Archive for the ‘Pomazánky’ Category
Celkem vzato byl konec týdne dost hektický, přezkoušení, přezkoušení průdušek jednoho dítěte, aby se potvrdila doměnka pana domácího, že je zcela zdravé, záhy vstávat a pak jít z Hlaváku až na Karlov a po celé cestě nepotkat jediného z těch mluvících, mluvícího česky. Pana domácího houkajícího á 5 minut, že chce domů, děti se peroucí o to, kdo štípne lístky, čekání na Elišku na zpáteční cestě s jejím hluchým psem – tedy čekající na různě kolem sebe mávající Elišku rukama a Špulku, totiž toho psa, který se vždy ležérně otočí a dělá, že to mávání nevidí. Příjemnou paní průvodčí, která nás z vagónu pro rodiče s dětmi příjemně vyvedla do jiného vagónu, protože ve vagónu pro děti nesmí být psi, aby nás tam vystřídali tři urostlí chlapi s dvěma lahvemi slivovice , nabízející mi místo, když jsem se vracela pro zapomenutou bandasku s tahini omáčkou.Bylo to příjemné chodit po Praze s pixlou od Balkánu v ruce. Člověk měl pocit, jako by byl právě na borůvkách. .-) Udělali jsme navíc takovou malou mezikulturní družbu. Když jsme jeli na přezkoušení, zastavili jsme se v Biozahradě, shlédli zákulisí jedné malé české příjemné kavárny a přivezli si domů právě tahini- to v té bandasce. Nejen tedy tahini, ale ta je pro dnešní recept celkem klíčová. Přivezla jsem si taky mnoho různých dalších malých bonbónků v podobě zodpovězených otázek, které se nahromadily v hlavě od odjezdu Rachada od nás. Read the rest of this entry »
Konečně jsem se k tomu dostala. Ale zdaleka není výsledek i po spoustě dlouholetých pokusů takový, jaký bych si představovala. Ale nevadí, určitě napíše někdo, kdo má podobnou zkušenost a dostal se dál. Nemám ráda soju, raději pšenici a pšeničnou bílkovinu, ale pokusy s pšenicí, ať už spousta moučných či z naložené a rozemleté čerstvé a posléze vařeno ve vodní lázni, tak tyto pokusy vždy dopadly — prostě moučně.Takže nakonec nejlepší výsledek je ze sojových bobů a seitanu, který si dělám sama. Výsledek je takový, že konzistenčně se nejvíce podobá lunchmeatu nebo paštice. Příliš nechutná samotný, jako třeba rostlinné kupované párky, ovšem jako paštika na chlebu a zvláště opečený jako lunchmeat nebo jako pomazánka na chleba je vynikající.
Na dost veliké množství, stačí bohatě dělat z poloviční dávky, je potřeba pytlík sojových bobů- 0,5 kg hlavně vřele doporučuji kontrolovat, aby to byly boby ne GMO. Dále pak malý pytlíček agaru, 4 lžíce kukuřičného škrobu a 150g pšeničného seitanu. 4 lžíce slunečnicového oleje. Obrovské množství oblíbeného koření :-) – sůl, paprika, pepř, nové koření, majoránka, česnek, prostě jak libo. 250 ml vody a nemám žádná střívka ani salámový papír, takže hrníčky, klasické čtvrtlitráky.
Nejprve ze všeho si večer předem naložím sojové boby. Druhý den je rozmixuji čerstvé tyčovým mixérem, přidám agar, nakrájený seitan na kousíčky, kukuřičný škrob , vodu a olej, Samozřejmě koření. Vše znovu spolu se seitanem promixuji a hmotu nandám do hrníčků a vložím přímo do vodní lázně, tak aby voda dosahovala těsně pod okraj. VAřím zhruba hodinu. Vyklápím až po vychladnutí. Read the rest of this entry »
Když člověk nejí dlouho maso, ani to rybí, občas se mu zasteskne po nějaké výrazné chuti. Ale stále dokola měnit marmite a sýr brunost, který navíc jíme jen my s panem domácím, tak začne mít chuť nějak zaexperimentovat. A někdy ať se snaží jak chce, nepřijde to a někdy…. někdy to náhoda zařídí tak, že tady nechá tetička krabičku, ve které jsou restované mořské řasy. Mají to být jakési chipsy z řas, ale nejsou tak správně restované jako bramborové lupínky. Tyhle asi nepoznaly olejovou lázeň. Jsou spíše tak nějak jemně sušené- ne vysušené, ale stále ještě vláčné, ale už ne ty vlhké licousy. Vypadají za sebou v krabičce srovnané přesně jak takové ty krabičky s balenými čokoládami after eight chocolat- jak jsou seřazené hezky za sebou.
Tyhle řasy voní jako jihočeský rybník a tak mě napadlo, že bysme si mohli po deseti letech dát rybičkovou pomazánku. Teda- byla to fakt dobrota… Vřele doporučuju, protože řasy jsou prý navíc ohromně zdravé – prý mají schopnost eliminovat vliv radioaktivních a chemických látek. Také prý odnímají tělu těžké kovy a jsou velmi dobrým čistícím prostředkem organismu. Obsahují až o 20% minerálních látek více než zelenina a prý také neabsorbují škodlivé látky z mořské vody – kde je stupeň znečištění příliš vysoký, tam řasy prý nerostou- tak to doufám, protože stačí řešit problém se suchým záchodem a hormonální antikoncepcí návštěv. Při intenzitě návštěv na kopci a velikosti pole, kam se rozložený hnůj vozí (hormony se bohužel moc nerozkládají :-)), bysme taky za patnáct let mohli koukat na ty Read the rest of this entry »
Když se jeden rozhodne, že napíše článek o majonéze, druhý musí mít zákonitě k snídani několik druhů pomazánek :)). Velmi 
jednoduchých, polovičně zdravých – je to totiž jen čerstvá zelenina a druhá půlka je jak jinak – majonéza. Na doplnění třetí misky to byla obyčejná pomazánka z nivy – žádná lehká, tentokrát s majonézou :-)
Na mrkvovou pomazánku je třeba: dvě větší mrkve, sůl, citronová šťáva z půlky citronu, špetka pepře a 2+1/2 lžíce majonézy. Na celerovou pomazánku je potřeba půlka velkého celeru, sůl, citronová šťáva a 3 lžíce majonézy. Do obou lze přidat jemňounce nakrájenou cibuli, do mrkvové pak stroužek česneku, ale dnes je to bez … Někdo tyto pomazánky nazývá falešný losos a falešný humr, ale upřímně řečeno, já si to nedovolím. Je to prostě mrkev a celer a jsem na to hrdá :-)))
Takže jak na to – zcela prostě, oloupeme mrkev, oloupeme celer a oboje nastrouháme – oboje zvlášť. Dáme každé do jedné misky, přidáme do obou majonézu, osolíme, mrkvovou jemně opepříme a obě značně zakapeme citronovou šťávou. Zakapeme – prostě tam vymačkáme půlku citrónu. Pak vezmeme mixér a rozmixujeme. Není to nezbytně nutné, mě osobně vyhovuje i nemixovaná, ale děti mají raději pomazánku tak, jak je to správné.
Pomazánku lze vložit do pytlíku a ozdobit chlebíčky, ozdobit nakrájenými půlměsíčky citrónu, ale protože je to obyčejná snídaně pro šest lidí, která v jednu chvíli bude a v druhou už jen prázdný stůl, jsou to prostě jen naplněné keramické misky.
Pomazánky tentokrát s domácím kváskovým chlebem a domácím máslem.
Komentáře
ufa | E-mail | 9. června 2010 v 21:20 | ReagovatTak tuhle určitě vyzkouším, podobnou tady u nás prodávají, ale koupila jsem ji jen párkrát, přestože mi chutnala. Moc ale nedůvěřuji skladovacím podmínkám… Jinak mám pro Vás tip: Uvařené fazole mixujeme s česnekem, majoránkou, přidáme pár lžic oleje, sůl, pepř, a dochutíme sojovou omáčkou… Teď jsem ji zkoušela, a je to mňamka…
Kupovala jsem fazolovou pomazánku, v kalíšcích jako se normálně prdávají paštiky, a tohle je přesně to samé, ale doma dělané… a opravdu dobré. Třeba ji někdy zkusíte…
vegereceptynakazdyden | E-mail | Web | 9. června 2010 v 22:45 | Reagovat[1]: Určitě jí zkusím !!! Díky moc za tip! Co se týká té topinkové, máme hodně podobné pocity, jak se ta oranžová barva za sklem v obchodě směje na zákazníka – jen si hned dát )), ale přesto z ní mám rozpolcený pocit a raději koupím suroviny a udělám sama!
ufa | E-mail | 10. června 2010 v 8:23 | ReagovatMě taky hlavně štve, že používají cca 4 naběrací lžíce, ale na všechny pomazánky, a jedna se tak patlá do druhé…a to je fujtajbl..
Komentáře
