Když se vydá kniha, chce to soutěž, to je jasný. Ale soutěž o udělání sýra je moc jednoduchá. Podle tý knížky ho udělá každý :D. To by nebyla žádná sranda a všichni by viděli jen fotky sýrů, takže taková soutěž je k ničemu. A tak jsme se uchýlili k záškodnické soutěži. K něčemu, co nás provází každý den, aniž bychom si to často uvědomovali. Rádi bychom vás pozvali, abyste se po vámi zvolenou dobu stali režimními kolaboranty. Pro někoho to bude nadmíru jednoduché, pro někoho to bude zkouška ohněm. Je nám úplně jedno, zda to vydržíte jeden den nebo celou dobu, až do 30. května do půlnoci, dokud bude soutěž trvat. Je to jenom a úplně na vás. Nikdo vám do toho nebude mluvit. Jedinou vstupenkou, která bude platná pro případnou výhru jedné ze 3 knížek Domácího mlékaře bude emailem zaslaný příběh (vámi zvolené délky – hlavně ať to má pointu), ve kterém popíšete, jaký to mělo průběh (klidně i ten jednodenní) a také vždy, co to bylo, co to ukončilo. My ty příběhy postupně uveřejníme a nakonec vybereme tři výherce. A o čem to tedy celé bude? Na to je třeba si přečíst malý úvod, vezměme si jako malého zástupce PGPR.
Je to už několik let, co se zeptal Hugo pana domácího, jestli dokáže napočítat do 500 za 5 minut. Když byl pan domácí u cca 450 vešla do místnosti Eliška, naše děvečka, obhlédla situaci, poptala se, co se děje a začala skandovat panu domácímu před obličejem – „Chuck Norris, Chuck Norris, už jsi skoro jako on, ten napočítal 2x do nekonečna!“. Děti byly nadšené a díky Elišce tu tehdy mezi nimi vznikla Chuckonorrisománie. Naštěstí, tak jako většina mánií, měla krátkého trvání. Jenomže tento týden s tím zase někdo přišel a je to tu zase. Ráno se probouzíme s Chuckem Norrisem (Chuck Norris se narodil ve srubu, který si postavil vlastníma rukama), usínáme s Chuckem Norrisem (Proč se země točí? Protože jí to Chuck Norris přikázal), Chuck Norris je mezi dveřma, na záchodě, je všude a to ho nikdy neviděly. Do toho už nám lezou různé češtinářské a matematické poučky úplně vším. Jsou potvory taky všude a začínáme z toho trochu šílet. Skloňování Tolstého (zklamání pana domácího, že ho Ester neřeší proto, že ho čte, ale protože řeří Tolstoje versus Tolstého), vidy, výrazy, konstrukční úlohy, kružnice opsané a vepsané. Příčestí minulé má tolik možností, poznáte například, jestli jsou zde všechny věty napsané správně? Rozbalit zbytek tady»
Název vypadá velmi odborně, ale nelekněte se, stránka nekonvertovala ani k vědní popularizaci, ani jsme nikdo z nás nezačali studovat chemii a ovlivněni touto novou skutečností, pouštěli se do prvních literárních pokusů na toto téma. Nic takového. Skutečnost je mnohem prostší. V dnešní době je velké množství materiálu, který dovoluje komukoli udělat z čehokoli téma. Když se do článku zamíchá strach, a že se většinou zamíchá, je téměř jisté, že téma bude mít úspěch. Některé články obsahují tak očividně matoucí informace, že jim uvěří velmi málo lidí. Některé jsou ale napsané sofistikovaným matením (netvrdím, že apriori záměrně), že si získají mnoho příznivců.
Kaca53 napsala před třemi dny komentář k pampeliškovému medu právě díky pozastavení nad jedním takovým článkem. Článek straší nad účinky záhřevu cukru na lidský organismus, resp. nad účinky hydroxymethylfurfuralu (HMF) v interakci se záhřevem potravin.
dobrý den Kláro,
četla jste tento článek? co si o tom myslíte ? http://www.vitalia.cz/clanky/pampeliskovy-med-neni-med-ani-dobry-napad/
spozdravem Káča
a protože nejsme doma nikdo chemií políbení, bylo třeba kontaktovat správná místa, a protože toto téma by mohlo zajímat více lidí – je velmi pravděpodné, že pokud se stane z něčeho téma, narůstá pak v mnoha dalších článcích, které jeden z druhého čerpá matoucí informace (nemohu nevzpomenout na psaní Domácího mlékaře a získání informací z jedné bak. práce, kde se zcela vážně na několika stranách píše o „sýrech zrajících pod mrazem“ místo pod mazem a následně použití tohoto nového temínu nejen v mnoha článcích, ale dokonce i v logu jedné firmy, která si jej vzala za vlastní), rozhodli jsme se odpověď přidat jako samostatný článek, který nezapadne jako komentář pod pampeliškovým medem.
Ahoj Kláro,
HMF se vyskytuje všude, kde zahřeješ cukr – např. v chlebu je ho mezi 4 – 150 mg/kg; v pražené kávě 300 – 2900 mg/kg, v křížalách 2200 mg/kg – kolik ho asi tak může být v pampeliškovém medu připravovaném max. za teploty varu vody J a kolik toho medu sníš v porovnání s chlebem J
Co se týká toxicity HMF – vlastně žádná není – jeden poměrně podivně koncipovaný buněčný test sice prokázal lehkou mutagenitu – jenže takový test najdeš prakticky pro každou látku, v přiloženém přehledovém článku ( na konci článku ke stažení) je shrnuto mnoho studií mnohem lepšího designu, které vyznívají opačně
Shrnuto a podtrženo HMF není problém
Co se týká výživové hodnoty pampeliškového medu a jejího porovnání s výživovou hodnotou medu včelího zdá se mi to OK kromě údajů o alergenech – myslím, že je to právě naopak – mnohem pravděpodobnější je alergie na pyl jemuž jsi vystavena opakovaně a dlouhodobě, než na pyl, jemuž jsi vystavena jednorázově, či s velmi malou frekvencí (ale nejsem alergolog J).
Odpověď napsal analytický chemik a toxikolog Ing. Miloslav Pouzar, Ph.D., který se v rámci své pedagogické činnosti (v souč. době Univerzita Pardubice) dlouhodobě zabývá problematikou vztahů mezi vlastnostmi a účinky toxických látek. Velmi doporučujeme jeho výbornou knihu Kalich hořkosti, která velmi čtivou formou, žádné suché vyjmenování faktů, nýbrž chemie v příbězích, přináší známé i méně známé případy otrav a katastrof, které se odehrály jak v současnosti, tak dávné minulosti.
Dodo poslal i dokument, který v angl. řeší problematiku toxicity HMF. Jedná se o dokument Toxicology and risk assessmentof 5-Hydroxymethylfurfural in food ze www.mnf-journal.com … ke stažení zde.
Taky už vám konečně začala zima? 20 čísel sněhu, všude čisto, bílo, můžeme stavět sněhuláky! Většík povává již více než tři dny ve větším, než malém množství, chce se vykřiknout, jupíííí, je tu zima, čas odpočinku! A my mezi kontrolou různých testů z češtiny a matiky, mezi zkoumáním, kde fakt psát čárku před „a“ a kde je úplně zbytečná, zkoušíme domácí „patifu“. Snad se povede! A takový malý test
1) Přijdu kdykoli kromě soboty. Chodil tam denně mimo neděli.
2) Přijdu kdykoli kromě sobotu. Chodil tam denně mimo neděle.
3) Přijdu kdykoli kromě soboty. Chodil tam denně mimo neděle.
4) Přijdu kdykoli kromě sobotu. Chodil tam denně mimo neděli.
tak se ukažte :) Patří to do kategorie ten Třebíč, ta Ostaš, ta gauč, ta výprodej, měli jsme nadšení, atd. :)
Tak je mi potěšením představit další dva domácí mlékaře. První je z červeného domečku, druhý mikroblog čeká na zítra. Velmi trefný název a sýrař mu je věrný i při výrobě sýrařského náčiní. Ano, čtete správně, při výrobě, nikoli při koupi. Výroba lisu trvala dvě tři hodinky a forma na sýr se povedla velmi.
Sýr z ní vypadá velmi pěkně, má hezky zaoblené hrany, prostě na pohled fešák. Rozbalit zbytek tady»
Šárky medové sušenky
Dneska odkaz na jedny skvělé ovesné sušenky. Šárka je přivezla, když přijeli na návštěvu a od té doby se staly součástí mých oblíbených receptů. Vřele doporučuji nejen kvůli tomu, že neobsahují žádný cukr, pouze med, především pak proto, že jsou fakt vynikající.
Celý recept na sušenky můžete shlédnout tady.
Začalo nám jaro. Letos má tato informace zcela nový nádech právě pro tuto stránku, neboť nechtíce ztratit svou tvrdě nabytou svobodu a nechtíce se zapříst příliš do vlaku zvaného „honba za větrem“, přirozeně zpomalujeme. To jde většinou ruku v ruce paradoxně s větší fyzickou aktivitou. Prodat vejce je velmi jednoduché a také – také velmi rychlé. Zpomalení znamená vzít 3 vejce, 330 g celozrnné mouky (tu nejprve namlít a přesát) a udělat těstoviny. A pak červené těstoviny a také zelené a těstoviny do polévky a do plátěné tašky a do další tašky a zbavit se postupně nadbytku 150 vajec pomalou formou. Naplánovat si záhony, jezdit do lesa, likvidovat kopřivy, dojet na jasan na násady, udělat násady ( já řeším barvu těstovin, násady jdou mimo mě :) a tak to tak přirozeně plyne. A jak to souvisí se stránkou? Velmi. Interval mezi příspěvky bude takové oboustranné překvapení. Pomalý život ženy v přirozeném běhu času se už od doby kamenné téměř nemění – zabezpečuje rodinu, aby neumřela hlady. Rozuměj – dělá těstoviny do zásoby a občas přežvýká kůži, aby bylo co na sebe. Takový život přinese buď hodně nových receptů nebo málo energie na jejich publikování. Nechme se překvapit, jak to dopadne. Co se však dozajista změní, bude interval odpovědí na komentáře. Bude se rozhodně zvětšovat. Není to z neúcty, nechuti, ale zcela přirozeně to tak vyplynulo. Proto, kdo máte co napsat, pište těm, kdo se ptají. Díky za pochopení. Rozbalit zbytek tady»
Bez ochutnání se špatně hádá, ale zkusme to! Každý kdo dá do komentáře správnou surovinu, má bod :).
A po hezkém tipování, např. tofu se šlehačkou, med, kustovnice, džem, mouka, tvaroh, jogurt, mascarpone, philadelphia, kozí sýr, čokoláda, kokos, kešu, kokosový tuk, jablka, atd. došlo k uhádnutí datlí, ovesných vloček, kakaa, smetany, „nějakých“ oříšků a vejce, ale stále zbývá to zásadní. To bílé nahoře. To, díky čemu je tento moučník doma především můj a ostatní se neperou u stolu, nepláčí, že si někdo vzal o 7 mm širší výseč, že nezbylo na ráno ap.
Tak jdeme na to – na
Rychlý dezert zcela bez cukru
Nejprve spodní část. Ta je velmi rychlá a velmi prostá – je to zcela obyčejný mug cake. Tentokrát v malé formě na biskupský chlebíček, aby měl obdélníkový tvar a bez tvarohu. Pokud vlastníte doma malou formu, budete potřebovat přesně na ní
50 g ovesných vloček, 1 větší banán, 1 větší vejce a polévkovou lžíci kakaa. To je vše. Suroviny vložíme do mísy, rozmixujeme mixérem a nalijeme do vymazané formy na chlebíček. Dáme péci na cca 15 min do rozehřáté trouby na 160 °C. Můžeme přidat také 50 g tvarohu, ale nemusíme.
Následuje prostřední část. Ta je také velmi rychlá – byla tu nedávno a je to datlovo – ořechová nutella. Na tu je třeba 200 g datlí, 100 g lískových ořechů a 160 ml vody. Vše nejprve rozsekáme v sekáčku k ponornému mixéru a následně samotným mixérem umixujeme. Touto směsí potřeme upečený korpus. 
Rozbalit zbytek tady»
Začíná jaro, to je paráda. To je nejhezčí okamžik, kdy člověk vidí z okna, že už to bude, vyběhne na zahradu a za chvilku se poslušně vrátí, protože z okna je to zatím přeci jen teplejší :). Dětem přišel nový balík, skákací plocha trampolíny – na balíku od ppl bylo napsáno, „1 x 4,5- doskákala“ a já jsem hodně zvědavá jak s námi bude letos kooperovat „to“. Taky je u vás „to“ skoro další člen rodiny, který se neustále schovává, není ho vidět a jsou na něj kladeny vysoké nároky? Takové tajuplné „to“. A „to“ nás nechává většinou hodně v očekávání a přesto, že „to“ se zatím samo nikdy pořádně neukázalo, ani neprojevilo, dnes a denně na něj spoléháme. „To by se mělo zalít, to by se mělo zamést, to by se mělo uklidit – „to“ je zcela nepostradatelná součást našeho života. Jak se má „to“ u vás? 
Dnešní jídlo je velmi prosté a rychlé a přitom dobré, s jedním bonusem navíc, totiž absencí pšenice, potažmu lepku. Nemusíme mít pšenici ve stravě každý den a díky takovýmto receptům si ani neuvědomíme, že bychom ji měli postrádat. Navíc tedy je tento recept i návodem, jak si zpestřit omelety, které běžně doma děláme. Pokud použijeme litinový lívanečník, budou se péci samy, budou zcela jiné, než klasická přehnutá plněná omeleta velikosti talíře. Servírování je praktičtější a každou omeletku lze navíc dochuti přímo v lívanečníku ještě nějak jinak. 
Rozbalit zbytek tady»
Po vydání knížky jsem ve slabé chvilce přislíbila účast na besedě v knihovně. Naše knihovna nám moc pomohla se sháněním knížek, které jsme kdy potřebovali a vůbec jsou v ní velmi milé knihovnice. Jak však ubýval čas, říkala jsem si, že na to zapomenou. Nezapomněli.
A tak včera nadešel den onoho setkání. Na Černou hodinku nechodí zase tak velké množství lidí, bývají to komorní akce a tak jsme si říkali, že to bude takové malé interní setkání. Nabrali jsme včera do batohů knížky na poštu, knížky sebou do knihovny, kdyby náhodou někdo chtěl knihu koupit, spoustu sýrů, Esteřiny veky, které ráno upekla a vydali se odpoledne na autobus. Už půl šestá dávala jasně najevo, že komorní je velmi subjektivní pojem. Kvído napočítal 55 lidí bez nás a bez Káti, která nás následně vezla domů a má podobně rozvětvenou rodinu. Společnost to byla velmi pestrá, spojovalo ji však, že všichni dokázali poslouchat to, co jsem netušila, že budu povídat :). Rozbalit zbytek tady»