Co noveho na kopci

Posts Tagged ‘dort’

Tento dort je připravený podle receptu v knize Domácí pekař. Jedná se o historický recept z roku 1928 a upřímně, neznám lepší tmavý korpus, než je tento. Read the rest of this entry »

Rok se s rokem sešel a už jich je 27 od té doby, co jsme stáli na Vyšehradě a 2x se oddali. Dvojitá svatba nebyla úplně běžná, paní matrikářka  pobíhala neustále po radnici a sháněla všechny občanské průkazy, prstýnky, pan domácí byl trochu zašpiněný, protože celé ráno opravoval našeho Trabanta, který nechtěl naskočit zrovna ve svatební ráno a vidina toho, že si nevěstu nebude odvážet svým modrým kombíkem mu hodně zkazila den. Ale vzali se a ráda bych napsala – žili spolu šťastně až do smrti, zatím je to tedy jen část cesty, byť fakt šťastná. Ten den se ale nepovedlo více věcí. Salát na hostině byl kyselý, celá třída gymplu odešla a neslavila u zakopaného sudu na zahradě, protože standardní oslava, sešli se dohromady tři rodiny, tak už to bývá, když je deblsvatba, z nichž dvě se vůbec neznaly a tak to trochu vázlo. Read the rest of this entry »

To se tak někdy přihodí, že se naskytne hodně šlehačky a je třeba ji zpracovat. Jeden den je koprovka a šlehačková bábovka, druhý den, poté, co jsme shlédli „Díru u Hanušovic“, mimochodem výborný film, kde se však většina scén plyne kolem jídla, bylo třeba zpracovat další várku. A protože jsme již dlouho nebyli v cukrárně, udělali jsme si večerní páteční cukrárnu doma.

Dobrý šlehačkový odbyt (místo sněhové náplně) zajistí kremrole z listového těsta. Výhodou je malý obsah cukru, neboť v kremrolích se u nás vyskytuje pouze jako ozdoba, uvnitř ho netřeba a těsto je cukru prosté.

Pravda je, že jsou potřeba kovové trubičky na upečení, ale jinak velmi rychlý moučník. Kremrole jsou následovány žloutkovými větrníky s dvojbarevnou šlehačkou a hlavně a především tmavým odpoledním dortem, jehož výhodou je zase menší množství tuku, neboť dort neobsahuje krém. Jedná se o nadýchaný piškot s dvěma druhy šlehačky. Read the rest of this entry »

Včera, v pozdních hodinách přijela Eliška. Její první kroky vedly logicky k centru místnosti, totiž ke stolu. Její první slova po překřičení nadšení dětí byla “ ááá, copak to tady máme dobrýho?“ Pan domácí se smál a já vytušila, že dovolená skončila :). Ale Eliška mě převezla, a když jsem dnes v podvečer šla doběhnout – to je ale velmi zajímavý obrat :-), šla tedy doběhnout pro kultury do mrazáku pod kopcem, upekla tři koláče a dva chleby.  Neběžela jsem to zase tak dlouho, aby to vše stihla celý, už to kynulo,:), ale pomoc to byla veliká. A taky tu byl naše španělská oupair Vítek a tak jsem ještě zapálila zase a znovu nový lis na olej. Pan domácí zase a znovu prohodil „ááááááááá, jdeme olejovat“ s očima v sloup a vylisovali jsme další pytlík sezamu a pytlík vlašáků, které ráno Eliška vyloupala. My dvě jsme křepčili kolem lisu a obě neustále zvedaly palce na znamení toho, že lis je jednička, pan domácí a Vítek stáli opodál (pokud pan domácí neběhal s francouzákem kolem lisu, neutahoval a nakonec netočil klikou) a velmi skepticky se ušklíbali. Čím byli skeptičtější, tím více jsme my dvě skákaly, ochutnávaly vlašákový olej, lily si ho na rohlík a velmi ocenily Vítkovu mimochodnou poznámku, že by mohl ze Španělska přivézt pytel oliv. Read the rest of this entry »

Opět nastal podzim, kdy nejen, že se to kolem hemží takovými pošetilostmi, jako je spousta práce, ale navíc začíná klepat silně na dveře hluk. Čím dříve se stmívá, tím více jsou děti doma, navíc jsou doma víc, protože se více učí než o prázdninách a já i pan domácí se začínáme opět utíkat do svých uzavřených aktivit – být chvilku sám. U pana domácího to vypadá tak, že najednou z čistého klidu vystřelí od stolu a utíká pryč. Ptám se vyděšeně, kam jde? „Není tu Hugo – dodělat rychle kurník!“ :-)). Jinak se totiž v pravidelných intervalech otevírají dveře a nakukující hlavička Huga, stojícího za dveřmi z velikou gumovou palicí  kontroluje – „Je tu pan domácí ?“.  Když jsou s člověkem děti 24 hodin denně, nedá se nic dělat, někdy před nimi musí utéci :-). No a já jsem si vybrala na příští rok jednu moc povedenou akci, o níž je mi jasné, že jí nelze zvládnout :-), takže budu celý rok oblažovat v intervalech jednou denně, vždy po doběhu, pana domácího, zda se to dá uběhnout?  A taky jsem si našla moc pěkný, asi hodinový strečink, ale řekla jsem si, že se nemůžu takhle dlouho protahovat, když je tu takovej bordel, takže nejprve uklidim, abych na to protahování měla hezkej pocit. Na protahování zatím nedošlo :-). A tak se prodlužuje trochu doba mezi články, protože buďto ta všudypřítomná práce, nebo návštěva, nebo běh, nebo touha po strečinku a články šly trochu bokem.

A navíc jsem musela do Prahy do školy a druhý den se se mnou sešel pan domácí a děti v Lysý, na výstavě Kůň. Děti to navrhly a pan domácí neprozřetelně kývnul. My tam nikdy nechtěli! Nikdy nebyli! A už taky nikdy nebudeme! Ale děti, jako by nám četly myšlenky, hned ve vlaku na cestě zpátky, s velikými koženými kovbojskými klobouky za 80 Kč na hlavě a medailonkem s koněm na krku, sdělily nám – „To bylo parádní, příští rok jedeme, i kdybysme tam měli jet sami!“ A večer při příjezdu jsme zjistili, že čtyřhektarová ohrada se našim miláčkům zdála malá a uspořádali pořádný mejdan , všechny sudy s obilím poválené, jeden Bábel dokázal otevřít – umí otevřít obruč a sundat plastové víko a všude pšenice.  Koně se pásli poslušně vedel ohrady, takže jsme ještě za tmy chytali koně, lili do Slávy flašky oleje, protože jsme netušili, kdo pšenici sežral a Slávinka je na ní trochu náchylná a s hrůzou zjistili, že druhý den má Hugo narozeniny. A tak jen velmi rychlý dort. Read the rest of this entry »

Pan domácí seče otavy, jsme docela utahaní a tak byl výhled na 17 km túru na narozeniny naším osobním strašákem. Naštěstí pro nás pršelo a v takovém případě je jednoznačná záchrana nedaleké muzeum a bowling s koňma. Ohromně báječný, odpočinkový den.

Ti dva nejmenší a pan domácí mají novou, velmi záživnou zábavu. Učí se dobré stabilitě na koni a na rozdíl ode mě, nepovažují například silnici za jakýkoli problém. Děti mou námitku “ že i na silnici ….“ nechaly zcela bez povšimnutí a jen otočily hlavy svorně na pana domácího, který pouze zvedl obočí. Tímto se u nás řeší většina mých neopodstatněných problémů, proseb a strachů :-)). Ovšem na silnici to bylo zajímavější, než jsme si mysleli, neboť když člověk jede pouze s vozem s koňma, většinou prázdninová auta s dětmi zpomalují, ale když na těch koních ještě jedou děti, stalo se nám, že se auta na celkem přehledné a volné silnici málem i srazila. Tentokrát pozorovalli své okolí i oba protijedoucí řidiči.

Narozeninový dort jsem uchránila, aby ho nikdy neviděl, přemýšlela jsem, jak moc mám před fotkou umývat ten upatlaný talíř od čokolády, ale nakonec jsem ho nechala autentický. Je to recept na dort od Petry, který se nevyskytuje v komentářích mého prosebného dortového apelu, který ještě třikrát využiji :) a je to dort vynikající. Většina ochutnavších ocenila, že není sypký, ani hutný. Je velmi příjemné konzistence.  Původní recept bude mít možná malinko jinou konzistenci neboť ponechávám všechny bílky a dort je tak v konečné fázi lehce vlhký, není sypký.                   Z vlastního popudu je to dort neplněný – nechávám pouze základní korpus a čokoládový vršek a právě proto, že je neplněný, přidávám na dort vršek z domácího hrubého marcipánu. Read the rest of this entry »