Předem dnešního receptu nejprve veliká omluva Lindě – které mimochodem vděčím za to,
že jsem začala psát tento blog a jsem jí za to dost vděčná, protože mě to hodně baví :-) – ale omluva proto, že evidentně dnes zklamávám jako malý průvodce rokem na vsi .-)). Scházím ze své cesty vařit z toho, co se nám právě urodilo a to proto, že návštěva rodičů je většinou i jakýmsi „fasungem“věcí zbytných či nezbytných – to podle úhlu pohledu nás a rodičů :-))
Rodiče si s námi užívají jen co je pravda, nejsme lehké děti :-). Musí překousávat nejen 170km vzdálenost, ale i strach z případné budoucí sociopatie našich dětí :-), dobrovolně se vzdávají při pobytu u nás masa ( a za to jsme jim opravdu vděční ), přijímají takové hostiny jako je kyselo a chlupaté knedlíky se zelím, navíc z celozrnné mouky :-) a musím říci, nesou to statečně.
Jsou ale z generace , která má možná i dost přirozeně vzhledem k době, ve které žili, nastavenu hranici mezi kvantitou a kvalitou. ( chápu, že mnozí se již děsí, když s gramáží svých receptů mluvím o nadměrné kvantitě :-))) A protože většina rodičů vozí dětem to nejlepší, dostáváme i my mnoho….. Tentokrát to je španělský ledový salát-y .-), španělské papriky, ředkvičky — nevím, jestli jsou španělské, jsou v každém případě ošklivější než naše :-)))))). A protože našim dětem tak nějak neustále vsugerováváme úctu k jídu, nelze, než ze všeho, co jsme dostali, uvařit. Jo jo. Takže co zbývá jiného než salát, který nazvěme jak jinak, než španělský !
suroviny: ledové zelí, 4 větší papriky, svazek ředkviček, olivový olej, 250g mozzarelly, black caraway,
Ledové zelí očistíme od svrchních listů (od žížal a hlíny nikoli – toto zelí žížaly v životě nazažilo – obávám se, že ani hlínu ne :-)), nakrájíme na tenké proužky. Papriku omyjeme, vykostíme :-) a nakrájíme také na proužky. To samé uděláme i s ředkvičkami. Přidáme na kostičky nakrájenou mozzarellu, kumin – asi lžíci a nakonec zakapeme olivovým olejem dle chuti – u mě je to cca veliká polévková lžíce. Vše promícháme a podáváme.
Tento koláč je vlastní verzí indického koláče džaldí – džaldí :-) či variací na drobenkové
koláče. Je dobrý, vypadá hezky, jen je trochu, malinko, malilinko sytější – i na pohled:-)
suroviny: na těsto : 2 hrnky mouky celozrnné pšeničné přesáté, 1/2 hrnku krupičky nebo krupice.(vzhledem k tomu, že si jí melu sama a jsou kolem toho doma neustále dohady, je to v podstatě jedno :-), 1 hrnek krystalového cukru, 1 prášek do pečiva a 300g smetany. (Smetanu lze nahradit 150g másla)
Na náplň: 750g tvarohu, 3 vejce, 1 hrnek moučkového cukru, jeden vanilkový cukr
Navíc: 300g rebarbory, trochu moučkového cukru na posypání, malinko skořice, pečící papír.
Toto je množství na 1 plech.
Chlupaté knedlíky jsou oblíbené jak jedlíky, tak mnou jako přípravce .-). Ale protože
jme měli na návštěvě tchána, který nejí houby a bylo včera a dnes k obědu kyselo, přišlo mi už jako provokace udělat ještě chlupaté knedlíky se zelím a houbami. Proto byly dnes pouze se zelím a smaženou cibulkou. Není to nijak složité jídlo, není náročné na Rozbalit zbytek tady»
Kde vzít první kvásek na domácí chleba bývá prvním problémem, který nás od pečení kvasného
chleba odradí, takže pak vezmeme zase a opět droždí a výsledný chleba je hezký a voní, ale není to prostě kvašený chléb, takže se časem zase člověk od domácího chleba odkloní. Takový neustálý koloběh. Proto udělat si vlastní kvásek je jen hezká práce, ale zároveň i příslib do budoucnosti, že domácí chleba si můžu udělat kdy já budu chtít a ne kdy seženu chlebový kvas.
Kvas – který se nazývá kvásek, zákvas, zákvasek, nátěstek, omládek, matka, příčina
Je několik možností přípravy domácího kvasu… na fotkách je množstí první a druhé varianty sníženo o polovinu – tedy 125g mouky a 1/8l vody, celá cibule a celá lžíce rumu u druhé varianty. Rozbalit zbytek tady»
Oblíbené jídlo – knedlo- zelo -něco. Něco se odvíjí především od toho, co je k dispozici.
Naprosto ideální je dušená dýně Hokaido s pepřem a novým kořením, ovšem na tu si ještě pěknou chvíli počkáme. Dnes to byl celer, na který padl Černý Petr a byl výborný ! :-)))
suroviny: na knedlíky: mouka celozrnná pšeničná přesátá – 750g, 5 housek, sůl, 2 vejce, 25g droždí a půl litru mléka. na zelí: kysané zelí, cukr, ocet, cibule, olej, sůl, kmín, trochu vody a asi 5 lžic mouky. Na celer: 1/2 celeru,česnek, 2 cibule, paprika sladká koření, bobkový list, pepř, sůl, nové koření, trocha vody. Rozbalit zbytek tady»
Protože dnes přijela babička s dědečkem a přivezli spoustu jídla „zakopaným
vlastencům“,aby neumřeli hlady, tak se naprosto logicky nevařilo – jen vydatná polévka – krkonošské kyselo !
Máme jí všichni moc rádi, ale hodně mi dalo přemýšlení, kolik jí udělat. Přece nebudu dělat polévku jen na jeden oběd, když je navíc tak dobrá :-))), tudy argument pro snížení množství surovin nevede. Tak jsem nejprve oloupala brambory, omyla a zvážila je a zjistila, že jich je kilo. Má hlava hořela hrůzou, jaké to je zase veliké množství na obyčejnou polévku, ale mě to přišlo tak zoufale Rozbalit zbytek tady»
Doma se rozhodli, že se to konečně musí začít dělat pořádně a ne takové fušování, jako dělám já. Hezky nafotit krok za krokem, suroviny psát že netřeba, hlavně aby to mělo nějakou chuť :-))) a aby bylo pořádně vidět, co se dělá !!! Takže hned potom, co jsem udělala máslo, pohádala se, kde je na mlýnku ta správná čárka na mletí krupice (samozřejmě byla změněna- ta moje není ta pořádná, pořádná tam bude až po dnešku :-), odsouhlasila správný hrnec, správné množství mléka, správné množství krupice – měla jsem dovolenou :-))
Takže dnešní snídani dělaly děti a pomáhal jim pan domácí. Nejprve si došly pro obilí :-)
Rychlosalát znamená uvařené brambory s majonézou, cibulí, okurkami nebo paprikami a
to vše ihned po uvaření. Placky jsem zkusila, jaké budou. Zvláštností tohoto jídla je to, že nikdo nedokázal určit, z čeho jsou placičky dělané. Dobrý kvíz při jídle :-) Celer v tomto složení trochu mění chuť, a když člověk ví, že jí celer, pozná ho tam, pokud to neví, evidentně tápe :-))
suroviny: brambory, 3 cibule, nakládané okurky – v mém případě nakládaná paprika, majonéza, 3/4 hlávky celeru, 1 cibule, 2 stroužky česneku, sůl, oregano, bazalka, pepř, mouka celozrnná pšeničná přesátá, olej na smažení, strouhanka, vejce, hlávkový salát : salát 2x, ocet, voda, sůl, pepř, cukr
Nejprve oloupeme, omyjeme a nakrájíme brambory a dáme je vařit do osolené vody. Mezitím dáme vařit oloupaný a na kousky nakrájený celer -kousky asi 4×4 cm veliké – do osolené vody. Když je celer měkký, vyjmeme ho, dáme do mísy , přidáme cibuli na kostičky, stroužky česneku, koření – oregano asi lžíce pol. , bazalka – pol. lžíce, 3/4 pol. lžíce, trochu pepře a vše do hladka umixujme. Přidáme vejce , 3 lžíce strouhanky a tolik mouky, aby těsto neteklo, ale dalo se nabírat lžící a nespadlo z ní. Nemělo by být ale ani extra tuhé, prostě řidší těsto, které neteče. Rozbalit zbytek tady»
Tak nastala doba, kterou nazývám soukromě “ maskovací “ :-). Jedná se o to, že právě
není zeleniny na záhoně zrovna na výběr – řekdvičky a salát. A jde o to zamaskovat, že pátý den po sobě není salát již salátem, prostě nikdo nesmí poznat, že to je salát :-)))
Když jsem se snažila zjistit recepty na hlávkový salát, našla jsem spousty a spousty receptů na hlávkový salát – lišily se většinou poměrem octa, cukru a vody, záměnou vody za mléko či smetanu, či přidáním jiné zeleniny, sýra či jiné ingredience. Ale to doma ihned každý okamžitě pozná – hlávkový salát :-)). Takže došlo na experimentování.
