Archive for the ‘Sušenky a cukroví’ Category
Několikrát do týdne dostávám otázku „můžu si dát piškoty s mlíkem?“ a dnes k tomu ještě přibyla ranní hádka dvou dětí, co je to chuť 
a co je to hlad. Hugo byl ale nekompromisní. Piškoty s mlíkem jsou hlad. Dort je chuť. :-)) No a protože je spotřeba piškotů obrovská a slepice snáší ostošest, zase jsem se jala hledat další recept.
Mám zde už jeden, z předvánoc, podle kterého dělám piškoty už x let. Ale nejsou tak pěkně nadýchané, prostě chtěla jsem zkusit recept jiný, zda nebude lepší. A našla jsem v Anuši Kejřové, ve zlaté a úsporné kuchařce. Recept je oproti mému původnímu v jiném poměru cukru a mouky na vejce, je tam obého ke gramáži vajec méně.
Tyto piškoty předčili naše očekávání a pan domácí se nechal slyšet, že upéct piškoty je poměrně jednoduché, a že tedy odmítá už další kupovat :-)) – rozhodně to bude prý práce dětí. Pytlíků ubyte, místa v batohu taky a chuťově prý zatím nejlepší.
Tak tedy piškoty
Na piškoty podle Anuše Kejřové je třeba 5 vajec, 120 g cukru krupice, 130g mouky pšeničné celozrnné přesáté, trochu citronové kůry nebo lžíce kakaa.
Postup je velmi jednoduchý. Oddělíme žloutky od bílků, vyšleháme žloutky spolu s cukrem – podle knihy je třeba šlehat 3/4 hodiny, vzhledem k tomu, že šlehal robot a na vysoké otáčky, nechala jsem ho šlehat cca 10-15 minut. Pak se přisype buď citronová kůra z půlky citronu nebo lžíce kakaa. Na kakaové jsem použila kakao Venchi a děti, když si měly vybrat, které chtějí raději, upřednostnily piškoty kakaové.
Následuje lžícování mouky a úplně nakonec tuhý sníh.
Piškoty sázím lžičkou na pečící papír na plechu, posypávám moučkovým cukrem přes cedníček a dávám péci do 150 st. vyhřáté trouby. Pečou se poměrně rychle. Zhruba pět minut po vyndání z trouby už sundavám z papíru a dávám do mísy. Piškoty jsou vynikající, rozplývají se v puse a obávám se, že jejich spotřeba bude veliká :-) Read the rest of this entry »
Naše uvažování o oplatkách nastartovala hlavně zmrzlina, protože jsme zjistili, že zmrzlinové kornoutky nejsou zrovna libá záležitost, a že by nebylo vůbec marné si udělat svoje. Hledali jsme všude možně. Nakonec jsme našli jakýsi elektrický oplatkovač ze Slovenska, ale doma dělaný a říkali jsme si, nemusíme mít vše. Zase další krám domů, tři tisíce pryč a jistota, že bude fungovat žádná. Navíc jsme ani neměli jistotu, zda i nám vydrží entuziasmus a nebude to jen zbytečná bedna ležící po většin času na polici v chlívku. Ale jiskřička byla zažehnuta ! A pak…. pak jsme přišli na článek Farfally u pana Cuketky a ten jiskřičku dokonale rozhořel. Farfallin článek je čtivý a my začali hledat více, lépe a radostněji.Navštěvovali jsme pravidelně aukro, ale stále jen orezlé, poměrně drahé oplatkovače. Už jsem přestala doufat….. Read the rest of this entry »
