Recept na dnešní večeři je receptem zároveň i na zítřejší snídani. Je to jedna z nejoblíbenějších buchet – spotřebuje se veliké množství tvarohu, je velmi variabilní, v létě se do něj může dát ovoce, prostě velmi oblíbený.
Surovin množství na 2 plechy:
1.těsto: 20 dkg cukru moučka, 20 dkg máslo, 60dkg celozrnné pšeničné mouky přesáté, 1 prášek do pečiva, 4 lžíce kakaa, citr. kůra, 10 lžic vody.
2.těsto: 6 vajec, 40 dkg cukru, 40 dkg mouky celozrnné pšeničné přesáté, 1 prášek do pečiva, 10 lžic vody a 2 dcl oleje
náplň: 1,5 kg tvarohu, 2 vejce, cukr, vanilkový cukr
suroviny na první těsto uhněteme a tuhé těsto rozetřeme rukou na 2!! plechy. Pak utřeme suroviny z druhého těsta – vejce s cukrem do pěny, přidáme olej, vodu a mouku s práškem do pečiva. Na první těsto nalijeme tvarohovou náplň – tvaroh ušlehaný s vejcem, vanilkovým cukrem a cukrem, lžící rozetřeme do roviny a polijeme těstem číslo dvě. Opět uhladíme. Dáme péci na 180 -120 st. plechy po chvíli vyměníme, spodní nahoru a horní dolů a po zhnědnutí a upečení – zkusíme špejlí, vyndáme a necháme před krájením vychladnout.
Komentáře
Je to opravdu výborná buchta. Moje nejmladší sestra byla jako dítě hodně nemocná s velkou nechutí k jídlu. Jedla jen tuhle buchtu.
Nový komentář
Tištěnou formu receptu naleznete v knize Domácí pekař.
Dnešní snídaně bylo jen opakování včerejší večeře, s tím rozdílem, že k pomazánce přibyla ještě marmeláda. Takže až recept na oběd. Druhé jídlo z naklíčeného obilí ještě všichni snesou bez problémů a klíčící misky na to akorát vystačí – vystačí ještě i na třetí, ale to už si za sebou v řadě nedovoím, přestože mám velmi benevolentního partnera:-))
Takže dnes jsem použila naklíčenou čočku, pšenici a oves do obyčejné polévky.
Suroviny: voda, sůl, pepř, bobkový list, nové koření, pepř celý, trochu másla, cibule, nastrouhané dvě mrkve, mísa naklíčeného obilí (čočka, pšenice, oves) a jedno vejce.
Na rozehřáté máslo dám osmahnout cibulku s nastrouhanou mrkví na hrubo, zaliji vodou, osolím, opepřím, přidám bobkový list, nové koření a celý pepř. Povařím cibuli s mrkví, aby trochu změkla, přidám naklíčené obilí, opět nechám chvíli vařit a nakonec vmíchám rozkvedlané vajíčko.
Halušky s nivou a tvarohem
halušky jsou u nás velmi oblíbeným jídlem. Protože není příliš často bryndza, používáme nivu, nebo nivu s tvarohem, nebo vlastní sýr, který dnes ale také není k dispozici.
suroviny: brambory dle potřeby, vejce,
3 cibule, olej, niva, tvaroh, sůl. celozrnná pšeničná mouka, trochu solamylu.
Brambory nastrouháme na struhadle nebo robotu. Ještě po nastrouhání je kuželkou rozmixuji, aby byly opravdu velmi jemné, ale lze dělat i z hrubších proužků. Já osobně mám ráda jemné malé kulaté halušky ,
proto brambory ještě mixuji. Přidám sůl, vejce, mouku – takové množství, aby těsto mělo konzistenci jako na obrázku – stojí v něm vidlička, ale poté, co se vezme do ruky protéká mezi prsty. Přidávám pro jistotu i trochu bramborového škrobu, asi dvě lžíce.
Těsto zpracuji a nechám chvíli odpočinout. Dnes ta chvíle
byla delší,
asi na zasázení půl kila cibule :-) Přivedu si ve velikém hrnci k varu vodu. Mezitím si v jiném hrnci, širokém – nemusí být příliš vysoký rozpustím trochu tuku, slunečnicový olej, a když je horký, rozpálený, osmahnu zprudka cibuli nakrájenou cibuli. Na hotovou – jemně hnědou cibuli položím nivu a nechám rozpustit a poté tvaroh. Množství dle chuti, stačí i pouze niva, pokud je jí dost :-)
Mezitím se vaří voda, tak je čas na haluškování – na slovensku si
dávají těsto na prkénko a rychlými pohyby házejí halušky do vody nožem. Lze vykrajovat také malinké kousky lžičkou – i když pro šest lidí by to byla docela fuška. Mě se dostalo shodou okolností do ruky takové haluškové struhadlo.
Jsou tací, co používají i tenisovou raketu – třeba můj táta :-))) a taky – nevím jak napsat tchýně, když nechci psát tchýně, třeba maminka manžela, ale nemám ráda slovo manžel, takže raději volím „tchýně“ :-)
Těsto tedy jakýmkoli způsobem natlačím do vroucí osolené vody, promíchám a halušky téměř okamžitě vyplavou a jsou během cca 3-5 minut hotové. Poté je dám do síta, sleji vodu, halušky vložím do horké směsi tuku s nivou, cibulí a tvarohem, promíchám a dám na talíř.
Dnešní den se konzumovali beránci, půl pekáče brambor se zelím ze včerejší večeře, spoustu vajíček, čokoládových vajíček a tak se čas lehce přenesl přes oběd a došlo až na večeři. Jako rodina se snažíme nezařazovat do žádných systémů, takže makrobiotika jako systém nám je cizí, stejně tak ostatní jídelní systémy. Vegetariánství necítíme jako systém, ale jako morální volbu. Nicméně ke klíčení semen, jezení čerstvého obilí atd. – to nám bylo doposavad cizí. Minulý týden jsem si ale přivezla domů dárek – klíčící keramické misky a tudíž jsem je musela ihned zkusit.
Do jedné jsem dala pšenici, do druhé oves a do třetí čočku. Během pravidelného prolévání vodou jsou po pár dnech velmi chutné, měkké, sladké, s krásnými malými klíčky, které nyní rostou hodinu od hodiny. Dost bylo čekání a již jsem chtěla použít hotový
produkt, ale ani mazanec, ani beránek, nakonec ani brambory se zelím nezdály se býti vhodnou variantou a tak jsem se dočkala až na dnešní večeři, kterou jsem dělala právě se záměrem použít zmíněné obilí. Nechtěla se mi dělat žádná polévka, žádný salát, proto jsem je přidala jen do tvarohové pomazánky s česnekem. Polovině rodiny moc chutnala, druhá polovina by vyndala čočku – neví co je dobré :-))), nicméně jako celek naklíčené obilí dostalo šanci :-)
recept na domácí chléb zde
suroviny na pomazánku: tvaroh, sůl, česnek, naklíčená pšenice, oves a čočka! :-)
Dnešní snídaně je trochu tendenční. Velikonoční lehký piškotový beránek a beránek z kynutého těsta. Velikonoční se ještě obešel bez větších komplikací, u toho kynutého to již tak jednoduché nebylo. Kamna se rozhodly, že přesně při přechodu mezi beránky už toho mají dost, že už potřebují vymést, odmítly topit a zakouřily celou místnost. Takže kynutý beránek podle toho vypadá. Potřebuje mnohem větší teplotu a ne prskající kamna, která odmítají hřát do trouby. Nedá se nic dělat, vše se nemusí povést, tak příště :-)
Suroviny na piškotového beránka: 250g moučkového cukru, 5 žloutků, 1 vanilkový cukr, kůra i šťáva z 1/2 citronu, 300g polohrubé mouky, 5 bílků, tuk a strouhanka na formu
Cukr, žloutky, vanilkový cukr a strouhanou cirtonovou kůru třeme do pěny. Potom přidáme citronovou šťávu, ušlehaný tuhý sníh a prosátou ceozrnou pšeničnou mouku. Lehce promícháme a nalijeme do dobře vymaštěné a strouhankou vysypané formy. Pečeme ve středně teplé formě dorůžova. Upečeného beránka vyklopíme, oči uděláme z rozinek a pocukrujeme.
Suroviny na kynutého beránka : 500g celozrnné mouky pšeničné mouky, 250ml vlažné vody, 40g droždí, 50g cukru, 50g rozpuštěného másla, 1 vejce, sůl. Vejce na potření, hřebíčky na oči, moučkový cukr na posypání.
Z trochy vody, cukru, mouky a droždí uděláme kvásek – necháme vzejít. Zbylou mouku prosijeme do mísy, přidáme k ní zbylý cukr, sůl , vejce rozpuštěné prochladlé máslo , vzešlý kváse, a zbylou vodou zaděláme hladké těsto. Vypracované těsto poprášíme moukou a necháme vykynout přikryté utěrkou na teplém místě. Z malých kuliček pak vytvarujeme beránka, místo očí dáme hřebíček, potřebme vejcem – rozšlehaným celým a dáme péci. cca při 200st.
Tištěnou formu receptu naleznete v knize Domácí pekař.
Konečně přišlo letos pravé jaro i k nám, do 650 m.n.m. Máme zasazenou sadbu, pokryté foliovníky, zasetu část semínek a těšíme se na sklizeň prvních salátů, i když si ještě počkáme. Sazeničky rajčat, paprik, košťálovin, melounu se v největších nočních mrazech nosí domů, ale snad příští týden i toto pomine.
Skleník:
Malé sazeničky přesazujeme do samostatných kelímků, pikýrujeme na větší prostor v pařeništi i ve skleníku, sázíme do kelímků semena fazolí, tykví a slunečnice – protože jsme velmi vysoko a tímto velmi urychlíme jejich sklizeň.
Malé sazeničky pórku přesazujeme na minimálně 3cm od sebe a velmi hluboko – zároveň zaštipujeme část kořínku. Velmi hezky vyjíždějí kedlubny a vlastní
semínka brokolice. SAzeničky rajčat jsou zatím velmi malinké, nespěcháme na ně, zatím nám vždy nakonec vyrostly a velmi dobře plodily. Nejsme na jihu republiky, navíc velmi vysoko, takže se musíme spokojit s pozdější sklizní teplomilných rostlin.
Velmi hezky již narostly ředkvičky a salát. Opět jsou mnohem menší, než v jižnějších a nižších oblastech, kde už leckdo ze skleníků sbírá, ovšem v nevytápěném skleníku v naší nad. výšce jsme schopni pouze této rychlosti. I za tu jsme vděční.
Pařeniště: do pařeniště jsme pod jedno okno zaseli 5 sazeniček salátové okurky. dále ještě využijeme pařeniště na přepikýrované rostlinky.
Foliovník: zryté foliovníky nejprve pokryjeme plachtou, urovnáme záchona a pak do foliovníku zasadíme malé sazeničky salátů – vždy dvě řady a jednu řadu kedluben, zelí jarního a jarního květáku. Po sklizni salátu místo něj zasadíme rajčata.
Po sklizni raných košťálovin necháme místo prázdné jako prostor mezi rajčaty. Pár rajčat jsme zasadili letos na konečné stanoviště již nyní, přestože je poměrně dost chladno, ostatní jsou ve skleníku a budou se přesazovat až v květnu či na konci dubna.
Venkovní záhony:
zryté záhony na podzim už jen kultivujeme s koňmi kultivátorem a bránami – malé zuýhony rovnáme hráběmi, ty co jsme nestihli zorat na podzim, kultivujeme nyní.Stopy v záhonech na fotce nejsou žádoucí – jsou od krávy, jež si vyšla na procházku :-)) Na venkovní záhony se nyní vysévá mrkev- jako první mrkev pozdní,mrkev karotka,která má kratší vegetační dobu, na ní je však čas i později. , petržel, mák, hrách, polníček, ředkvičky. Vysazuje se cibule sazečka – cca. 10cm od sebe. sázíme na záhony široké 1,4m – po pěti řádcích. Ne příliš dlouhé, raději střídáme vedle sebe více plodin a jednu plodinu opakujeme na více záhonech.
Česnek vysazený na podzim již vylezl ze země a je cca 8cm vysoký. Úkolem v tomto období je udržet záhon be
zplevelnatý, ihned po vyjetí plevelů česneky okopat, není třeba zalévat.
Větší políčka jsou kultivována také s pomocí koní.
Nejprve kultivátorem, potom bránami. Potom vyséváme ručním secím strojkem mák, hrách, mrkev, mrkev krmnou.Řádky jsou od sebe vzdálené 45cm, aby se mezi ně bez problémů vešla ruční nebo koňská plečka. Do další části se bude vysévat kukuřice a fazole a vysazovat zbytek košťálovin.
Do toho určených keramických nádob si vysévám kadeřavou petržel a řeřichu, jenž pak bude z hrnku padat dolů – pevně věřím :-))
Majoránka zahradní je jednoletá, teplomilná rostlina, které se dobře daří na teplém, chráněném místě před severními větry. Potřebuje dobře hnojenou úrodnou půdu.
Je potřeba ji přiměřeně zalévat.
V březnu a dubnu si vyséváme do truhlíčku semeno majoránky zahradní. Poté, co vyrostou rostlinky, přesadíme je do samostatných kelímků po čtyřech rostlinkách a následně ven na vzdálenost cca 15 cm. Majoránka se postupně rozrůstá do šířky, takže dodržujeme skutečně 15 cm.
3x ročně sbíráme celou nať i s poupaty, sbíráme od července do srpna tak, že odřezáváme stonky asi 5 cm nad zemí. Lépe, než celou rostlinu je ale ustříhávat jen tenké stonky nad dřevnatou částí, které pak rychleji dorůstají.
Poté majoránku sušíme ve svazečcích na vzdušném místě. Teplota sušení nesmí překročit 40 st. C.
Majoránka obsahuje nejvíce třísloviny, silice a hořčiny.
Majoránka pomáhá vylučovat trívicí šťávy a dezinfikuje. Používá se proto jako prostředek na poruchy trávení, nadýmání, průjem, střevní koliky. Také při nemocech z nachlazení. Uvolňuje rovněž křeče hladkého svalstva, čehož využíváme k uvolnění bolestí při menstruaci. V tomto případě se používá droga 2-3 dny před menstruací. Jako kloktadlo je vhodná při zánětech dutiny ústní a v Německu se stále ještě v lékárnách míchá majoránkové máslo. Lze připravit i doma z přepuštěného másla, v němž se rozpustí hrst majoránky. Přivede se při postupném zvyšování teploty k silnému zahřátí majoránky v másle a následně se přecedí přes pláténko. Nechá se ztuhnout a používá se na mazání nosní sliznice a čela při úporné rýmě nebo rýmě dětí.
Začíná jaro, tudíž začíná i doba „obědovečeří“ :-). Při intenzitě venkovní práce, kterou máme a velikosti snídaní k nám s jarem přichází i zcela přirozené přerozdělení denní ho jídla. Vydatná snídaně a pak velmi pozdní oběd. Večeře jsou již jen velmi symbolické. Dnešní jídlo je po včerejších bramborách ve smetaně určené pro jemné odlehčen
í. I toto jídlo je ale velmi variabilní a lze ho trochu přitučnit :-)
Suroviny: Brambory, 4 cibule větší, nakládané kysané zelí (může být i červené), sůl, kmín, 3 vejce rozšlehaná.
5 vejec natvrdo a tvrdý sýr – oboje na pocitu, být nemusí.
Brambory oloupeme, omyjeme a nakrájíme na středně tenké oválky – krájíme bramboru po délce. Nakrájené brambory naskládáme do pekáče tak, aby se kouskem překrývaly. Osolíme. Na brambory poklademe kysané zelí. Na zelí poklademe druhou vrstvu brambor. Osolíme, okmínujeme a poklademe tenkou vrstvou zelí. Naposledy dáváme na zelí na kolečka nakrájenou cibuli, tak, aby byl pokrytý celý pekáč. Pokud chceme použít vejce natvrdo a sýr – doporučuji :-), vložíme ho mezi druhou vrstvu brambor a druhou vrstvu zelí. Vejce nakrájené na plátky a sýr strouhaný. Celé pak zalijeme třemi rozkvedlanými vejci – lépe je vejce nanášet lžičkou, aby vyšlo na celý pekáč. Dáme péci při cca 200st. C. Minimálně na hodinu.
Dalších příloh či obloh netřeba.
Komentáře
docela mne prekvapilo, ze toto jidlo bylo fakt dobrý.ani fádní,ale ani ne kyselé. Po zapečení to krasně drželo tvar, žádné rozpadávání, brambory křehounké a krásně opečené.
Popravde, kdybych tady nemela uvarený brambory a otevrenou sklenici se zelím a byla uplne bez napadu, co s tim, tak bych do toho asi nesla, bala jsem se, za to bude bez chuti a kyselý. teda je pravda, ze jsem to trochu upravila dle nasí ledničky, takze zadny sýr, žádná vajíčka, brambory vařené, ale jinak jsem se držela základního receptu ( teda, dala jsem tam smetanu, abych necim nahradila ty vejce
Moc dobré… brambory jsem použila vařené již předem, zelí červené, což pěkně vypadalo, akorát vajíčka se jím obarvila do modra, ale to nevadilo… Jen mi přijde, že zelí na bramborách udělalo takovou tu pevnou vrstvičku, že pak připadají lehce nedovařené…ale byly moc dobré.
[2]: s brambory v tomto receptu je to tak, že brambory a kyselé se nemají příliš v lásce – ocet do kulajdy nebo i kvásek do kysela přidávám až po uvaření brambor, protože jinak se mi neuvaří. Kysané zelí není tak „agresivní“ a brambory se také rozhodně nedopečou do rozpadava, jsou tak akorát, ale je pravda, že se musí péci dlouho – prostě ochutnávat )
Suroviny: rýže, cukr, sůl, ttvaroh, mléko, ovoce
Rýži zalijeme mlékem, minimálně 3x tolik mléka, než je rýže. Jemně osolíme a dáme vařit. Když
bude rýže již velmi změklá a mléko již téměř vsáklé do rýže, přidáme cukr dle chuti, domícháme a nandáme na talíře. Do kaše přidáme již na
talíři neochucený čerstvý tvaroh, ideálně domácí :-) a ovoce dle chuti. Dnes to byly švěstky a borůvky zavařené z léta.
Po náročném dni něco velmi rychlého a velmi oblíbeného. A také tučného a vydatného, což by asi zrovna neměla být večeře, ale někdy se to tak sejde…. U nás jedno z nejoblíbenějších jídel.
Suroviny: brambory, dle potřeby, cibule na proužky – na cca 1,5kg brambor asi 4 cibule, 4 stroužky česneku, sterilovaný hrách, hodně sladké papriky, majoránka, sůl, pepř,kapka tabasco a hlavně smetana na vaření. Velebím vlastní krávu – brambory nemusí být zcela potopené, ale je jí třeba hodně. :-)Ideální množství je do poloviny brambor. Během vaření se při míchání všechny brambory nasají smetanou.
Brambory oloupeme, nakrájíme na kousky – ne příliš malé ani veliké, omyjeme, vložíme do hrnce, posypeme nakrájenou cibulí na proužky, pokrájenými stroužky česneku, osolíme, opepříme, zakápneme kapkou tabasco, posypeme vydatně sladkou paprikou, nasypeme sterilovaný hrách – slitý – bez vody a zalijeme smetanou. Řádně promícháme a dáme vařit. Je třeba občas promíchat a je třeba brambory spíše rozvařit než nedovařit. Brambory se podávají samotné – při velké chuti lze posypat ještě strouhaným sýrem, ale není nezbytné.
Komentáře
Vypada to jedle, veeelmi jedle.
Akorat netusim, jak recept pro sebe mirne zfkovat…. vynechanim smetany to urcite ztrati podstatnou cast sveho kouzla, mozna i kouzlo cele:)
)) Bohužel, u tohoto receptu je způsob odlehčení jen ten, že se vůbec neuvaří, nebo nesní )). Když chybí část smetany, lze částečně nahradit mlékem s máslem, ale už je to něco naprosto jiného. Tady skutečně platí, čím více a hustší smetany, tím lépe ))). Lze udělat brambory i s mlékem, ale jsou to brambory s mlékem
Klárko,,,,tak za nás hodnotím recept jako úžasnou mňamku ,,výborně jsme si pochutnali a brzo si dáme repete :o))) Díky té smetaně je to lahodné
K snidani jsem chtěla mazanec, ale večer jsem ho nestihla udělat, tak brzy ráno. Roztopit kamna, udělat kvásek a tehdy jsem zjistila, že nemám hotové máslo. Takže na fotce se surovinami chybí máslo, protože zatímco kynul kvásek a odměřovala jsem suroviny, máslo se teprve tlouklo a nechtělo se potvora udělat. Mlýnek na mouku jsem přikrývala dekou, aby nevzbudil děti – máslo se nakonec udělalo, kamna roztopily a mazanec povedl :-) Rozbalit zbytek tady»