Mé poštovní zkušenosti z poslední doby jsou velmi rozmanité. Z toho obrovského množství zásilek se zatím vrátila jedna, kde jsem měla zcela jasno, proč se vrátila. Poslala jsem dobírku 2x. To byl okamžik, kdy jsem začla vyrábět tabulku. Ale tabulka je na nic, když na obálku nenapíšete jméno ulice a pak také je dobré, posílat s dobírkou v tom lepícím pytlíku vyplněnou složenku. Ale stane se, poučení pro příště. Navíc tu máme Elišku, která dnes pozvala neprozřetelně děti do cukrárny a tak vzaly za mě dnešní jízdu na poštu. Pozvala je po večerní seanci u stolu, kdy děti rozloučivší se lákaly Elišku, aby se připojila k jejich hře – Na chuť. To se hraje jednoduše. Lehne se prý do postele, zhasne se, zavřou se oči a jeden po druhám barvitě vysvětlují, co by si zrovna daly. Kdo první vstane a odebere se ke zdroji jídla nebo řekne „už dost“, prohrál a hra končí. A Eliška, která si na cestu pro jistotu připravila krabičky – ale nesmíte si myslet, že to jsou krabičky jako u krabičkové diety. Není jich pět na den, je jich 5 na hodinu a nejsou to krabičky, ale krabice, tak Eliška tuto hru hrát nechtěla, protože by naprosto jasně prohrála. Je to nespravedlivý. Já si nedám lívanec a mám hlad a jinak se vůbec nic nestane. Eliška si nedá pět lívanců a shodí 5 kilo!
Takže už je mi jasný, proč mají ráno takovou chuť k jídlu, hrají hru na chuť a tak jsem se ráno nechala inspirovat. Inspiroval mě Salvatore Cuomo a jeho Fun-Fair Fritters – Frittelle Luna Park . Ale dopadlo to jako vždy. Stála jsem v kuchyni, přemýšlela o jeho pouťových fritelích a udělala dýňové lívance. Tak je to pořád.
Pokud vlastníte sweet squash, neboli cukrovou dýni, která není příliš vhodná na vaření, ale skvělá na pečení, protože má masité těsto a hodně intenzivní dýňovou chuť, rozhodně doporučuji tyto lívance. Recept je samozřejmě možné vydělit, pro získání menšího počtu lívanců, Caso si ho může případně vynásobit :).
Na lívance potřebujeme 700 g celozrnné pšeničné mouky, 40 g droždí, 1 l kyselého mléka, trochu soli, 5 vrchovatých lžic cukru, 3 vrchovaté lžíce másla, 4 vejce a 700 g cukrové dýně. Olej na smažení a pořádný lívanečník.
Mouku nasypeme do mísy, uděláme v ní důlek, přidáme droždí, trochu cukru a mléka, rozmícháme a necháme vzejít. Jakmile vzejde kvásek, oloupeme, nakrájíme a rozmixujeme dýni s mlékem, máslem a cukrem a přidáme k mouce.
Mléko je třeba použít kyselé. Dosáhneme toho tím způsobem, že čerstvé nadojené mléko necháme stát v pokojové teplotě 36 hod. Pak by mělo mít ideální kyselost na lívance. Pokud je to čerstvé pasterované kupované mléko, budeme potřebovat času pravděpodobně více. Nezbyde nám, než ochutnávat, kdy už má správnou chuť.
Vše promícháme a necháme hodinu kynout v teple. Po hodině rozpálíme na kamnech lívanečník a smažíme na oleji lívance. Smaží se velmi dobře. Podáváme je se sirupem, tvarohem nebo skořicovým cukrem.
Pokud se vám líbí sladké recepty na této stránce, lze si stáhnout e-knížku se sladkými recepty – čisté vařivo bez fotek.
Dobrý den, Kláro, moc děkuji za vaše recepty. Ráda bych se zeptala, jestli by to šlo i z dýní Hokkaido. Těch tu máme hromadu a jiných ne :-). Chápu dobře, že se tam ta dýně dává syrová? Asi by tedy chtělo i tu hokkaido radši oloupat, když se nebude vařit, že? Předem moc díky za odpověď a díky za váš blog. Pravidelně ho sleduji a díky němu peču chleba, což je super.
Mám dužinu z vydlabaných dýní , udělám lívance. Hm, ale nemám kyselé mléko. Nevadí, dám sladké a přidám do toho jogurt. Ale já vlastně nemám žádné mléko, ráno jsem ho přece dala všechno do hrnce na sýr. Nevadí lívance budou večer. Vždyť já nemám droždí! Nevadí, od čeho je chlebový kvásek, tak budou až zítra. Jdu pro mouku. Celoznná došla, mám jen žitnou. Nevadí, dám bílou a ovesné vločky. Světe div se, těsto vykynulo a lívance jsem udělala. Že jsem zapomněla na vejce, to jsem zjistila hned neúspěšném pokusu obrátit první lívance na pánvi. :-)
A ty lívance? Vynikající. BYLY :-)
Ty lívance vypadají opravdu dobře. Jinak doporučuji ohledně vaření shlédnout seriál Hells Kitchen (Pekelná kuchyně) viz.: http://www.filmycz.cz/pekelna-kuchyne-ke-stazeni-zdarma/
Kláro, díky za super nápad na další dýňový pokrm. Dýně milujeme celá rodina, ale já jsem největší dýňožrout a mohla bych být živa jen dýní a sýrem, takže tímto děkuji i za skvělou knihu domácího mlékaře, kterou jsem si musela koupit právě pro ty skvělé a zapomenuté recepty z mého mládí od babičky.
Moc vám fandím a přeji jen fajn dny Alena
Chacha, presne tak vynasobit nejmene 2x, ledaze by to melo byt jenom na prisny pridel, s hlavnim zamerem posilovat vuli a obecne trapit rodinu hladem.
Nejsem si jisty, zda „sweet squash“ je podobna chutove spise skupine dyni „sweet meat“ (dumpling, homestead, crown prince, straberry crown) nebo je to spise neco jako delicata ci dokonce vyzrala lunga di napoli? U nas se tyto sladsi dyne pouzivaji do „scones“ (asi je to cesky neco jako susenky), kdy se dava tretina dyne, 2 tretiny mouky, vajca a trochu oleje (aby to drzelo), rozinky, orechy a koreni podle chuti, tak se da delat nekolik kg dyne naraz a pak se to jen upece, bez nutnosti stat nekolik dni u plotny a smazit. Take delame dynove „gnocchi“ (rozmackana upecena dyna, smichana s moukou a treba nejake vajco, pokud to nedrzi), tam nasladla chut nevadi ani s cibuli a cesnekem. Jinak klasika – dynove polevky, puree na vsechny zpusoby, dynove kolace, babovky atd.
Z vyse zminenecho prehledu je pravdepodobne zrejme, ze uz vice nez mesic neni dne bez dyni v jidelnicku (a jeste par mesicu to tak bude).
Tesim se na dlasi recepty a zejmena se tesim na den, kdy to jednou bude recept pro nas (nekolik kg zakladnich surovin, s obecnymi instrukcemi a spoustou prostoru pro predstavivost :). Gratuluji k dokonceni knihy a vsem souvisejicim radostem.
Dyňa je veľmi zdravá a tieto Vaše receptíky ma vždy veľmi potešia, ďakujem Vám!