Archive for the ‘Knihy’ Category
Po pěti letech jsme se dočkali a je zde další várka receptur a informací – rozšíření knihy Domácí mlékař. Přinášíme vám druhý díl, knihu Domácí mlékař II. Navíc jsme ovšem připravili další překvapení, barevnou laminovanou tabulku, která každému domácímu mlékaři usnadní volbu kultury, pokud nevlastní kulturu právě nabízenou v jakékoliv receptuře na výrobu sýrů. Tabulka pomáhá jednoduše nalézt vhodnou alternativu u jiného výrobce. Tabulka pracuje se všemi běžně dostupnými kulturami na českém trhu a je vložena do každé knihy zdarma jako dárek.
Všem překvapením není konec, rozhodli jsme se také vyrobit Zápisník domácího mlékaře, předtištěný sešit, který každému mlékaři pomůže jednoduše zapisovat probíhající proces výroby sýrů a kysaných mléčných výrobků, ale také v něm nalezne prostor pro důležité zápisky ohledně síly syřidla, ohledně kultur mléčného kysání i forem, které má k dispozici.
Domácí mlékař II
Kniha Domácí mlékař II., která obsahuje 320 stran, tištěných na recyklovaném papíře, navazuje na 1. díl knihy Domácí mlékař.
Každému domácímu mlékaři, který začíná, doporučuji koupi knihy Domácí mlékař 1, neboť je zde v obecné části vysvětlen základ výroby, který je nezbytný pro zpracování všech druhů mléčných výrobků. Druhý díl knihy přináší v obecné části nové informace a v recepturové části obrovské množství nových receptur.
V knizie Domácí mlékař II se neopakuje obsah knihy Domácí mlékař! Oba díly spolu tvoří ucelený svazek. V obou dílech nalezneme receptury jak pro začátečníky, tak pro pokročilé. Druhý díl Domácího mlékaře není přepracovaným prvním dílem, nýbrž jeho plnohodnotným rozšířením.
- Prvních 57 stran obecné části rozšiřuje obecnou část 1. dílu (informace se neopakují, kniha přináší informace nové a rozšiřující).
- Další část knihy je řazena do stejných kapitol jako kniha DM 1, přináší však zcela nové receptury.
- Na konci knihy se opět setkáme s kapitolou – Vady při zpracování mléka ((informace se neopakují, kniha přináší informace nové a rozšiřující) a zcela novou částí – Nejčastěji kladené dotazy.
- Knihu uzavírá abecední seznam receptur z obou dílů Domácího mlékaře.
- Každá kapitola uvádí na začátku seznam receptur, se kterými se ve stejné kapitole setkáváme v knize DM 1.
Doma se nám to hezky vykrystalizovalo. Včera přijel v Ávii ženich naší Slávy – krásný slezský norik. Je to tedy fešák, jen co je pravda, a kdyby se mi neztratil foťák, tak bych sem dala i fotku. Doplním, až ho najdu, pokud nebude plný vody, ale pevně doufám, že nebude. Pan domácí se uklidnil, protože majitel hřebce mu po instrukcích přivezl tabák – naše komunikace posledních dní se totiž většinou minimalizovala na větu – nemám tabák. Kdykoli někdo zavolal, že přijede pro zeleninu, pana domácího tyto návštěvy začaly najednou velmi zajímat a okamžitě se snažil vložit do mého marketingu se stěžejní větou -“ ať přivezou tabák!“. Chudák jedna návštěva netušila, že pan domácí by na ní byl mnohem příjemnější, pokud by místo javorového sirupu, jako dárku z Kanady, přivezla tabák z podkopce. Ovšem vzhledem k tomu, že nesednul na kolo nebo na Sáru a nejel si ho koupit, je to večerní kouření zatím pravděpodobně v mezích normy. :-) 
Eliška neodjela do Prahy k zubaři ukázat, jak si poctivě čistí zuby s důvodem, že „děláme “ sena. Seno nám nezmoklo, neměli jsme už dlouho melouna, Milan mi nepohanil sýr a kuřátka se mají k světu.
Kromě melouna, co víc si přát? Jednoznačně ucelený soubor receptů do čtečky. A není jiné cesty, než si ho bohužel udělat. Tak jsem se na to vrhla a nejen pro sebe, ale především pro děti jsem si udělala kompletní soubor sladkých receptů v pdf a děti, které doposud vařily podle knížek a většinu času jim zabralo nejprve vyhledání knihy, posléze receptu, se vrhly na pečení podle čtečky. Jsou moji průzkumníci. Jeden dělal makový závin, druhý máslovou bábovku a dopadlo to bezvadně – totiž nepřišly se mě zeptat na postup a závin i bábovka byly na stole.
Na této stránce je pod každým článkem tlačítko s možností přidat článek jednoduše do pdf, ovšem pokud chcete soubor receptů, bez fotek, bez povídání, jen strohé recepty, dá to trochu práce, ty pdfka dát dokupy. Zatím jsem si pro sebe udělala kompletní sladké a dalo to 122 stránek. Pak jsem pouvažovala, že by nebylo od věci to dát k dispozici všem. Začala jsem atakovat všechny kolem sebe s otázkami na pravopis – Eliška seděla s notebookem a opravovala, Lucie, jako vystudovaná češtinářka se chytala za hlavu nad mými libozvučnými stylistickými kreacemi, ale pomohla mi také. Petra, ta kromě toho, že mi pomohla, mě většinou odeslala do správných mezí s tím, „že to přeci dělám jen pro sebe ne, tak koneckonců, jaképak cavyky s čárkami?“ :). Vzdala jsem se expresivních výrazů, poupravila jsem občas slovosled – občas mě k tomu nedohnali. Nenechala jsem si vzít “ bude lze“ a tuto e-knížku tedy dávám k dispozici klikem na následující knížku. Je to případně poslední záložka na horní liště.
Stalo se vám někdy, že jste si strašně, ale strašně přáli být Němci? :-) Celkem neobvyklé přání, zvláště v Čechách. Na mě to ale padlo! V této oblasti totiž nemáme šanci a Němci to vyhrávají na plné čáře. Ptáte se v jaké? Je to jazyk. Němci totiž, když napíší list papíru a napíší ho Češi, tak se v podstatě v ničem neliší, krom toho, že jeden je česky a jeden německy samozřejmě, ale …. Němci použijí nespočetně nebo i se to dá spočítat, více velkých písmen jak my. Prostě jejich podstatná jména začínají na velké písmeno, a když se kromě čtyř dětí, malého hospoářství, velmi nenáročného ale velmi zásadového manžela, běhání a pečení vánočního cukroví stane vaší vášní „krasopis“, kde největší důraz je kladen právě na písmeno velké, přijde vám to prostě líto! :-) Zjistíte to hned jak listujete kuchařských sešitem jedné z praprababiček, kterou jste nikdy neviděli, neznali jí a v důsledku zvláštní vlastnosti generace našich rodičů – totiž jejich nevoli k historické sentimentalitě se toho ani mnoho nedozvíte. Část je psána německy, část česky a to máte okamžitě obrovskou chuť upéci právě ten německý recept :-). A protože píšu ráda, je mi to líto, že nepíšu tak hezky a tak jsem se do toho pustila. Není to příliš složité, vzpomínám na období, kdy začal táta chodit na japonštinu do ÚKDŽ a během té velmi krátké doby co si zašel se učit mě stihl nakazit touhou po nejdůležitějším umu na světě, totiž umět japonsky – a já podlehla dříve, než to u něj vystřídalo něco jiného a doma se učila ka, ki, ku, a jak se píše chryzantéma. Read the rest of this entry »
Dnes byl báječný den- tři děti ze čtyř poprvé v životě sbalily batoh, došly 4km na autobus louky, pole, les, ten jim ujel , tak tam čekaly další hodinku. Pak do knihovny a do všech obchodů a my s Hugem zase naproti, až je rodiče, kteří k nám dnes přijeli, přivezou. Stalo se – u silnice, u schránky vyskakují děti z auta a zhruba 10 minut křičí jedno přes druhé, kde byly, co viděly. Jedno dítě vytahuje bílý jelení lůj a druhé okamžitě bonzuje, že zítra mají přivézt o polovinu levnější, ale že si nedaly říct a Kvído, že nutně potřeboval taky jelení lůj, ale když ho koupil, zjistil, že ho vůbec nepotřebuje a navíc vůbec neví, proč zrovna modrý lůj musí být s „placentou“. A že měly salát, rohlíky a větrník…..
Dojeli jsme domů a já jsem právě v extázi !!:-). Rodiče přivezli balík od americké tetičky a zcela nepřehlédnutelné místo v balíku mají dvě knihy – příslib na příjemně provařenou, či vypečenou letošní zimu. Chtělo by se mi zvolat – “ a mám ho!“, ale zvolání přehlušuje listování v knize a zakládání pršovými kartami, co je třeba nejdříve. Karet zdá se málo :-)
Peter Reinhart a jeho Whole Grain Breads – Chleby z celozrnné mouky a druhá, neméně zajímavá – Baking Artisan Pastries and Breads a jak jsem si jí tak listovala, říkám si, to jsou výborné sladké recepty, ty skořicové šneky znám, ty jsou jako od Reinharta a toto je také jeho rukopis – samozřejmě – je to kniha podložená kým jiným než Peterem Reinhartem a Cirilem Hitzem – s dvd jako s přídavkem – vážení, je to fakt poprvé, co mám knihu s dvd – tedy bylo jich více, ale ke mě se už vždy dostaly jen dvd bez. :-)
Pan domácí sleduje mé dvd a občas prohodí – no, to není jako tady, to když béře se do ruky pravítko, aby se změřilo těsto, mě při tom zcela samovelně napadá, co vlastně ještě nemám, vůbec mi to nechybělo a teď jsem najednou zjistila, jak je to dobré :-)) Budu se snažit, aby se na tuto stránku dostalo co nejvíce receptů….
Po delší době také prohlížíme pozorně anketu ohledně dobrovolné skromnosti – 159 lidí, co se pokouší dobrovolně uskromnit a 11 lidí, kteří dělají s novou škatulkou radost panu domácímu… a tak přemýšlím jak se tyhle dvě nové knihy slučují s dobrovolným uskromněním – jak moc je potřebuju? Jak moc jsou zbytečné ? ……. potřebuju je moc :-)))
Americká tetička poslala další z oblíbených knížek. Je to stejná edice, jako
Deliciouse vegetarian Food – edice step by step – (krok za krokem). Obě jsou anglicky psané, velmi návodné a zvláště tato – přímo nabízející k obměně, vzhledem k tomu, že téměř v každém receptu je docela zásadně obsaženo maso či drůbež. Ovšem Asijská kuchyně, jejich omáčky,příprava příloh a zeleniny stojí za to velmi a proto maso zaměňuji, z receptů vyndavám, používám to, co je mi milé.
V této souvislosti mě napadá jedna má osobní historka z minulosti, kdy jsem si dělala odznak na průvodce Prahou a pak pracovala zase úplně v jiném oboru na Hradčanech a z povzdálí pozorovala zástupy japonských turistů a to co nám říkali v PIS ve škole, na vlastní oči. Kromě pár soukromých návštěv jem neprováděla – PIS a kurs na průvodce byla jedna z mnoha mých 
životních etap, kdy cesta je důležitější než cíl a kdy jsem mohla (mohu?) mnoha blízkým připadat jako člověk co příliš neví co chce, pro mě osobně je to ideální vstup na miniaturní zenovou dráhu :-) Tak tedy ta jedna důležitá rada zněla: Jedna z nejnáročnějších skupin jsou Japonci. Chodí za vámi, s bedekrem v ruce a v knize sledují co říkáte. Pokud se příliš vzdalujete pravdě, dají vám to pocítit :-)).
A tak tedy, hned první jídlo, které sem vložím, a které je inspirované touto knihou – je jí skutečně jen inspirované a pokud si jí otevřete a budete hledat rozdíly, věřte, že je bezesporu najdete. Na mou omluvu – nehraje zde až takovou roli angličtina a je to čistě v mé režii. :-)
Kniha je rozdělena na recepty thaiské, koreiské, japonské, malayské a vůbec většinu asijských zemí, navíc na dezerty, které jsou mimo země, stránky s popsanými a vyfocenými ingrediencemi, stejně jako je to ve vegetariánské kuchařce. Je to komerce, ale celkem příjemná a mně se v ní dobře listuje a napadají mě příjemné věci :-)
Máme nejlepší, nejhodnější , prostě nejúžasnější tetičku, která dokáže dokonale skloubit dárek s touhou obdarovaného. Dostala jsem tedy dvě knihy – The art o hadmade bread a The best-ever book of bread. A pak jsem také díky Daniele získala k pročtení a půjčení knížku od Petera Reinharta. 
foto: ukázka z knihy Dana Leparda
Jednoznačně jsem příznivec vlastních podmínek, což znamená, že mé vlastní podmínky a možnosti a mnoha lety zkoušením vytvořené recepty na dobrý chleba jsou pro mě velmi důležité. Ale nedá se žít věčně z kapky vody, někdy má člověk elán a energii a pro vlastní okolí je asi dost dobrá volba, když ta energie zůstává v kuchyni a neodchází z chalupy pryč :-) Proto jsem vděčná za tyto tři nové zdroje a proto bych o nich velmi ráda něco napsala. Read the rest of this entry »
Jak jí svět? Víte jaké množství jídla týdně spotřebuje právě vaše rodina? Máte o tom alespoň malou představu? Říká vám něco kniha Petera Menzela „Hungry planet“ ? Pokud ne, tak pouze malý závdavek knížky, která je zároveň zajímavým fotoprojektem a nejlepší knihou roku 2006 vyhlašovanou James Beard Foundation.
Stojí to za zamyšlení?
Jidáš byl nadšen !!! Eliška nám přinesla knihu a vzhledem k jejímu mladému věku byl Jidáš velmi skeptický :-))). Ovšem hned po prvních stránkách skepse zmizela a ač jsme teprve na 40 stránce ze 407, nadšení narůstá. Na rozdíl od Kláry Jidáš nemá příliš daru řeči a tak místo popisu přepisuje jednu kapitolku pro inspiraci. Kniha je prý určená pro děti od deseti let, ale u nás jí napjatě poslouchá věkové rozmezí 6—- a ten, kterému jsou tři roky, na dotaz o čem knížka je odpověděl – vim, o králíků…
Kapitola 6… O tom jak Frix požehnal El-hréranovi
Proč se mu zdá, že jsem krutá,
že je zrazený,
chtěla bych, aby milovat, co bylo,
než svět byl stvořený.
W.B. Yeats: Mladá a stará žena, překlad Hany Žantovské
Kdysi dávno a dávno stvořil Frix svět. Stvořil i všechny hvězdy a svět je jednou z nich. Stvořil je tak, že rozhodil po obloze své bobky a proto také rostou stromy i tráva na tomto světě tak hustě. Všechny řeky tečou za Frixem. Hledají ho. Když kráčí po obloze, a když z oblohy sestoupí, celou noc ho hledají. Frix stvořil i všechna zvířata a ptáky, ale když Read the rest of this entry »