Posts Tagged ‘celer’
Honzík mi dojel do Klementina a ofotil mi, co jsem potřebovala a tak jsem se dostala k periodikům z roku 1890–1935 a je neuvěřitelné, jak se nám toho mnoho ve společnosti nemění. Stále nacházíme nějakou skupinu lidí, proti které máme potřebu se neustále vymezovat, stále používáme tytéž reklamy a co je horší, stále jim věříme, pokud bychom nevěděli, že je rok 2016, mohli bychom se politicky přenést do spousty článků a nepřišlo by nám to vůbec divné. Stále používáme stejná schémata. S pravidelnou železností je v těchto starých odborných novinách vytažena vždy nějaká novinka, která se v obměnách objevuje v různých článcích v celém ročníku. Taková „bomba“ roku. Jednou z takových stále se objevujících bomb je např. soja. Asi existují nejen ročníkové intervaly, ale i stoleté intervaly. Podobné argumenty, podobná dikce. Uvidíme, co si o soji přečteme v roce 2116. Nebo politika? Read the rest of this entry »
Když se jeden rozhodne, že napíše článek o majonéze, druhý musí mít zákonitě k snídani několik druhů pomazánek :)). Velmi jednoduchých, polovičně zdravých – je to totiž jen čerstvá zelenina a druhá půlka je jak jinak – majonéza. Na doplnění třetí misky to byla obyčejná pomazánka z nivy – žádná lehká, tentokrát s majonézou :-)
Na mrkvovou pomazánku je třeba: dvě větší mrkve, sůl, citronová šťáva z půlky citronu, špetka pepře a 2+1/2 lžíce majonézy. Na celerovou pomazánku je potřeba půlka velkého celeru, sůl, citronová šťáva a 3 lžíce majonézy. Do obou lze přidat jemňounce nakrájenou cibuli, do mrkvové pak stroužek česneku, ale dnes je to bez … Někdo tyto pomazánky nazývá falešný losos a falešný humr, ale upřímně řečeno, já si to nedovolím. Je to prostě mrkev a celer a jsem na to hrdá :-)))
Takže jak na to – zcela prostě, oloupeme mrkev, oloupeme celer a oboje nastrouháme – oboje zvlášť. Dáme každé do jedné misky, přidáme do obou majonézu, osolíme, mrkvovou jemně opepříme a obě značně zakapeme citronovou šťávou. Zakapeme – prostě tam vymačkáme půlku citrónu. Pak vezmeme mixér a rozmixujeme. Není to nezbytně nutné, mě osobně vyhovuje i nemixovaná, ale děti mají raději pomazánku tak, jak je to správné.
Pomazánku lze vložit do pytlíku a ozdobit chlebíčky, ozdobit nakrájenými půlměsíčky citrónu, ale protože je to obyčejná snídaně pro šest lidí, která v jednu chvíli bude a v druhou už jen prázdný stůl, jsou to prostě jen naplněné keramické misky.
Pomazánky tentokrát s domácím kváskovým chlebem a domácím máslem.
Tak nám začal úplně obyčejný rok. Postupně řídnou návštěvy, už se jí i něco jiného, než štoly, cukroví, oplatky a nakládané papriky :-), pan domácí si dopisuje se Skuprzem a leží ve filozofických myšlenkách, a přemýšlí, aby mu řádně odpověděl a já bych mnohem raději viděla, kdyby ležel mezi rozdělanými dlaždičkami, klidně podkládajíc si Descartem kolena a klidně by mu je Skuprz mohl podávat – ty dlaždičky. :-) Jsem totiž nyní mnohem více, než na filozofii světa, zvědavá na to, kdy bude položena dlaždička poslední. Je to povrchní to moje uvažovní a přízemní a tak, abych si dodala trochu sebevědomí, jdu zpět ke svým mandalám a tentokrát je to výtečný celer, dušený v broskvové šťávě. Celer je výborná věc, ale podotýkám, není to jídlo pro děti, nebo alespoň pro mé ne. je pro děti příliš silný, je to příliš intenziví jídlo. Doporučuji proto hlavně pro dospělou společnost nebo pro děti toho celeru jen tak „trošičku“.
Na dušený celer je třeba: 1 větší celer, 1 citron, 1 velkou plechovku cca 820g nakládaých broskví, sůl, olej, 2 cibule, brambory, 2 lžíce másla na brambory, 1 lžíci Shoyu omáčky, 2 lžíce solamylu – bramborového škrobu.
Nejprve ze všeho je nutné oloupat, očistit a omýt brambory, nakrájet je a do osolené vody uvařit. Mezitím si rozpálit olej na hodně a vložit do něj oloupanou a na plátky nakrájenou cibuli. Oloupat celer, rozpůlit ho a nakrájet na plátky zhruba 3/4 cm silné. Když je pěkně hnědá cibulka, vložíme na ní na prudko plátky celeru, pěkně otočíme, posolíme a nakapeme na ně šťávu z celého citronu – vymačkáme ho co to jde. Pak celer přiklopíme. Občas odklopíme, promícháme plátky, otočíme je a když jsou už pěkně naměklé, nalijeme na ně šťávu z celé plechovky broskví. Opět dochutíme solí podle chuti, přiklopíme a necháme dusit do měkka. Ne příliš dlouho. Po chvíli ochutnáme celer, zda je dost měkký, nasypeme na něj dvě lžíce bramborového škrobu, promícháme a když omáčka pěkně zhoustne, nalijeme na ní jednu lžíci sojové omáčky shoyu. To už je poslední operace. Pak už stačí jen nandat na talíř brambory, které jsme slili a promíchali s dvěma lžícemi másla, celerové plátky a ozdobit půlkou broskve naplněnou buď brusinkami či rybízovou marmeládou či jakoukoli marmeládou.





a dusím pod pokličkou jen ve vlastní šťávě. Po chvíli pokličku odendán, zakapu šťávou z jednoho citrónu a dusím dále do měkka. Nakonec přidám jedno celé vejce a míchám ještě alespoň pár minut. Zeleninu na talíři posypu jemně nastrouhaným tvrdým syrečkem. ( tvrdé syrečky se vyrobí tak,že se nechá dva dny odležet osolený a okmínovaný tvaroh, poté se tvaroh tvaruje do malých koláčků, cca 1cm vysokých a poté se koláčky nechají v teple uschnout do naprosté tvrdosti). Pokud není k dispozici tvrdý tvaroh, lze posypat jakýmkoli sýrem.


Celer řapíkatý i listový mají kratší vegetační dobu a proto je můžeme vysazovat později než