Author Archive
Nedávno jsem dostala v komentáři prosbu ohledně lisu na sýr. Tak dnes se k tomu dostávám.

Lisování sýrové hmoty je důležité proto, aby se spojila sýrová zrna. Sýry, které nemají být tvrdé, těm stačí lisování vlastní vahou. Lisování se děje zhruba v rozmezí 4-24 hodiny a je důležitý i postup lisování. Nejprve by se mělo lisovat na menší tlak a později na větší. V praxi to znamená, že například u tohoto sýra si dávám závaží nejprve na nejbližší zářez, později na nejvzdálenější. Dělám ale i sýry, kdy dám závaží jen na první – nejvzdálenější zářez, protož jdu spát a odmítám k tomu vstát :-)). Jde o to, aby syrovátka odtékala nejprve pomalu a později více a více. Jako závaží lze použít cokoli. Buď veliké závaží, ve kterém je vyvrtaný závit a zavrtaná da něj jakási šibenice, za kterou se věší závaží, nebo naplěnou pet lahev pískem či vodou, zavázanou provázkem pod víčkem a pověšené – lisuji zhruba na 6 kg, ale veliké sýry se lisují až 25 kg závažím.
Spodní deska je prostě dřevěná deska, lze použít například velké kuchyňské prkénko. To ostatní jsou prostě prkýnka s vyvrtanými dírkami. Vše je spojeno vždy šroubkem a matkou. Lze si lis nastavit přesně na to, co potřebujeme. Spodní deska je tak přesně akorát veliká na to, aby byl lis stabilní, možná by mohla být o něco širší.
Prkénko, které se položí na sýr je ideální udělat přesně na průměr nádoby jen s malou vůlí. Takže pokud máme více nádob je dobré mít i více přesných, raději tlustších prkének. Menší kroužek je dost důlžitý. Tento je z rozpadlého dřevěného koně, takže mám čtyři :-)), ale je potřeba jen jeden a vždy se položí ještě navrch přikrývacího prkénka. Je to proto, že prkénko má během lisování tendenci se sklápět, když není přesně vystředěné. Toto malé s dírkou zabezpečí to, že vše krásně drží.
Tady tedy obrázek s rozměry lisu. Na jeho výrobu není třeba žádná exotická věc, jen malinko šikovnosti, vrtačka a chuť ho vyrobit.
Je to pracant a rozhodně bych ho nedala pryč. I přes to, že je objemný a své místo zabere, stojí za to – samozřejmě pro toho, kdo pracuje s mlékem častěji. Jinak to bude hlavně hezký doplněk do kuchyně.
Lisy na sýr existují v mnoha variacích. Jsou lisy vertikální, ale i horizontální, ktré si můžeme představit jako hever na ležato. Tady malá galerie lisů, které jsem našla na internetu jako alternativa lisu dřevěnému. V každém případě mi pákový lis zatím vychází jako nejpraktičtější. Ty ostatní jsou ovšem možná jednodušší na výrobu a proto je sem dávám pro ty, kteří chtějí mít rychle lis, který je multifunkční – například lis číslo jedna, jenž lze s úspěchem kombinovat s domácí posilovnou :-)))

http://justinsomnia.org/2009/02/how-to-build-a-cheese-press/
Nejsvobodnější je pravděpodobně ten, kdo nemá vůbec nic. A k tomu je bohužel nezbytně nutný jeden základní předpoklad – nesmí
být žena :-). Protože sáhněme si do svědomí, my, kdo jsme se narodily jako žena – aktivita je nám vlastní a dost často i aktivita nejen naše, nýbž i aktivita našeho okolí. Pasivita věšinu žen zabíjí – pouštím se na tenký led, ale je to výsledek našeho pozorování odsud, z kopce. A pan domácí je sice muž, ale muž párovaný a ten to má většinou tedy také spočítaný. A protože svou inteligenci využívá hojně k tomu, aby měl klid, udělá pro svou ženu, co jí na očích vidí . Minimálně verbálně :-))) Aby dosáhl však skutečného klidu, tak musí občas dojít od slov k činům. A protože právě pan domácí má rád svobodu, zaplatil doménu a webhosting, aby posunul hranici toho“vlastnit zdarma“ ovšem méně svobodněji za „vlastnit placeně“, ale s větší svobodou a především, umožnit mi netušený rozvoj v oblasti tvorby webové stránky,kerýžto rozvoj na blog. cz (budiž mu země lehká – poskytl nám báječný prostor v době, kdy jsme stále ještě netušili, jestli to psát či nepsat) dosáhl absolutního vrcholu. A protože pan domácí moc dobře ví, že kdo si hraje, nezlobí, souhlasil ještě ke čtyřem dětem, dvěma kravám, dvěma koňům, psovi, 18ti slepicím, jednomu kohoutovi a nepočítaně koček ještě s vlastní webovou stránku.
Od počátku bylo jasné, že webovou stránku si musíme udělat sami. Protože co si člověk udělá sám, k tomu má vztah. Navíc přišly vánoce, u nás doba maximálního klidu, hezká chřipka a tak byl ideální prostor začít zjišťovat, co je to wordpress, server, databáze SQL, začít insalovat pluginy – totiž zásuvné moduly, aby si pak rozradostněn tím, jak to hezky udělal přečetl,jak stejně jako člověk , co utíká z města, pořídí si vždy jako první kozu, že i primostránkovač si nejprve natahá na server vše co jde, aby pak člověk zjistil, že mu to třeba i nefunguje, či že mu to dokonce může škodit. Nicméně stránka už funguje a to si teprve koupím knihu, protože se mi to ohromně líbí ! :-)) Oba předchozí blogy jsou tedy spojeny do jednoho, dost jednoznačně ale stránkami a rubrikami odděleny a i nadále se st
ránka chová jako blog a pokud mě to stále bude bavit psát a pana domácího fotit, tak se bude jako blog chovat i nadále:-)
Na konec tedy prosím o shovívavost, protože dělat něco, co člověk dělá dnes a denně je jedna věc a dělat něco o čem neví vůbec nic a co ho zákonitě baví nejvíc :-) je věc druhá. Upřímně se přiznám, že po tom, co jsem pod staré články s co nového na kopci nakopírovala i komentáře přímo do komentářů, do receptů už jsem je kopírovala jen natvrdo do článku. Nechtěla jsem o ně přijít, protože často doplňují recept, tak snad to nikomu nebude vadit. A třeba taková krásná ikonka krávy, která měla web doprovázet vedle adresy, ta mi tam potvora prostě neskočí a neskočí, ale až si koupím tu knížku :-)))








Komentáře
mnaaaaaaam to vyzera super! a ten mak na tom mnam!
dal by som si..
akoze teraz som hladna
D
super
já teď pekla celkem slušné množství na vánoční představení a trochu jsme na vás myslela.. tedy na to, že jestli si ho někdy pořídíte, budete mít ty kleště na plotnu a to já bych asi nepřežila, té oplatce to i tak trvá přes minutu a je to šílený… navíc jsme po představení dodělávala na počkání a ještě se na pár nadšenců nedostal balíček, škoda. ten recept na cuketce se hodí spíš na rolované a chybí tam olej, ju? a ta ponožka s voskem je nevysvětlená, tak jestli to viktor nemá na delikatesách – je potřeba ní plošky před prvním pečením a pak podle potřeby vytřít.. a první oplatku vyhazujem, ta je nacucaná voskem a hnusama z plátů. ale to vy jistě víte, a jestli ne, zvíte![]()
Rohlíky lepší jak z obchodu jsou nádherně upečené až se mi sbíhaj sliny ![]()
Rachejtle určitě bylo vidět daleko,někdy opravdu dětem stačí vyloženě maličkost k radosti ![]()
A na oplatky jsem teda zvědava,nedávno jsem měla cukání koupit kleště z aukra
jen jsem nevěděla jak je potom použít ![]()
[4]: Já se těším .))), vše vyzkouším, podám report a pak přijdu na rady :)))
[6]: Přesně tak, děti jsou většinou nejraděj za drobnost
) a já taky měla velikou touhu koupit z aukra, ale pan domácí…. ty ne, ty jsou orezlé, ty ne, to je elektrickej šmejd, kterej musí být přidělá na fabrický vývody, prostě pragmatik…
)), nakonec s našimi možnostmi nám přišly mnohem lepší kleště, ale ty tam ještě neměly takový, jaký by se líbily a nakonec cena- jsou tam všechny za cenu, která je stejná jak ty, které máme doma, nově udělané od místního kováře. TAkže pokud se osvědčí, stačí skočit do kovárny….
.)))
Klárko, přišla jsem ti popřát krásné a spokojené Vánoce, hodně dárků pod stromečkem a taky šťastné, veselé a spokojené tvé děti!!! ![]()
já jsem stejně ráda, že mám elektrický.. peci jen, nemám kamna a tak by to bylo ještě o to rozpalování nepohodlnější, nehledě na možnost přenosu.. a děda má ten svůj už taky asi pár desítek let
těším se na výsledky… a jak dlouho jedna trvá? já u toho bramboru oloupat nestíhám, hlavně to nezkoordinuju![]()
[3]: ahoj Mary, díky ti moc za komentář k rohlíkům – asi ses dostala shodou okolností na náš blog díky tomu, že se článek ocitl náhodou mezi prvními deseti na hlavní stránce blogu, ale píšu ti, protože kůň ve tvém profilu mě přivedl na tvou stránku a máš na stránkách fotku naší klisny
)). Posílám ti odkaz na jeden náš článek, kde jí uvidíš – zvláštní shoda okolností
http://conovehonakopci.blog.cz/1007/sena
[4]: Milá Farfallo – jsem grogy !!!
, vůbec ne kvůli Vánocům, ale kvůli oplatkovači !!! Napíšu do článku vše podrobně, ale te´d to vůbec nezvládám, těším se na to – fotky z prvního oplatkování jsou nepoužitelná – nevydrhnutá kamna
, ale oplatky parádnický, díky tobě !!! nicméně – nejdu do koupi, maximálně do elektrického a to zase nechceme protože nemusíme mít vše, prostě si ho jednou za čas asi půjčím nebo seženu nějaké kleště, ale levné – budu hledat. Stála jsem u plotny a neustále slyšela…. „ještě já“, „ještě já“ a zdálo se mi o tom i v noci !!! ![]()
[6]: Vesko díky, rohlíky jsou parádní jídlo a navíc jsem teď sehnala hrubozrnnou sůl a to mám moc ráda já… to bude!!! ![]()



Na upečený a jemně vychladlý perník natřu polevu, kterou dělám tak, že si ušlehám sníh, do kterého přidám šťávu z půl citronu a postupně přidávám cukr, až je poleva jemně hustá. Namažu na perník a nechám ztuhnout. Pak teprve krájím.
pernikova buchta je i me prokleti.. ale naposledy se mi povedla vyborna pri rannim experimentovani s jednou mrkvi, podmasli/mlekem a korenim do perniku.. byla uplne skvela, mrkvovy kolac to nebyl, ale asi te kyprosti a vlhkosti dost pomohla.. a bez slehani bilku! z tech slozitejsich super uslehanych veci mi vzdycky vysel suchy piskot. proste tentokrat vysoka nadychana korenena dobrota.. skoda ze to delam vetsinou co mi prijde pod ruku…
Vypadá moc hezky a nebýt přeslazená z ustavičného ujídání cukroví, hned bych si takovou voňavou sladkou snídani dopřála ![]()
Nám doma (a nejen doma, tchýni jsem ji pekla na přání i místo narozeninového dortu) moc chutná tahle varianta – http://madlinakuchyne.blog.cz/1005/celozrnny-meda-s-pernikovou-vuni
Výborná je varianta se sušenými švestkami nebo brusinkami.
Tištěnou formu receptu naleznete v knize Domácí pekař.
Babička do perníku přidává povidlí rozpuštěné v mléce a musím říct, je to jedna z nejlepších perníkových buchet, co jsem zatím ochutnala, ale ta tvoje vypadá hodně podobně a láká mě ta kandovaná dýně :)
[1]: Já vařím právě hodně od oka a tento blog mě donutil
)) vážit, což je na jednu stranu dobře, protože teď už je jasné, jak tu buchtu příště dělat a nezapomenu
)
[2]: Já také nejsem zrovna sladkomil, ale ostatní doma jo a je to taková jednoduchá snídaně. Se sušenými švestkami – to musí být moc dobrý !!








