Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Archive for the ‘Bezlepková jídla’ Category

Přiběhnete domů, zujete tenisky a pouštíte se do salátu a máte do něj dát kyblík majonézy – no ono se vůbec nic nestane, když to není každý týden – ale můžete mít nějakou obsedantní představu, že stane a tak přemýšlíte, jak bez ní. Nebo nemůžete, případně nechcete vejce. V tomto případě lze velmi dobře zkusit odlehčenou variantu – částečně odlehčenou, protože olej k bramborám stejně přijde. Read the rest of this entry »

Zdá se to jako těžký život neživočichožravce, ale není tomu tak. Naopak, počáteční měsíce v tomto modu, přivádějí člověka do situací vypjatého nadšení, když přijde na něco, co mu zpestří jídelníček. Pak už to zná a není to taková extáze. Jsem milovník jídla a to jakéhokoli. Nejlépe takového, které mi připraví kdokoli jiný. Jsem nevybíravá a skromná. Tedy – byla jsem . Pak jsem si začala vybírat vše, co neobsahuje maso. To už je dost dávno. A ne tak dávno, před několika měsíci, začala jsem si vybírat zásadně pouze to, co neobsahuje žádný živočišný produkt. Očekávala jsem, že budu trpět. Že si projdu osobním očistcem. Že mě budou doma všichni litovat a přemlouvat. No, bohužel, chyba lávky. Nikdo mě nelituje. Nikdo mě k ničemu nepřemlouvá. Díky separační metodě se to nedotklo nikoho jiného a mně osobně tato volba kupodivu přinesla pouze samé výhody – krom jedné – netrpěla jsem a  nemohla jsem se tudíž litovat :)). Nejnečekanější je ovšem ten efekt, že jsem přestala chuťovat. Mé tělo po mě najednou vyžaduje jídlo, když mám hlad a nikoli chuť. Dosud nepoznané!! :-)))

No a občas se separace, totiž oddělování nežádoucí součásti pokrmu, ne zcela dobře daří. To, když se podává například zmrzlina, která sice může být čistě ovocná, její konzistence je však jiná, než dětmi požadovaná krémová. A tak je třeba pustit se do neznámého a vymyslet si recept takový, aby byl dobrý a zároveň, aby splňoval chtěná pravidla – tedy nic živočišného. Žádné mléko, žádou smetanu, žádné máslo ani žloutek. Těžké.  Read the rest of this entry »

Nečekejte vánoční recept –  u nás letos milujeme Vánoce, které Vánocemi tak trochu nejsou. Letos máme trochu punkové Vánoce. Už máme tři těsta na cukroví – ale zatím žádné cukroví :-), to je veliký úspěch. Pan domácí se raduje, jak je to pěkně podle jeho gusta, protože doma je klid, naprostý klid, okna počkají, vytapetováno za dřezem je místo vánočního úklidu, sníh slézá a děti se nechtějí učit, protože to nemá cenu, když zítra vše skončí :). Také jsme byli po patácti letech v kině. Naposledy to byl Larry Flynt od pana Formana a předevčírem jsme tedy zabrousili do trochu jiných vod – byl to školní výlet – děti navštívily poprvé biograf a my respektovali jejich volbu, tedy Dobu ledovou IV. No nebyl to Larry Flynt, ale nostalgie a přítomnost pana domácího vedle v křesle a tedy taky nostalgie, mě naprosto dostatečně uspokojily. Děti jsou také spokojené, protože si tradičně přinesly 38,5 – ideální stav na ležení a dívání se na pohádky. Read the rest of this entry »

Sami uznáte, že jsou činnosti, ke kterým si člověk musí hledat motivaci.  Začala jsem běhat tak nějak jinak a u toho je potřeba mít pevný střed těla, což nemám. A tak jsem se jala ještě více ho zpevňovat. Brzy ráno, před počítačem, kde mi namakaný černoch se suitou stejně namakaných bělochů a japonky ukazují, co mám dělat. Hugo kolem mě krouží a po chvíli povídá zcela bezelstně “ A víš to jo, že ti to na tom počítači jde zrychleně?“ Úplně zpocená podklesávám v kolenou a popadaje dech odpovídám – “ To ne Hugo, to já cvičim tak pomalu“ a milý Hugo se nenechal vyvést z míry “ Aháááááááááá, ale štve tě to, viď?“. On měl vůbec včera velmi dobrý den. Odpoledne přišel, že má nový homonymum. Už tato věta mě v jeho pěti letech naplňuje pýchou. „Jaký?“ ptám se. „Kotě!“ on na to. „Kotě? a jak jako?“ “ No, kotě jako kočka a kotě jako ženská čece“.:) A celý den zakončil větou, která se stane pravděpodobně zimní stálicí. Přiběhl domů a křičí, že pan domácí je sprostej.“ Jak to, co říkal?“ “ To nežeknu, ale myslim, že toho sněhu jsou čtyži pldele a ne tči!“!  :-)

Takže odteď, kdykoli cvičím, nevidím se jako krásná, pevná a se sexy lehkostí, ale jako pomalá, zpocená a s jasným výrazem sveřeposti a nenávisti vůči těm na monitoru. Děti jsou tak nepěkně upřímní! Read the rest of this entry »

U nás je to vždy dost fofr. Někoho něco napadne a pak to lítá. Tedy, když napadne něco pana domácího, rád by, aby to lítalo mnohem pomaleji, ale nemá moc šanci. Když už to vysloví, většinou už akce nabere rychlé grády. Snad už si zvyknul ?! :-) Chybí nám k naší naprosté spokojenosti jeden kůň, abychom mohli vyjet všichni a Ester, protože se nebojí, postupně cestovala z poníka výš, až skončila na Slávě – slezské noričce a málem by jí i zůstala nadále, tato klidná a pomalá kobyla, kterou vyfasovala, protože si nijak nestěžovala a poslušně jezdila s panem domácím, beze slova odporu. A tak se jí pan domácí rozhodl pořídit vlastního koně. Někdy v budoucnu. Na jaře. Až sleze sníh.  Jenomže nekupte to, když se namane, a když neslavíte Vánoce skrz dárky a ty se nabízejí tak nějak samy, kdy je dát a kdy ne. Když roztočíte ruletu. Buď to vzhledem k minulosti bude problém nebo to bude životní vztah. Read the rest of this entry »

Přišla zima a dnes je nádherně. Všude mráz, svítí sluníčko a naše malá slepička snesla první vajíčko. Malé, hnědé, roztomilé. Přesto nedokážu odpovědět na otázku, jak dlouho má kuře malá vajíčka :).  Mám taky nový progres – protože jsem celkem veliký čtenář, nebo lépe řečeno – byla jsem, do té doby, dokud nepřišly děti a já nezačala usínat přesně pět sekund po ulehnutí, měla jsem potřebu svou čtenářskou vášeň nějak navrátit do svého života. Nyní je to v naprosto ideální kombinaci – čtečka a mp3. Jenomže mluvené slovo není vždy k dispozici a tak jsme došli i přes počáteční nevůli k programu který e-knihu načítá. Stačí si pak jen vybrat hlas, zda má předčítat muž či žena a už to frčí. Při běhu a práci mp3, večer v posteli čtečka. No a díky tomu nastal okamžik zlomu – je to totiž velmi ale velmi veselé. Program je naprogramován na češtinu, tudíž anglická slova čte česky. Proto člověk málem přeletí přes kořen v lese, když se zakucká, protože slyší  Ukázka z knížky :-) Do toho se ozve velmi důrazně naprogramované „ne“ nebo velmi výrazné, vysokým hlasem vykřiknuté „ahoj“, které se vůbec, ale vůbec nehodí intonačně do okolního textu. Nicméně zatím mě to ohromně baví :-). Read the rest of this entry »

Minulý týden byl velmi nadupaný tím, jak se vůbec nic nemuselo a nic nechtělo. Málem mě zajelo auto, přesto, že jsem běžela osvětlená a za krajnicí, pilně pilujeme naší dějepisnou hru – už do smrti budu vědět, kdo se narodil 14.května 1316. Slepice začaly snášet jedno vejce denně a my se psychicky připravujeme na příští týden, kdy začneme konvovat protože zamrzne voda. Jinak se neděje vůbec nic a mohlo by se takto nedít vůbec nic ještě hodně dlouho!

A protože se nic neděje, je ideální šance odpovědět některé připomínky, udané v anonymní anketě na stránce “ O virtuálním kopciRead the rest of this entry »

Jedním z důležitých předmětů, které se děti učí, a který mám navíc velmi ráda, je dějepis. Pan domácí vyučuje zcela přirozeně – na otázku padne odpověď a já na to jdu vědečtěji :-)). Vyzkoušela jsem vše možné, abych jim ho přiblížila co nejlepší formou. Naposlouchala jsem toulky českou minulostí a pokoušela se jim je nějak jednoduše podat. Pustila jim z internetu schůdné dokumenty, někdy i neschůdné :-), čteme knížky, encyklopedie….. zatím nejvíce bodovaly „Dějiny českého národa“, upravené jako komiks, které dovezla Eliška. Stejně tak stejnojmenný seriál v archivu ČT. Něco mělo úspěch, něco méně, až přišel nápad, který zatím vyhrává na celé čáře.  Desková hra. Zásadní vtip ovšem není v tom, že deskovou hru připravíme my, ale že si jí připraví samy děti. Další plus pro mě.  Read the rest of this entry »

Právě jsem se ocitla zase v období, kdy jsem musela volit, zda něco chci či nechci. A to já nemám ráda. Většinou to jde ve stejných fázích. Přilítne nadšení a netrpělivost, že ho nikdo nesdílí. Pak většinou nějaká akce, z nadšení plynoucí. Pak obava, zda to nebylo unáhlené. Pak zvednuté obočí pana domácího, následované rušením akce a pak smíření, že ideální je stav takový, jaký je a ještě, že k akci nedošlo :-). Ale už jsem velká holka, toto martýrium jsem již prošla mnohokrát a tak se už přistihuji u toho, že se hned zpočátku zarazím a před zahájením akce směřuji rovnou k jejímu konci, šťastná, že opět neprojdu svou smyčkou.

Pro mě je v kuchyni zásadní jeden elektrický spotřebič, a tím je mlýnek na obilí. Zbylé dva – robot a ponorný mixér jsou zbytné. I když se to nezdá, po delším zamyšlení bych rozhodla nechat si kuželku – ponorný mixér a robota bych obětovala. Neudělá nic, co nedokážu ručně. Ovšem ponorný mixér – třeba majonézu z celého vejce bez něj neudělám, přepasíruji vše, ale mám osypky, jen když si to představím. Používám ho na všechny pomazánky, používám ho denně minimálně 2x. Read the rest of this entry »

Současné dny  plynou v naší domácnosti zcela pokojně. Ohromně se těšíme na pečení cukroví, děti jsou nadšené do vaření a pečení a baví je to a mě také, takže často předelegovávám pravomoce :). Napadlo mě, že bude velmi jemná zima. To často vyjde, když mě něco napadne. Nikoli, že o tom přemýšlím a napadne mě to, ale napadne mě to z ničeho nic. Pak to vychází a letos mě tak z ničeho nic napadlo, že zima vlastně nebude. Jsem tudíž docela klidná a zimy se už nebojím :-).

Máme poměrně hezké zásoby ve sklepě, natolik hezké, že ani tady není třeba se bát. Jenom slepice vůbec nenesou. Mají pauzu a navíc mají pauzu i všechny slepice kolem a tak vaříme a pečeme bez vajec. Pevně ale doufám, že jarní kuřata, která mají začít snášet od příštího týdne, skutečně začnou.

A pak – tak jako vloni, u máslové dýně, nastalo dlouhé období homonym, nyní je to oxymoron, co hýbe naším domovem. Máte nějaký svůj velmi oblíbený oxymoron? Neboli protimluv? Děti sepisují a vyhrává u nich „strašně hezký“ a „ohlušující ticho„. Já jsem mnohem více liberální a líbí se mi spekulativní oxymorony, ve kterých vede „až vyrostu, chci se naučit být chlapcem“ a nejvíce ze všeho si stojím za vlastním oxymoronem “ tichá domácnost„. Vzhledem k počtu místností našeho domu – jedna a počtu lidí v nich žijících – šest – je spojení tichá domácnost čistým oxymoronem. :) Read the rest of this entry »