Když jsme včera jeli s panem domácím s knížkama na poštu, jela jsem na kole, mrzly mi ruce v nedokonalých rukavicích a v nefunkčním prádle – teda ono funguje, ale teď se prodává i funkční a toto není tohle funkční prodávané, tuším teda, že bude objektivně nefunkční, fouká mi všude a klouže mi kolo, říkám si – nebreč, příroda trpí. Potřebuje to jak sůl. Ale nějak mě to neuspokojuje. Včera dopadl náš běžný rituál zcela netypicky. Ráno zahlásím, že někdo musí na poštu. Ticho. Pak se zeptám pana domácího, jestli pojede. „Já?, no nevim, moc se mi nechce“. A zase ticho. „No, mně se taky nechce, já na to“. Pan domácí, „tak já pojedu“. Já na to, že ok, že jedu. Pan domácí „tak pojedem oba“. To je úplně nejlepší řešení, když se něco nechce jednomu ani druhému, je ideální, když to jdou dělat oba. Ale nefunguje to vždy. Třeba když zahlásím, že je potřeba umýt nádobí, nechce se nikomu a málokdy umývá nádobí více lidí než 1. S nošením dříví je to velmi podobné. Asi budeme intelektuální rodina, nikomu se nechce fyzicky pracovat. Zvlášť, když je venku vedro nebo zima, nebo když prší, nebo sněží, nebo je tma nebo silný vítr, nebo hrozně paří slunce anebo je tak hezky, že je to vyloženě škoda vyplýtvat na práci. Ale teď nám několik prací ubyde, např. konečně zmrzla koupelna, ubylo jedno topení. A za chvíli zahlásí pračka, že v téhle teplotě nepere, takže i praní ubylo. A včera se ptala zcela seriozně Jentl, jestli bysme nezvládli hibernovat. To by vůbec ubylo spoustu práce. No, ale kupodivu nikdo nechce, aby se přestalo vařit, takže přidávám jeden zeleninový recept.
Pečená dýně s hermelínem
Na toto jídlo je nezbytná žlutomasá dýně – cca 1/2 velké, 2 cibule, česnek, sůl, zelený a růžový pepř, slunečnicový olej, olivový olej, rozmarýn, hlíva ústřičná, cca 250 ml, hermelín podle počtu strávníků,
Nejpreve omyjeme a nakrájíme dýni na plátky, okrojíme kůru. Plátky vložíme na plech, na který nalijeme trochu oleje. Dýně osolíme, přidáme nadrcený pepř, poklademe nakrájenou cibulí, nakrájenou hlívou,
přidáme rozmarýn a pokapeme opět slunečnicovým olejem a přidáme rozetřený česnek. Celé vložíme do trouby péci. Za cca 40 min vyndáme, poklademe tolika hermelíny, kolik je strávníku, posypeme nastrouhanou dýní a zakapeme olivovým olejem. Vložíme ještě na cca 12 min do trouby. 
Podáváme s uvařeným bramborem promíchaným s tymiánem a máslem. 
Kláro, nechce se mi věřit, že bys kupovala hlívu v krámě. Pěstuješ ji?
:), hele to je stejný, jako kdyby ti někdo napsal, že se mu nechce věřit, že bys nedělal ocet :). Nepěstujeme, protože ve sklepě se bojim o sýry a doma o chalupu – ne, to je nadnesený, uvažovali jsme o tom, měli jsme už žampiony a na hlivu se chystáme zjara. Není tu teď nikde adekvátní teplota a do sklepa jí nepusím :d
:-) Zrovna jsem překládal skvělej dokument o pěstování šitake na kládách volně v lese. Nevypadá to náročně, tak to příští rok zkusím naočkovat. Jen jsem si tě nedovedl představit, jak neseš ty houby z obchodu, to je celý ;-)
To vypadá tak dobře!
Moc mě pobavilo líčení intelektuální rodiny a kterak vlastně málokteré počasí jest vhodné k práci. Úplně jako bys mluvila o nás:)))
Když ony ty vidle tak studí do rukou. A lopata taky. I kolečko…