Archive for the ‘Vegerecepty’ Category
Když to člověk zkouší osm let – několikrát do týdne, musí se někdy dostavit úspěch :-)) a protože, když to jde, chce člověk, aby to šlo ještě lépe a zkouší další a další až k úplné vlastní spokojenosti – ale přijde někdy? :-))
Dnes tedy další dva kousky do sbírky. První je chleba čistě kváskový, semínkový, pšenično-žitný, na který je třeba trochu více času A tentokrát s naprosto přesnou gramáží všeho a druhý je hybrid – kváskového a drožďového chleba – jeho výhoda je ta, že má nakyslou chuť po kvasu a netrvá dlouho ho upéci. Základní recept na výrobu kváskového chleba je v tomto článku – Jak děláme kváskový chléb
a základní informace o tom, jak se dělá a co to je kvásek na chleba jsou zde, ve článku -jak děláme domácí kvásek
a základní informace o tom, jak se dělá a co to je kvásek na chleba jsou zde, ve článku -jak děláme domácí kvásek
KVASNÝ CHLÉB SE SEZAMEM A LNĚNÝM SEMÍNKEM
Suroviny: žitná mouka celozrnná 1000g, pšeničná mouka hladká 1000g, 400g kvasu,50g soli, 70 g směsi semínek, 30g kmínu, 1350 ml vody.
Nejprve je nuté vložit do mísy kvásek, který mohl být do té doby i uchováván v chladu.
Do kvásku přisypeme žitnou celozrnnou mouku 750g a zamícháme s 1100g vlažné vody.
Necháme do rána hezky naběhnout.
Ráno si nejprve odebereme 400g kvásku do sklenice na příště a potom do mísy přisypeme 1000g hladké mouky a 250g celozrnné žitné. Read the rest of this entry »
Dnešní oběd se nese opět v duchu Anuše Kejřové a její prvorepublikové „Zlaté úsporné kuchařky“. Tento recept není nijak časově náročný, není náročný ani finančně – především pro mě, s vlastními slepicemi :-) a k hlavnímu chodu – švýcarské plněné omeletě jsem vybrala salát z červeného zelí.
Suroviny jsou na 4větší omelety- pro větší rodinu doporučuji rozhodně dělat dvojnásobné množství, nebo alespoň 1,5 x tolik.
Suroviny: 6 vajec, 30g krupičkové mouky, 1/8l čerstvé smetany, koflík mléka – u mě to bylo 200g, sůl, muškátový květ, lžička pažitky a lžička parmezánu.Na polití pak koflík mléka, 1 vejce, sůl
Na zeleninovou nádivku: 6 menších karotek, 1 větší cibule, asi 10 cm pórku, asi deset růžiček kapusty a dva listy kadeřávku – trochu soli a oleje. Read the rest of this entry »
Tagliatelle – dlouhé těstoviny – česky „nudle“ jsou velmi vděčné jídlo. Tentokrát jsou
udělané jako červené, což na nich bohužel není příliš vidět. Těstoviny jsou zadělané místo vody rajským protlakem, ale celozrnná mouka vsála barvu rajčat příliš a těstoviny jsou jen lehce nahnědlé. S bílou moukou by asi byla barva výraznější. V receptu je dále použitá klasická italská pochutina – pesto. Pesto bývá většinou z bazalky, ovšem může být samozřejmě i z jiných zelených listů. Tentokrát jsem použila oregano. Pesto je v podstatě velmi koncentrovaná omáčka, do které se zamíchají těstoviny. Nepředstavujme si však klasickou českou omáčku- pesta nemusí být mnoho – je velmi aromatické a ochutí velké množství těstovin. I přesto, že to jsou domácí těstoviny, dělané dnes, celé jídlo trvá udělat velmi krátce. Rozhodně se vejde i s uděláním těstovin do hodiny a to počítám i dobu, kdy se musí těstoviny vařit a člověk už se má čas na další činnost.
Toto jídlo je takové odskočení si od české kuchyně více na jih, ale stále viděno českýma očima a surovinami, které jsou zrovna v chodbě, zrají na polici a jsou uskladněné ve sklepě u nás na kopci. Navíc ještě krásně roste dobromysl, takže není nutné používat sušenou.
Suroviny: na těstoviny:3+1/2 přesáté celozrnné pšeničné mouky, 4 větší vejce, trochu soli a 3lžíce rajského protlaku. Na pesto: mističku vlašských ořechů, svazek dobromysli – oregana -čerstvého, trochu soli, dva stroužky česneku, lžíci barevného pepře, 5 lžic olivového oleje, asi 200g domácího sýra. Z kupovaných sýrů nedoporučuji eidam, spíše něco více pikantního. Pokud byste chtěli použít parmazán, pak samozřejmě ne v takovém množství. Dále asi 100g sýra na kostičky na ozdobení a snítku dobromysli. Read the rest of this entry »
Jablka v županu – oblíbený moučník. Ideální je udělat si trochu více listového těsta a druhý
den po štrůdlu udělat jablka v županu – nebo kdykoli jindy pro ty,co mají mrazák. Pokud je těsto už hotové, nejsou jablka v županu žádná nepříjemná ani složitá záležitost. Je to jen trochu zdlouhavé – loupat, vyjadřincovat, naplnit, zbalit atd. Správně nazdobené jablko a talířek vypadají asi trochu jinak, ale když plní jablka osm rukou na poměrně malé ploše, protože mistička s ořechovou náplní je malá, musí se zachovávat alespoň trochu disciplína, protože kdyby tomu tak nebylo, ke konci plnění by nebyla ani nádivka, ani jablka, rozhodně ne nádivka v jablku :-))), takže v konečném důsledku jsem moc ráda za to, jak jablka vypadají :-)).
Je určitě hodně důležitý i výběr jablka, ale letos je jablek málo a my jsme použili ta, která máme ve sklepě, zatím ještě k přímé konzumaci trochu kyselejší. V troubě se neroztekla, jemně se upekla, ztratila na kyselosti a byla výborná !
Suroviny: listové těsto- 400g. 10 jablek, hrnek vlašských ořechů, cukr do nádivky,2lžíce medu, trochu citronové kůry, skořice, trochu rumu , vanilkový cukr, jedna hořká mandle. Máslo na potření. Read the rest of this entry »
Toto jídlo vzniklo díky jednomu dětskému časopisu. Díky časopisu, který k nám domů kdosi přinesl a
nejstarší dcera se rozhodla, že podle časopisu uvaří. Tak jsme nakoupili potřebné suroviny – vynechali jsme lilek, protože máme plný sklep cuket a dýní Hokaido, tak jsme udělali malou změnu. Pak jsme se podívali,co je to Paella a zjistili, že je to tradiční španělské jídlo, většinou s dary moře nebo kuřecím masem. Španělští zemědělci si prý často dělávali jídla na otevřeném ohni v nízké pánvi a protože rýže bylo dost a byla levná, základ tohoto jídla tedy tvořila rýže. Zeleniny bylo také dost, přidala se tedy zelenina. Poté co kdo ulovil, přidaly se i dary moře a vznikla paella. Já osobně bvch spíše viděla historii tohoto jídla tak, že bylo třeba, aby se něčím odllišilo od italského rizota. A podle mě se liší právě asi touto historií, ovšem nerada bych se mýlila, možná že rizoto se začalo dělat, protože italští zemědělci vařili rychlé,jednoduché a levné jídlo…..Když jsme Paellu studovali trochu blíž, přišlo nám, že je to jídlo hodně podobné italskému tradičnímu jídlu – Rizotu, ve kterém chybí sýr a jeho konzistence je sypká – nelepivá. V každém případě jsme trochu pozměnili návod pro děti, kde radili uvařit 250g rýže ve 250g zeleninového vývaru. Tam jsme poměr vody radikálně přidávali. Jinak jsme se od dětského receptu příliš neodchýlili :-)))
Suroviny : 500g rýže, 1250 g zeleninový vývar -vývar z kapusty, sůl, 400g žampiony, 1/3 malé dýně Hokaido, 400g sterilovaného hrášku, 200g pórku, olej na restování zeleniny. 4 velké barevné papriky. Read the rest of this entry »
Domácí sýr je báječná věc. Když jsme začali zkoušet doma dělat sýry, šli jsme cestou vědeckou. Mnoho knih, mnoho informací. Zkoušeli jsme přizpůsobit prostředí sýru – správná vlhkost, správná teplota, správná kyselost mléka. Mlékařské kultury, chloridy vápenaté, lakmusové papírky, formy, dřevěné mřížky, odkapávadla, atd. atd.
Ale jak šel čas, zjistili jsme, že pro nás tudy cesta nevede. Neděláme sýr pro peníze, neděláme ho ani pro zábavu, rozumněno – protože bysme se chtěli zabavit. Sýr děláme proto,že máme denně minimálně 20l mléka a to je třeba zpracovat a je třeba nechodit 7km pěšky do nejbližšího obchodu, když máme před chalupou krávu, která mléko dává :-)). Zábava při tom v konečném důsledku jako vedlejší efekt samozřejmě vznikne, nicméně to, proč děláme sýry je v první řadě praktická stránka věci. Read the rest of this entry »
Kapustová sekaná pečeně bezmasá je ideální recept pro nás od Anuše Kejřové. Zkouším poprvé recept z prvorepublikové Zlaté úsporné kuchařky. Kapusta je stále ještě na záhoně, slepice snáší, jen se pokusím vyřešit malý problém se slaninou, kterou Anušina kapustová sekaná obsahuje. Nakonec padla volba na kombinaci olivového a slunečnicového oleje. V konečném výsledku se zdá, že to byla dobrá kombinace.
Nejprve tedy příprava surovin- kromě slaniny, kterou vyměňuji za kombinaci olejů nechávám vše přesně tak, jak je uvedeno v kuchařce. Nakonec ale během vaření dochází k navýšení strouhané housky. V receptu není uvedena gramáž kapusty – ty mé dvě měly dohromady 750g a recept počítá se 100g strouhanky, zároveň ale nabádá k dosypání tolik housky, aby se dala hmota vytvarovat do šišky. U mě to nakonec dělalo 360 g strouhané housky. Pravděpodobě se tedy v receptu počítá s menší gramáží kapusty. Proto jsem pro jistotu přidala ještě jedno vejce. Pokud bude chtít někdo zachovat přesnou gramáž receptu z knihy, mělo by být kapusty zhruba jen 250-300g.
Suroviny: 2 kapusty, 750g kapusty, špetka majoránky, 2stroužky česneku, 3 vejce, lžička soli, (u mě to na osolení kapusty při vaření byla lžíce soli), špetka pepře, 360g strouhanky, 2vejce na tvrdo. Dvě lžíce olivového oleje a dvě lžíce slunečnicového oleje.
Na pekáč : bílek, olej, kyselé okurky.Navíc jsem přidala svazeček saturejky.
Na přílohu – bramborovou kašin : 1,5 kg brambor, sůl, půl hrnku mléka, 30g másla, cibulka a máslo 40 gramů Read the rest of this entry »
Většinou asi znáte kolem sebe, pokud ne přímo od sebe, nějakou pečlivou hospodyni.
( Omlouvám se za nesprávné genderové označení, není to vůbec záměr, ale ať se snažím, jak se snažím, toho chlapa tam prostě nemůžu nijak dostat. Nejsem schopná najít správný mužský ekvivalent k hospodyni- “ hospodář“ mi okamžitě evokuje např. Radka Brzobohatého ve Všech dobrých rodácích nebo hospodáře s děvečkou na seně od Zena Dostála – nicméně žádná souvislost s hospodyní. Možná „hospodyň“ nebo „hospodin“? :-)), prostě nechám ženskou verzi a všichni pečliví hospodyňové ať mi prosím prominou!) Tedy pečlivou hospodyni, která má vše stále pěkně přichystané, uklizené, před vánoci cukroví, vánočky a štrůdly, které sama, vstávajíc ráno v pět napeče, cukroví dokáže uschovat,aby ho nikdo nesnědl a bylo vyndáno přesně kdy má, na velikonoce má krásné bochníky mazanců, beránky a ošatky s vajíčky- je upravená, milá a štíhlá a neustále v dobré náladě.
To já ale rozhodně nejsem a proto si můžu dovolit napsat recept na martinské rohlíky až dnes, šest dní poté. :-)) Uteklo mi to jen o fous !!!
Pan domácí je naštěstí v naší rodině ten, komu rozhodně nechybí držení tradic, je to ten, kdo se úporně snaží o jakékoli narušení klasických tradic -někdy více, někdy méně provokativně, často se mu to však podaří důsledně, neb si tradice, která chodí kolem nás, všimneme většinou až poté, co už pomalu odešla a my jí zaregistrujeme tak nějak z povzdálí…… Jsem to já, kdo většinou chybí…. kdo si ani po deseti letech přítomnosti dětí často pozdě uvědomí, že při snídani nemůže s radostí zvolat – “ dnes je svatého Martina a víte co se ten den peče?“ a čekat, že se pak nebude probouzet, snídat , obědvat,večeřet a usínat s neustálými dotazy – “ kdy už budeme péct ty martinský rohlíky?“
Letos jsem odolávala šest dní ! A pak to „naše pečení“ vypadalo tak, že všichni sedíc u snídaně, koukajíc na horké kakao a jedíc první várku sladkých makových rohlíků, na mou připomínku – v posledních rohlících bude málo nádivky – vykřikli – to nevadí – příště uděláš víc !!!
Tedy k receptu, jehož základ je podle Marie Sandtnerové,ale je upraven, protože celozrnná mouka prostě saje více a protože se mi to tak víc líbilo :-)
suroviny na 16 cca 150-200g rohlíků : 200g másla, 4 žloutky, 2 vejce, citronová kůra z jednoho citronu, 150 g Read the rest of this entry »
Domácí vševěd z roku 1929 od Josefa Kafky, em. ředitele geol.oddělení národního
muzea v Praze píše o omáčkách toto: “ Omáčka je tak důležitý výtvor umění kuchařského, že jsou jí namnoze věnovány celé knihy. Proslulý anglický kuchař Soyer vyslovil se, že úprava omáček v kuchařství je tolik jako mluvnice a sloh při učení se řečím nebo tónová stupnice v hudbě. Účelem omáčky je zdokonaliti chuť pokrmu a suché pokrmy příjemnějšími a záživnějšími, jmenovitě uváděti v činnost čivy chuti a žlázy slinné.“
Svíčková omáčka – tradiční, možná i národní české jídlo – výborná omáčka ze svíčkové –
velice kvalitního,šťavnatého zadního masa skotu. Je to omáčka smetanová z kořenové zeleniny. Pokud člověk maso nejí, není nic jednoduššího, než si svíčkovou udělat také, ovšem bez svíčkové :-)), což se může zdát možná trochu zvláštní, ale věřte, že to lze, i když výsledek , který očekáváme je samozřejmě trochu odlišný od omáčky vařené s pomocí svíčkové – masa.
Tento vegetariánský recept je malinko složitější svou přípravou, stejně jako svíčková klasická, ale rozhodně stojí tato příprava zato. Pokud dáte omáčku komukoli na talíř, můžete být bez obav, okamžitě pozná, že se jedná o svíčkovou. Jak vzhledem, tak chutí. Navíc je tu takový malý bonus a to nutriční. Tato omáčka není zahušťována moukou, protože toho netřeba, je sama o sobě velmi hustá. Read the rest of this entry »
Žemlovka – zase jídlo, které je často spojováno se školní jídelnou, u nás naštěstí moc ne a
navíc, když jsou jablka a tvaroh, není nad žemlovku :-)). Lepší varianta je, upéci si svoje housky a rohlíky, nejlépe karlovarské. Nebo babička mě učila, že nejlepší žemlovka je z vánočky. Souhlasím. Ale většinou sníme vánočku dřív, než z ní stihnu udělat žemlovku, i když dělám rovnou dvě , takže bohužel – dnes jen naprosto obyčejná, z konzumních housek, co přivezli rodiče a které zbyly, protože byl domácí chleba. Takže taková základní, chudá, nízká variantka žemlovky. Ze surovin pak je hotový jeden pekáč klasické velikosti. Většinou se na lepší žemlovku ještě přidává jako úplně horní vrstva sníh z bílků, ale to dělám jen, když potřebuji žloutky a to nepotřebuji, takže nic :-)))
suroviny: 8-9 housek, 5 větších jablek, 500g tvarohu, moučkový cukr, skořice,pytlík rozinek, máslo, 2 vejce. Mléko na namočení housek a vanilkový cukr.