Archive for the ‘Vegerecepty’ Category
Toto jídlo by se mělo nazývat cannelloni. Podle slovníku vaření jsou to : Těstovinové
závitky – duté válečky z nudlového těsta, které plníme různými náplněmi a zapékáme. Jeden člověk spořádá tak 4 válečky.
Ovšem neodvažuji se napsat na moje duté válečky cannelloni. Nazývejme je proto duté válečky plněné zeleninou :-))) a navíc, vzhledem k přítomnosti celozrnné mouky v těstu, lépeřečeno díky celozrnným těstovinám, porce pro jednoho člověka jsou válečky pouze dva. Další dva až po trávicí odmlce :-).
Tak tedy, cannelloni lze koupit buď hotové, stejně jako lasagne, nebo si je lze vyrobit, jako v tomto receptu. Těstoviny vyrábíme podle tohoto základního receptu na celozrnné těstoviny. Těsto je třeba vyválet a nakrájet na dlouhé obdélníky, které se vaří stejně jako lasagne – ve velikém hrnci maximálně po čtyřech, uvařené ve slané vodě se postupně vyndají, osuší v čisté utěrce a připraví k plnění. Naplní se hmotou, zarolují a vloží do vymazaného pekáče. Naskládané ruličky se nakonec pokapou olivovým olejem. Vše se zalije velmi obyčejnou omáčkou, která je udělaná tak, že se do mléka na kamnech rozpustí máslo a za stálého míchání se přidá sůl a mouka. Vše se chvilku vaří do velmi jemného zhoustnutí – skutečně nepatrného. Tím se tedy polijí rolky. Read the rest of this entry »
Vánoční štola – pro mě premiéra. To bych prý na blog nikdy psát neměla, protože pak to spousta lidí prý nebude číst. Ale protože si uvědomuju, že blog není o tom, kolik lidí ho čte, ale o určitém souznění mezi spřízněnými, klidně si to troufnu a jdu s kůží na trh, a až se tady sejdeme za deset let, u štoly desáté (pevně doufám, že mě to rozbalení za tři neděle neodradí, už to bude snad i se zkušenostmi.Nejen, že jsem štolu ještě nikdy nepekla, ale ani nikdy
nejedla. Když jsem jí poprvé viděla u známé, které jí upekla maminka, moje mysl prožívala zrovna jakési sebezpytující období a já si takovou kalorickou bombu odepřela. Časy se ovšem mění. I když ne tak zcela. Pravidelně začátkem prosince si tak nějak přirozeně navozuji přísný cukrový půst – tedy půst od rafinovaného cukru. Nevím, proč to na mě chodí touto dobou, ale docela zdárně se díky tomu prokousávám obdobím pečení vánočního cukroví – většinou to netrvá moc dlouho a je naděje, že až se bude tato štola krájet 24. prosince ne, to u nás všichni čekají na zlaté prase, tak snad 23. nebo 25., že už bude po půstu.
Protože tedy štolu vůbec neznám, vyndala jsem spoustu kuchařek a začala jimi listovat. Hezký večer to byl, ale na jeho konci žádná zmínka o štole, natož recept. Inu, zašla jsem tedy na osvědčené místo – ke Gurmánce a zkusila najít tam a samozřejmě našla . Šárky článek o vánoční štole je nejen přitažlivý receptem, ale i podáním, tak jak je to na těchto stránkách zvykem. Štola vypadá krásně a tak jsem si řekla, “ jdeme na to!“. Read the rest of this entry »
Tak konečně zase po roce první z vánočního cukroví – pracny. Rovnou dva druhy – bílé a
tmavé – i když ty bílé jsou vzhledem k absenci bílé mouky víceméně jen světlé. Oba dva druhy od sebe odlišují jen 4 lžíce hořkého kakaa. Pracny z celozrnné mouky nejsou nijak složité, těsto je třeba udělat den předem a nechat ho odležet. Doporučuji ale vřele mouku předem přesát a péci jednoznačně jen z mouky co nejvíce zbavené otrub. To ostatně platí pro všechno vánoční cukroví. Na přesátí stačí obyčejný kovový, velmi hustý cedník ve kterém po přesátí zůstanou otruby, které neprojdou sítem. Cukroví je potom jemnější a neškřábe v krku.
Na pracny je potřeba: 400 g hery( může být samozřejmě máslo, ovšem máme nyní másla jen tak tak na mazání, takže hera jako náhražka, 350 g ořechů, 400g mouky pšeničné celozrnné přesáté, 200g cukru, 2+1/2 hřebíčku, 2 vejce. Těsto na tmavé pracny pak děláme stejně, jen do těsta přidáme ještě 4 lžíce kakaa. Místo kakaa lze použít také 100g strouhané čokolády, ovšem tyto pracny jsou kakaové.
Nejprve si připravíme do mísy všechny suroviny a těsto pečlivě uhněteme. Vložíme do talíře, přikryjeme igelitem a dáme do chladu na alespoň 12 hodin chladnout. ( dobrá zpráva je, že při absenci času lze péci z těsta ihned- nelepí se, ani nedrobí) , ale po uležení je tvárnější a plastičtější. Read the rest of this entry »
Tak už je to zase tady. Lopata, lopata, hrablo nemáme, takže zase lopata. Ráno to člověk odháže ke koním a krávě a ke slepicím a večer může znovu. Taková malá zimní posilovna. Ale dnes už musím začít s pečením cukroví a neměla jsem spoustu věcí, takže jsem se celé ráno rozhodovala, jestli po dlouhé době slezu z kopce nebo ne. Včera jsem to disciplinovaně odpískala. Dnes sedím u snídaně a říkám, jdu dolů, kdo chce, může jít se mnou. Hugo nemá lyže a jsou mu tři roky, takže ta nejhorší varianta je jasně to, když se ozve on, že chce jít :-))). SAmozřejmě, ozve se jediný Hugo :“ Kláro, mě nevadí, že nemám Lyže, já půjdu klidně na bobech !“:-)) Nejhorší varianta se na poslední chvíli naštěstí neuskutečnila, protože ostatní zůstali doma, takže nešel ani on. Řidiči byli ohromně vstřícní a ohleduplní, zastavilo mi na sílnici tam i zpět hned první auto, takže vlastně parádnická cesta.
Konečně už se podařilo dodělat všechny perníčky, na které mám recept od úžasně šikovné Vesky. Moc ráda tady dám fotku jejích perníčků, protože já se svou pečlivostí a precizností se na takový výsledek v životě nedostanu a pro ty, kteří jsou na tom podobně jak já, fotky moje, abysme si vzájemně udrželi sebevědomí na přijatelné výši :-)) Takže tady pár fotek uměleckých perníčků Vesky – s jejím dovolením …..nedostižný sen….
chápu, že je prostě perník a perník :-)))
Veska mi dala k perníčkům několik zásadních rad.
1) suroviny na těsto: 800 g hladké mouky – u mě to byla celozrnná pšeničná přesátá, 260g cukru moučka, 100g (zhruba 4 lžíce) medu, 4 vejce, 125g tuku, 3 lžíce koření do perníku ( já dávám lžíce fenyklu, anýzu, badyán a čtyři hřebíčky), 10g soda, vanilka a skořice
Všechny suroviny se smíchají a uhnětou. Nic by němělo přejít teplotou, to znamená, že i med by neměl být převařovaný.
2)těsto čerstvě udělané nemusí být prohnětené extra dokonale, zabalí se do folie a dá na dva i více dní do chladu a poté je nutné těsto vyhníst tak dobře, aby se s ním pracovala jako s modelínou Read the rest of this entry »
Nejsem vůbec znalec italské kuchyně, ale italská jídla jsou má oblíbená, vařím je často
a ráda a protože mám v povaze snažit se dostat ke kořenům věci, napíšu tady pár věcí, které jsem si sama pro sebe ohledně italských jídel zjistila. Nejprve ze všeho studnice
mých informací – tři důležité kuchařky, které mám hodně ráda. Dvě jsou spíše novotypové – křídový papír, hodně barevných obrázků- co stránka to recept. Jedna je menšího, zato tlustšího formátu, nebarevná, s ručně malovanými obrázky – velmi milá a velmi inspirativní. Pro všechny tři je společné jedno a to, že jsou v angličtině. Jsou to všechno americké kuchařky, což může být trochu na škodu věci. Přeci jen americká italská kuchyně není italská italská kuchyně, na druhou stranu, minimálně jedna je napsána italkou – věřím tedy, že mé italské studnice vědomostí jsou ty pravé….pro mě rozhodně -nemíním se jich vzdát :-)). Read the rest of this entry »
Tak nám přišla zima, paní Millerová ! říkám si každé ráno spolu s Josefem Švejkem a než
jdu na záchod, snažím se nepodívat z okna. Aby mě ta cesta nepřešla ! A taky mi v tyto chvíle často naskakuje historka, jak jedna známá bydlící v domě vedle dětské doktorky měla jisté obavy z doby po narození dětí a druhá známá jí říkala – “ co blázníš, vždyť to máš k doktorce blíž, než Klára na záchod !“ :-)). Ten záchod je schválně, je to sebezáchovný pud, jak v tyto dny, kdy tu fouká vítr – což je tedy zhruba 300 dní v roce a kdy takhle moc sněží, vůbec vyjít ven. Děti, kterým to vůbec nevadí a kvůli kterým se musím ovládat, že i já jsem vlastně strašně spokojená, jak je krásně, abych jim to neznechutila, mě přivádějí k šílenství, protože je v současné chvíli nadlidský výkon usušit čtvery boty, bundy, rukavice, čepice a kalhoty i punčocháče tak, aby byly zase za půl hodiny k použití, a že Read the rest of this entry »
Tohle je malý dárek pro Verunku, protože lépe malý než žádný :.-))) Pokud ovšem nebereme rady a hlavně „dobré rady“:-))) jako dárek , někdy i veliký dárek, někdy jako danajský dar :-)). Tak doufám, že jí tenhle udělá radost. Udělala jsem ho, aby mi nemohla neustále říkat, že tenhle recept ještě nezkusila, protože jí nebaví chodit k počítači to číst a kdyby to měla na papíře, že by to bylo jiný. To, že si to stáhne, to mám jistotu, protože zhruba čtvrtý den mi přestane brát telefony, aby se nemusela vymlouvat, že to ještě neudělala :-))) Ale já se nevzdám. Read the rest of this entry »
Rohlíky jsou moje noční můra. To správné zamotávání a zatáčení……Často se nedařily a
tak jsem je přestala dělat a dělala raděj housky, které se daří už dobře. Ale nedá mi to, tak jsem je zase zkusila :-)). Nejsou na 100 % celozrnné, obsahují 28% mouky pšeničné hladké. Dnes se povedly, nakynuly a jsou hezky křupavé, tak pevně doufám, že už se budou vést i nadále.
K snídani stačí bohatě jen s bílou kávou , není třeba žádné máslo ani pomazánka, rohlíky si bohatě vystačí sami.
Suroviny: 1 kg mouky celozrné pšeničné, 280g mouky hladké, sůl, 100g semínek – kombinace lněné semínko a sezamové semínko, voda, 60g droždí, 100ml mléka, 4 lžíce oleje. Read the rest of this entry »
Tato ořechová buchta je ohromně vděčná. Je velmi rychlá, ale zároveň velmi dobrá a
křehká. Množství surovin je na jeden plech s vysokým okrajem. Díky ořechům je buchta sytá, ale přesto — déle jak do snídaně nevydržela :-))
Suroviny: 4 větší vejce, 2 hrnky mouky celozrnné pšeničné přesáté, 1/4 hrnku oleje, 1+1/2 hrnku cukru krystal, 1 vanilkový cukr, 1 prášek do pečiva, 1/4 l mléka, 2 hrnky strouhaných vlašských ořechů, trochu rumu. Poleva Read the rest of this entry »
Tak „konečně“ řečeno slovy našich dětí, přišla zima na kopec. Je tu trochu sněhu,
naštěstí na stupnici množství se drží na úrovni – „ještě to není na běžky“ , včera kvůli bahnu už se překročila čárka – „nedá se k nám vyjet“, ale dnes naštěstí hodně namrzlo a vítaný inseminátor nám sdělil dobrou a špatnou zprávu. Dobrá je, že Máří je březí a v červnu se otelí a špatná, že Marie má vaječníky jak špendlíkové hlavičky a potřebovala by klíčkový olej a píchnout mrkev ! Píchnout mrkev?? ptám se -nestačilo by, že by jí sežrala jako krmnou? Takže budeme muset z kopce sehnat klíčkový olej a mrkev asi s dovolením vezmeme ve sklepě :-))
Polévka z hokaida je oblíbená – tentokrát jsem se nechala přemluvit a dýni neoloupala. Ale jako šlupkový skeptik jí asi zase příště oloupu :-)))
Suroviny: jedna střední dýně hokaido, 3 menší mrkve, trochu růžičkové kapusty a kadeřávku, sůl, pepř, olej, trochu turmeriku, 1 větší cibule, hrnek rýže, 1,5-2l vody. Read the rest of this entry »