Co noveho na kopci

Anethum graveolens L.

Pěstování:
Kopr není náročný na stanoviště. Pěstuje se ve II – III trati na hlinitých vlhčích půdách. Výsev od dubna do řádků 20 – 30 cm vzdálených. Pro rychlení a mechanizovanou sklizeň vyséváme hustěji. Pro postupnou sklizeň výsevy opakujeme po cca třech týdnech. V létě rychleji vybíhá.

Kopr sázíme do sousedství mrkve.

Spotřeba osiva:
20 – 60 kg na 1 ha podle způsobu sklizně natě; 12 – 15 kg při sklizni semen

Sklizeň:
Ruční po cca 6 týdnech na svazkování
mechanizovaná, pro sušení a průmyslové zpracování

Kopr můžeme po sklizni bu´d sušit, nebo nakládat v octovém nálevu do malých skleniček a zavařovat podobně jak okurky. V zimě se pak používá na koprovou omáčku.

Odrůda, vhodná pro rychlení i polní pěstování.
Rostlina je středně vysoká s jasně zelenými listy. Vegetační doba od výsevu je při rychlení 40 – 50 dnů, při polním pěstování 65 – 75 dnů. Doporučený výsev 12 – 15 kg/ha při meziřádkové vzdálenosti 20 cm.

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Tip-top Nantes 2 Kráska

výsev

X

X

X

X

X

sklizeň

X

X

X

X

Vanda Lenka

výsev

X

X

X

X

X

sklizeň

X

X

X

X

Karotina Rondo

výsev

X

X

X

X

X

sklizeň

X

X

X

X

Rubína Katlen

výsev

X

X

sklizeň

X

X

ODRŮDY

výsadba 15.5.

130 – 150 semen v 1 g

spon 40×40

Paprika je pěstitelsky vysoce náročná plodina vhodná do polních podmínek nejteplejších oblastí jižního Slovenska a jižní Moravy. V ostatních oblastech žádá pěstování v krytých nebo chráněných prostorech. Nejvhodnější jsou záhřevné, humózní a dostatečně vododržné půdy. Pro polní pěstování vyséváme v krytých prostorách v první polovině března. Vysoké nároky na velký a pravidelný přísun vody může zajistit pouze umělá, nejlépe kapková závlaha. Záruku výnosu a kvality plodů dává ovšem pouze pěstování pod fólií nebo v rychlírenském skleníku.
Vyséváme 40 – 70 dnů před plánovaným termínem výsadby do skleníku s garantovanou teplotou mezi 25 – 28 ºC.Vyséváme první rok zakoupená semínka, poté již semínka vlastní, která po sklizni sušíme v teple. Výsadba podle způsobu pěstování a vzrůstnosti odrůdy do řad vzdálených 50 – 80 cm, cca 3 rostliny na 1 metr. První plody se odstraňují, aby se rostliny neoslabovaly.Protože bydlíme v 650 m.n. m. a navíc na velmi větrném místě, máme na pěstování papriky skleník a předpěstováváme semínka doma. Vyséváme semínka již v únoru a začátkem března. V polovině března vypadají papriky takto.

Zhruba v této velikosti je rozesazujeme do samostatných kelímků viz. níže. V kelímcích je namíchaný kompost se zeminou. Papriky každý den zaléváme. Přes den nosíme do skleníku, na noc v přepravce pak domů – skleník není zatím vyhřívaný.

Přesto, že papriky nemají ideální prostředí – teplotně, pod fólií vyrostou a velmi hezky plodí. Velmi se nám osvědčil malý fóliový kryt – dlouhý asi 2,5m, vysoký cca 160cm z kulatých ohnutých železných prutů zasunutých v dřevěném rámu a potažených fólií.

Spotřeba osiva:   
500 - 1 000 g/ha podle třídění osiva a způsobu pěstování

Sklizeň:   
Postupnou probírkou, podle požadavků, buď v technické, nebo biologické zralosti. 

  










Odrůdy :

Druh: Paprika roční

Popis: 
Raná až poloraná nehybridní, výnosná odrůda, určená pro polní pěstování v teplejších oblastech. Plod je silnostěnný, lesklý, trojúhelníkovitého tvaru. 
Barva zráním přechází z tmavší zelené do rubínově červené. Síla stěny je 6 - 8 mm, poměr délky a šířky plodu je 12:5,1.

Druh: Paprika roční

Popis: 
Polní, středně raná, žlutoplodá odrůda vytváří pevné vzpřímené keříky. Plody jsou převislé, kuželovité a silnostěnné. 
Barva plodu v technologické zralosti bílo-žlutá, v botanické zralosti středně červená. Chuť sladká, aromatická, příjemná. Síla stěny je 4 - 6 mm, poměr délky a šířky plodu je 12:6,1. 

Druh: Paprika roční

Popis: 
Poloraná odrůda, určená pro přímý konzum a zejména ke konzervaci. Rostlina má slabší vzrůst a bohatou násadu plodů. 
Plody jsou velmi silně pálivé, kulaté, velikosti 2 - 3 cm. V technologické zralosti jsou tmavě zelené, v botanické zralosti červené. Síla stěny je 2 - 3 mm.

Rajčata jsou náročnou kulturou vyžadující pečlivé pěstování.

Vyžadují teplou a chráněnou lokalitu. Půdu na podzim vyhnojíme uleželým hnojem nebo uleželým hnojem spolu s kompostem. Při předpěstování sadby provádíme výsev v březnu. Ve stadiu začátku tvorby pravých listů rostliny přepikýrujeme. Do nevytápěných rychlíren vysazujeme v druhé polovině dubna, ven na záhon po 15. květnu, 3 – 4 rostliny na m².
Tyčkové odrůdy během vegetace vysazujeme k opoře a odstraňujeme boční výhony z úžlabí listů.

Zajistíme pravidelnou zálivku v delších časových intervalech. Největší potřeba vody nastává v době tvorby plodů, menší potřeba vody je při zrání plodů. Zaléváme vždy po sklizni, abychom snížili nebezpečí praskání plodů. Výhodná je zálivka podmokem.

Stupické polní rané

Velmi raná, indeterminantní odrůda, určená pro pěstování na poli i pod fólií. Rostliny mají slabší vzrůst.

Poloindeterminantní odrůda vhodná především do okrajových oblastí. Doporučujeme vést 2 až 3 výhony s ukončením hlavního výhonu nad 4. – 6. výhonem. Lze jej také pěstovat jako keříčkové rajče bez vyvazování. Zaléváme větší dávkou vody v dlouhých intervalech.Plody jsou kulaté hladké, jasně červené, často mírně žebernaté. Dosahují hmotnosti okolo 55 g. Odrůda vyniká svými chuťovými vlastnostmi.

Poloraná, indeterminantní odrůda, vhodná pro pěstování ve sklenících, fóliovnících i na poli. Rostlina je vysoká, silně vzrůstná. Plody jsou kulaté, hladké, jasně červené se žlutočerveným žíháním u stopky. Dosahují hmotnosti 60 – 65 g.

Polopozdní, indeterminantní odrůda, určená pro polní pěstování. Plody jsou kulaté, středně velké, červené, ojediněle se slabým náznakem žebrování. Tuto odrůdu máme odzkoušenou v nm.650 m.n.m. ve foliovníku a s velmi dobrými výnosy. Hmotnost plodů je 72 – 78 g.

V Čechách se brambory uplatnily až v polovině 18.století jako hlavní potrava chudých lidí. Vyřešily do té doby závažný problém hladomoru a rychle se přicházelo i na další způsoby jejich využití � nahradily žito v lihovarech a začaly vznikat první škrobárny.

Plody brambor jsou zelené bobule, které obsahují jedovatý alkaloid solanin. ( Ten je obsažen jen v nepatrném množství v hlízách 7 mg na 100 g). V případě, že brambory zezelenají (účinkem denního světla), může se množství toxických látek až pětkrát zvýšit. Nekonzumovat! Odhadnutá smrtelná dávka alkaloidu solaninu pro člověka se pohybuje mezi 400 a 500 mg.

1) Před výsadbou je nutné hlízy vytřídit podle velikosti � zlepšuje to vyrovnanost porostu a práci sázecích strojů. Naprosto nezbytné je odstranit i hlízy nadměrně mechanicky poškozené, případně napadené skládkovými chorobami.

2) Narašováním se hlízy probudí a vzniknou klíčky do maximální délky 0,5 cm. Může se to dít za přístupu světla nebo přímo ve tmě skladovacích prostor po dobu až tří týdnů a teplotě 8-10 °C.

3) Předklíčení probíhá po dobu až šesti týdnů při teplotě 12-16 °C. Cílem je vytvoření zelených elastických klíčků, dlouhých 1,5 až 2,5 cm.

4) Konkrétní termín výsadby volíme podle klimatických podmínek. Ty tvoří, stejně jako kvalita půdy, nejdůležitější článek výsadby. Je třeba připravit půdu tak, abychom hlízy při vysazování �nezamazali�. Teplota půdy by neměla být nižší než 6-8 °C.

5) Hloubka výsadby záleží na požadavcích jednotlivých odrůd (máme pro ně pěstitelské pokyny, které zašleme na požádání). Všeobecně se doporučuje, aby horní část vysázené hlízy byla v úrovni původního povrchu půdy. Pod vysazenou hlízou by mělo zůstat 4-6 cm hluboké prokypřené lůžko. Hrůbek nad hlízou je širokého, lichoběžníkového tvaru a výška nahrnutí ornice nad hlízami ideálně na hranici 13-15 cm.

6) Výnos a velikost hlíz výrazně ovlivňuje hustota porostu. Pro pěstování konzumních brambor se doporučuje 40-48 tisíc jedinců na jeden hektar. Všeobecně platí, že u odrůd raných a s nižším nasazením hlíz, volíme výsadbu hustější. U odrůd s vyšším nasazením hlíz volíme počet jedinců na 1 ha nižší.

7) Plevel je třeba likvidovat předtím než brambory zakryjí řádky (klasicky převláčením síťovými branami, slepou proorávkou, druhým převláčením a další proorávkou) a samy tak budou jeho rozvoji konkurovat. Jednotlivé operace se provádějí opakovaně v rozmezí 7-10 dnů .

Virózy � nejzávažnější choroby brambor. Ochrana spočívá ve výsadbě certifikované sadby (informační leták zašleme na požádání).

Plíseň bramborová � nejrozšířenější houbová choroba brambor. Způsobuje vysoké ztráty na výnosu i ve skládce. Projevuje se nekrotizujícími skvrnami na špičkách listů, později i na řapících a stoncích a následným usycháním natě. Skvrny na listech jsou ohraničeny konidiofory (nosiči konidií) v podobě bělavého povlaku. Na hlízách se objeví tmavší skvrny na povrchu a rezavé hlavně při okrajích průřezu hlízy.

V konečném důsledku je vyjádřena varným typem (Tabulka č.2).Stanovuje se tzv. varnou zkouškou, při které jsou hlavními hodnocenými vlastnostmi konzistence a moučnatost. Tyto vlastnosti jsou hodnoceny smyslově prostřednictvím degustátorů, v průběhu odrůdových zkoušek. Varný typ může být každý rok působením pěstitelských podmínek výrazně ovlivňován. Hlavní vliv na změnu má především lokalita, projev ročníku � počasí, agrotechnické zásahy a hnojení (především dusíkem).

Pro snadnější orientaci při nákupu se v drobném balení pro brambory salátové používá obal zelený, pro přílohové červený, na těsta a kaše modrý.

Tabulka č. 1 �Nejrozšířenější odrůdy brambor firmy EUROPLANT

Tabulka č.2 �Specifikace varných typů brambor podle zákona, vyhlášky k zákonu o potravinách

POČET SEMEN A VÝNOS

Druh zeleniny	Poč.semen /1m2	Poč.semen/ar	Poč.semen v kg	Počet sazenic ar	Počet sazenic 1m2	Výnos 1m2	Výnos 1ar
Brukev raná	0,15g	15g	320000	1600	16	1-1,5kg	100-150kg
Brukev	0,12g	12g		630	6,3	2-4,5kg	200-450kg
Celer bulvový	0,02g	2g	2500000	400	4	1,2-1,5kg	120-150kg
Celer řapík	0,02	2g
Cibule semínko	15g	1,5kg				0,7kg	70kg
Cibule ze sazečky	60g	6kg	1000ks			1,8kg	180kg
Cibule šalotka	80g	8 kg				0,7 kg	70 kg
Mrkev			800000			0,6g	60g
Paprika	120g	12kg	130000-330000			0,8kg	80kg
Petržel			800000			0,5g	50g
Pór	0,15g	15g	360000-400000	1700	17	2 kg	200kg
Rajče pole	0,25g	25g	300000-320000	280	2,8	2kg	200kg
Rajče folie						7kg	700kg