. prosince 2010 v 8:52 | Reagovat

[6]: Přesně tak, děti jsou většinou nejraděj za drobnost :-)) a já taky měla velikou touhu koupit z aukra, ale pan domácí…. ty ne, ty jsou orezlé, ty ne, to je elektrickej šmejd, kterej musí být přidělá na fabrický vývody, prostě pragmatik…:-))), nakonec s našimi možnostmi nám přišly mnohem lepší kleště, ale ty tam ještě neměly takový, jaký by se líbily a nakonec cena- jsou tam všechny za cenu, která je stejná jak ty, které máme doma, nově udělané od místního kováře. TAkže pokud se osvědčí, stačí skočit do kovárny….
.)))

9 Alena Alena | Web | 22. prosince 2010 v 20:06 | Reagovat

Klárko, přišla jsem ti popřát krásné a spokojené Vánoce, hodně dárků pod stromečkem a taky šťastné, veselé a spokojené tvé děti!!! :-)

10 farfalla farfalla | Čtvrtek v 1:54 | Reagovat

já jsem stejně ráda, že mám elektrický.. peci jen, nemám kamna a tak by to bylo ještě o to rozpalování nepohodlnější, nehledě na možnost přenosu.. a děda má ten svůj už taky asi pár desítek let:-)těším se na výsledky… a jak dlouho jedna trvá? já u toho bramboru oloupat nestíhám, hlavně to nezkoordinuju:-)

11 Klára Klára | E-mail | Web | Čtvrtek v 20:55 | Reagovat

[3]: ahoj Mary, díky ti moc za komentář k rohlíkům – asi ses dostala shodou okolností na náš blog díky tomu, že se článek ocitl náhodou mezi prvními deseti na hlavní stránce blogu, ale píšu ti, protože kůň ve tvém profilu mě přivedl na tvou stránku a máš na stránkách fotku naší klisny :-))). Posílám ti odkaz na jeden náš článek, kde jí uvidíš – zvláštní shoda okolností :-) http://conovehonakopci.blog.cz/1007/sena

12 Klára Klára | E-mail | Web | Čtvrtek v 20:59 | Reagovat

[4]: Milá Farfallo – jsem grogy !!! :-D , vůbec ne kvůli Vánocům, ale kvůli oplatkovači !!! Napíšu do článku vše podrobně, ale te´d to vůbec nezvládám, těším se na to – fotky z prvního oplatkování jsou nepoužitelná – nevydrhnutá kamna :-D :-D , ale oplatky parádnický, díky tobě !!! nicméně – nejdu do koupi, maximálně do elektrického a to zase nechceme protože nemusíme mít vše, prostě si ho jednou za čas asi půjčím nebo seženu nějaké kleště, ale levné – budu hledat. Stála jsem u plotny a neustále slyšela…. „ještě já“, „ještě já“ a zdálo se mi o tom i v noci !!! :-D

13 Klára Klára | E-mail | Web | Čtvrtek v 20:59 | Reagovat

[6]: Vesko díky, rohlíky jsou parádní jídlo a navíc jsem teď sehnala hrubozrnnou sůl a to mám moc ráda já… to bude!!! :-D

14 Klára Klára | E-mail | Web | Čtvrtek v 21:00 | Reagovat

[9]: Milá Alenko, moc moc děkuju, také krásné Vánoce a hodně štěstí a hodně dalších hezkých nápadů !!! Děkuji a krásný večer…

ikonka vgr
Kdysi jsem byla mladá, poctivá manželka :-))) a snažila se o co nejlepší naplnění této
zázvorky
definice :-)). a do toho patřilo rozhodě nové a neotřepané vánoční cukroví. Dnes už je mi jasné, že není nad to, co je vyzkoušené a o co doma skutečně stojí, ale zase mám doma děti a těm připadá vše, na co nejsou zvyklé,  zvláštní a nové a tudíž zajímavé a tak jsem otevřela svůj starý sešit, kam jsem si tehdy kdysi, když jsem byla ta mladá :-)), psala různé recepty a naprosto živě si pamatuji barevný, z dnešního pohledu šlený a nečtitelný časopis, ve kterém na jedné straně byly italské piškoty, anglické zázvorky a dánské perníčky. Italské piškoty jsou oblíbené do teď, ale anglické zázvorky jsem nezkoušela, jen si je přepsala a protože mám zázvoru fůru, řekla jsem si – zkus je !
Udělala jsem tedy těsto, které připomínalo vynikající krém a všichni se na něj slétli. Ještě v chladu to bylo výborný i po vyndání z chodby zase zpět, ale pak to začalo. Jakýkoli pokus o vyválení a vykrojení jakéhokoli tvaru, natož toho, co si pamatuji z obrázků- dvou počokoládovaných krásných srdíček – byl naprosto tristní. S těstem nešlo dělat vůbec nic. A navíc dělaly těsto děti a Read the rest of this entry »
Hodně dlouho se snažím udělat perníkovou buchtu, kyprou, netuhou, vysokou, hnědou a
kyprý perník
dobrou a hodně dlouho se  mi to nedaří. Až dnes jsem se zamyslela :-)), prošla různékuchařské knihy ohledně druhů těst a zkusila si udělat takvou kombinaci surovin na těsto, aby vyšla výše zmíněná buchta a povedlo se ! Konečně !

Suroviny na kyprý snídaňový perník : 6 vajec, 280 g cukru písek, 1 lžíce cukru moučka, ve kterém je naložená vanilka, 1 prášek do perníku, 130 g  mléka, 110g  oleje, 300g mouky celozrnné pšeničné přesáté. 2 vrchovaté lžíce kakaa, dvě lžičky skořice, 2 lžíce rumu, 60g nastrouhaných vlašských ořechů a hrst kandované dýně( nebo jiné kandované ovoce).
Na polevu dva bílky, citronová kůra a cukru moučky, aby poleva zhoustla. Tuk a mouku na vymazání a vysypání pekáče.
kyprý perník
Nejprve si oddělíme žloutky od bílků a ušleháme si hodně tuhý sníh. Pak ušleháme žloutky do pěny spolu s cukrem a vanilkovým cukrem. Do napěněných žloutků přidám olej, kakao, ořechy a pomalinku přilévám  mléko. Do této hmoty pak přidám po lžících vždy jednu mouky, ve které je rozmíchán prášek do perníku a jednu lžíci sněhu. Když je v těstě všechen sníh i mouka, přidám rum, skořici a nakonec kandovanou kůru. Velmi tmavé těsto naliji do vymazaného a moukou vysypaného plechu s vysokým okrajem !!!  a dám péci na 180 st. C – 200 st.C. Hlídám a případně shora přikryji alobalem.

Na upečený a jemně vychladlý perník natřu polevu, kterou dělám tak, že si ušlehám sníh, do kterého přidám šťávu z půl citronu a postupně přidávám cukr, až je poleva jemně hustá. Namažu na perník a nechám ztuhnout. Pak teprve krájím.

1 farfalla farfalla | 20. prosince 2010 v 1:38 | Reagovat

pernikova buchta je i me prokleti.. ale naposledy se mi povedla vyborna pri rannim experimentovani s jednou mrkvi, podmasli/mlekem a korenim do perniku.. byla uplne skvela, mrkvovy kolac to nebyl, ale asi te kyprosti a vlhkosti dost pomohla.. a bez slehani bilku! z tech slozitejsich super uslehanych veci mi vzdycky vysel suchy piskot. proste tentokrat vysoka nadychana korenena dobrota.. skoda ze to delam vetsinou co mi prijde pod ruku…

2 Madla Madla | Web | 20. prosince 2010 v 13:19 | Reagovat

Vypadá moc hezky a nebýt přeslazená z ustavičného ujídání cukroví, hned bych si takovou voňavou sladkou snídani dopřála :-)
Nám doma (a nejen doma, tchýni jsem ji pekla na přání i místo narozeninového dortu) moc chutná tahle varianta – http://madlinakuchyne.blog.cz/1005/celozrnny-meda-s-pernikovou-vuni
Výborná je varianta se sušenými švestkami nebo brusinkami.

Tištěnou formu receptu naleznete v knize Domácí pekař.

3 Catalina Catalina | Web | 20. prosince 2010 v 19:32 | Reagovat

Babička do perníku přidává povidlí rozpuštěné v mléce a musím říct, je to jedna z nejlepších perníkových buchet, co jsem zatím ochutnala, ale ta tvoje vypadá hodně podobně a láká mě ta kandovaná dýně :)

4 Klára Klára | E-mail | Web | 20. prosince 2010 v 20:17 | Reagovat

[1]: Já vařím právě hodně od oka a tento blog mě donutil :-))) vážit, což je na jednu stranu dobře, protože teď už je jasné, jak tu buchtu příště dělat a nezapomenu :-))

5 Klára Klára | E-mail | Web | 20. prosince 2010 v 20:36 | Reagovat

[2]: Já také nejsem zrovna sladkomil, ale ostatní doma jo a je to taková jednoduchá snídaně. Se sušenými švestkami – to musí být moc dobrý !!

6 Klára Klára | E-mail | Web | 20. prosince 2010 v 20:38 | Reagovat

[3]: Tak povidla mám, rozhodně zkusím, děkuji za tip! a kandovaná dýně je fakt výborná … :-)


veg
Druhá polovina prosince bývá ve znamení cukroví. Doma cukroví, na návštěvě cukroví,
nakládané papriky plněné balkánem
veřejně cukroví, tajně cukroví, ale co chudáci  my, kteří už jen při čtení receptu rekapitulujeme svůj skromný šatník. Nejde mi už ani tak o estetiku, jako spíše o praktickou stránku věci – vejdu se či nevejdu se? :-))) Libá vůně vanilky, skořice a perníkového koření namíchaná s vůní jehličí a punče však často předčí jakékoli pragmatické úvahy o tom, čím hlavně by živ měl být člověk. Ale vše se jednou přejí, pokud nezvítězí tvrdá střídmost a ta – většinou nevítězí a pak, jako když člověk najde syrečky, domácí chleba nebo například naložené papriky plněné balkánským sýrem a čerstvým zelím, které jsou jemně doplněné feferonkou, spolunaloženými vlašáky a naplněnými olivami. Ode dneška míjím krabice s cukrovím s ležérní ledabylostí a tvrdě bojuji s otevřením sklenice naplněné touto chuťovkou !!! Jsou dny, kdy souhlasím s provokativním životním krédem pana domácího …“ s ženou, aby se vydrželo na stáro, musí se utahat !!!“ a lehce unavená :-)) se nemůžu dočkat výsledků své práce :-)).
Plněné papriky – recept jsem zaslechla tak na půl ucha – plněné papriky balkánem a naložené v oleji, to je teprve chuťovka a už se mi v hlavě začaly spřádat plány, jak na to ! Balkán mám, papriky už ne, ale nevadí, zakoupila jsem a přidala si k tomu ještě to, co mi přišlo vhodné, jen škoda, že jsem letos nestihla sušená rajčata – ta by v tom byla taková třešnička na dortu !! Read the rest of this entry »

Dnes konečně povolil trochu  mráz, spadlo to už na -13, takže ideální čas se konečně dostat do
pečená jablka
schránky, kde jsem čekala knížku a taky dorazila !!! Moje první Anuše Kejřová z Motto nakladatelství.
Vyběhla jsem si s malým běhacím batůžkem, s takovým tím jen na pití a peníze a u schránky bylo první překvapení, když se kniha svým formátem do batůžku nevešla.  Doma jsem ho zkoušela na A5 a bylo to v pohodě. A podle fotek na motto nakladatelství jsem byla přesvědčená, že je to právě úzká A5. Poznámku o tom, že má kniha přes 650 stránek jsem přehlédla. Tak balíček musel za bundu ! Zatím jsem měla jen ofocenou knihu a rozhodně ne celou verzi, proto naše nadšení doma neznalo mezí, když jsme otevřeli veliký balíček, čítající přes 1500 receptů. Rozhodně je to knížka, která se nemusí stydět býti jakýmkoli dárkem, nejen tím vánočním.  Je to kniha, kde nechybí recept ze žádné oblasti, včetně receptů na zmrzliny, které vítám a hlavně – má záložku, lépeřečeno záložky dvě – často v nových knihách chybějící a pro mě – nezbytný atribut knihy. V knize lze najít návod  na přípravu jídelních lístků na všední den i svátek a to svátek konkrétní, lze zde najít zásady přípravy různých druhů potravin, způsoby krájení , uchování potravin, způsoby výživy při různých dietách a také velmi milý návod na mytí nádobí, což je návod, který já, používajíc starou kuchyni a Read the rest of this entry »