Author Archive
Mé dvanáctileté životní působení mezi dětmi a zvířaty se evidentně podepisuje na stavu mého mozku :-). Dnes jsme šli odevzdat Marušce poctivě kohouty, jako dík za zapůjčené kvočny, díky nimž máme vysezená kuřata a Hugo vezoucí vozíček mi říká “ A Maljánka skáče na Máží!“ „Nene“, já na to, „Už? vždyť je ještě docela mladá, že už by měla říji?“ „Jo“, Hugo na to, „Fakt skáče“. „A kdys to viděl?“ „Když jsem šel plo vozejk“. „Aha a fakt skákala? Zadníma nohama?“ a Hugo zcela pragmaticky „Jo!, ale pčedníma spíš Klálo!“ :-). Takže už i mé nejmladší dítě mě intelektuálně dohnalo a … předehnalo :-) Read the rest of this entry »
Tak jsem se dostala k první fázi reportu ručního lisu na olej. Vegetariáni zbystřete, vegani – zbystřete více, milovníci arašídového másla jakbysmet! A nejen jeho, ale také všech ostatních past, které se dají udělat z ořechů, slunčnice, sezamu.
Ruční lis na olej je záležitost pro gurmány, rozhodně to není lis na to, aby si člověk koupil desetikilový pytel slunečnice a jal se lisovat, aby měl do nádrže praktického zahradního traktůrku nebo do motorovky. Je to lis na to, aby si člověk udělal svou sklenici dobrého, velmi aromatického oleje. Není to zase taková legrace vychytat všehny suroviny, vychytat, jak mají být vlhké, jak suché, jak má být lis teplý, jak studený….. ale pasty….
to je jiná …. pasty jdou celkem samy, mohou je lisovat děti, není to věc fyzicky náročná, vzhledem k výše napsanému, ani psychicky a tak první report od lisu je právě o burákovém máslu a o pastě z ostatních ořechů. Buráky jdou jednoznačně nejlépe. Vlašské ořechy o něco málo hůře, ale stále si je mohou děti natočit na namázání rohlíku. Stejně tak je to s neloupanými mandlemi. Loupaným bych se v souvislosti s marcipánem a lisem ráda věnovala samostatně. No a sezam a tedy sezamová pasta, na rozdíl od oleje, kde lze udělat sezamový olej nejjednodušeji, je už o něco fyzicky náročnější. Zatímco burákové máslo netrvá příliš dlouho, sezamová pasta je trochu náročná i na čas. Trvá déle. Read the rest of this entry »
Současné dny plynou v naší domácnosti zcela pokojně. Ohromně se těšíme na pečení cukroví, děti jsou nadšené do vaření a pečení a baví je to a mě také, takže často předelegovávám pravomoce :). Napadlo mě, že bude velmi jemná zima. To často vyjde, když mě něco napadne. Nikoli, že o tom přemýšlím a napadne mě to, ale napadne mě to z ničeho nic. Pak to vychází a letos mě tak z ničeho nic napadlo, že zima vlastně nebude. Jsem tudíž docela klidná a zimy se už nebojím :-).
Máme poměrně hezké zásoby ve sklepě, natolik hezké, že ani tady není třeba se bát. Jenom slepice vůbec nenesou. Mají pauzu a navíc mají pauzu i všechny slepice kolem a tak vaříme a pečeme bez vajec. Pevně ale doufám, že jarní kuřata, která mají začít snášet od příštího týdne, skutečně začnou.
A pak – tak jako vloni, u máslové dýně, nastalo dlouhé období homonym, nyní je to oxymoron, co hýbe naším domovem. Máte nějaký svůj velmi oblíbený oxymoron? Neboli protimluv? Děti sepisují a vyhrává u nich „strašně hezký“ a „ohlušující ticho„. Já jsem mnohem více liberální a líbí se mi spekulativní oxymorony, ve kterých vede „až vyrostu, chci se naučit být chlapcem“ a nejvíce ze všeho si stojím za vlastním oxymoronem “ tichá domácnost„. Vzhledem k počtu místností našeho domu – jedna a počtu lidí v nich žijících – šest – je spojení tichá domácnost čistým oxymoronem. :) Read the rest of this entry »
Česnek je jednoznčně jednou ze zásadních surovin, se kterými pracujeme v české kuchyni. V kuchyni nás především zajímají cibulky česneku. Česnek je velmi významnou plodinou obsahující silice, fytoncidy, vitamíny A, D, C, také některé vitamíny skupiny B, jód, minerální látky a stopové prvky. Velmi důležitý je však allicin, látka, která se postupně mění na allicín, která má antimykotický a antibakteriální účinek. Není od věci si nevšimnout podobnosti latinského názvu česneku – Allium sativum a právě té velmi důležité látky – allicínu. To má samozřejmě svůj důvod. Právě tato látka především dělá česnek česnekem. Antimykotické znamená protiplísňové a jak píší pánové Janča a Zentrich ve svém herbáři, česnek ničí spolehlivě více než 500 kmenů obávaného zlatého stafylokoku z 560 známých. Read the rest of this entry »
Zítřejší datum nám každoročně uniká. Většinou si jak já, tak pan domácí na ono datum vzpomeneme týden, čtrnáct dní nebo pár měsíců po. Jenomže letos nám to neuniklo díky manželům Obamovým. Pokud někdo neví o koho jde, nevadí. Je to celkem bezvýznamný pár :). No a datum známe proto, že si pan domácí všiml v jednom celostátním deníku na netu, který informuje jenom o důležitých věcech, jak se paní Obamová chystá letos oslavit kulaté výročí svatby, které se svým manželem má, totiž dvacet let. Pan domácí se nejprve dlouze zamyslel, pak ožil a křikl na mě “ no hele, Obamovi se brali stejně jako my!“. “ Tak to bychom to mohli oslavit společně “ já na to. Ale upřímně řečeno, nechali bychom to spíš na nich, jestli se staví, nebo ne. A jak říkala Petra, pan domácí by si mohl na zápraží zakouřit s BArackem a my bychom si s Michelle mohli střihnout nádobí po večeři. Ale vzhledem k tomu, že se blíží zima, všude spousta práce, nejsem si vůbec jistá, zda si na ně uděláme čas :-)No, ale konec konců, Barack má teď taky napilno. Ale dost imaginárních oslav, vzhledem k tomu, že na kopci nevedeme ani ty neimaginární a raděj rovnou ke Read the rest of this entry »
Maily s prosbou na zaslání semen dýní se neutěšeně navyšují a jsem si naprosto jistá, že je nás mnoho, kteří mají něčeho přebytek a něčeho se jim nedostává. Pokud tedy někdo hledá konkrétní semínka, sazeničky, plodiny, stroje, nástroje, partnera, není nic jednoduššího, než vložit svůj požadavek či svou nabídku do příslušného fóra.Naše první nabídka je výměna kohouta wyandotky zdrobnělé nebo kohouta araukana – slušně vychované. zn. foto ilustrační, nevíme, kterého chytnem. Vyměníme za štěně border-colie, za přebytečné hříbě frísana, případně za jehlice na pletení a vlnu. Nebo tedy za cokoli no. :-)) Read the rest of this entry »
Intenzita příspěvků na této stránce v posledních pár dnech poklesla, neboť se ukládáme pomalu k zimnímu spánku:-). Navíc se začínám kromě běhu uchylovat ke své masochistické zimní zálibě a tou je návštěva stomatologické ordinace. Zubní lékař, hvězdná osoba této stránky mi dnes udělal velikou radost, protože mi dal obrázky z ct na cd a já je mohu doma dát do pc :-). Čímž se zabaví děti na velmi dlouhou dobu. Dá se totiž s těmi obrázky hezky ve stomatologické aplikaci otáčet a dívat se na můj chrup shora, sdola, zprava i zleva. Ovšem jak mi napsala Petra, mohl být zubař trochu citlivější a nějaké ty zuby tam domalovat. Mnoho jich tam domalovat. Aby tam byly. Když už jsem totiž přišla o další, organismus se umoudřil a rozhodl se, že se ve svých třiceti osmi letech stanu ještě moudřejší, a že mi tedy dopřeje a pustí na svět další osmičku. Zdroj všech momentálních problémů. To by bylo bezva, kdyby nerostla 
přímo do kořenů sedmičky, tudíž i problémů budoucích. A tak místo psaní článků, chodím běhat, protože ty zuby při zátěži nebolí a pak zase nic nepíšu, protože se doma lituju, protože bolí po zátěži. Jediná možnost je tedy zátěž mít a nepřerušit jí, jak říká pan domácí :-). No a pokud se bude můj život i nadále ubírat tímto směrem, v blízké budoucnosti si tuto stránku oblíbí příznivci Viktora Faktora a jeho knihy – Kaše – strava naše!
Kvašená zelenina
No ale nedá se nic dělat, došlo i na psaní – zelenina dokvasila a já se tedy pouštím do ní! Nečekejte přesnou gramáž, protože každý disponujeme jinou zeleninou, jinou zeleninou nazbyt, jinak velkým zeláčkem a jinou chutí a proto jde v tomto článku víceméně o princip. Read the rest of this entry »
Přišla zima na hory. Zítra má u nás napadnout až 40 centimetrů sněhu a tak od rána snášíme jak broučci. Vše z pole do sklepa, zbytky zelí, kapusty, jablek, bot, míčů, kol…. Zateplujeme chalupu, což znamená, že pečlivěji přibíjíme uletělou fólii tam, kde mají být ve vikýřích okna… jednou… možná… někdy. Obcházíme štíty, kde to ještě profukuje, snášíme dřevo před chalupu a zavíráme venkovní okna. A k tomu všemu je třeba se trochu zahřát. A tak si vaříme zázvorový čaj, zázvorový sušenky a kandovaný zázvor.
Zázvor je vůbec bezva věc. Je to nejen dosti záhřevná záležitost, ale také mírné afrodisiakum – bacha na to, nesmí se to přehnat. Zázvor ve velkém množství dělá neplechu! :-). Read the rest of this entry »
Včera jsme jeli do školky pro stromky, abychom opravili alej, starou jako naše nejstarší Ester. Po dohodě s CHKO jsme si jeli přímo pro školkové stromky, protože koho chleba jíš, toho píseň zpívej, že?! Včera přijel kamarád Milouš na kole a vrhl se po hlavě do práce. Občas zabručel, že by jeden neřekl, že ta práce rukama není žádný med, ale makal dál. Bouchal kůly ke stromkům a protože elektro inženýři mají spoustu napracovaných hodin, přijede ještě jednou tento týden a hezky ty kůly prý dobije. My za to pojmenujeme jednu lípu „Miloušova“ !
A tak jsme si jeli pro pár lip a javorů. To jsme ovšem netušili, jakou přesně má představu CHKO, a že si domů povezeme místo pár malých stromečků „remízek“! Mnohem vtipnější, než jet na voze, muselo být sezení v autech, která náš vůz předjížděla. Ono předjíždět pojízdní remíz se člověku nepodaří každý den :-) 
Velmi dobrá volba, nejet pro stromky – stromy autem, neodvezli bychom ani jeden. A po cestě zpátky spousta dalších pokladů, z nichž nejzásadnější je pro mě křen. Více o křenu, o jeho působení, hlavně antibiotickém a silně C vitaminózním v článku přímo o křenu.
Domácí přesnídávka je pro recept věcí věru náročnou, a to proto, že nic, co se týká přesnídávky, není konstantní. Jablka bývají jinak sladká, jinak moučná, jinak šťavnatá. Sladké každý rád jinak, někdo více, někdo méně a tak je velmi ošidné specifikovat množství cukru. Jediné co mohu trochu více přiblížit je kukuřičný škrob nebo puding. Toho dávám 180 g na 16ti litrový hrnec.
Lze si přečíst samozřejmě přesné recepty na výživu, jenže pokud nemáte stejná jablka, může se z vynikající přesnídávky podle naprosto stejného receptu, vyklubat nedobrá břečka a naopak.
Proto se utíkám jen k návodu a množství surovin je třeba citem.
Na výživu jsou tedy třeba jablka. Kdo nemá rád dýni, může udělat pouze přesnídávku jablečnou. Pokud však dýně nevadí, vyzkoušený poměr je jablka – dýně 3 : 1.
Jablka na přesnídávku vždy loupu a to proto, že pokud vaříme jablka ve slupce a pak pasírujeme, často je pak výživa nahořklá. Poctivě tedy jablka vyloupu, vyjádřím, nakrájím na kusy a dám do hrnce. Na jablka vložím nakrájenou a oloupanou dýni. Nejraděj používám klasickou velkoplodou oranžovou. Podliji vodou a to nejen hrníčkem, ale aby alespoň 1/4 byla ponořená. Přikryji a nechám vařit, dokud není ovoce měkké.
Pak vše rozmixuji mixérem, přidám cukr dle chuti a škrob. Škrob si rozmíchávám ve studené vodě a teprve poté ho liji do ovocné směsi a pouze už čekám, kdy má směs správnou konzistenci.
Hotovou přesnídávku naliji do sklenic a zavařím – 40 minut při 80°C.