Co noveho na kopci

Po vydání knížky jsem ve slabé chvilce přislíbila účast na besedě v knihovně. Naše knihovna nám moc pomohla se sháněním knížek, které jsme kdy potřebovali a vůbec jsou v ní velmi milé knihovnice. Jak však ubýval čas, říkala jsem si, že na to zapomenou. Nezapomněli.

A tak včera nadešel den onoho setkání. Na Černou hodinku nechodí zase tak velké množství lidí, bývají to komorní akce a tak jsme si říkali, že to bude takové malé interní setkání. Nabrali jsme včera do batohů knížky na poštu, knížky sebou do knihovny, kdyby náhodou někdo chtěl knihu koupit, spoustu sýrů, Esteřiny veky, které ráno upekla a vydali se odpoledne na autobus. Už  půl šestá dávala jasně najevo, že komorní je velmi subjektivní pojem. Kvído napočítal 55 lidí bez nás a bez Káti, která nás následně vezla domů a má podobně rozvětvenou rodinu. Společnost to byla velmi pestrá, spojovalo ji však, že všichni dokázali poslouchat to, co jsem netušila, že budu povídat :). Hned v počátku jsem se snažila vše přehodit na pana domácího, aby bylo jasný, že otázky na nakladatele jsou žádoucí, ale moc se mi to nepodařilo. Lidé na setkání byli skvělí. Někdo přinesl své vlastní sýry, dostali jsme kefírové zrno, které nám fakt už dlouho chybí, setkání se stočilo od knihy k výrobě sýrů a zpracování mléka s trefnými a logickými otázkami. Byli zde lidé, které jsme dlouho neviděli, například Lucie, u které pan domácí asi po pěti minutách hovoru vykřikl – jo to je Lucka! pln údivu, že to je paráda, že si vzpomenul a rád jí vidí. Pak na to přišla řeč cestou domů a byl značně udiven, když zjistil, že Lucka není Angelika, za jakou jí celou dobu měl. Je to prima poznávat stále znovu tytéž lidi. :). Je to hodně podobný příklad, jako má grafička naší knížky Petra, která má podobnou vlastnost. Knihu prý může cca po roce číst tak, jako by ji nikdy v životě nečetla. Pevně doufám, že její dítě – Domácí mlékař do této kategorie nespadá a pokud ano, že je vždy znovu udivená, jak dobře vypadá a hledá v tiráži jméno grafika :). Mé velké díky patří Šárce, která se po hlasitém vyrušování s panem domácím chopila sýrů a začala je nabízet mezi přísedícími.

Než jsme dorazili do knihovny, udělali jsme si klasické nákupní kolečko, v němž nechybí jeden malý místní výborný obchod, prodávající sušené ovoce a oříšky a fruktozový a glukozový sirup na krowky pro pana domácího a vůbec to, co běžné potraviny neprodávají. Mají vynikající datle bez pecky a včera jsme se v obchodě dozvěděli od paní majitelky, která obchod báječně vede skvělý tip na domácí datlovou nutelu. Takže hned k snídani bylo jasné, co bude! A totiž:

Výborná datlová nutella

Na nutellu stačí pouze datle bez pecky, kakao a já přidala trochu vody a lískové oříšky. Místo vody lze použít datlový sirup, ale i bez něj, pouze za použití vody je nutella poměrně hodně sladká. Chuťově i konzistencí výborná, děti naprosto spokojené, takže doporučuji vřele.

Cca stejné množství datlí a lískových oříšků vložíme do sekáčku k ponornému mixéru a rozsekáme. Následně přendavám do misky, přidávám lžíci kakaa a dle potřeby trochu vody a mixuji ponorným mixérem.

Dlouhou dobu mě uklidňoval citát, který měla Šárka Škachová, Gurmánka na svých stránkách, ale u této pomazánky neodolám se srovnáním hodnot na 100 g s originální nutellou.

4 Odpovědi to “Výborná nutella”