Author Archive
Protože zavítali rodiče, měli jsme po dlouhé době bílé pečivo. Na housky jsme udělali tvarohovou pomazán
ku s paprikou. Na domácí chleba
pak krájená vejce natvrdo a kolečka okurky. Navíc ještě talíř se snídaní, která neprošla tepelnou úpravou – na kolečka okurky, cibule, ředkvičky, zakapané olivovým olejem a tvaroh s cibulí, paprikou a solí.
Suroviny pro dnešní oběd: knedlíky : pšeničná mouka celozrnná, 1 vejce, sůl, trochu másla, trochu tvarohu,mléko, jahody. Nahoru: tvaroh, cukr, máslo
Nejprve utřeme trochu másla, asi 50g a trochu tvarohu – asi 100g, jedno vejce a sůl. Do utřené hmoty přidáme trochu mléka, cca 150ml – 250ml dle potřeby a mouku. Cca 300-500g. Pokud se těsto lepí a je řídké, přidáme mouku. Neměl by se stát opak, že by bylo příliš tuhé.
Z těsta ulamujeme jednotlivé malé kousky, vytvarujeme placičku, můžeme pomoučnit, vložíme jahodu – čerstvou, nebo zavařenou okapanou a zabalíme. Mezitím, co balíme jahody, dáme si hřát hrnec s osolenou vodou. Do vroucí vody pak vkládáme knedlíky. Vaříme asi 10-15 minut, zkusíme rozkrojením jednoho, zda jsou již hotové. Přecedíme, knedlíky naskládáme na talíř, polijeme tvarohem, který je umixovaný s cukrem, posypeme moučkovým cukrem a polijeme máslem.
Petržel jedvouletá rostlina z čeledi miříkovitých. Velmi se využívá jako zelenina, ale i jako velmi dobrá léčivka. Je rozšířena v celém mírném pásmu. První rok vytváří přízemní růžici a velký kořen, druhým rokem pak vyhání mohutnou lodyhu s květenstvím a plody. Na semeno se tedy pěstuje petržel až druhým rokem a to tím způsobem, že se na jaře vysazují pěkné, nepoškozené kořeny petržele se srdíčkem.
U nás se pěstují převážně dva kultivary petržele _
petržel obecná kořenová a petržel obecná naťová
Petržel kořenová
rané odrůdy se vysévají na záhony již na podim v říjnu až listopadu, pozdní odrůdy pě
stované ve velkém na poli se vysévají co nejdříve zjara. Klíčí podle počasí zhruba za 6 týdnů.
Petržel vyžaduje hluboko zrytou půdu, aby mohl kořen dobře vrůstat do spodních vrstev. Nesnáší čerstvý hnůj. Vysévá se do řádků cca 30cm od sebe a v řádku spíše řídce – pokud je naset hustě, což je výhodné pro rozpoznání řádku po vzejití, je nutné petržel záhy protrhat. Petrželi prospívá závlaha. Sklízí se na podzim před příchodem mrazů.
Použití je v kuchyni jako kořenová zelenina.
Petržel listová
neboli kudrnka,
se vysévá v srpne nebo září. Do příchodu mrazů vyrostou listy, které lze sklízet i v zimě. Kadeřavá petržel není tolik náročná na hluboké zpracování půdy jako kořenová petržel.Lze jí pěstovat i v bytě v květináči. Sklízí se seřezáním listů. Lze jí s úspěchem sušit a posléze se používá jako koření, do polévek, na ozdobu, do pomazánek.
Petržel jako léčivka
Petržel obsalhuje silice, flavonidy, furanokumariny, sliz a sacharidy. Je velikým z
drojem provitaminu A a vitaminů B,C,E a minerálních látek, draslíku, hořčíku, železa, vápníu, sodíku a fosforu. List obsahuje kyselinu listovou.
Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel také uvolňuje střevní plyny, působí protikřečově, proti střevním parazitům. Je užívána při problémech s močovým ústrojím a nedostatečným vylučováním moči. Při poruchách trávení. Je také mírné afrodiziakum.
Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel také uvolňuje střevní plyny, působí protikřečově, proti střevním parazitům. Je užívána při problémech s močovým ústrojím a nedostatečným vylučováním moči. Při poruchách trávení. Je také mírné afrodiziakum.
Nedoporučuje se překračovat běžné dávky v těhotenství a kojení.
Obsahové látky petržele mohou způsobovat reakce na světlo po zevním dotyku s kůží. Chronické užívání vysokých dávek drogy může vést k poruchám pigmentace, celkovému svědění, poškození jater, zánětu ledvin a anémii.
Semena (Petroseelini fructus) se sbírají před dozráním, nejčastěji v srpnu. Sbírá se zpravidla celé květenství, ze kterého se po vysušení semena jednoduše vymlátí. Kořeny (Petroselini radix) se sbírají na podzim prvního roku nebo jaře druhého roku. Při přípravě je důležité rychlé sušení suroviny, aby nedocházelo ke ztrátám silice.
Nálev ze sušené byliny se užívá nejčastěji v močopudných diuretických čajových směsích. Doporučená denní dávka je zápar připravený z jednoho gramu semen (čtyř čajových lžiček) na šálek vody. Nálev připravený z kořene má slabší účinek než nálev ze semen.
Přírodní petrželová šťáva z čerstvé nati je výborným prostředkem k odpuzování hmyzu. Též při štípnuti hmyzem se doporučuje postižené místo potřít čerstvou petrželkou. Odvar z petrželové natě působí jako vlasové tonikum, které může oživit lesk vlasů.
Přírodní petrželová šťáva z čerstvé nati je výborným prostředkem k odpuzování hmyzu. Též při štípnuti hmyzem se doporučuje postižené místo potřít čerstvou petrželkou. Odvar z petrželové natě působí jako vlasové tonikum, které může oživit lesk vlasů.
zdroj obrázků: wikipedia.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Starr_070112-3391_Petroselinum_crispum.jpg
Byly doby, kdy jsme se snažili vše dělat bez techniky. Únava a vlastní pohodlnost nás však dohnaly a v určitých věcech jsme začalipoužívattechniku, aby jsme v jiných dokázali vydržet o něco déle :-))
Tak jsem díky štědrosti pana domácího a jeho uznání prací domácích, dostala před třemi lety kuchyňského robota, který má nástavec i na lisování domácích těstovin. Sice s douškou, že to je fajn, že už nebudeme muset kupovat těstoviny, která zněla tak trochu jako závazek :-), ale nakonec pan domácí přechází občasné jídlo z kupovaných těstovin bez mrknutí oka. Read the rest of this entry »
Recept na tyto lívance jsem našla v knížce Nancy Clarkové – „výživa pro sportovce“. Přestože se jedná o americký recept, což je v naší rodině možná neprávem synonymum pro nejeditelné věci, její recepty tuto reputaci značně zlepšují :-)))
suroviny: 140g ovesných vloček, nejlépe čerstvě mačkaných, 600 g mléka, lžíce octa, sůl, 2 vejce, 4 lžíce cukru, 2 lžičky prášku do pečiva, 300 g celozrnné pšeničné mouky přesáté, špetka skořice, 2 lžíce oleje
na lívance : tvaroh, zavařené borůvky, cukr, vanilkový cukr, moučkový cukr, skořice
Namačkáme ovesné vločky, nameleme mouku. Do mléka přidáme ocet , ale pozor – nejprve je nutné mléko osolit !!!, pokud bysme to neudělali, mléko se okamžitě srazí. Pak přidáme do mléka vločky, mouku, prášek do pečiva, olej, cukr, skořici, vejce a vše pečlivě rozmícháme. Rozpálíme si lívanečník, do kterého nalijeme kapku oleje a smažíme lívance.
Mezitím si umícháme tvaroh – děláme ručním mixérem, aby byl extra hladký, přidáme do něj moučkový cukr, vanilkový cukr a zavařené borůvky – šťávu předtím slijeme a do tohoto jídla nepoužíváme. Dále si v mističce rozmícháme moučkový cukr se skořicí na obalení lívanců, nebo posypání tvarohu.
K lívancům dělám bílou kávu: do vroucí vody přisypu meltu, cca 2 lžíce na litr, nechám chvíli povařit a poté sliji přes cedník do konvice do 3/4. Doleji mlékem. Sladí nebo nesladí si každý sám.
Tip: pokud chceme přidat do mléka ocet, vždy ho musíme nejprve osolit, aby se nesrazilo !!!
Komentáře
Linda | 26. dubna 2010 v 21:24 | Poznamka pro neporadnejsi hospodynky – da se to i bez vajec, pokud doma zadna nejsou. Vyzkouseno.-)
Myslim, ze je to tema vlockama, jsou takobve nakonec mazlave a udrzi to vcelku.
Velmi jedly recept, deti uz se po nich zase ptaly
Recept na dnešní večeři je receptem zároveň i na zítřejší snídani. Je to jedna z nejoblíbenějších buchet – spotřebuje se veliké množství tvarohu, je velmi variabilní, v létě se do něj může dát ovoce, prostě velmi oblíbený.
Surovin množství na 2 plechy:
1.těsto: 20 dkg cukru moučka, 20 dkg máslo, 60dkg celozrnné pšeničné mouky přesáté, 1 prášek do pečiva, 4 lžíce kakaa, citr. kůra, 10 lžic vody.
2.těsto: 6 vajec, 40 dkg cukru, 40 dkg mouky celozrnné pšeničné přesáté, 1 prášek do pečiva, 10 lžic vody a 2 dcl oleje
náplň: 1,5 kg tvarohu, 2 vejce, cukr, vanilkový cukr
suroviny na první těsto uhněteme a tuhé těsto rozetřeme rukou na 2!! plechy. Pak utřeme suroviny z druhého těsta – vejce s cukrem do pěny, přidáme olej, vodu a mouku s práškem do pečiva. Na první těsto nalijeme tvarohovou náplň – tvaroh ušlehaný s vejcem, vanilkovým cukrem a cukrem, lžící rozetřeme do roviny a polijeme těstem číslo dvě. Opět uhladíme. Dáme péci na 180 -120 st. plechy po chvíli vyměníme, spodní nahoru a horní dolů a po zhnědnutí a upečení – zkusíme špejlí, vyndáme a necháme před krájením vychladnout.
Komentáře
Je to opravdu výborná buchta. Moje nejmladší sestra byla jako dítě hodně nemocná s velkou nechutí k jídlu. Jedla jen tuhle buchtu.
Nový komentář
Tištěnou formu receptu naleznete v knize Domácí pekař.
Dnešní snídaně bylo jen opakování včerejší večeře, s tím rozdílem, že k pomazánce přibyla ještě marmeláda. Takže až recept na oběd. Druhé jídlo z naklíčeného obilí ještě všichni snesou bez problémů a klíčící misky na to akorát vystačí – vystačí ještě i na třetí, ale to už si za sebou v řadě nedovoím, přestože mám velmi benevolentního partnera:-))
Takže dnes jsem použila naklíčenou čočku, pšenici a oves do obyčejné polévky.
Suroviny: voda, sůl, pepř, bobkový list, nové koření, pepř celý, trochu másla, cibule, nastrouhané dvě mrkve, mísa naklíčeného obilí (čočka, pšenice, oves) a jedno vejce.
Na rozehřáté máslo dám osmahnout cibulku s nastrouhanou mrkví na hrubo, zaliji vodou, osolím, opepřím, přidám bobkový list, nové koření a celý pepř. Povařím cibuli s mrkví, aby trochu změkla, přidám naklíčené obilí, opět nechám chvíli vařit a nakonec vmíchám rozkvedlané vajíčko.
Halušky s nivou a tvarohem
halušky jsou u nás velmi oblíbeným jídlem. Protože není příliš často bryndza, používáme nivu, nebo nivu s tvarohem, nebo vlastní sýr, který dnes ale také není k dispozici.
suroviny: brambory dle potřeby, vejce,
3 cibule, olej, niva, tvaroh, sůl. celozrnná pšeničná mouka, trochu solamylu.
Brambory nastrouháme na struhadle nebo robotu. Ještě po nastrouhání je kuželkou rozmixuji, aby byly opravdu velmi jemné, ale lze dělat i z hrubších proužků. Já osobně mám ráda jemné malé kulaté halušky ,
proto brambory ještě mixuji. Přidám sůl, vejce, mouku – takové množství, aby těsto mělo konzistenci jako na obrázku – stojí v něm vidlička, ale poté, co se vezme do ruky protéká mezi prsty. Přidávám pro jistotu i trochu bramborového škrobu, asi dvě lžíce.
Těsto zpracuji a nechám chvíli odpočinout. Dnes ta chvíle
byla delší,
asi na zasázení půl kila cibule :-) Přivedu si ve velikém hrnci k varu vodu. Mezitím si v jiném hrnci, širokém – nemusí být příliš vysoký rozpustím trochu tuku, slunečnicový olej, a když je horký, rozpálený, osmahnu zprudka cibuli nakrájenou cibuli. Na hotovou – jemně hnědou cibuli položím nivu a nechám rozpustit a poté tvaroh. Množství dle chuti, stačí i pouze niva, pokud je jí dost :-)
Mezitím se vaří voda, tak je čas na haluškování – na slovensku si
dávají těsto na prkénko a rychlými pohyby házejí halušky do vody nožem. Lze vykrajovat také malinké kousky lžičkou – i když pro šest lidí by to byla docela fuška. Mě se dostalo shodou okolností do ruky takové haluškové struhadlo.
Jsou tací, co používají i tenisovou raketu – třeba můj táta :-))) a taky – nevím jak napsat tchýně, když nechci psát tchýně, třeba maminka manžela, ale nemám ráda slovo manžel, takže raději volím „tchýně“ :-)
Těsto tedy jakýmkoli způsobem natlačím do vroucí osolené vody, promíchám a halušky téměř okamžitě vyplavou a jsou během cca 3-5 minut hotové. Poté je dám do síta, sleji vodu, halušky vložím do horké směsi tuku s nivou, cibulí a tvarohem, promíchám a dám na talíř.
Dnešní den se konzumovali beránci, půl pekáče brambor se zelím ze včerejší večeře, spoustu vajíček, čokoládových vajíček a tak se čas lehce přenesl přes oběd a došlo až na večeři. Jako rodina se snažíme nezařazovat do žádných systémů, takže makrobiotika jako systém nám je cizí, stejně tak ostatní jídelní systémy. Vegetariánství necítíme jako systém, ale jako morální volbu. Nicméně ke klíčení semen, jezení čerstvého obilí atd. – to nám bylo doposavad cizí. Minulý týden jsem si ale přivezla domů dárek – klíčící keramické misky a tudíž jsem je musela ihned zkusit.
Do jedné jsem dala pšenici, do druhé oves a do třetí čočku. Během pravidelného prolévání vodou jsou po pár dnech velmi chutné, měkké, sladké, s krásnými malými klíčky, které nyní rostou hodinu od hodiny. Dost bylo čekání a již jsem chtěla použít hotový
produkt, ale ani mazanec, ani beránek, nakonec ani brambory se zelím nezdály se býti vhodnou variantou a tak jsem se dočkala až na dnešní večeři, kterou jsem dělala právě se záměrem použít zmíněné obilí. Nechtěla se mi dělat žádná polévka, žádný salát, proto jsem je přidala jen do tvarohové pomazánky s česnekem. Polovině rodiny moc chutnala, druhá polovina by vyndala čočku – neví co je dobré :-))), nicméně jako celek naklíčené obilí dostalo šanci :-)
recept na domácí chléb zde
suroviny na pomazánku: tvaroh, sůl, česnek, naklíčená pšenice, oves a čočka! :-)
Dnešní snídaně je trochu tendenční. Velikonoční lehký piškotový beránek a beránek z kynutého těsta. Velikonoční se ještě obešel bez větších komplikací, u toho kynutého to již tak jednoduché nebylo. Kamna se rozhodly, že přesně při přechodu mezi beránky už toho mají dost, že už potřebují vymést, odmítly topit a zakouřily celou místnost. Takže kynutý beránek podle toho vypadá. Potřebuje mnohem větší teplotu a ne prskající kamna, která odmítají hřát do trouby. Nedá se nic dělat, vše se nemusí povést, tak příště :-)
Suroviny na piškotového beránka: 250g moučkového cukru, 5 žloutků, 1 vanilkový cukr, kůra i šťáva z 1/2 citronu, 300g polohrubé mouky, 5 bílků, tuk a strouhanka na formu
Cukr, žloutky, vanilkový cukr a strouhanou cirtonovou kůru třeme do pěny. Potom přidáme citronovou šťávu, ušlehaný tuhý sníh a prosátou ceozrnou pšeničnou mouku. Lehce promícháme a nalijeme do dobře vymaštěné a strouhankou vysypané formy. Pečeme ve středně teplé formě dorůžova. Upečeného beránka vyklopíme, oči uděláme z rozinek a pocukrujeme.
Suroviny na kynutého beránka : 500g celozrnné mouky pšeničné mouky, 250ml vlažné vody, 40g droždí, 50g cukru, 50g rozpuštěného másla, 1 vejce, sůl. Vejce na potření, hřebíčky na oči, moučkový cukr na posypání.
Z trochy vody, cukru, mouky a droždí uděláme kvásek – necháme vzejít. Zbylou mouku prosijeme do mísy, přidáme k ní zbylý cukr, sůl , vejce rozpuštěné prochladlé máslo , vzešlý kváse, a zbylou vodou zaděláme hladké těsto. Vypracované těsto poprášíme moukou a necháme vykynout přikryté utěrkou na teplém místě. Z malých kuliček pak vytvarujeme beránka, místo očí dáme hřebíček, potřebme vejcem – rozšlehaným celým a dáme péci. cca při 200st.
Tištěnou formu receptu naleznete v knize Domácí pekař.
Konečně přišlo letos pravé jaro i k nám, do 650 m.n.m. Máme zasazenou sadbu, pokryté foliovníky, zasetu část semínek a těšíme se na sklizeň prvních salátů, i když si ještě počkáme. Sazeničky rajčat, paprik, košťálovin, melounu se v největších nočních mrazech nosí domů, ale snad příští týden i toto pomine.
Skleník:
Malé sazeničky přesazujeme do samostatných kelímků, pikýrujeme na větší prostor v pařeništi i ve skleníku, sázíme do kelímků semena fazolí, tykví a slunečnice – protože jsme velmi vysoko a tímto velmi urychlíme jejich sklizeň.
Malé sazeničky pórku přesazujeme na minimálně 3cm od sebe a velmi hluboko – zároveň zaštipujeme část kořínku. Velmi hezky vyjíždějí kedlubny a vlastní
semínka brokolice. SAzeničky rajčat jsou zatím velmi malinké, nespěcháme na ně, zatím nám vždy nakonec vyrostly a velmi dobře plodily. Nejsme na jihu republiky, navíc velmi vysoko, takže se musíme spokojit s pozdější sklizní teplomilných rostlin.
Velmi hezky již narostly ředkvičky a salát. Opět jsou mnohem menší, než v jižnějších a nižších oblastech, kde už leckdo ze skleníků sbírá, ovšem v nevytápěném skleníku v naší nad. výšce jsme schopni pouze této rychlosti. I za tu jsme vděční.
Pařeniště: do pařeniště jsme pod jedno okno zaseli 5 sazeniček salátové okurky. dále ještě využijeme pařeniště na přepikýrované rostlinky.
Foliovník: zryté foliovníky nejprve pokryjeme plachtou, urovnáme záchona a pak do foliovníku zasadíme malé sazeničky salátů – vždy dvě řady a jednu řadu kedluben, zelí jarního a jarního květáku. Po sklizni salátu místo něj zasadíme rajčata.
Po sklizni raných košťálovin necháme místo prázdné jako prostor mezi rajčaty. Pár rajčat jsme zasadili letos na konečné stanoviště již nyní, přestože je poměrně dost chladno, ostatní jsou ve skleníku a budou se přesazovat až v květnu či na konci dubna.
Venkovní záhony:
zryté záhony na podzim už jen kultivujeme s koňmi kultivátorem a bránami – malé zuýhony rovnáme hráběmi, ty co jsme nestihli zorat na podzim, kultivujeme nyní.Stopy v záhonech na fotce nejsou žádoucí – jsou od krávy, jež si vyšla na procházku :-)) Na venkovní záhony se nyní vysévá mrkev- jako první mrkev pozdní,mrkev karotka,která má kratší vegetační dobu, na ní je však čas i později. , petržel, mák, hrách, polníček, ředkvičky. Vysazuje se cibule sazečka – cca. 10cm od sebe. sázíme na záhony široké 1,4m – po pěti řádcích. Ne příliš dlouhé, raději střídáme vedle sebe více plodin a jednu plodinu opakujeme na více záhonech.
Česnek vysazený na podzim již vylezl ze země a je cca 8cm vysoký. Úkolem v tomto období je udržet záhon be
zplevelnatý, ihned po vyjetí plevelů česneky okopat, není třeba zalévat.
Větší políčka jsou kultivována také s pomocí koní.
Nejprve kultivátorem, potom bránami. Potom vyséváme ručním secím strojkem mák, hrách, mrkev, mrkev krmnou.Řádky jsou od sebe vzdálené 45cm, aby se mezi ně bez problémů vešla ruční nebo koňská plečka. Do další části se bude vysévat kukuřice a fazole a vysazovat zbytek košťálovin.
Do toho určených keramických nádob si vysévám kadeřavou petržel a řeřichu, jenž pak bude z hrnku padat dolů – pevně věřím :-))