Co noveho na kopci

Když hlásí orkán  nad Anglií, noční vichřici u nás, ale nejen hlásí, nýbrž i celou noc bouchá nad hlavou a za hlavou vše co jde, šustí fólie, padají stromy a tak, tak nejlepší je vědomí, že otevřený zub je zavřen, kanálky vyčištěny a vichřici si mohu v klidu užít – ovšem – nesmí se ulomit korunka na dvojce. Zubař se opět stal mou diářovou náplní a já tedy musela do toho úžasného počasí. Samozřejmě na stopa, ale bohužel mě museli vzít až pražáci, protože všichni ostatní se asi báli nebo co. Ve městě se mi povedla jedna velfare fotka, jak si jezdí pipky na výlet a pak stopem opět domů. Tentokrát jsme se málem vybourali, pán naproti to do nás „málem“ naboural, ale smyk nakonec bravurně vybral. A to se mě nedávno někdo ptal, proč necestujeme, že bychom zažili hodně dobrodružství. Není nad to, chodit občas k zubaři.

A večer, večer dorazila Eliška na lázeňský víkend a pravila, že tyhle košíčky jsou už z Francie její nejoblíbenější.

No a tak tedy  košíčky

K přípravě 17 košíků je potřeba na těsto 140g moučkového cukru, lžíce moučkového cukru s vanilkou, 280 g másla, 420 g přesáté celozrnné pšeničné mouky, jedno vejce a jeden žloutek.  Na krém pak 60g maizeny, 1litr mléka, lžíce cukru s namletou vanilkou, 4 lžíce cukru krystal, 2 žloutky. Na ozdobu želatina – buď půl sáčku agaru, lžíce cukru a šťáva z broskvového kompotu nebo želatina od Dr. Oetkera, lžíce cukru a šťáva z broskví. Jedna a půl broskvového kompotu.

Nejprve je důležité udělat těsto, vše smíchat a zpracovat hezké linecké, vložit do formiček na košíčky a dát péci. Těsto se velmi hezky vyklopí.A nastává etapa krému – krém dělám stejně jako puding – v troše mléka se rozmíchá maizena a vanilkový cukr a tato směs se nalije do zbytku horkého mléka s cukrem a rozkvedlanými žloutky a vaří do zhoustnutí.

Nakrájí se broskve, naplní se s nimi košíčky, zalijí se krémem a nakonec přijde želatina.

Pro tyto zákusky jsme porušila své přesvědčení a koupila želatinu Dr. Oetkera, abych jí bez předsudků vyzkoušela proti agaru. Jsou to jediné dvě, které jsem sehnala na neživočišné bázi.  Tak tedy můj test želatiny:

Agar

Agar je malý pytlík za 13 Kč,  který vystačí na 1 litr tekutiny. Obsah je pouze prášek z mořských řas. Agar se připravuje tak, že se vysype do vody smíchané se šťávou, ochutí trochou cukru a přivede k varu. Sejme z ohně a nechá se chladnout – když není již horký, polévá se s ním moučník a během chladnutí agar zcela ztuhne. Jeho chuť je zcela taková, jaký použijeme tekutý materiál.Lze samozřejmě obarvit domácí malinovou šťávou pro červenou barvu.

Želatina bez živočišných vstupů Dr. Oetker

malý pytlík za 10-11 Kč, který vystačí na 250 ml. Obsah prášku se liší podle barvy. Bílá želatina obsahuje cukr, karagenan, karubin a hydrogenvinan draselný. Červená navíc karmín a beta-karoten.  No, karmín – který je pravděpodobně asi živočišného původu mě přesvědčil, že fakt raděj agar a na košíčcích je tedy agar.

Investovala jsem do Dr. Oetkera 20 Kč, abych se přesvědčila, že agar je 4x levnější, nemá živočišné vstupy, nemá žádná barviva a výborně se s ním pracuje.Popsaný návod na výrobu želé je navíc v obou případech zcela identický.

20 Odpovědi to “Linecké koše”