Děti někdy napadne šílená věc. Ale to se dá ještě přežít. To si člověk řekne – nechodí dolů často, dopřejme jim to. Horší je, pokud to napadne mě. Když mě to pouze napadne, je to ještě dobré. Ale pokud mě to napadne a hned s tím jdu na trh, to pak následuje šílený pohled pana domácího, který vypadá přesně, jako by si klepal na čelo, že právě zase nepřemýšlím, jestli si to uvědomuju? A poslední takový nápad byl, že bychom, než skončí zima, mohli navštívit Marušku dole v tělocvičně, aby si děti mohly zkusit lezeckou stěnu. Pan domácí vyvaluje oči a celý obličej půl metru před sebe, děti křičí jedno přes druhé – na stěnuuuuuu a já jsem v jednom okamžiku ráda, jak jsou děti rády a zároveň vyděšená, co zase budeme muset absolvovat. A stěna je ve středu, což je dneska a na dnešek celou noc sněžilo a abychom tam byli v devět, musíme vstávat na šestou, pan domácí nakrmit a napojit, Ester zabezpečit koně, děti se všechny obléknout, svléknout kalhoty a následně umokřené punčocháče, najít všechny šestery rukavice a čepice, vyzvednout po cestě španělskou oper Vítka na chatě a hádat se, kdo bude prošlapávat tu šílenou spoustu sněhu a proč nejde ten za tím a jde si sólo vedle. Po hodině výšlapu jak do druhého tábora v Himálaji, se dostat na autobus, sebrat Miloušův sedák, navázat všechny děti postupně na lano Rozbalit zbytek tady»
To byla dosti náročná volba, dát sem tento článek, nebo nedat? Obyčejná Kollathova snídaně. Snídaně pojmenovaná po známém lékaři, který se narodil v roce 1892 v Gollnově, jako syn praktického lékaře George Kollatha. Před válkou odmaturoval a po válce dostudoval medicínu. Po druhé sv. válce stál v popředí hygienického institutu, z Rostocku, z východní zóny emigroval do Hannoveru a zde publikoval své stěžejní knihy. Pro výživu je důležité Kollathovo rozdělení potravin do šesti hodnotových úrovní. Čím nižší je stupeň zpracování, tím má jídlo vyšší hodnotu. Rostliny mají vždy vyšší hodnotu než zvířata, a syrové potraviny vyšší hodnotu než vařené jídlo. Zásadně důležité je tedy zpracování potravin a ideální jsou potraviny tepelně neupravované. Takto připravené jídlo, smíchaná netepelně upravená celozrnná mouka s ořechy, sušeným ovocem a ovocem je tedy zcela ideální výživný prostředek, který, pokud se jí jako snídaně, připraví tělo na minimálně 4 hodiny bez hladu, pomůže v detoxikaci a spoustu dalších pozoruhodných věcí. Jakmile otevřete kdekoli na ineternetu stránku s termínem „Kollathova snídaně“, všude je rozepsán základní recept Andre von Lysebetha a jeho základní jogové knížky. Všude je tento recept přepsán i s pozitivy, která Lysebeth uvádí právě v souvislosti s používáním Kollathovy snídaně. Rozbalit zbytek tady»
Dnes jsem složila maturitu z managementu, když jsem po dobu tří dnů zaměstnala všechny známé, kteří mohou mít na návštěvě nějakého cizince, který by mi mohl zaplatit z jeho internetbankingu startovný a já mu to mohla poslat v českých korunách, protože naše banka si za takovou transakci v neeurech, jen za poslání peněz z ČR do ciziny, účtuje 500,- a to odmítám zaplatit už z principu. Naštěstí známe pár lidí, kteří jsou velmi ochotní, ale problém je, že ne často mají takového cizince po ruce. Jeden měl. David. Ten zase ale žije v Praze s kozama a nemá notebook, intenet, natož internetbanking. Zase ale má u sebe na návštěvě dva vstřícné cizince, jejichž účet mi přijde ohromně vhod. A tak bylo třeba najít ještě jiného společného známého, kterému poslat ty české peníze. A taky bude muset David zítra najít v Praze nějakou internetovou kavárnu. Tak jsem mu nabídla ještě rodiče pana domácího hned nedaleko, i s volnou návštěvou krásného parku vedle a přemýšlela, jak mám rodičům pana domácího sdělit, že zítra ráno je navštíví náš známý s dvěma přátelli, vezme si od nich voucher do parku, na chvíli navštíví jejich počítač a zda by mu mohli rovnou zaplatit?:). Ale to mě minulo, protože David napsal, že to je trochu z ruky. Vše se úspěšně tedy podařilo a teď už se může stát maximálně to, že zjistím, že jsem úplně mimo plán těhotná a dlouhé běhání tudíž padá. To je možná Caso mnohem jistější než brašny na koně a potenciální vožení dětí v nich.
Pan domácí je zcela logicky proti každému organizovanému závodu, takže mou revoltu každý den (přestává až když začnu plakat, že mě vůbec nechápe) komentuje přáním, že mi tu uspořádá maraton soukromý. Petra na to odpověděla – „Myslí tím, že pojede na Sáře a požene tě před sebou s plným batohem z Penny?“ Takže až uvidíte někde dvojici, jak jeden běží s batohem podle fáborků, druhý za ním na bílém koni a bude blízko Penny market, pak to znamená, že platba od Davida nedošla, cizinci se ztratili, platba šla tak dlouho, že dalších x přihlášených navíc nad limit mě předběhli a já utíkám před jásajícím panem domácím, který bojkotuje každou organizovanou akci. Rozbalit zbytek tady»
Včera jsem běžela na poštu a na náměstí, tam kde mají celý rok venku vystavenou zeleninu, měli banány trochu jeté. Ono je upřímně docela málo dní, kdy zelenina vydrží venku bez újmy. A v našich mínusech je logické, že banány budou trochu přešlé. Ale bylo tam 14,90 a tak jsem se zastavila a přemýšlela, jestli je odnesu, nebo neodnesu. Protože když už je budu kupovat, nějakých šest banánů to nebude. A přemýšlela jsem dost dlouho na to, aby paní prodavačka stihla vyjít ven, sebrat cedulku, přepsat jí na 9,90 a vrátit se zpátky. Takže jsem je vzala a logicky ještě po cestě v kravíně pět a půl litru mléka, aby byl koktejl z čeho udělat. A protože tyto banány jsou ideální na bábovku, je tedy jedna banánová bábovka. Rozbalit zbytek tady»
Připletli jsme se shodou okolností k debatě jedné známé ohledně výběru dopravního prostředku pro první dítě. A když jsme Lucce vybírali a posílali fotky toho, jakou značku kočárů, sportovních vozíků a šátků jsme používali my, napadlo mě, že to sem pověsím. Byla to pestrá paleta a třeba někoho i příjemně rozesměje. :)
U nás to bylo tak, že děti byly v tom, co bylo po ruce. S kočárem to u nás bylo jako s pračkou. Na rozdíl od pračky však kočár u nás nečekala zářná budoucnost. Tři děti jsme mu odolávali, při čtvrtém dítěti se kočár naskytl a můj odpor byl tentokrát menší, než Klářina touha vozit konečně své dítě. Ale mnoho si ho neužila. Během prvního týdne po svém návratu z porodnice letěl Hugo dvakrát přes řidítka. Nebyla to prý úplně snad reallye, říkaly děti, ale kočár šel na Mísečky a my se vrátili k osvědčené klasice. A tak malý vhled do minulosti našeho vozového i nevozového parku.
Nejprve zcela zásadní dopravní prostředek ve více variacích tzv. M1 a H2 (malý modrý a velký hnědý) a já si půjčil pro své srovnání recenzi vozíku Chariot a musím říci, že si tedy ten náš v mnohém nezadá. Posuďte sami
M1 a posléze jeho upgrade na větší verzi H2
-M1 a H2 představují nejvyšší třídu ve vývoji a inovaci dětských vozíků na světě. Jsou úhledné a stylové a mají všechny rysy a vlastnosti, které si vy a vaše dítě můžete přát. Nabízejí dokonalé odpružení, je vybaven nejlepší brzdou na světě, totiž vaší rukou, obsahuje velmi komfortní sedadlo, promyšlený systém větrání a doživotní záruku. Pokud opadne lak, stačí koupit barvu.
- Vezete-li dvě různě těžké děti, nastavte každému odpružení na míru! To znamená, že jedno dítě musíte posadit dopředu – to lehčí a jedno dozadu – to těžší. Zcela prosté
- * Vylepšený „2 v 1“ potah do každého počasí s integrovanou sluneční clonou a UV filtrem je vybaven bočními větracími klapkami pro maximální kontrolu teploty. Prostě když prší – přikryje se plachtou. Větrá za každého počasí velmi dobře.
- * Měkce polstrované komfortní bezpečnostní pásy se skrytou přezkou, chráněnou proti nežádoucímu rozepnutí – to je skutečně potřeba – někdy. Verze s pásy vypadá takto: Rozbalit zbytek tady»
Zimní období je prý ideální doba na nabírání kilometrů a tak máme spolu s Ester novou zábavu – “ Tour de okolí!“. Já po svých, ona na svém koni. A protože ho nemůže zatím moc nacválávat, máme naprosto ideální tempo. Oběma vyhovující. Z kopce mu to nandám, protože Ester se trochu bojí rychle, což je pochopitelný, když je všude sníh a led a do kopce mu ten obrovskej náskok odpouštím. Jsou oba ještě mladí a nepoučení! 
A taky jsem si dnes vzpomněla, jak mi kdysi Lenka sdělila, že lidstvo se dělí na dvě poloviny. Jedna jsou Potterovci a druhá Pratchettovci. Já se přiznávám – jsem kovaný Potterovec. O HP vím asi úplně všechno, i to, co Rowlingová nenapsala a vím i tak důležitý věci, jako kde jsem přesně běžela, když jsem tu samou kapitolu slyšela minule. Pan domácí, jak asi tušíte, je Pratchettovec a Pottera samozřejmě považuje za znak duševní nedozrálosti. U Pottera jako jediné plus vidí, že paní Rowlingová vyzdvihla tzv. nepřizpůsobivé obyvatelstvo. Ale my, tolerantnější část rodiny, která své nedostatky zná a váží si jich (občas), tak necháváme pana domácího, aby nám hlásil své oblíbené pasáže a hlášky. Tento týden vede “ Pokud chceš porozumět muži, musíš začít myslet egovarlaticky!“. Děsím se dne, kdy mi pan domácí sdělí, že konečně zcela potlačil své ego :-). Jaké máte oblíbené hlášky z Pratchetta vy? Případně teda, co nevíte o Harry Potterovi no:) Rozbalit zbytek tady»
Sladový květ je to, co se stává odpadem při výrobě piva. Při sladování obilí. Je to strašně zdravá věc, která se kupuje v pytlích pro skot a koně, hlavně pro zvířata v laktaci a v rekonvalescenci. Pro zvířata podvyživená, pro lepší výživu. Vypadá to jako piliny, má to spoustu vitamínů a chutná to velmi, ale velmi aromaticky. Velmi aromaticky. No a když je to tak zdravá věc a tak to tady leží a dostávají to koně a budou i krávy po otelení ( při březosti není vhodné), říkala jsem si, „co je dobré pro koně, je dobré i pro člověka“. A tak jsem se na něj vrhla. Tentokrát jsem přidala sladový květ do housek a přináším dva recepty, na housky tmavší a více celozrnné a na housky světlejší a celozrnné méně. Rozbalit zbytek tady»
Někdy člověk fakt spěchá. Nechce žádný instatní blafy, ale musí dodělat různý věci, které nepočkají. Například pošťačky. Ty nepočkají. Jezdí k nám k silnici, což je dva km od chalupy a vždy napíší zprávu, že vezou balík. Ale chtěla jsem se proběhnout a tak jsem tam naběhala 12 kilometrů kolem schránky, než nepřijely. Naše milá poštovní doručovatelka je na horách, zpráva nepřišla, mě bolely nožičky a ponorný mixér, naše spotřební zboží, leží na poště. A tak jsem se vrátila, musela udělat tu majolku ručně a taky nějaký oběd a to rychle, protože nečekaných 12 kilometrů vezme trochu víc času, než ke schránce a zpátky. ( Ve čtyři pak zapípal telefon a na něm zpráva “ Bohužel se nepodařilo váš balík doručit, leží na poště tam a tam….Takové zprávy miluju.) A tak přišla na řadu superrychlá kaše. A bez mléka, protože holky se otelí až za měsíc a půl. Ovšem je to recept pro mlýnkaře. Ten kdo ho nemá – tedy mlýnek na obilí, musí si dát času více na rozvaření rýže. Rozbalit zbytek tady»
Tak nejprve – co to je vůbec graham, potažmo grahamová mouka? Graham není odrůda žádného obilí, i když si to člověk myslí podobně, jako když říká špalda, nebo dvouzrnka. Ale chyba lávky. Graham není druh obilí. Je to přímo druh mouky a také pána, po kterém je tato mouka pojmenována. Tato mouka svou strukturou připomíná něco mezi hrubou moukou a krupicí a v Čechách tomu odjakživa říkáme „šrot“. A co je důležité – není to mouka vymílaná, nýbž celozrnná a nepřesátá. Takže celozrnná mouka, mletá nahrubo – tedy česky namletý šrot – převažuje v mouce zvané graham.
Tak jsme se radovali, jak se nám zima blíží k jaru a šup, je to tu. Venku zima jak v Rusku. Naštěstí nás hřeje poslední týden před přezkoušením, který pravidelně trávíme navyšováním učebních hodin. Dnes to bylo pokračování dějěpisné hry – neméně vypečená hra zeměpisná – na stejném základě. Děti vytvořily kartičky, na téma Evropa. Kartiček je kolem stovky, možná více, jsou esteticky i obsahově velmi zdařilé. Například hned pilotní karta „Itálije“ nás vzala za srdce. Pak následovalo pár stejně hezkých a prim slaví karta „Fincko“, která tak trochu na první pohled připomíná úplně jiné slovo :). Ovšem svůj účel hra splnila – děti se v evropském zeměpisu orientují po několika hrách o minimálně 200% lépe. Rozbalit zbytek tady»