Archive for the ‘Moučníky’ Category
Soufflé – těžko najít správný překlad. Když jsem hledala, našla jsem nejčastěji nákyp a kuřecí k tomu :-)). Soufflé prý jemnější než paštika !!! Občas trávíme dlouhé zimní večery ve společnosti přítele počítače a zrovna nedávno jsme shlédli Škvankmajerova otesánka… brilantní podívaná. Ale museli jsme odehnat děti, protože jsme záhy zjistili, že to není pro ně. A protože to jsou děti šikovné, našly si hned nějakou náhradu na příště. Hodně romantickou a ne tolik brilantní. Za to se tam po celý film vyskytovalo slovo “ soufflé“. Hlavní hrdinka ho neustále a všude pekla a byla neporazitelná – vždy se povedlo, vždy ho vyndala podle čuchu přesně a i přes obrazovku bylo lze cítit tu vůni. Začala jsem hlavní hrdinku, štíhlou, hezkou, vysokou a navíc šikovnou -pomalu nesnášet. A řekla jsem si – když ona, tak i já… :-)))
Přečetla jsem o sladkém soufflé co se dalo, ale všude se píše o čokoládové specialitě, jemné a křehké, řídké či dopečené a navíc ve speciálních hrnečcích, které samozřejmě nemám. A běžně nemám doma ani tolik kvalitní čokolády, navíc jen málokterá kvalitní je bohužel bez lecitinu, takže jsem se ponořila do vyhledávání toho správného receptu na zkouškové něco, co by se tomu lahodnému soufflé mělo podobat. A upřímně, dala jsem schválně na titulní stranu anketu, kdo to jak s tím soufflé má a většina , kdo do ankety hlasoval (pomiňme, že ta většina jsou čyři lidi) je na tom stejně jako já. Zná, ale nikdy nejedla. Proto v podstatě, pokud to , co vzejde z dnešního receptu, bude dobré, můžeme to doma soufflém nazývati zcela bez problémů .))
Na mocca soufflé je tedy třeba _ 1/2 hrnku kakaa, 2 lžičky instantní kávy, 2x 1/3 hrnku cukru, 1/3 hrnku strouhaného kokosu,4 lžíce kukuřičného škrobu, 7 bílků, kousek vanilky, hrnek mléka, tuk na vymazání a kokos na vysypání hrnečků. A pak ty hrnečky. Měly by to být však hrnky přímo na soufflé, z rovným okrajem, ne příliš vysoké, zhruba takovéhle.
Já jsem si vyndala, vymazala a vysypala svoje keramické hrníčky, které bohužel nemají boky rovné, ale jemně kónické.
Pak už došlo na samotnou přípravu. Nejprve je třeba vložit do nádoby se silným dnem 1/3 hrnku cukru, kakao a kukuřičný škrob. Chvilku sypkou hmotu mícháme na kamnech, pak do ní nalijeme mléko a mícháme do zhoustnutí. Po jemném zhoustnutí sundáme z kamen a přimícháme do hmoty dvě lžičky instatní kávy a vanilku. Zamícháme.
Připravíme si sníh, ne zcela pevný. Do sněhu pak přimícháme 1/3 hrnku cukru a kokos. Sníh potom velmi jemně zamícháme do kakaové hmoty. Hmotu nalijeme do připravených hrníčků, které jsou vymazané máslem a vysypané kokosem a mají utřený okraj kvůli tomu, aby se hmota z hrnků lehce vyhrnula nahoru.
Pak už hrníčky dáme do trouby na 100 st. C a a přivedeme až ke 150. Soufflé, podle toho všeho, co jsem vyčetla, by mělo hezky vyjet nahore, rozumněno – rovně ještě minimálně 1cm nad formu a pak teprve ten hezký, neprasklý oblouček. No, tak přesně tohle mi to neudělalo :)). Nahoru nic nevyjelo, teda vyjelo, ale nepatrně, jen se to krásně nafouklo a pak to prasklo, ale až budu dělat to pravý čokoládový …. .))
V každém případě to chutnalo dokonale. Nahoře křehká krustička a uvnitř ne úplně tekavé, to jsem si skrz tu prasklinu už v troubě hlídala, jen vlhké a jemné a prostě pohádka. Z tohoto množství je toho sedm hrníčků a mělo by se to ještě navrch jemně poprášit kokosem, to jsem neudělala, nechtěla jsem zbaběle zakrývat tu prasklinu, která tam být neměla. No, muffins to nebyly, byla to generálka na soufflé…..
Kdo znáte skutečné soufflé- ne opravdové čokoládové, ale opravdové mocca soufflé, tvrdě hodnoťte, zda se povedlo něcojakosoufflé, houba, prasklá roláda v hrníčku, nebo prostě co.)) – to, že to bylo výborný, to je už doma, ale ještě zjistit, jak na příště… a na to je potřeba někoho, kdo tomu rozumí :)))
Už pomalu odvály sladké chuťě vánoc a doma začala zase nálada na něco sladkého jiného. A dnes nebyla vůbec nálada na recepty, ale 
na vlastní kreativitu. Tak jsem si připravila váhu, suroviny a pečlivě zvážila všechno, co jsem tam šoupla :-)). Výsledek je dost chutný !!!
Na makové šneky je potřeba: 750 g pšeničné celozrnné mouky přesáté, 47 g droždí, 2 celá vejce, 170 g cukru krystal, dvě lžíce cukru moučka s vanilkou, citronová kůra, 250ml mléka, 178g másla – na nádivku: 250 g máku, 200 g cukru, trochu skořice, citronová kůra, 390 ml mléka – na polevu: 6 lžic moučkového cukru, lžíce rumu, šťáva z půlky citronu, 1 bílek ( cukr lze přidat 2 lžíce podle potřeby)
Nejprve je třeba udělat kvásek z trochy mouky, droždí a trochy cukru a mléka. Když kvásek vzejde, přidá se rozpuštěné máslo, cukr, moučkový cukr s vanilkou, citronová kůra, zbytek mléka, celá vejce a vše se řádně prohněte a dá se
do tepla kynout na dvě až tři hodiny.
Než těsto vykyne, připravíme si nádivku – nameleme mák, dáme ho do malého hrnce, přilijeme mléko – cukr,skořici, trochu citronové kůry a lehce povaříme.
Poté si oddělujeme z těsta menší kousky, které uhněteme jako hady, rozplácneme rukou a potřeme lžící makovou nádivkou. Pak zabalíme a položíme na plech hlavou dolů :-))
Nenecháváme na plechu příliš dlouho před vložením do trouby a hlavně ne příliš na teple – šneci by se „rozplácli“. Pečeme při 200 st. C a ne nijak moc dlouho.
Po upečení šneky opatrně vyndáme z plechu – jsou křehcí a pomažeme je ihned nádivkou , kterou jsem udělala tak, že jsem rozmíchala moučkový cukr s bílkem, rumem a citronovou šťávou – řádně rozmíchala lžící. Cukru lze přidat dle p
otřeby, pokud by se zdála stále řídká.
Naše uvažování o oplatkách nastartovala hlavně zmrzlina, protože jsme zjistili, že zmrzlinové kornoutky nejsou zrovna libá záležitost, a že by nebylo vůbec marné si udělat svoje. Hledali jsme všude možně. Nakonec jsme našli jakýsi elektrický oplatkovač ze Slovenska, ale doma dělaný a říkali jsme si, nemusíme mít vše. Zase další krám domů, tři tisíce pryč a jistota, že bude fungovat žádná. Navíc jsme ani neměli jistotu, zda i nám vydrží entuziasmus a nebude to jen zbytečná bedna ležící po většin času na polici v chlívku. Ale jiskřička byla zažehnuta ! A pak…. pak jsme přišli na článek Farfally u pana Cuketky a ten jiskřičku dokonale rozhořel. Farfallin článek je čtivý a my začali hledat více, lépe a radostněji.Navštěvovali jsme pravidelně aukro, ale stále jen orezlé, poměrně drahé oplatkovače. Už jsem přestala doufat….. Read the rest of this entry »
Na upečený a jemně vychladlý perník natřu polevu, kterou dělám tak, že si ušlehám sníh, do kterého přidám šťávu z půl citronu a postupně přidávám cukr, až je poleva jemně hustá. Namažu na perník a nechám ztuhnout. Pak teprve krájím.
pernikova buchta je i me prokleti.. ale naposledy se mi povedla vyborna pri rannim experimentovani s jednou mrkvi, podmasli/mlekem a korenim do perniku.. byla uplne skvela, mrkvovy kolac to nebyl, ale asi te kyprosti a vlhkosti dost pomohla.. a bez slehani bilku! z tech slozitejsich super uslehanych veci mi vzdycky vysel suchy piskot. proste tentokrat vysoka nadychana korenena dobrota.. skoda ze to delam vetsinou co mi prijde pod ruku…
Vypadá moc hezky a nebýt přeslazená z ustavičného ujídání cukroví, hned bych si takovou voňavou sladkou snídani dopřála 
Nám doma (a nejen doma, tchýni jsem ji pekla na přání i místo narozeninového dortu) moc chutná tahle varianta – http://madlinakuchyne.blog.cz/1005/celozrnny-meda-s-pernikovou-vuni
Výborná je varianta se sušenými švestkami nebo brusinkami.
Tištěnou formu receptu naleznete v knize Domácí pekař.
Babička do perníku přidává povidlí rozpuštěné v mléce a musím říct, je to jedna z nejlepších perníkových buchet, co jsem zatím ochutnala, ale ta tvoje vypadá hodně podobně a láká mě ta kandovaná dýně :)
[1]: Já vařím právě hodně od oka a tento blog mě donutil )) vážit, což je na jednu stranu dobře, protože teď už je jasné, jak tu buchtu příště dělat a nezapomenu )
[2]: Já také nejsem zrovna sladkomil, ale ostatní doma jo a je to taková jednoduchá snídaně. Se sušenými švestkami – to musí být moc dobrý !!
