Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Posts Tagged ‘tofu’

Včera jsme navštívili festival Jeden svět v Polici nad Metují, tradičně skvěle připravenou akci, kde připravovalo raut Bistro Pecka. Šli jsme tentokrát pouze ve třech a nejstarší dítě nám v polovině cesty k silnici sdělilo, že se oddělí a pojede samo, protože s námi vždy čeká na auto mnohem déle. Někdy se podaří síla nechtěného – tentokrát vedeme generačně 1 : 0. Pan domácí zkusmo mávnul ještě, když byl 50 m od silnice na poli; nestává se denně, aby zrovna naším směrem jeli tak empatičtí řidiči, ale tentokrát to klaplo. Se stopováním máme kvůli povinným autosedačkám už asi 10 let utrum, ale před tím se podařil stop s kánoí, nedaleký známý úspěšně stopoval s koněm, se psy to bylo běžné, jednou se čtyřmi dětmi. Nyní už děti odrůstají, a když nejedeme všichni, pomalu se smyčkou zase vracíme zpět.

Shlédli jsme film Rebelská střední škola v Berlíně, který rozhodně v člověku vyvolává poměrně velkou vlnu emocí, otázek, depresivní nálady a poté ochutnávali raut Pecky, jejich skvělé pomazánky. Kdysi jsem zde uveřejnila rybičkovou pomazánku bez rybiček  z tvarohu a z dýně a nyní, po inspiraci Lenky Hlaváčkové z Pecky, bych ráda uveřejnila variantu č. 3 – nepravou rybičkovou z tofu.  Read the rest of this entry »

Další rychlovka, ve které hrají podstatnou roli sebrané rostliny, co rostou kolem. V tomto jídle je to kořen lopuchu, medvědí česnek a do salátu pak listy pamelišky, pampeliškové kapari, listy medvědího česneku, kontryhelu, popence a kopřivy.

Přinesla jsem to na stůl a pan domácí se podíval a pravil – nemáme jogurt? Podotýkám, že za poslední týden jsem vyrobila jogurty z 32 litrů mléka. Pár tuším kam zmizlo, zbytek vůbec netuším. Paštika si je potajmu nosí v noci do svého pelechu. Už jsem tam našla dva – neotevřené, snaží se chudinka snaží ty zavařovačky otevřít, ale to uměl jen Bábel – otevřít sponu na sudu a pozvat pak ostatní k otevřenému stolu. Paštika je zatím jen bažant.

Máme celkem nevybíravé děti, ale jedno by rádo rýži bez čočky a druhé skoro plakalo, že je ta čočka s rýží smíchaná, že by rádo tu čočku. Také šel u stolu hovor o buchtičkách se šodó a o koprovce. O rajské s knedlíkem, bramborách na smetaně…. ale já byla tvrdá – jogurt došel, o tom ostatním jsem vůbec neuvažovala, takže čočka i rýže nakonec padla. (Nakonec ale byly  jako moučník dvě bábovky bez bršlice, medvědího česneku i lopuchu)

IMG_0094okNa toto jídlo je třeba připravit černou čočku a rýži, sůl, přírodní tofu, zelený pepř, kořeny lopuchu, medvědí česnek, med, citronovou šťávu, sojovou omáčku a olej.

Nejprve dáme vařit rýži a černou čočku – ulehčení – můžeme vařit společně, dejme jen trochu více vody a můžeme solit vodu, čočka změkne. Mezitím, co se vaří čočka s rýží si rozbalíme tofu, překrojíme podélně, aby nám z každého bloku tofu vznikly bloky dva a ještě napříč. Každý špalíček tofu pečlivě obalíme v zeleném pepři, který jsme opatrně nadrtili v hmoždíři a necháme cca 10 min uležet. Read the rest of this entry »

dscn4651okTak jsem napsala dlouhý úderný článek o tom, jak je to se současnými surovinami nesmyslné, jak je zbytečné kupovat něco s aditivy, palmovým olejem, jaká to přináší rizika, atd. Nakonec došlo ke dvěma řečnickým otázkám – když se nás omezí hodně, třeba dojde ke změně? Třeba někomu dojde, že jde vydělat i na přirozených potravinách? A pak jsem to teda celý smázla, protože tisíce let jsou lidi stejný a myšlenka, že dojde ke změně je příliš naivní. A stopadesát let se snažíme žít život, ve kterém se pracuje co nejméně, tudíž i myšlenka, že někdo bude chtít vydělat na větší práci na úkor odstranění chemie je taky asi taky naivní. Takže z celého článku zbyl recept na domácí salát bez aditiv. Takové malé, osobní, skromné řešení.  :) On nakonec svět je stejně stvořen z miliónů malých, osobních, skromných řešení.

Pro ty, kdo si přejí nějakou rychlou svačinu na další den udělat, aby neobsahovala cukr, aditiva a byl to salát do krabičky, přináším recept na rychlý feferonkový salát. Read the rest of this entry »

Nejprve uvaříme brambory a lehce orestujeme. Během restování brambor osmahneme cibulku, pokrájenou na plátky na slunečnicovém oleji, přidáme omytý čerstvý špenát, pokrájená rajčata na kolečka a nakrájené omyté ředkvičky. Osolíme a po cca 5 min vyndáme z pánve, promícháme s olivovým olejem a balzamikem a uložíme na talíř. . Na pánvi následně orestujeme marinované tofu a jedno vejce.

Hotové brambory promícháme s růžovým pepřem a na talíři posypeme čerstvě mletou směsí pepřů.

Je to už několik let, co se zeptal Hugo pana domácího, jestli dokáže napočítat do 500 za 5 minut. Když byl pan domácí u cca 450 vešla do místnosti Eliška, naše děvečka, obhlédla situaci, poptala se, co se děje a začala skandovat panu domácímu před obličejem – „Chuck Norris, Chuck Norris, už jsi skoro jako on, ten napočítal 2x do nekonečna!“.  Děti byly nadšené a díky Elišce tu tehdy mezi nimi vznikla Chuckonorrisománie. Naštěstí, tak jako většina mánií, měla krátkého trvání. Jenomže tento týden s tím zase někdo přišel a je to tu zase. Ráno se probouzíme s Chuckem Norrisem (Chuck Norris se narodil ve srubu, který si postavil vlastníma rukama),  usínáme s Chuckem Norrisem (Proč se země točí? Protože jí to Chuck Norris přikázal), Chuck Norris je mezi dveřma, na záchodě, je všude a to ho nikdy neviděly. Do toho už nám lezou různé češtinářské a matematické poučky úplně vším. Jsou potvory taky všude a začínáme z toho trochu šílet. Skloňování Tolstého (zklamání pana domácího, že ho Ester neřeší proto, že ho čte, ale protože řeří Tolstoje versus Tolstého), vidy, výrazy, konstrukční úlohy, kružnice opsané a vepsané. Příčestí minulé má tolik možností, poznáte například, jestli jsou zde všechny věty napsané správně? Read the rest of this entry »

Díky Janě 85 v tomto příspěvku ve fóru jsem se neodbytně pustila do něčeho, co jsme už přes jedenáct let neochutnali, totiž k tlačence. Byla jsem upřímně zvědavá, jak bude chutnat tláča bez masa :-) a šla rychle na to. Navíc, Veska mi obratem poslala do schránky pytlíky na salám- na širší salám, do kterého jsem klidně tlačenku byla ochotná zabalit a tak už tomu nic nebránilo.  Bylo to tedy trochu složitější, protože neznám šmakouna, tak jsem si trochu pozměnila složení a toto složení si ve většině dělám doma, takže taková domácí tlačenka se trochu protáhne. Zatím jsem jí dělala dvakrát, výsledek chu´tový je pro vegetariána naprostá paráda, s cibulí a octem prostě vynikající- ale ta estetika. Jana jí má kompaktní, průhlednou, jednoduše hezkou. Moje je rozplizlá, nekompaktní a jednoduše nehezká :-). Při druhé várce jsem i zvětšila množství agaru, ale obávám se,  že to ničemu nepomohlo. Proto upozorňuji vřele na tlačenku Jany a přijímám jakoukoli radu na rozplizlost- budu na tom pracovat samo nadále i já :-))

Do své tlačenky jsem koupila dva pytlíky sojových kostek, dále jsem udělala 200g seitanu, 200g tofu , tři lžíce hrášku, dvě lžíce sterilované červené papriky, a v jednom případě sůl, česnek, nové koření, bobkový list ,shoyu a pepř na vodu, ve které vařím jak kostky tak seitan, v druhém případě jsem uvařila kostky i seitan v dršťkové omáčce z hlívy ústřičné.Dále nezbytný sáček agaru, či dva. Read the rest of this entry »

Když už jsem tento týden v sojovém rozpoložení, muselo zákonitě dojít i na „Tofu“, sojový tvaroh.  Kupované tofu je pro šestičlennou rodinu celkem ekonomicky náročné, navíc člověk nemá příliš velikou kontrolu nad tím, z jaké soji je vyrobené. Tak jsem se rozhodla, že si zkusím domácí a zjistím, jak je to náročná operace. Výsledek předčil mé hluboké očekávání. Soja je mou nejneoblíbenější rostlinou :-) a proto to nebylo až zase tak složité- předčit mé očekávání, ale to, co se mi vyrobilo stojí rozhodně za námahu s tím spojenou. Nejen, že se vyrobí velmi dobré, vláčné tofu, ale také ještě poměrně veliké množství okary- sojové drti na další zpracování – tu my ovšem dáváme slepicím, protože nám nechutná vůbec .-)

Podle wikipedie pochází tofu z Číny, kde se začalo vyrábět již dvě století před naším letopočtem. V sedmém století našeho letopočtu se povědomost o tofu rozšířila do Japonska a posléze také do Vietnamu, Koreji a Thajska – některé zdroje však prvotní výskyt v Číně zpochybňují a před Japonsko staví Koreu. Ale tak jako tak,  ve všech těchto zemích patří dnes k tradičním jídlům.  V západních zemích bylo poměrně neznámé až do poloviny minulého století, ale postupně se začalo rozšiřovat. V současné době lze tofu nejen koupit zcela běžně, jako balíček zabalený ve vakuových obalech, ale také lze velmi jednoduše a celkem nenáročně na čas a peníze vyrobit i doma. Read the rest of this entry »

Včera jsme byli v Praze na přezkoušení a měli parádnický den a dnes se z toho zotavujeme, protože kdykoli sejdeme z kopce, musíme to pak doma nahradit dvojnásobným množstvím spánku :-))). Předem dnešního jídla mám nějakou vnitřní potřebu se vyznat z toho, že nejsem, jak už jsem psala, příznivec soji a náhražek vůbec. Nicméně občas podlehnu touze udělat hezké, dobré a rychlé jídlo a navíc jsem si z Prahy přivezla tři balíčky tofu –  ne že by je u nás pod kopcem neprodávali, ale tak nějak mi padly prostě do oka. A už od včera se na restovanou minutku těším. Co se porce týká – protože je na tomto receptu extra důležitá omáčka, nebo sos, každý ať si nazve jak libo, napíšu recept na počet porcí, které jsem dělala já a to jsou tři standardní balíčky tofu narural. Jedno tofu rozřízlé podélně na půl je podle mě ideální porce pro jednoho dospělého člověka, ale pan domácí má zřejmě tasemnici, takže focené porce jsou jeho porce a pak ještě zkonzumuje porce veškeré nedojedené,tudíž po jednadvacetiletém soužití nejsem příliš schopná posoudit, co je porce tak akorát :-))- tudíž nechám na každém, jak si recept podělí. :-)

Read the rest of this entry »