Co noveho na kopci

Tak jsem nám trochu poničila ekologickou stopu a pan domácí mi po dvou letech mého váhání, zda ano, či ne, pořídil čtečku knížek. Přes všechna rozporuplná vyhodnocování vlastnictví čtečky v různých diskuzích jsem se stala jednoznačným čtečkovým příznivcem. Přesto, že není nad papírovou stránku a její vůni, přistihla jsem se několikrát, že se snažím mechanicky na čtečce otočit stránkou, tudíž u mě zafungovala čtečka skvěle. No a protože mám tedy čtečku, neodolala jsem a započala s vytvořením elektronického souboru receptů. Udělám si zimní souboj v kuchyni, mezi sešitem ručně vypisovaných receptů a velmi přehledným elektronickým všech. A když už to tedy dělám, vzala jsem to trochu z gruntu a ráda bych to dala ostatním  k dispozici, takže Eliška dostává jako editor k posouzení fonty, panu domácímu se líbí jeden, Elišce zcela jasně ten druhý vybraný, a když pan domácí odsouhlasí, že se na jeho názor máme vykašlat, že není vášnivý čtenář ani kuchař, že je vášnivý posluchač :) a ať je tedy po Eliščině fontu, pošleme na posouzení Petře a ta nám napíše, že rozhodně patkové písmo, což je to pana domácího a nikoli Elišky.  Hlavní editor Petra k tomu říká čistě pragmatické připomínky, což je  nejhorší, protože jsou evidentní a člověk je změnit musí. A tak, když se všichni ostatní usadí před pohádku, zhruba dvě hodiny se snažím naučit formátovat obsah – lépe řečeno, snažím se, aby duch vyhrál nad strojem a podaří se, ale dvě hodiny pobytu pletí na záhoně vždy ukáží mnohem větší efekt, než dvě hodiny učení se správného formátování :-).   Přečetla jsem asi třicet  stránek o typografii a vždy to končí následným :“ vykašli se na to, děláš si to stejně pro sebe, že?“ :-).  Tak to jen jako ochutnávka pro ty, kteří by rádi měli zcela přehledný soubor receptů s kompletním proklikem na web, bez veškerých nepřístojností a expresivních výrazů. Čisté vařivo:-). Ještě, že jsem nemocná a můžu ležet a číst typografii, sledovat fonty a každé ráno trpět sebelítostí, že se mě nikdo nezeptal, jak mi je :-))

A protože je strašně, ale strašně salátu, jako ostatně každý rok, přidávám jeden sálátový, obzvláště vypečený recept. Je na něj potřeba cca 6 středně velkých salátů, asi 10 listů špenátu, 4 sýry malé kulaté- u nás je to domácí hermelín, který pan domácí ale tipuje spáš na kupovaný romadůr:),5 vajec, 500 ml mléka,4 vrchovaté lžíce strouhanky a 4 lžíce mouky,  sůl, uzená paprika, pepř, olej.  Kuskus, curry a koření garam masala.

Salát je třeba pečlivě omýt, stejně tak špenát. Natrhat na jednotlivé listy, vložit na plech s vysokým okrajem – bude hodně přetékat, posypat solí a uzenou paprikou, prokapat slunečnicovým olejem a dát do trouby na 180°C. Je třeba salát hlídat, aby se vždy stáhl zpět z okrajů plechu do plechu. Jakmile se zmenší objem, salát má tendenci se připékat na okraj plechu.  Uvnitř plechu zmenší salát několikanásobně svůj objem a je třeba o občas promíchat.

Jakmile změkne, což je cca za 15 miut, plech se vynd, opatrně se nakloněným rohem plechu vylije voda, která se vyloučí ze salátu a salát se poklade  velmi jemně nakrájenými plátky sýra. Pak se plech asi na pět minut vrátí do trouby.

Mezi tím je třeba zalít kuskus, promíchaný se solí, kořením curry a kořením garam masala, což je směs zpočátku velmi ostrého koření, které však už při podávání není tak ostré – nicméně nevhodné pro děti. Pro děti je vhodné přidat druhou várku kuskusu, bez masaly a případně curry, s paprikou a turmerikem například.Kuskus je třeba zalít dvou a půl násobným množstvím horké vody a přikrýt na cca. 10 minut.

Plech se salátem a roztaveným sýrem vyndám z trouby, vložím na rozpálenou plotnu, promíchám – nenechávám sýr pouze na povrchu a zaliji rozmíchaným mlékem s vejci, strouhankou a moukou, se solí a pepřem, ještě s trochou uzené papriky. Vše nechám tak dlouho, dokud není hmota kompaktní, pak rozříznu do kříže a palačinkovou podběračkou každou čtvrtku otočím a nechám dodělat z druhé strany.

A to je vše.

5 Odpovědi to “Kuskus s udušeným salátem”