Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Archive for the ‘Plané rostliny v kuchyni’ Category

Když tu byla o víkendu Saša a říkala, že bychom si mohli osmažit k obědu pampelišky, byla jsem více než skeptická. Ale semínko zaseto a dnes na ně došlo. Kdo má rád degustační hádanky, doporučuji udělat a nesdělit okolí, o co se jedná. Je to velmi podobné chuťově, ale podiv – i konzistencí jedné surovině. Nebudu psát které, abych nezkazila kouzlo okamžiku.  V každém případě, překvapil mě výsledek, a to velmi. Určitě jsme je neměli naposled!64b6c3d8c0_97740273_v1 Read the rest of this entry »

Možná znáte, možná neznáte. Bylinková sůl. Pokud neznáte žádný kupovaný originál, vůbec, ale vůbec to nevadí. Bylinková sůl patří přesně mezi takové produkty, které si lze velmi dobře vyrobit doma. Samozřejmě je ideální, pokud máte vlastní nasušené bylinky, nasušený česnek, případně pro efekt i fialový sléz či oranžový měsíček. Pokud ovšem vlastní nemáte, ničemu to nevadí. A pokud si pořídíte i hezkou skleničku, máte v cuku letu velmi vhodný dárek, který  můžete přinést jen tak mimochodem s sebou. Read the rest of this entry »

Dolomit by vůbec neměl radost. Sýry jsou už přes rok v solné lázni a nemůžu a nemůžu se dostat k pokračování sýrového seriálu. Místo toho máme 60 litrů mléka denně a sýry dělám. Stejně tak pečlivě zkouším různá nová zákoutí místní krajiny, vařím co mě napadne, děláme různé jarní medy, nepouštíme počítač a je nám dobře. Až na tu práci a Elišku někde v lese, kde sází stromky a dostala interní přezdívku „sekeromotyka“. Taky jsme pořídili nový rýč a nové rycí vidle, které pan domácí vzal, zabral a bylo po vidlích. Pan domácí jednoznačně vlastní to, čemu se říká cit, tudíž tím, že by cit nebyl na místě to nebylo. Zem byla taky celkem kyprá. Nebyly to rycí vidle z žádné supermarketové akce, tak zase na násady a do bedny se starým železným nářadím. Někdy se člověk nechá zlákat no :-). Read the rest of this entry »

Praha nás sice trochu zdravotně sejmula, ale brambory jsou brambory a pan domácí  se několik dní zaobírá  sazečem brambor, který jsme koupili kdysi výhodně na inzerát a od té doby se s ním zlobíme. Měl v něm běhat takový umělohmotný pás, ale neběhal. A když ho pan domácí opravil a běhal, zase ničil klíčky. Ovšem na druhou stranu sazeč sází a rovnou za sebou přihrnuje a tak vzal pan domácí rozbrušku, svářečku a udělal z něj babosed. Vypiloval to a máme bezvadný sazeč. Sice letos zase pro změnu chybí brambory, ale v neděli dojde ještě zbylá várka a tak budou dosazeny i poslední dva sedmdesátimetrové řádky. Read the rest of this entry »

Včera jsme jeli do školky pro stromky, abychom opravili alej, starou jako naše nejstarší Ester. Po dohodě s CHKO jsme si jeli přímo pro školkové stromky, protože koho chleba jíš, toho píseň zpívej, že?! Včera přijel kamarád Milouš na kole a vrhl se po hlavě do práce. Občas zabručel, že by jeden neřekl, že ta práce rukama není žádný med, ale makal dál. Bouchal kůly ke stromkům a protože elektro inženýři mají spoustu napracovaných hodin, přijede ještě jednou tento týden a hezky ty kůly prý dobije. My za to pojmenujeme jednu lípu „Miloušova“ !

A tak jsme si jeli pro pár lip a javorů. To jsme ovšem netušili, jakou přesně má představu CHKO, a že si domů povezeme místo pár malých stromečků „remízek“! Mnohem vtipnější, než jet na voze, muselo být sezení v autech, která náš vůz předjížděla. Ono předjíždět pojízdní remíz se člověku nepodaří každý den :-) Velmi dobrá volba, nejet pro stromky – stromy autem, neodvezli bychom ani jeden. A po cestě zpátky spousta dalších pokladů, z nichž nejzásadnější je pro mě křen. Více o křenu, o jeho působení, hlavně antibiotickém a silně C vitaminózním v článku přímo o křenu.

 

Read the rest of this entry »

Protože je člověk tvor hravý, nebo mě to alespoň ba, tak když jsem dělalala slad na chleba a na pečení vůbec, tak jsem si to rovnou šoupla i s žitem. Dělám meltu z čistě praženého žita, ale  tak mě tak napadlo, že sladované žito je to pravé ořechové. Zajímalo by mě celkem, zda pražské kávoviny také sladují, či zda používají jen žito pražené, nicméně ať tak nebo tak, stálo to za zkoušku.

Co je melta, netuším zda ví každý. Mnohem více rozšířená je instantní káva,  ale melta se už možná nepoužívá tak často, jako se používala dříve, kdy naopak káva byla na okraji zájmu. No, možná i zájem byl, ale …. :) Více o kávě a její historii v tomto článku věnovaném přímo jí.

Zpátky k meltě.  Základní surovinou pro kávovinovou směs bylo vždy žito. Jeden druh melty se jmenuje přímo žitovka a je pouze z praženého žita. Melta jako taková je směsí žita, čekanky, ječmene a cukrové řepy. A celkem zásadním prvkem směsi je právě čekanka obecná, která obsahuje velké množství inulinu, což je potvora, která u určitých čeledí nahrazuje škrob jako zásobní látku. Je to bílý prášek, chuťově je spíše sladký, ale neumí ho využít živočišný organismus a ve střevě se tedy chová jako rozupustná vláknina. Dokáží ho však rozštěpit bakteriální enzymy a proto je zdrojem pro střevní bakterie. Má tzv. prebiotický efekt, což znamená, že díky tomu, že se ve střevě vyskytne, podporuje růst střevní mikroflóry a to je více než pozitivní.

Navíc, melta se odjakživa dává samicím králíků po kocení, stejně tak by se měla podávat ženám po porodu a na zvýšení laktace. Horší je to s žitem v období reprodukce, to není už tak košer :-)

Čekanka je krásná modrá kytka a její jediný problém je, že se většinou nenachází tam, kde bychom jí chtěli sebrat a už vůbec ne doma na přípravu melty :), ale když člověk ví předem, co chce, často se situace změní. Žito a ječmen nevidím jako zásadní problém, horší a podobné jako s čekankou je to s cukrovou řepou. Já však mám čekanku – , díky paní Eliškové i řepu ještě stále ve sklepě a žito i ječmen je také k dispozici, dokonce nasladovaný. To co nemám, je poměr. A tak to stále a stále zkouším – zkuste to schválně a můžeme se dopracovat k poměru nejlepšímu :-) Read the rest of this entry »

Těšíme se na bouřku, sušíme tvrdé housky a chleba od návštěvy, co přijela z Prahy a jsme nějací trochu unavení :-) Návštěvu jsme ubezpečili, že klidně může dojet ještě večer, i když potřebuje odpočívat, tady že se nepracuje- pan domácí přidal, že hlavně klíííd, že tady je to jako v rusku- muži přemýšlejí o smyslu života a ženy pracují :-) a návštěva ještě než dojela, naložili jsme jí po cestě na vůz a jeli skládat balíky. Neradno věřit ničemu :-)) za tento malý úskok pak dnes vyndaváme alespoň luky.  Jídla začínají být rychlá, protože se suší, pěstuje, stále ještě učí – přezkoušení se přesunulo až na konec týdne a hlavně- odjela Eliška, ale ona zase pevně doufám na konci týdne dorazí. Zkoušeli jsme to různě, jak jí tady udržet, nakonec se při odchodu i Hugo rozbrečel, ale Eliška odolala a odjela vstříc svému životu. Read the rest of this entry »

Pampeliška obecná je další velmi zajímavou rostlinou, navíc hojně rozšířenou – alespoň u nás :-) Podle herbáře pana Janči a Zentricha dokáže květ pampelišky „vyčistit krk od hnisu“, což je pro střídání současných horkých dní s chladnými docela přínos. Navíc existuje i likér na podzim sbíraného kořene, který se naloží do žitné a je posléze k použití ke snižování hmotnosti :-). Měla jsem letos v úmyslu udělat několik hodně sklenic falešného kapari z nerozvitých poupat pampelišky, ale bohužel…. bylo s tím takové práce, že několik mnoho sklenic se změnilo ve sklenici jednu, kterou jsem nezavařila, nýbrž naloženou použila do salátu a na lezení po čtyřech, sbírání dalších malinkých poupat, odlupování nadbytečných lístků, proplachování a další nakládání jsem při přesazování všech jarních sazeniček jaksi rezignovala…. tak příště :-) Read the rest of this entry »

Takže spanilá jízda kopřivy pokračuje. Zatím doma všem chutná a kopřiva nikomu nevadí – zatím :-). Včera  mě napadlo, že když můžou být těstoviny ze špenátu, není jediný důvod, proč by nemohly být z kopřivy. A tak jsem to prubla a tak to vyšlo :)

Jedná se o těstoviny domácí, které jsou udělané podle tohoto receptu ovšem s tím rozdílem, že se vůbec nepřidává voda a mouky celozrnné pšeničné přesáté není 450g, nýbrž 600g, protože přidaná rozmixovaná kopřiva těsto jemně zřídne. Suroviny jsou tedy: 600g mouky celozrnné pšeničné, 4 vejce, 55 g kopřivy čerstvé, trochu soli. Nahoru pak 100g buráky, 1 větší cibule, trochu řeřichy, olivový a slunečnicový olej.Cca 50g oliv na ochucení. Oregano.Malý svazeček řeřichy.

Nejprve se omyje a to řádně kopřiva. Poté se kopřiva tyčovým mixérem rozmixuje, přidají se k ní vejce, trochu soli a mouka. Vše se uhněte do nelepivého avšak nedrobivého těsta a těsto se buď rozválí válečkem na vále nebo se použije strojek na těstoviny. Těstoviny se nařežou, opět nožem nebo strojkem a vloží ihned do vroucí osolené vody.  Mezitím, co se vaří těstoviny se v pánvi bokem nechá rozpálit olej, přidají  se na něj na proužky nakrájené cibule a rozsekané buráky. Vše se jemně orestuje, okoření oreganem a přidá se trochu oliv na dochucení. Nakonec se vše ochutí olivovým olejem.

Uvařené těstoviny se slijí a prokapou olivovým olejema posypou nasekanou čerstvou řeřichou. Posypou se burákovým pestem a mohou se podávat. Read the rest of this entry »

To je motto pana domácího. „Nač spěchat, život je dlouhý a pokud ne, tak nač bych stavěl barák “ :-)) a jemně parafrázuji, „Nač pěstovat, když to roste samo !!“ a to je ta krása jara, že si člověk najde zelenej lupen kde to jen jde, protože už to prostě chybí a ne , že ne. A protože saláty jsou tak malý, že bych musela na jednu porci obětovat celou sadbu, řeřicha je super, ale chce to taky změnu, tak vítězí jednoznačně kopřiva. Ta je sice taky malá, ale je jí tolik, že se dá nasbírat dostatečné množství.  Včera jsem nejela na velikou projížďku na koni a přenechala koně našemu česko-španělskýmu oper, protože bylo moc práce a nikdo mi s ní nechtěl pomoct. (Lépeřečeno, měla jsem pocit, že je moc práce :-))Byla jsem tentokrát neoblomná a čekala, že to třeba pochopí, pomůžou a pak pojedeme všichni. No, nepochopili to :-)) A chvíli po tom, co odjeli, tak dorazila návštěva, bylo po úklidu, po koni a já se sama sobě mohla akorát smát. :-) Dnes jsem to s odstupem začala rozebírat, abych tak trochu nastínila, že když mi doma nepomůžou, nebudu s nima moct jezdit a všichni se na mě podívali a sdělili mi, že se nemám bát, že dnes jsou koně tak hotoví, že si dají pauzu – rozuměj – dnes si můžeš vše udělat do foroty !!!:-))) No a tak nakonec všichni přijeli z vyjížďky, návštěva s pivem, džusem a vínem byla ještě na místě a hodila se moje kopřivová nádivka. K mému velikému překvapení všem dost chutnala, bylo to prostě dobrý !:-)

Na nádivku na celý pekáč je třeba 12 vajec, 150g strouhanky, 150g celozrnné mouky pšeničné nepřesáté, trohu soli,1 větší cibule,  2 lžíce majoránky, 250 ml mléka, 100 g kopřiv.

Nejprve ze všeho je nutné nasbírat kopřivy a pečlivě je omýt od zbytků hlíny. Potom je tyčovým mixérem rozmixovat na kaši. Přidat postupně žloutky a spolu s kopřivami ušlehat. Přidat postupně sůl, cibuli na kostičky,  majoránku, strouhanku, mouku a nakonec do tuha ušlehaný sníh. Read the rest of this entry »