Co noveho na kopci

Se začátkem letošního výsevního roku došlo u nás doma k menší názorové bitvě. Jeden, jakožto

čistý dominantní pragmatik a jeden submisivní idealista se dohadovali, jak veliký význam má na pěstování vysévání, kultivování a pěstování vůbec, podle konjunkce planet. Submisivní idealista si nechal koupit knížku výsevní dny za 80.- založil papíry pro každou zeleninu a pečlivě popsal každé zasazené semínko a rozesazenou sazeničku dnem a hodinou a pro větší možnost zjištění, zda je to úplná blbost, nebo zda na tom něco je, sázel samozřejmě v různých dnech, při různých konjunkcích, ve dny plodové, kořenové a listové. Dominantí pragmatik má tak rád submisivního idealistu, že mu knížku po prosbě okamžitě bez řečí koupil, podotkl však, že smysl to má tak maximálně pro těch osm pětek za knížku.

Brzy na výsledky, ale tady je první mezičas, který je tak markantní, že je třeba realistu trochu pošťouchnout. Debata nad sazeničkami pak vypadá tak, že idealista vymýšlí různé varianty, jak se to mohlo stát, zda ty nebyly ve chladné části skleníku, zda neměley špatnou hlínu atd. Realista se v reakci na sazeničky ptá, kdy je ten ideální den na to sázení brambor? :-)

Semínka kedlubny byly vysazeny všechny ve stejný den a to se bohužel neví který, protože to idealista ještě nevlastnil správnou knihu a neměl tu správnou ideu. Přesazovány do kelímků však už byly v ten který určený den a řádně popsány. Desetkrát kedluben 22.3. v kořenový den, desetkrát 26.3.v listový den a dvanáctkrát 28.3. v peringeu, dni, kdy by se nemělo dělat vů

bec nic, natož sázet kedlubny ! Na fotce ty veliké sazeničky jsou ty ze 22.a 26.3. a jsou od sebe k nerozeznání. Ty z peringea jsou ty malé, poloviční jak ostatní. Všech 12. Mezi všemi třemi skupinami není jediná výjímka. Dvacet velikých a dvanáct malých.

1 fyzik | 21. dubna 2010 v 19:04 | Reagovat

Lze očekávat, že sazenice, které jsou přesazovány nejpozději budou také nejmenší. Také záleží, jaké byly v dalších dnech teploty. Myslím, že tyto dvě skutečnosti mají mnohem větší vliv než vzdálené planety. Zdravím

2 conovehonakopci-zelenina | 21. dubna 2010 v 20:40 | Reagovat

No, tak to si myslím taky, ovšem semínka byly zasazeny ve stejný den a ty co jsou naprosto stejné, naprosto, ty byly přesazovány v mnohem větším intervalu – 22.3 a 26.3. ze stejné sadby a opět z té samé sadby, ty co jsou pouze o 2 dny od druhé, tedy 28.3. jsou o polovinu menší. Dostt značný nepoměr. A zajímavé je, že toho 28.3. připadlo zrovna na PG, což je den, kdy se nemá dařit v podstatě ničemu. V každém případě je hlídám pečlivě dál a rozhodně budu aktualizovat další poznatky ) pro případné další idealisty, zda trochu zrealističtět, či si ty idee hezky opečovávat dál. Možná je opravdu něco mezi nebem a zemí, na co čistý pragmatismus a dosavadní vědecké poznatky nestačí
Nicméně taky zdravím a docela by mě zajímal názor někoho, kdo už to zkoušel, k čemu došel.
p.s. každá sazenička má druh, jméno, datum a hodinu, vzhledem k tomu, že už mám přes 1000 kelímků, odmítám k nim začít psát ještě teplotu ))

3 faarfalla | 4. června 2010 v 11:25 | Reagovat

dobry den, moje babicka asi pred tremi lety take dostala knizku o zahradniceni podle luny dedecek je samozrejme realista, vino strika, na sazeci dny nehledi, ale ejhle – pohadal se o salat, babiccin vyrostl a jeho chudak ne nejakym zahadnym zpusobem to vychazi…

4 HaF | Web | 5. června 2010 v 0:56 | Reagovat

Velmi zajímavé. Já jsem zahradník amatér a razím heslo, že vše je pudové – buď to pude, nebo nepude.

5 vegereceptynakazdyden | E-mail | Web | 5. června 2010 v 8:13 | Reagovat

[4]: ))))

Suroviny na pomazánku z nivy: asi 200g nivy, majonéza – 1 vejce, trochu oleje, lžička

Nivu spolu s majonézou umixujeme ponorným mixérem. Nemusíme solit.

1 HaF | Web | 6. července 2010 v 22:56 | Reagovat

Já vynechávám majonézu, přidám trochu tvarohu, když je to moc husté ukápnu trochu mléka a hlavně cibulku na jemno nakrájenou! Taky mňamka!

příprava majonézy:

do vyšší nádoby vyklepneme celé vejce,

Na dno nádoby vložíme ruční mixér – kuželku a zapneme na co nejvíce, s mixérem nepohybujeme, vydržíme několik sekund a po chvíli mixér pomalu zvedáme směrem nahoru. Cca. po 30 vteřinách máme hotovou velmi hustou majonézu. Pokud je stále řídká, přidáme trochu oleje.Můžeme dochutit citronovou šťávou jemně sekanou cibulí. A nakonec ještě malý videonávod pro ty, kterým se stále ne a ne podařit. Na základní majonézu, na tu nepovedenou, jak jí napravit a proč je nepovedená.

1 Kamarytka | 26. dubna 2010 v 19:26 | Reagovat

Majonézu jsem připravila přesně podle receptu a od té doby jsem už ani jednu nekpoupila. Je vynikající, jak do salátů, na chlebíčky a ochucená česnekem i místo tatarky

2 zlatkan | 9. června 2010 v 13:32 | Reagovat

Tuto majonézu už jsem připravovala několikrát. Vždy jsem cibulku a citron. šťávu jen vmíchala do hotové majonézy. Včera jsem (ani nevim proč) do hotové majonézy přidala cibulku a projela to ještě jednou ponornym mixérem. Majonéza zhořkla Následovalo …. za stálého míchání, vyléváme do záchodu Takže bacha!

3 zlatkan | 9. června 2010 v 13:33 | Reagovat

Jinak, je ale skvělá

4 vegereceptynakazdyden | E-mail | Web | 9. června 2010 v 13:42 | Reagovat

[2]: jojo,, neměla by se nikdy asi cibule sekat – zhořkne i bramborový salát – jen hezky nožem .-))))

Z trochy mouky, kvasnic, trochy cukru a droždí uděláme kvásek a necháme vzejít. Pak přidáme vejce, rozpuštěné máslo, vanilkový cukr, citronovou kůru, rum, zbytek cukru. Zaděláme řádně těsto, které by nemělo být příliš tuhé ani hutné, mělo by být nadýchané. Necháme vykynout. Pak do jednotlivých kousků balíme tvaroh umíchaný s cukrem a rozinkami a vejcem. Každou buchtu pečlivě omastíme, omastíme ještě jednou celý pekáč buchet. Na omaštění použijeme to samé množství másla jako do buchet. Dáme péci. Hotové hnědé buchty vyndáme, necháme vychladnout, oddělíme od sebe a pocukrujeme.

1 dadaz | 1. července 2010 v 17:03 | Reagovat

buchty jako od babicky