Všude prší- všude a u nás prostě sucho. Navíc dnes ráno nám odjela jedna plečka a zalévačka a Hugo, když vstal, otázal se, proč Eli
odjela. A po pravdivé odpovědi, že jela do práce se Hugo nefalšovaně podivil – „a proč ? Vždyť má u nás práce dost ! :-). „Krásně dokončilo jarní zelí, ještě nikdy nebylo tak pěkné už v červnu, začíná kvést měsíček, začíná kvést mák a konečně došlo i na hrášek. Konečně proto, že je to už pár týdnů, co mi dala Zuzana recept na výbornou hrachovou polévku- výbornou hrachovku s mátou. Podiv vystřídala úvaha, že by to nemuselo být špatné, následovala ochutnávka u Zuzany, která byla výborná, ale dala jsem si podmínku, že to musí být až z našeho hrášku a dneska na to konečně došlo. Konečně dozrálo tolik lusků, aby z toho byla tahle dobrota .A omlouvám se Zuzaně, nemohla jsem si pomoct a přidala máslo s trochou celozrnné mouky jako jíšku.-)
Je to celkem prosté – 400 čerstvého hrášku – nikoli lusků, ale už hrášku, (úspěšně lze použít mražený),2 veliké cibule, 3 vrchovaté lžíce másla, 3 vrchovaté lžíce celozrnné pšeničné mouky, 2 hrsti čerstvé máty peprnné, trochu soli, trochu pepře, 2 stroužky česneku, 250 ml kysané smetany. 1 litr vody. Olej a tvrdá houska na opražení.
Máslo do hrnce, na máslo jemně opražit cibulku, přidat mouku a chvíli míchat, dokud není mouka spojená s máslem s cibulí a opražená. Pak přidat omytý vyloupaný hrášek, dvě hrsti máty, osolit, opepřit, přidat česnek a 1 litr vody. Vše nechat chvilku povařit a potom rozmixovat ponorným mixérem. Nakonec vmíchat 250 ml smetany – lze použít i bílý jogurt. Polévka se podává s nakrájenou houskou, opraženou na oleji.
Tato hrachovka je vynikající ! Rozbalit zbytek tady»
Je mnoho činností, na který Jidáš nemusí myslet a když nemusí myslet, začne občas přemýšlet a z toho jsou jenom deprese a proto…proto se rád kochá myšlenkami druhých :-))
o tohle vás nemůžu připravit- je to z Moskva Petuški a stojí to za to :-) – zařadíte se někam ?

Přebývá nám strašně salátů- kdo z okolí potřebuje nutně výborný křehký kalifornský salát- je ho celkem kupa, v AKCI !! dva za jeden kdy jeden vydá za dva :-) 10 kč kus- tedy ty dva – pan domácí tvrdí, že to mám špatně, že to znamená, že jeden stojí dvacet a dva čtyřicet :-))- a navíc ho snesu k silnici, tak stačí napsat, protože jinak je jasný, že to bude pro koně a krávy :-).
Mezi pletím se letošní horké léto bavíme tím, jak pozorujeme vyhýbající se déšť našemu kopci- už nás nenavštívil 14 dní a před tím to byla jen malá přeprška. Nezaprší a nezaprší a my konvujem a konvujem, protože i kdybysme koupili nějakou závlahu, zase by chyběla voda, ten kopec je dost suchý a tak nemá cenu kupovat nesmysly a prostě konvovat z toho co je a co případně ne-naprší. Mezitím si občas něco vyplejem a začali jsme mulčovat. Navštívila nás prima rodinka zahradníků, Janka s Ondrou a svými kluky a rozvinuli jsme debatu ohledně permakultury- ale to je na samostatný článek, vyčerpávající diskuzi a udělání závěru.Zatím mulčujeme a sbírám další a další materiály. Do toho přijeli David a Oldřiška a já budu ráda za jakoukoli radu, jak to doma kdo dělá s tajnou zásobou něčeho pro návštěvy. U nás doma se vše sní i tvrdý chleba, i několik třílitrovek sušenek co je do zásoby, když někdo přijde a pak nic není. Ráda bych byla dobrý hostitel, ale stále mě to nějak míjí :-)).
Včera v pět jsem se však rozhodla, že už musím udělat oběd, že by v něm měla být nějaká zelenina, být to rychlé a mělo by to vydržet i na snídani. Věřte nevěřte- sendvič se dá udělat tak, že přesto, že není doma toastový chleba, může se od okamžiku rozhodnutí podávat přesně za hodinu a čtvrt a ještě je na sníani – ne nekupte to ! :-) Rozbalit zbytek tady»
Podojit nebo si koupit mléko z mlékomatu či od farmáře, přijít domů, pasterizovat, případně zchladit a nechat v širokých hrncích stát, aby se vysrážela smetana. V malém množství to jde, ale při 20-50 litrech za den, když je venku horko, všechno hned kysne- člověk je nadobro odkázán na to, že konzumuje kyselé mléko a máslo si nadále kupuje, nebo ještě dělá sýry, ale o smetaně si může nechat jenom zdát a čeká na zimu.
Ne tak, když sežene ve staré stodole obrovskou starou odstředivku, která má úžasný název- „Diabolo“, člověk je nadšený, točí klikou a smetana se odděluje a doma je veselo. Do té doby, než 50 let stará odstředivka, zákonitě na místech lehce orezlá, nepochytí do svých občasných škrábanců věci, které tam nechceme a pak se přihodí, že smetana sice stále teče, ale automaticky infikovaná a s dobrým máslem je konec. Rozbalit zbytek tady»
Včera jsem rozdala úkoly a dnes odjela k zubaři a když jsem se vrátila a sešli jsme se v místnosti a pan domácí zahlásil “ zase půl druhý“ tak Eliška na to „cože???? tolik?????? to chcete říct, že dneska už šest hodin jim ? “ :-)) Takže to je naše pracovní morálka. Já jezdím k zubaři, pan domácí má depresi a Eliška jí :-)) Dneska byl ten kopec domu nějak delší a vyšší …. ale včera, včera přišla konečně řada na kuskus. Píšu to foneticky, originál je hrozně složitý – to jen omluva pro češtináře? :-)) 
Tak kuskus – máme jakýsi arabský týden – o kuskusu vím, že je z tvrdozrnné pšenice a jsou to malé kuličky, o kterých mi včera u stolu řekli, že to musí být hrozně drahý, protože než se to do těch kuliček vytvaruje, tak to trvá celý život :-) Rozbalit zbytek tady»
Momenty jako jeden prodej zeleniny jsou takovou příjemnou satisfakcí za to, co člověk dělá. Šli jsme dopoledne k silnici s dětmi prodat přepravku čerstvého špenátu. Paní si napsala, že jezdí kolem z práce a vezme i pro přítelkyně. Nejen, že měla ze špenátu radost, byla milá, navíc dost hezká :-)- řekla bych, že více takových nákupčích a změnil by se poměr sil ve prospěch prodeje zeleniny v naší rodině. Pokud by přijížděli až nahoru, asi by pan domácí začal výrazně uvažovat o změně názoru a motivoval své okolí k ještě větším výkonům, tudíž i většímu počtu a častější frekvenci takových návštěv – u mě by výkon a motivace možná začaly klesat. :-). Dostalo se nám však pochvaly za stránku, za zeleninu i za cenu a tak jsme motivovaní pokračovat v přebytkovém prodeji i nadále. Rozbalit zbytek tady»
Celkem vzato byl konec týdne dost hektický, přezkoušení, přezkoušení průdušek jednoho dítěte, aby se potvrdila doměnka pana domácího, že je zcela zdravé, záhy vstávat a pak jít z Hlaváku až na Karlov a po celé cestě nepotkat jediného z těch mluvících, mluvícího česky. Pana domácího houkajícího á 5 minut, že chce domů, děti se peroucí o to, kdo štípne lístky, čekání na Elišku na zpáteční cestě s jejím hluchým psem – tedy čekající na různě kolem sebe mávající Elišku rukama a Špulku, totiž toho psa, který se vždy ležérně otočí a dělá, že to mávání nevidí. Příjemnou paní průvodčí, která nás z vagónu pro rodiče s dětmi příjemně vyvedla do jiného vagónu, protože ve vagónu pro děti nesmí být psi, aby nás tam vystřídali tři urostlí chlapi s dvěma lahvemi slivovice , nabízející mi místo, když jsem se vracela pro zapomenutou bandasku s tahini omáčkou.Bylo to příjemné chodit po Praze s pixlou od Balkánu v ruce. Člověk měl pocit, jako by byl právě na borůvkách. .-) Udělali jsme navíc takovou malou mezikulturní družbu. Když jsme jeli na přezkoušení, zastavili jsme se v Biozahradě, shlédli zákulisí jedné malé české příjemné kavárny a přivezli si domů právě tahini- to v té bandasce. Nejen tedy tahini, ale ta je pro dnešní recept celkem klíčová. Přivezla jsem si taky mnoho různých dalších malých bonbónků v podobě zodpovězených otázek, které se nahromadily v hlavě od odjezdu Rachada od nás. Rozbalit zbytek tady»
Kdo má doma malé děti, ale i starší žíly či úrazový nebo srdeční problém, zásadně ocení arniku. Arnika Montana, známá pod českým názvem Prha Arnika je velmi hezká bylina, která má ráda kyselou půdu a proto se více vyskytuje na horských loukách – je to však chráněná rostlina, ohrožená a proto není příliš radno sbírat právě volně rostoucí arniku.
Pokud však člověk věnuje arnice jen minimální péči, bez problémů mu roste doma na zahrádce. Z rostliny se sbírá většinou květ. Od sběru oddenku se upustilo právě pro ohroženost rostliny, zvláště, když obsahové látky jsou jak v květu tak i v oddenku stejné. Rozbalit zbytek tady»
Konečně se někomu podařilo nechtěně a nevědomě podlomit naší domácí Kcenzuru. Mou Kcenzuru, lépeřečeno, Kcenzuru mé osoby. Jsem hlídaný jako „oko v hlavě“ :-).
A když jsem chtěl dneska dát na blog fotky naše a Rachada, který přijel včera s Jánošíkem k nám na kopec s plným autem chleba a Elišky a Vítka a Piriho a prostě všech návštěv, co se tu během včerejška mihly- nebyl víkend ne? :-), Rozbalit zbytek tady»
Těšíme se na bouřku, sušíme tvrdé housky a chleba od návštěvy, co přijela z Prahy a jsme nějací trochu unavení :-) Návštěvu jsme ubezpečili, že klidně může dojet ještě večer, i když potřebuje odpočívat, tady že se nepracuje- pan domácí přidal, že hlavně klíííd, že tady je to jako v rusku- muži přemýšlejí o smyslu života a ženy pracují :-) a návštěva ještě než dojela, naložili jsme jí po cestě na vůz a jeli skládat balíky. Neradno věřit ničemu :-)) za tento malý úskok pak dnes vyndaváme alespoň luky. Jídla začínají být rychlá,
protože se suší, pěstuje, stále ještě učí – přezkoušení se přesunulo až na konec týdne a hlavně- odjela Eliška, ale ona zase pevně doufám na konci týdne dorazí. Zkoušeli jsme to různě, jak jí tady udržet, nakonec se při odchodu i Hugo rozbrečel, ale Eliška odolala a odjela vstříc svému životu. Rozbalit zbytek tady»





