Archive for the ‘Hlavní jídla’ Category
Potřebovala jsem nějaké jídlo, které by mohlo být jak na večeři, tak na snídani, aby
nebylo extra složité, přitom bylo lehké a vzdušné a použila jsem jahody. Sice jsem koupila tvaroh, tak by to mohly být tvarohové knedlíky, ale knedlíky byly nedávno, tak nakonec padla volba na rýžový nákyp. Je zajímavý, že na rozdíl od rajský s kolínkama tady nákyp nikomu neevokuje školní jídelnu :-)
Nákyp dělám ráda poctivý, s tvarohem, nahoře se zapečenou bílkovou krustou, s ovocem a s bílou rýží. Nesmějí samozřejmě chybět žloutky rozkvedlané v mléce a vanilkový cukr. Na tato jídla nemám recepty, vařím je tak podle fantazie :-))), takže bude pokaždé trochu malinko jiný, podle nálady toho kterého dne. Nákyp je možné celý hotový ještě polít ovocnou šťávou nebo ozdobit čímkoli dle své chuti, ale u nás byl dnes jen takto, „na sucho“. Suroviny vystačí přesně na jeden velký buchtový pekáč.
Suroviny: 2-2,5 hrnky bílé rýže, 7 lžic cukru, 1 vanilkový cukr, 6 vajec, 1 kg tvarohu, jahody, máslo na vymazání , mléko – 200ml.
Nejprve je třeba uvařit si rýži v osolené vodě a to ve dvou a půl násobném množství. Lze také samozřejmě vařit rýži přímo v mléce – je pak jemnější, ale máme zasušenou krávu, takže u nás dnes ve vodě.
Když je uvařená rýže, vymažeme pekáč máslem a nandáme do pekáče první vrstvu rýže, o něco více jak polovinu.
Utřeme si tvaroh s vanilkovým cukrem a se 3 žloutky. Do tvarohu pak ještě rozetřeme 10 větších jahod. Tuto tvarohovou hmotu navrstvíme opatrně na rýži.
Na tvaroh poklademe vrstvu jahod nakrájených na plátky, tolik, aby pokryly celý pekáč.
Na jahody pak navrstvíme opět vrstvu rýže – tentokrát ještě opatrněji.
Nakonec vše zalijeme mlékem, ve kterém jsme rozkvedlali zbylé tři žloutky. Všech 6 bílků schováme.
Pekáč dáme péci do trouby při 200 st. C.
Když je nákyp upečený, je kompaktní a nevytékán nikudy ze stran mléko se žloutky, ušleháme si všechny bílky, přidáme 2 lžíce cukru a 6 jahod. Celou sněhovou hmotou pokryjeme povrch nákypu. Necháme zhruba 10 minut ještě zapéci a hlídáme. Hmota by se měla trochu zvednout a nabýt a zůstat po upečení zvlněná.
Komentáře
Linda | 2. července 2010 v 13:44 | Tohle ale vypada uplne jinak nez to, co nam podavali ve skolni jidelne a co fakt nenavidim. Tohle bych i jedla
Mozna i rada Mozna i moc rada
Hezke leto, L
vypadá náramně, úplně jinak než ve školní jídelně :) a dokonce i mnohem lépe se připravuje než u nás, s tvarohem to musí být mňamka, vyzkouším :)
Jarní květáky pomalu odrostly, ale začíná brokolice :-))). Poslední dny vůbec nepočítám
na pondělky a úterky, (což tedy většinou nevíme, co je za den :-)), ale na půlku vykopané podlahy, zavolat mix, už jsou svezené balíky, ještě otočit, ještě dosekat. Je fakt, že já tyto činnosti jen monitoruju, valím balíky k jedné kupě, dohrabuju, objednávám mix, odháním děti, když už je to příliš, nosím je ze sekačky, pohrabačky a obracečky spící a utěšuju je, když se po cestě v náručí probudí a okamžitě začnou brečet, že sečou, že nejdou spát… :-)))) a vařím. Do toho jsme už dvakrát volali inseminátora – fascinující práce. Obdivuju ty lidi, že se téhle profesi věnují s láskou celý život – jednou rukou může mít mobil u ucha, druhou ruku má po rameno v krávě :-)) Z auta vytáhnou úžasný katalog býků a dají nám vybrat – to většinou poprvé, (normálně by prostě měla zabřeznout hned) pak je za tři neděle další říje, pokud nezabřezne – u nás nepravidelně, protože kráva má cysty – a to už nechává katalog v autě. Potřetí už náš mobilní býk nadává Mařence do potvor a další a další návštěvy už mám jen bezmocný pocit, že naše krásná, tlustá, výkonná Mařenka není dobrá pro nic jiného než pro píchání hormónů a cesty na jatka.Ani jedno ale nejsme moc ochotní dělat a ono se to vždy nějak povede a devět měsíců březosti je klid a pak ještě 42 dní do první říje a dalšího potenciálního zabřeznutí taky a pak zas na novo. Ale už jí je devět a každý rok to začíná být větší a větší drama.
Mařenka nám prostě zestárla a nechce zabřeznout. Je prý tlustá !!!!Kobyly jsou taky tlustý – jsme si dnes všimli. :-))) A taky bylo vysvědčení. Včera jsem si pro něj jela a musím říct, že já a paní učitelka jsme asi jediní -ještě pan ředitel, kdo ví, co na tom vysvědčení je :-))))) Nikoho jiného to tady evidentně nezajímá. Děti měly starost, jestli pro ně vezu nahazovací a kletovací lžíci, další dítě, jestli vezu mlíko a pan domácí, jestli jsem zaplatila kontejner na ethernit :-))) Ale vysvědčení ?!
dnešní karbanátky jsou na krátkou pauzu mezi jarním a podzimním květákem poslední květákové menu :-)). Brambory byly nové, kupované, protože nové ještě nemáme a podle velikosti keříků na poli, ještě dlouho mít nebudeme a nikomu nechutnali. Byly prý nějaké divné.
suroviny: 1 květák, jedna cibule, pepř, sůl, majoránka, strouhanka asi hrnek a půl , mouka asi 3/4hrnku,3 vejce, máslo.
Květák uvařím do měkka v osolené vodě. Když je měkký, rozmixuji ho i s oloupanou cibulí, osolím,přidám vejce, koření,vejce a tolik mouky a strouhanky, aby se daly tvarovat pěkné tuhé karbanátky.
každý karbanátek opráším ještě ve strouhance a usmažím v rozpáleném oleji.
Brambory jako přílohu promíchám s máslem a sypu sekanou zelenou petrželkou.
Je doba jahod a kynuté jahodové knedlíky s domácím tvarohem a domácím máslem jsou
nade vše. Za předpokladu ovšem,že kráva není na spadnutí a nemusí být zasušená. To pak je tvaroh maximálně v 7km vzdáleném obchodě a protože ještě nedávno ho bylo na rozdávání a je dole střecha a do toho posekáno 5ha sena, největší hloupost je se sebrat a vydat se dolů z kopce pro tvaroh. Tudy cesta nevede, tudíž jsem musela najít jinou, schůdnější a tou byla…. strouhanka.
Když to jde s rebarborou, půjde to i s jahodami. Ono na ty tvarohové ještě řada přijde, to si nemůžeme nechat ujít :-))).
Polévka tak trochu tendenčně – květáková – ale dnes na zkus – s celými malými růžičkami, žádná smetana a žádný krém – jaká taky že ? :-))) no a nesmí chybět zmrzlina. Dělat jsem jí nechtěla, jenomže….. z toho dnešního džemu mi zbylo spoustu pěny, která se sbírá a pěna brzy opadla a bylo to dost jahodové hmoty, které mi bylo neskonale líto. Takže jsem jí využili tím nejlepším způsobem :-)))
Suroviny na knedlíky : 600g mouky celozrnné pšeničné přesáté, 14g droždí, 250 ml mléka, sůl, 1 vejce, jahody, máslo.Strouhanka, olej, cukr moučka. Read the rest of this entry »
Květáků je stále dost, tak dnes konečně došlo na ten nejoblíbenější – na smažený s
bramborem a majonézou. Psát na něj recept mi přijde dost nepatřičné, ale tak trochu zrychleně to vezmu :-))). Vody z květáku je mi vždy dost líto, takže většinou bývá i květákový vývar s něčím no a jako zákusek jogurtová zmrzlina. Problém je, že jsem si dnes přečetla pořádně lísteček složení na bedně kornoutků, kterou nám z dobré vůle koupili rodiče a já jim za to byla hodně vděčná, Read the rest of this entry »
Když jsem psala nedávno recept na květák v koření, napsala jsem tam tuto větu:
„Na květák v trojobalu, na placky, karbanátky, květák s bešamelem, mozeček a květákové vdolečky rozhodně ještě dojde“ a když jsem si to včera četla, zhrozila jsem se,že jsem nemohla být při smyslech , když jsem to psala! Nevím, kdo z vás už jedl někdy květákové vdolky, já tedy nikoli Ale když jsem to napsala, muselo mě to napadnout, a když mě to napadlo, asi jsem měla pocit, že by to mohlo jít. Tak mi zbývaly dvě věci. Buďto to tam zpětně vymazat :-)) nebo je fakt zkusit udělat. Takže jsem dnes natrhala květák a pustila se do toho. Řekla bych, že se jídlo celkově povedlo – jen nám oběma přišlo, že to bylo celé takové trochu moc „mastné“. Prostě olivový olej, máslo ve vdolcích, majonéza….. ale kdo je zvyklý na maso, nepřijde mu to asi příliš , pro nás bych příště dala méně oleje do lilku a vdolky rozhodně pomazávala jen vejcem – nikoli máslem. Ono upřímně – byla vůbec hloupost kupovat lilek, když má člověk plnou zahradu květáků a kedluben, ale když ten obchod navštívíme tak málo, což mě sice moc těší, ale pak tam Read the rest of this entry »
A květáků je taky hodně! Jsem letos na ně opravdu pyšná. Mám plné foliovníky květáků a
aniž bych chtěla, jen dva jsou stejně velké – ostatní jsou ještě nedorostlé v různé fázi a dorůstají postupně. Tak jako byl květen salátový speciál, červen bude speciálem kedlubnovo – květákovým :-).
Na květák v trojobalu, na placky, karbanátky, květák s bešamelem, mozeček a květákové vdolečky rozhodně ještě dojde, ale teď, když tu nejsou děti, nemůžu si nechat ujít květák v koření, trochu ostřejší, pikantní, moc dobrý……..
Když jsem šla ráno pro květák, nejprve jsem vybrala ten nejhezčí :-) a pak musela utrhat postranní listy. A jak jsem tak stála nad květákem a trhala boční lupeny, přišlo mi líto té nevyužité masy. Kolik se muselo vytvořit energie pro tolik zeleného materiálu a tak jsem si řekla, že dříve, než to dostanou koně, zkusím okoštovat :-). S chutí jsem se zakousla nejprve do lupenu, ten by nebyl vůbec špatný podusit na zelí a pak – pak přišel na řadu lupenový řapík…. Rozhodně nevyhazovat !!! A tak jsem si domů nesla mnohem více, než pro co
jsem šla. Neodpustím si nedat fotečku mé chlouby – biokvěták z 650 m.n. m. :-))) Hnojený kompostovaným hnojem našich koní a zalévaný nachytanou dešťovkou z venkovní vany :-))
Suroviny: jeden pěkný, čerstvý květák, všechny řapíky listů od jednoho květáku,dvě cibule i s natí,dva st sůl, paprika – zhruba dvě lžíce, sojová omáčka – zhruba dvě až tři lžíce, olivový olej – zhruba 3-4 lžíce, solamyl 3 lžíce,pepř čerstvě mletý, tabasco – pár kapek a 7spice – směs koření, která obsahuje nové koření, pepř, koriandr,cumin,muškátový oříšek a hřebíček. Je jich šest – také mě to udivilo, ale jako poslední složka je napsáno – other spices – a další :-)) takže asi dle vlastního uvážení. Dále pak slunečnicový olej a brambory jako přílohu.
Nejprve se pečlivě omyje květák a nechá se na něm prostřední košťál, aby byl dobře manipulovatelný. Listové řapíky se očistí nožem do hladka, od zbytku listů. Ve větším hrnci se dá vařit voda. Pokud voda vře, sundáme hrnec z kamen, osolíme jí a vložíme do ní květák vzůru nohama, tedy držíme za košťál a ponoříma hlavou dovnitř. Přidáme také řapíky. Přiklopíme a necháme zhruba 15 minut louhovat.
Mezitím oloupu a nakrájím cibuli na plátky, cibulovou nať na kousíčky. V misce si připravím omáčku z koření. Naliju do misky olivový olej, do něj dám sladkou papriku, pepř, tabasco a směs sedmi koření. Dále sojovou omáčku a vše promíchám. Udělá mi to hustou emulzi. Poté rozředím vodou, zhruba 1,5 dcl a rozmíchám solamyl.
Na plotnu si připravím plech, vliju na něj slunečnicový olej, který nechám trochu rozpálit a vložíme do něj cibuli i cibulovou nať a nakrájený česnek. Květák vyjmeme z vody a vložím ho také na cibulku – ne příliš osmahlou, bude se restovat ještě společně, tak aby se příliš nespálila. Vedle květáku vložím i vyjmuté řapíky z vody. Vše poliji omáčkou z koření, na kterou mám takový šikovný instrument – je to umělohmotná hubice, která má na konci balónek. Balónkem se nasaje omáčka a polije se květák :-)). Samozřejmělze použít i lžíce :-)
Květák i řapíky restuji za občasného míchání. Emulze z koření se díky solamylu zhustí a proto, pokud to bude moc, můžeme trochu podlít olejem a rozmíchat.
Hotový, orestovaný květák jsem vložila do hluboké misky a ozdobila květákovými řapíky. Vše ostatní, co zbylo v pekáči – tedy cibulka s česnekem a emulzí z koření jsem použila na posypání brambor na samostatném talíři.
Jako moučník pak velmi rychlá a obyčejná věc. Krásně
mi kysla ta šlehaná smetana, co se mi neušlehala do šlehačky na roládu. Není jí dost na udělání másla, ale je to výborná kysaná smetana a protože si pan domácí zaslouží nějaký moučník, když mu ho hned někdo nesní, tak jsem jen smíchala 250g této kysané smetany spolu s balíčkem – 180g piškotů a 2 vanilkovými cukry.
Směs jsem řádně promíchala, pak rozdělila na půl, do půlky dala ještě 2 lžíce kakaa a rum.
Jinou misku jsem vyskládala nejprve bílými piškoty a pak střídavě tmavými a bílými. Přikryla vhodným talířkem, zatížila a dala do chladu. Nemínila jsem to nechávat moc dlouho, aby to bylo už na oběd, takže jen asi dvě hodinky. Nakonec jsem piškoty vyklopila, pomazala ještě trochu hořkým kakaem a ozdobila mátou – velmi hezky tuto jednoduchou věc provoní.
Komentáře
Máš pěknej květák,krásně bílej 
to je jedna z plodin kterou nevypěstuji protože mi jej napadnou mšice a nebo zežloutne,
zakrývat plody lupenama a sypat popelem
/eko ochrana/se neosvědčila a stříkat jej nechci,stejně pak zapomene vyrůst takže je jen polívkovej 
takže musím do zahrady k soukromníkovi,ten sice nemá úplně bio
ale polobio 
ale tvůj recept vypadá dobře ,tohle teda neznám
[1]: no, já jsem to taky do včera neznala 
, ale pak mě to napadlo 
a z těch květáků mám taky moc radost, přikrývám je spodním lupenem,to jo, na fotku jsem odkryla , ale jinak žádná jícha, ani popel nic. Jen voda.
Tak ti závidím,asi u vás nejsou mšice a nebo je spíš neumím vypěstovat,ale tohle mě netrápí,nemusím umět všechno 
Ve středu kupuji květák
[3]: ne, určitě to nění uměním. Je pravda, že tady mšice nejsou a ani slimáci, jsme dost vysoko – klepu, klepu. Jdou nám tu dobře košťáloviny vůbec, cibule, česnek, ale třeba nevypěstujeme krmnou řepu, tak raději pěstujeme krmnou mrkev, která vychází pěkně. Asi má každá půda něco jiného a my zatím nezjistili, jak jí pomoci k lepší řepě .
A já to mám stejně s lilkem také zatím kupuji !!!
Dnes jdu zkoušet toto jídlo, akorát nemám to koření 7spice, ale tak si rozdrtim to, co mám-hřebíček,muškát.oříšek, pepř, nové koření…a budu mít 4spice.. Jsem na to zvědavá, asi také předem květák rozeberu na růžičky , vcelku se mi zdá, že je to takové nepraktické..ale uvidíme.Dám vědět, jak to dopadlo, a jestli chutnalo…i když mě to bude chutnat 100%ně
[5]: přesně stejně jsem také dlouho uvažovala -rozebrat či nerozebrat ? )) ale nakonec jsem chtěla prostě ten výsledný efekt té červené hlavy, s tím, že růžičky samotné udělám jindy a myslím, že to budou dvě různá jídla, protže růžičky se hezky orestují celé, kdežto květák je uvnitře jen chycená, když se dělá celá hlava. Ale je pravda, že na plotýnce v pánvi je to nepraktické, zvlášť, když je veliký
Takže…květák jsem tedy rozebrala, a vše dobře dopadlo jen té omáčky bylo nějak moc, příště jí udělám o pár lžic méně, nebo spíš méně naředím, ale je to fakt dobré!!! Teď ještě aby to chutnalo i příteli…ale co, já to kdyžtak zdlábnu..D
Tak příteli to chutnalo moc a moc, což jsem vůbec nečekala.. takže zakládám mezi oblíbené recepty…kuju
Včerá byl k večeři květák alá květák z kopce …
Výsledek,všem chutnal a byl výborný,koření jsem teda taky trochu improvizovala ale výsledek mě docela překvapil,jednoduché a výborné a co víc masařům chutnal taky ,pro nás omáčky není nikdy dost,sem ještě přidělávala ,chlapi v něm ctěli květák utopit
Kedluben je zase jako máku – k snídani, ke svačině, jako hlavní jídlo – škoda, že se mi špatně kombinuje s koprem. Jídlo bylo dobré, ale je potřeba ubrat z dávky v suroivnách trochu mléka. Mléko, ve kterém se vaří kedlubny se nevyvařilo tak moc, jak bych si to přála, nějak mi to čas nedovolil – špatné plánování :-))) suroviny na bešamel byly přesné a další mléko už nezhoustlo, takže omáčka byla řidší, než by měla být.
Suroviny : Kedlubny – zhruba střední, sůl, 400ml mléka – tohoto by právě mohlo být jen tak asi 300ml. Olej. Bešamel: 60g másla, 66 g mouky, 500ml mléka, sůl,pepř, muškátový oříšek , čerstvé oregano (lze samozřejmě cokoli, ale mě ještě nedorostlo :-). Dále brambory,niva na posypání brambor.
Nejprve umýt, oloupat a dát vařit na plátky nakrájené brambory do osolené vody. Poté oloupat kedlubny a nakrájet je na kostičky. Na troše oleje – horkého, je začít mírně orestovávat,přisypat dobromysl, pak osolit a přilít mléko (lépe méně). Když kedlubny změknout, zalít bešamelovou omáčkou, kterou připravíme následovně. Do malého hrcne či
rendlíku dám máslo, přidám mouku a přidám mouku, udělám velmi světlou jíšku do které za stálého šlehání metlou přilévám mléko – celých 500ml. Pak osolím, opepřím a přidám muškátový oříšek. Vařím na mírném ohni do zhoustnutí. Nejprve je to vše po rozmíchání velmi řídké, ale ono to zhoustne ! :-))
Kedlubnu s bešamelem nechám ještě na mírném ohni povařívat – čakala jsem, že to ještě zhoustne…. a na talíři podávám s bramborem sypaným strouhanou nivou.
CIBULAČKA
Cibulačka bude rozdílná podle množství cibule :-), může být až krémově hustá nebo řidší. Dnes je to řidší varianta.
Suroviny: zhruba 4 -5 cibulí, voda – 1,5l, trochu másla, sůl, pepř, 2 lžíce lněného semínka, sušený tvaroh na posypání (lze
nahradit parmazánem v případě nouze :-))) a v případě úp
lné nouze lze posypat eidamem – ale to není tak dobré) a jedno vejce.
Cibuli nakrájím na kostičky, na troše másla jí malinko zpěním, zaliji vodou, osolím, opepřím a vařím do úplného změknutí cibule.Zhruba pět minut před koncem nasypu lněné semínko a nakonec rozkvedlám jedno vejce. Při více času a použití dvojnásobného množství cibule je polévka hustší
konzistence i sladší chuti. Sušeným tvarohem či parmazánem se sype na stole na talíř.
Komentáře
Slintám ráno a stejně tak i večer,fakt asi k tobě jen s plným žaludkem,úplně cítím tu vůni jídla a pohody
Strasne moc sa mi paci Vas blog, receptiky, netradicny zivotny styl, aj nasa spolocna zaluba v peceni chleba doma… K cibulacke som chcela len jednu poznamku – raz v pripade takmer prazdnej chladnicky som ju varila tiez a nasla som kusok hermelinu. Pokrajany na kococky do horucej polievky ju robi uplne neodolatelnou…
[2]: Moc tě zdravím a moc děkuji – to je milé !!!
Rozhodně mě moc baví péct chleba )
a s tou polévkou, souhlasím, hermelín mě nenapadl, to rozhodně zkusím. Myslím, že cibulačka má velmi vřelý vztah k sýrům, nejlépe k těm, co se trochu táhnou.
Dnešní lilek – ač nerada chválím jakýkoli vlastní výtvor, byl fakt vynikající :-)) a to tak, že
ho pochválil i pan domácí :-))). Potřebovala jsem spotřebovat žampiony a mám doma lilek, tak jsem zkusila experimentovat a vyplatilo se plnou měrou. Nic tomu nechybělo ani nepřebývalo, prostě ideální jídlo :-). Protože sundaváme střechu na naší sto let staré chalupě , jsme ve fázi vyklízení a topení venku, neboť, když se uvnitř v těchto vedrech zatopí, nedá se tam už spát. Jenomže venku jsou zatím jen kamna ! Zhruba 60 m na východ od chalupy. Jinak celá kuchyně je uvnitř a stůl – ten je venkovní a ten je zhruba také 60 m od chalupy, ale západním směrem :-)) Mám to teď takové pochodové cvičení, připravit, uvařit, prostřít, uklidit….. a 5 km je v kapse ! No, a když jsem byla dnes ve fázi pečení lilku na plechu na kamnech – na východě, stál nade mnou pan domácí s frézou, zastavil stroječek a jal se mít proslov. “ Tak si tak říkám, jaký ty máš vlastně štěstí ! Jiní si musí jezdit na dovolenou, kvůli takovýmu vaření v přírodě …..“ Zhruba o hodinu později jsem mohla oplatit stejnou mincí, když jsem před nasávajícím nosem a hláškou “ cejtím štrůdlíček ! „, vytáhla z trouby …. “ obyčejný “ chleba :-)
suroviny: 1 lilek, 2 větší cibule, 4 stroužky česneku, 4 lžíce sladké papriky, sůl, olivový olej, slunečnickový olej a čerstvá dobromysl – svazeček na posypání brambor. 500 g žampionů. 8 vajec. Brambory na přílohu.
Nejprve oloupu a omyju brambory, nakrájím na čtvrtky či osminky, osolím a dám vařit. Poté
nakrájím lilek na kolečka, asi 3/4 cm silné. Oloupu. Oloupu cibuli a nakrájím na plátky. Oloupu česnek. Do veliké, nejlépe čtvercové mísy či nějakého pekáčku naliji olivový olej – nešetřím ! Nasypu na něj červenou papriku, utřu stroužky česneku a přidám a přidám nakrájenou cibuli. Celou směs řádně zamíchám – a vložím do této směsi kolečka lilku. Všechny je ve směsi řádně promíchám, tak , aby byly všechny červené a ještě s nimi opatrně vytřu nádobu. Pak přiliji ještě trochu slunečnicového oleje navrch a posypu žampiony. Nechám chvíli odležet. Mezitím si rozpálím na plechu olej – minimálně – nemusí být mnoho a nasypu celou směs na plech. Opékám lilky a postupně je stále obracím. Nakonec, když jsou lilky dostatečně orestované a zelenina pěkně osmahnutá, žampiony tmavé, udělám po celé ploše plechu volská oka z vajec. Na spodní fotce ještě ve fázi po vyklepnutí vajec. Nenechám je ale ztvrdnout, aby volská oka držela tvar, nýbrž po krátkém zavadnutí bílku propíchnu žloutek a nechám je trochu rozlít. Nakonec, když už je celé vejce natuhlé, sundám z kamen. Brambory na talíři pokapu olivovým olejem a posypu sekanou dobromyslí.
Komentáře
tak Klárko ,dnešní oběd byl ve skoro-stylu „lilek z kopce“ a je to velká mňamka,,,Tvá volská oka na tom vypadají úžasně ,,my to měli jen zalité vajíčkama a posypané cibulí a hooodně sýrem a také se to vyvedlo,,,jen ty kamna na zadradě nám chybějí :o)))))…Darina
Ty jo tak ty jsi měla dnešní jídlo i s pochoďákem,vzpomínka na mladá léta kdy se chodilo na výlety a vařilo v přírodě na kotlíku …to byla idylka,ale na furt bych to nechtěla
A mimochodem jídlo vypadá báječně a nejlíp se určitě podařil ten chlebový štrůdlík ![[:tired:]](http://bs.jxs.cz/ublog/emoticons/tired.gif "[:tired:]")
Dnešní den je kopií včerejška – seno, horko, rychlého jídla třeba. Proto obyčejná rýže s
obyčejnou zeleninou. Jediný neobyčejný je na ní česnek medvědí a domácí homolky.
Česnek medvědí je krásná bylina, zplaňuje a na místě, kam se zasadí, vytváří krásné trsy s listy podobnými hodně velikým konvalinkám. Vonní už z dálky česnekem, má bílé květy a je ohromně zdravý :-)
Domácí homolky – to je zase náš domácí falešný parmazán – štiplavá chuť usušeného tvarohu se solí a kmínem. Vynikající pochoutka na několik způsobů – jak ve fázi zrání jako pomazánka, tak polotvrdé k zakousnutí a nakonec už úplně kamenné – postrouhané na rýži nebo zeleninu. Stačí je jen udělat, uchránit a nandat do třílitrovky, aby čekaly na svou chvíli. Ne vždy se člověk dostane přes první dvě fáze k té třetí – o čtvrté, totiž následné – výrobě olomouckých tvarůžků už ani nemluvím…..
Naše děti nemají moc rádi rýži. Milují jí v rajské omáčce a jinak jí sice sní, ale „ofrňují se“. Dnes, když zjistily, že to bude rýže se zeleninou a viděly rýži s mrkví a hráškem na talíři, prohlásily, že by potřebovaly kečup, protože pak to bude vypadat úplně stejně jako hranolky !! :-))) Ó má domácí stravo, odpusť……!
suroviny: rýže – 500ml, hrášek s mrkví – buď čerstvý – to ještě ne, nebo sterilovaný či mražený. Česnek medvědí asi 7 listů a olivový olej, jemně homolek na posypání.
Nejprve je třeba, tentokráte bez restování, vložit do hrnce rýži, dva hrnky, přisypat hrášek a mrkev – celkem 700g, vložit na proužky nakrájený česnek medvědí, zalít pěti hrnky vody, osolit a uvařit do měkka. Po uvaření se zelenina natetelí nahoru, proto je třeba jí trochu s rýží promíchat a v tento moment přilijeme i trochu olivového oleje, cca lžíci. Nandám vše na talíř a posypu dost zásadní věcí – totiž tvarohovými homolkami nebo tvrdými syrečky -jak kdo chce nazvat.
Náš česnek medvědí – na obrázku, je už značně vypelichaný, ale hezké listy na vaření se stále ještě najdou :-)))
Když jsou sena, tak se pracuje a moc se nejí ! Jí se po práci a je třeba uvařit něco
rychlého a lehkého, protože, když se dělají sena, je většinou dost vedro. Nebo pak něco sladkého proti depresi – to když náhodou vedro přestane být a vše zmokne. „Však má správné seno jednou zmoknout“, říká lidové přísloví. Někdy se to přísloví i znenadání změní na „dvakrát zmoknout“ a někdy se z přísloví stane – však nakonec, co bysme neudělali senáž !!! Ale letošní rok tak zatím nevypadá.
Dnes ani nebyly ambice na jakékoli domácí těstoviny, prostě ty, co máme koupené ve skříni se rozhodně hodily a když jsem zahásila, že budou výborné těstoviny se špenátem – strhla se docela slovní přestřelka. No přestřelka – prostě zaznělo tu pětkrát – “ já špenát nerad -a ! „, takže navíc ještě malá dodělávka – těstoviny s klasickými rajčaty na olivovém oleji,cibulce, česneku a čerstvém oreganu.
Suroviny: těstoviny 500g, sůl, špenát mražený,1 vejce, 100ml smetany, 5 rajčat, 2 cibule, 3 stroužky česneku,olej, 5 asi 15cm snítek čerstvé dobromysli, oregano molido neboli dobromysl obecná neboli sušené oregano buď mleté, nebo nemleté.Olivový olej.
Nejprve dávám vařit do hrnce vodu, aby byla vroucí dříve,než si udělám zbytek. Do vroucí, dobře osolené vody – u těstovin netřeba se nikdy bát soli, vsypu balíček těstovin – dnes vrtule.
Mezitím dám na rozpálený olej osmahnout nakrájenou cibulku na proužky spolu s jemnými plátky česneku. Po orestování přidám na osminky nakrájená rajčata. Osolím a přidám sušené oregano a čerstvou dobromysl, nasekanou na drobno. Po chvíli dušení rajčata vařečkou ještě trochu pomačkám, nechám ještě chvilku prohřát a odstavím.
Do druhého hrnce vložím špenátový protlak, nechám rozehřát do horka, osolím, přidám vejce, rozmíchám řádně a přiliji smetanu. Nechám prohřát a mohu podávat spolu s těstovinami. Nejprve nandavám na talíř rajčata, do nich pak těstoviny a zdobím listy dobromysli. Stejně tak nejprve špenát, těstoviny a ozdoba opět ze špenátu.
Takto připravené špenátové těstoviny zdají se chudé na suroviny, ale při správně zvolené dávce soli je špenát se smetanou naprosto dostačující. To samé platí o rajčatech s česnekem a cibulí.
Jako tip doporučuji vřele sehnat jakéhokoli nemajetného kamaráda, který jezdí sbírat na zimu do Španělska olivy a přiveze domácí olivový olej od olivového farmáře – to je skutečná lahůdka!! Díky Filipe ! Mám pocit, že na těstoviny s takovým olejem je skoro škoda cokoli dávat :-)))
Komentáře
