Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Dolomit by vůbec neměl radost. Sýry jsou už přes rok v solné lázni a nemůžu a nemůžu se dostat k pokračování sýrového seriálu. Místo toho máme 60 litrů mléka denně a sýry dělám. Stejně tak pečlivě zkouším různá nová zákoutí místní krajiny, vařím co mě napadne, děláme různé jarní medy, nepouštíme počítač a je nám dobře. Až na tu práci a Elišku někde v lese, kde sází stromky a dostala interní přezdívku „sekeromotyka“. Taky jsme pořídili nový rýč a nové rycí vidle, které pan domácí vzal, zabral a bylo po vidlích. Pan domácí jednoznačně vlastní to, čemu se říká cit, tudíž tím, že by cit nebyl na místě to nebylo. Zem byla taky celkem kyprá. Nebyly to rycí vidle z žádné supermarketové akce, tak zase na násady a do bedny se starým železným nářadím. Někdy se člověk nechá zlákat no :-).

Včera jsme šli na společnou siestu – já pěšky, pan domácí zajet Esteřinýho koně Embího, kterého nazývá Zombí a Ester na Slávě, oplodněné slezandě. Navrhla jsem trasu. Pan domácí se zarazil a ptá se, tam jsou přece šutry? Jako hodně šutrů nad sebou? Jako něco jako kaskáda? A zdali to nevede mladým mlázím? Jestli si to dobře pamatuje. Já na koni mnoho nejezdím, tudíž mi to přišlo jako bezvadná stezka. A dušovala jsem se, že se jim to bude moc líbit.  Utekla jsem jim. Což se často nestává. Inu, bylo tam trochu kamenů. To mlází už byl podle mě regulerní les, ale pravda je, že vjet se do něj do boku nedalo. Bylo to taky trochu vymletý a na kilometru to mělo asi 200 m převýšení. Čekala jsem poctivě nahoře, jak se budou radovat, až dorazí, ale neradovali se. Byli zádumčiví :-). Ester neměla gumičky na třmenech, což bylo bezvadný, že je zlikvidovala, protože se naučila hezky prošlapávat třmeny, Embí se naučil chodit pěkně blátem, vodou a po kamenech, a když jsem jim tvrdila, že si nemají co stěžovat, že mě ten kopec dává tedy sakra zabrat, tak se na mě oba dívali skrz prsty. Že prý z kopce – to jsou takové hezké brázdy mezi smrky, mi to nandat nemůžou a do kopce, který vybírám já nemůžou ani jít. Ale bylo to prima. Zítra jdeme zase!

No a co s tou kaší? Určitě znáte situaci, kdy zbyde bramborová kaše a nechce se jí ohřívat a něco k ní nového připravovat. Mně zbylo kilo. Přidala jsem do něj 400 g celozrnné mouky, 4 vejce, sůl, pepř, 150 g strouhaného tvrdého domácího sýra a vše řádně promíchala. Pak jen běžet s peněženkou k silnici za ppl a dát dětem za úkol krokety na pánvi usmažit.

A hlavně, důležitý byl salát, který se podával ke kroketám. Díky Janě, jež nás navštívila, pustila jsem se do většího využívání toho, co roste kolem nás. Je to velmi výhodné, protože nějaké pěstování salátu je poté jednoznačnou ztrátou času. Tento salát – nazvaný

Salát jarní louky

určitě vřele doporučuji. Potřeba je na něj svazek bršlice, svazek rukoly, trochu čerstvé dobromysli, velký svazek ptačince, bílý tvrdý sýr typu jádel, sůl, směs pepřů – černý, zelený, bílý, sečuánský, olivový olej a balzamikový červený ocet.

Nejprve si omyjeme všechny zelené suroviny, vložíme je do mísy, zakapeme, spíše tedy polijeme olivovým olejem, přidáme balzamikový ocet, sůl, čerstvě namletou směs pepřů, na kostičky nakrájený sýr. Vše promícháme a necháme asi hodinku uležet. Pak podáváme jako salát. Je velmi dobrý.

Bršlice ani ptačince se nebojme. Oboje je velmi hojný plevel, ovšem v salátu je vynikající. Ptačinec je léčivka, která obsahuje třísloviny, saponiny, minerální soli, díky nimž má  vysoký obsah oxidu draselného a křemičitého. Dále obsahuje vitamíny C a E, hořčiny, tanin a karotin. Je to kupodivu velmi chutný plevel, nyní v květnu ještě není hořký. Hořkne až poté, co začne kvést.  Je močopudný a podporuje metabolismus. Jeho použití v čerstvém salátu, navíc tepelně neupraveném je tedy velmi žádoucí.

Bršlice má zase velký obsah vitamínu C a je také velmi močopudná. Co se chuti týká, není nijak nepříjemná, naopak. Je výborná také v kombinaci s medvědím česnekem a rozhodně stojí za vyzkoušení.

Pokud se vám líbí tento zeleninový recept, podívejte se na ostatní recepty ze zeleniny  jako e-knížka Zelenina z Kopce – čisté vařivo bez fotek, s proklikem na webovou stránku.

7 Odpovědi to “Co se zbylou bramborovou kaší a co je bršlice?”

  • Dagmar:

    Bršlice je další dobrý tip. Já teď začala salátovat s popencem a spařenými ředkvičkovými listy, taky je suším stejně jako mrkvové.

  • hanaka:

    Tak to jsme na stejné vlně, já mám letos neustálou potřebu objevovat nová místa, zákoutí zahrady a pomalu ozobávám, co se dá. Saláty dělám různé, k ne úplné libosti pana domácího, ale naprosto sdílím ten pocit, že „kulturní“ vypěstovaná zelenina se může jít bodnout :-) A když mám chuť na dezert, vzpomenu na své dětství a vychutnávám hluchavky, jetele a strašně mi zachutnali kvítky rozrazilu :-) Letos je jaro sice dost chladné a deštivé, nicméně dle mého opravdu nádherné a výživné :-)

  • Fotky vypadají úžasně!

    Bršlici někdy používám, ale pro mě má přece jen jistou příchuť.

  • hanakol:

    Bršlici už se snažím druhým rokem rozpoznat a nějak mi to nejde. Ptačinec už u nás bohužel odkvétá, ale na jaře jsme si ho užili náležitě.

    • Podle fotek a atlasů se rostliny špatně poznávají, obzvlášť, když jsou zaměnitelné. Chce to někoho, kdo bršlici zná a ukáže vám jí. Pak už ji poznáte vždycky a všude :-)

  • Golda:

    Moc děkuji za tip na salát. Z bršlice jsem měla vždycky trochu obavy, byl to pro mně jen nepříjemný plevel který roste a roste a hlavně tam, kde ho nechci. Salát vyzkouším.

  • luckaj:

    Jo, kroketky z bramborové kaše jsou super. Já navíc ještě strouhám trochu muškátového oříšku, což tomu dá výbornou chuť a sýr není ani potřeba.
    Výborné placičky byly i ze zbylé nastavené kaše (bramborová kaše smíchaná s pohankovými krupkami, česnekem a majoránkou) a k tomu jen nějaký salátek a super jídlo!

Přidejte komentář