Co noveho na kopci

článku řekne – „toto ale nejsou přece moravské koláče“, moravské jsou….

Já je jako 15 letá, rok čerstvě zamilovaná (do pana domácího), dostala podané jako moravské, s douškou, že láska prochází žaludkem…. dobrá rada nad zlato !! .-)

Od té doby je beru jako moravské- moravské od Hanči a jsem jí za ten recept neskonale vděčná, protože tohle je asi můj nejoblíbenější, který nikdy nezklame, vždy se podaří a je vynikající !

Pár drobností předem – koláče jsou podle mě lepší ráno po večerním upečení – často se toho ale nedožijí :-), marmeládu dávám většinou borůvkovou, od jisté doby ale dávám takovou marmeládu, jakou dítko, které je pro ní vysláno, donese. Někdy jsem ráda, že to nejsou okurky :-)) a nakonec – při použití marmelády vypadají koláče trochu jinak než dnes, kdy jsem použila džem. S marmeládou, která se po povrchu při pečení rozlije, jsou placatější a logicky, s rozlitější marmeládou :-)). Při použití džemu jsou v

Nejprve ze všeho si udělám kvásek – z trochy mouky, droždí a trošky cukru, zamíchám a nechám vzejít. Poté přisypu zbylou mouku,špetku soli, žloutky rozmíchané v mléce – mléka dávám většinou trochu více než 1/4 litru, někdy to je i k půl litru, podle toho, jak saje mouka. Prostě aby vzniklo pěkné, nelepivé, lesklé těsto. Dále cukr, rozpuštěné máslo, citronovou kůru. Vše řádně vypracuji a nechám alespoň hodinu kynout – do vykynutí :-)).

Koláče tvaruji tak, že si v ruce vymačkám placku, kterou naplním tvarohovou nádivkou – smíchaným tvarohem s vejci, cukrem, vanilkovým cukrem, rozinkami a trochou rumu. Zabalím jako buchtu. Poté položím na plech a udělám důlek. Pokud se důlky nebudou dařit, dobrá pomůcka je použít vejce máčené v mléce a tím dělat důlky do koláčů.

Poté co naplním koláče tvarohovou nádivkou, potřu je zvenčí máslem.

Důlek naplním džemem a posypu drobenkou – smíchanou moukou s máslem a cukrem.

Dám péci a doporučuji vřele nechat mírně odležet, ale nejsem si jistá, zda se to podaří :-)).

1 Veska | 20. září 2010 v 7:28 | Reagovat

Ať moravské nebo né,stejně vypadají náramně jedle
nakonec stejně nevím jak mají vypadat pravé moravské
ale přiznávám,že tyhle peču z olejového těsta a vždycky se po nich zapraší
občas místo marmelády(já dávám povidla)použiji nahoru čerstvé ovoce

2 Cirrusa | 20. září 2010 v 10:26 | Reagovat

miluji tenhle typ koláčů – u nás se dělají částečnš z másla a sádla, pouze z bílé mouky, moc druhů různých náplní…jsou to naše svatební a slavnostní-hodové, jinak se nepečou
Jinak jsem mile překvapena, že nejen my s manželem jsme spolu tak dlouho – všichni se dost diví když jim oznámím, že jsme spolu od základky, přes střední, výšku a došli jsme až do požehnaného svazku manželského

3 Jarka R. | E-mail | 20. září 2010 v 11:41 | Reagovat

Ahoj Kláro.dneska jsem se poprvé podívala na Vaši stránku.Moc se mi to líbí!!! Zatím Ti chci jen říct,že ty koláče jsou opravdu Moravské a to Hanácké.Taky se jim někdy říká dvojctihodné.Já na ně nahoru dávám doma udělaná povidla ze Včelákovské úrody.Moc se mi u Vás líbilo a ráno jsem myslela na to,jestli Vám není moc zima,snad to sluníčko vydrží,než bude střecha pod střechou.Včera jsem pro Esterku začla hromadit anglické pohádky a něco pro zábavu.Páčko Jarka

4 ufa | 20. září 2010 v 19:38 | Reagovat

Přesně! Klasické dvojctihodné koláče… Naprostá mňamka.. Také jsem je jednou dělala, ale nahoře s povidly, teď když vidím, že to je dobrý i s marmoškou, tak je budu dělat furt, o když nebudu mít povidla…

5 Klára | E-mail | Web | 21. září 2010 v 8:57 | Reagovat

, už máme svůj tvaroh, slavím a udělám znovu nahoře s mákem a povidlama !!

6 Klára | E-mail | Web | 21. září 2010 v 9:00 | Reagovat

[2]: ), je to sice trochu hektických 21 let spolu, ale jsem za ně ráda, rozhoně bych se znovu rozhodovala stejně, kdybych musela

7 Klára | E-mail | Web | 21. září 2010 v 9:01 | Reagovat

[4]: zkusím zase s povidlama – prostě je už 20 let dělám s marmeládou a ani mě to jinak nenapdadlo, ale rozhodně to zkusím

8 Klára | E-mail | Web | 21. září 2010 v 9:03 | Reagovat

[3]: díky moc Jarko, to je milý. No, upřímně řečeno, moc jsme vás nepohostili ))), ale zopakujeme si to a slibuju – bude to lepší !! ) a už to vypadá, že v neděli budeme doma….

9 Jarka O. | 21. září 2010 v 14:57 | Reagovat

Moje babička jim taky říkala dvojctihodné Neznám nic lepšího než čerstvě upečené, ještě trochu vlažné, navrch křupavé, uvnitř vláčné…mňam. Vlastně láska k nim mě přivedla k vaření a pečení

10 DolceVita | Web | 23. září 2010 v 12:38 | Reagovat

Tvoje dvojctihodné koláčky vypadají krásně a rozhodně nikoho nemohou urazit U nás se těší také velké oblibě a před časem jsem na ně sepsala i recept na blog, tak mohu podpořit chuť i článkem s receptem:

http://dolcevita.blog.cz/0707/grandiozni-ceske-kolace

Pěkný den

11 Lůc Mác | Web | 24. září 2010 v 19:45 | Reagovat

tak ty bych určitě měla vyzkoušet, když jsem z moravy a je úplně jedno jestli jsou to ty pravé nebo ne, je jich spousty, ale tyhle vypadají nádherně, hmmm mňam

12 ufa | 25. září 2010 v 17:33 | Reagovat

Tak včera u nás byly trhy( ne zeleninové, bohužel, jen takové, kde nejvíce stánků jsou vietnamci.() no, ale co je na nich dobré, že tam jezdí jeden stánkař s domácím pečivem. No, a koláčky, které si tam každý měsíc kupuji jsou stejné, jako ty Vaše, jen s povidly navrchu (i když ty jsou lehce ošizené, co se týče množství, ale na chuti jim to nebere) No, a teď k tomu proč to sem píšu…jmenují se pravý moravský koláček. Takže ty Vaše jsou taky pravé…)